|
| Vše [75] | Finanční správa [56] | Celní správa [10] | Finance, regulace [28] | Daně [57] | Kontrola, úniky [19] | Moc výkonná, zák. a soudní [60] | Osoby [10] | Ostatní [0] |
| Vše [75] |
| kategorie | dokument | osoby | datum | zdroj / autor | téma |
|---|---|---|---|---|---|
| 1:kat_fs:kat_grc:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc |
Celníci zabavili na sto kilogramů tabáku za jeden a půl milionu korun
TITA: Celníci zabavili na sto kilogramů tabáku za jeden a půl milionu korun ISSU: 0111 CLMN: Černá kronika
| 14.5. | Liberecký deník HANA ŠMÍDOVÁ | ||
| 2:kat_fs:kat_finance:kat_dane:kat_moc:kat_osoby |
Zrušte automaty! vyzývají osobnosti
TITA: Zrušte automaty! Brnění požaduje, aby ministerstvo financí zakázalo tisíce hracích automatů v Brně.
| ležatka | 14.5. | Brněnský deník JAN SPĚŠNÝ, PETR JEŘÁBEK | mf hazard |
| 3:kat_fs:kat_finance:kat_dane |
Všelék ČSSD: Zvyšme daně!
SRCM: E15 DATI: 14.05.2013 TITA: Všelék ČSSD: Zvyšme daně!
| 14.5. | E15 Andrej Babiš | ||
| 4:kat_fs:kat_dane |
Fronty na berňácích: lidem přišly složenky na daň
TITA: Fronty na berňácích: lidem přišly složenky na daň ISSU: 0111 CREA: (lap)
| 14.5. | Moravskoslezský deník (lap) | daň z nemovitosti |
|
| 5:kat_fs:kat_finance:kat_moc:kat_osoby |
Konec hernám. Rušení popohánějí i osobnosti
Rušení popohánějí i osobnosti ISSU: 0111
| ležatka | 14.5. | Mladá fronta Dnes Karolína Kyselová | mf hazard |
| 6:kat_dane:kat_moc |
Prezident Hollande chce zdanit chytré mobily
TITA: Prezident Hollande chce zdanit chytré mobily ISSU: 0092
| 14.5. | Hospodářské noviny SIM | ||
| 7:kat_fs:kat_finance:kat_dane:kat_moc:kat_osoby |
Zrušte automaty! vyzývají osobnosti
TITA: Zrušte automaty!
| ležatka | 14.5. | Blanenský deník JAN SPĚŠNÝ PETR JEŘÁBEK | mf hazard |
| 8:kat_dane:kat_moc |
ZPRÁVY DNE
SRCM: Lidové noviny DATI: 14.05.2013 TITA: ZPRÁVY DNE ISSU: 0111 PGPP: 013 CIRC: 51028 READ: 226000 CLMN: Peníze&byznys LANG: cz DMCL: L111A13D.TXT LNKW: http://www.lidovky.cz/ ISSN: 0862-5921 REGI: Celostátní deníky DATP: 14.05.2013 04:56:49 IDFK: DCLN20130514010041 HASH: y6vl4vcz4l SHGR: CE SHRG:
| 14.5. | Lidové noviny | ||
| 9:kat_fs:kat_dane:kat_kontrola |
Čekání kvůli dvěma korunám vzdali
TITA: Čekání kvůli dvěma korunám vzdali ISSU: 0111
| 14.5. | Českobudějovický deník (hst) | daň z nemovitosti |
|
| 10:kat_fs:kat_dane:kat_moc |
Praha trvá na oddlužení Kongresového centra
TITA: Praha trvá na oddlužení Kongresového centra ISSU: 0111 Plán, jak naložit s asi dvoumiliardovým dluhem Kongresového centra, vymyslela Praha spolu s ministerstvem financí. Zbývá jen souhlas celé vlády, která věc dvakrát odložila.
| 14.5. | Právo Petr Janiš | mf |
|
| 11:kat_fs:kat_grc:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc:kat_osoby |
Velcí vs. malí lihovarníci: boj o velikost kauce
malí lihovarníci: boj o velikost kauce ISSU: 0111
| kalousek | 14.5. | Mladá fronta Dnes Jaroslav Mašek | mf |
| 12:kat_fs:kat_dane:kat_moc |
24 HODIN
JAKÝ JE PRVNÍ ZÁJEM O DLUHOPISY
| 14.5. | Hospodářské noviny | mf |
|
| 13:kat_fs:kat_dane:kat_moc:kat_osoby |
Dluhopisy. Nové budou zdaněny
SRCM: Metro DATI: 14.05.2013 TITA: Dluhopisy. Nové budou zdaněny ISSU: 0092 PGPP: 008 READ: 403000 VERS: Metro - Praha CLMN: Domov CREA: BEL LANG: cz DMCL: R092P08E.TXT LNKW: http://www.metro.cz ISSN: 1211-7811 REGI: Celostátní deníky DATP: 14.05.2013 04:58:34 IDFK: DCMW20130514020030 HASH: xnq5l8k65p
| jakob | 14.5. | Metro BEL | mf |
| 14:kat_fs:kat_finance:kat_dane:kat_moc:kat_osoby |
Kalouskovy dluhopisy mají vysoký výnos na úkor daňových poplatníků
TITA: Kalouskovy dluhopisy mají vysoký výnos na úkor daňových poplatníků ISSU: 0092
| kalousek | 14.5. | Hospodářské noviny Martin Kohout | mf |
| 15:kat_fs:kat_dane:kat_moc |
Obama odsoudil šikanu politických odpůrců
TITA: Obama odsoudil šikanu politických odpůrců ISSU: 0092
| 14.5. | Hospodářské noviny Marek Hudema | mf |
|
| 16:kat_fs:kat_grc:kat_finance:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc:kat_osoby |
Metanol se může vrátit, varují likérky
TITA: Metanol se může vrátit, varují likérky ISSU: 0111 Stát podle výrobců lihovin postupuje v boji s černým trhem liknavě.
| kalousek | 14.5. | Lidové noviny MIROSLAV PETR | mf dph policie |
| 17:kat_fs:kat_dane:kat_kontrola |
Daň z nemovitostí: dejte pozor na číslo účtu
TITA: Daň z nemovitostí: dejte pozor na číslo účtu ISSU: 0020 Šumpersko, Jesenicko – Termín pro zaplacení daně z nemovitosti za letošní rok se blíží. Lhůta vyprší posledního května.
| 14.5. | Moravský sever - týdeník (mik) | daň z nemovitosti |
|
| 18:kat_dane:kat_moc |
Beckham Zůstane v Paříži? Rozhodnou daně
TITA: Beckham Zůstane v Paříži? Rozhodnou daně ISSU: 0111
| 14.5. | Sport STANISLAV HRABĚ | ||
| 19:kat_fs:kat_finance:kat_dane:kat_moc |
Dopis zastupitelům od sdružení herního průmyslu a heren
Klademe důraz na slovo etická, protože podstatou debaty o prohibici či regulaci heren a kasin v Rakovníku je spor o samotnou etickou podstatu sázkových her.
| 14.5. | Rakovnický deník | hazard |
|
| 20:kat_fs:kat_grc:kat_dane:kat_moc |
O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží
TITA: O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží ISSU: 0111
| 14.5. | Písecký deník MARTIN TRÖSTER | mf policie |
|
| 21:kat_fs:kat_moc |
Soud: Zaplaťte rybářům účet za hody kormoránů
TITA: Soud: Zaplaťte rybářům účet za hody kormoránů ISSU: 0111 Kormoráni likvidující v řekách na Plzeňsku ryby už zaměstnávají i soudy.
| 14.5. | Mladá fronta Dnes Petr Ježek | mf |
|
| 22:kat_fs:kat_finance:kat_moc:kat_osoby |
Kde vzít miliardy? Půjčíme si je od lidí
TITA: Kde vzít miliardy? Půjčíme si je od lidí ISSU: 0092
| kalousek jakob | 14.5. | Metro TOMÁŠ BELICA | mf |
| 23:kat_fs:kat_finance:kat_kontrola:kat_moc |
Razie na radnici v Příbrami. Kvůli poliklinice
SRCM: Lidové noviny DATI: 14.05.2013 TITA: Razie na radnici v Příbrami. Kvůli poliklinice ISSU: 0111 PGPP: 003 CIRC: 51028 READ: 226000 CLMN: Domov CREA: ogo LANG: cz DMCL: L111A03C.TXT LNKW: http://www.lidovky.cz/ ISSN: 0862-5921 REGI: Celostátní deníky DATP: 14.05.2013 04:56:48 IDFK: DCLN20130514010011
| 14.5. | Lidové noviny ogo | policie |
|
| 24:kat_dane:kat_moc |
Strach a nahota v tramvaji
SRCM: Lidové noviny DATI: 14.05.2013 TITA: Strach a nahota v tramvaji ISSU: 0111 PGPP: 010 CIRC: 51028 READ: 226000 CLMN: Názory CREA: MATYÁŠ ZRNO LANG: cz DMCL: L111A10F.TXT LNKW: http://www.lidovky.cz/ ISSN: 0862-5921 REGI: Celostátní deníky DATP: 14.05.2013 04:56:48 IDFK: DCLN20130514010031 HASH
| 14.5. | Lidové noviny MATYÁŠ ZRNO | ||
| 25:kat_fs:kat_grc:kat_dane:kat_moc |
O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží
TITA: O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží ISSU: 0111 Coby zaměstnanec tehdejší Všeobecné záložny v Krajinské ulici Josef Zeman právě přicestoval rychlíkem z Prahy.
| 14.5. | Jindřichohradecký deník MARTIN TRÖSTER | mf policie |
|
| 26:kat_finance:kat_dane |
Efekt solární daně
SRCM: E15 DATI: 14.05.2013 TITA: Efekt solární daně
| 14.5. | E15 | ||
| 27:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc |
Lichtenštejnské banky se otevřou EU
SRCM: E15 DATI: 14.05.2013 Vedle Lucemburska, Rakouska a Švýcarska u jednacího stolu o výměně dat o bankovních klientech v Evropské unii nakonec zasedne i Lichtenštejnsko.
| 14.5. | E15 Štěpán Bruner | ||
| 28:kat_fs:kat_dane |
Kvůli dani stáli lidé frontu přes dvě patra
České Budějovice – Až čtyřicet minut čekali včera lidé na budějovickém finančním úřadu, až na ně vyjde řada u pokladny. Fronta těch, kdo se vypravili zaplatit daň z nemovitostí, se táhla z prvního patra až k hlavnímu vchodu v přízemí.
| 14.5. | Českobudějovický deník | daň z nemovitosti |
|
| 29:kat_fs:kat_grc:kat_dane:kat_moc |
O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží
TITA: O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží ISSU: 0111
| 14.5. | Českobudějovický deník MARTIN TRÖSTER | mf policie |
|
| 30:kat_fs:kat_dane |
Zničte NORY Nebo zalezte do NORY!
TITA: Zničte NORY Nebo zalezte do NORY!
| 14.5. | Blesk Jan Uhlík | daň z příjmů |
|
| 31:kat_fs:kat_finance:kat_kontrola:kat_moc:kat_osoby |
Tři obžalovaní v kauze MUS k soudu nepřijeli
TITA: Tři obžalovaní v kauze MUS k soudu nepřijeli ISSU: 0111
| jakob | 14.5. | Právo (nek, jt) | korupce mf |
| 32:kat_fs:kat_grc:kat_finance:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc |
KAMIONY
SRCM: Mladá fronta Dnes DATI: 14.05.2013 TITA: KAMIONY ISSU: 0111 PGPP: 008 CIRC: 246620 READ: 892000 CLMN: Příloha - Logistika CREA: ERICH HANDL LANG: cz DMCL: M111X08B.TXT LNKW: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp ISSN: 1210-1168 REGI: Celostátní deníky DATP: 14.05.2013 04:57:09 IDFK: DCMF20130514020083
| 14.5. | Mladá fronta Dnes ERICH HANDL | ||
| 33:kat_fs:kat_finance:kat_dane:kat_moc |
Mračna nad Hollandem
SRCM: Mladá fronta Dnes DATI: 14.05.2013 TITA: Mračna nad Hollandem ISSU: 0111 PGPP: 014 CIRC: 246620 READ: 892000 CLMN: Publicistika CREA: Leona Šlajchrtová LANG: cz DMCL: M111A14A.TXT LNKW: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp ISSN: 1210-1168 REGI: Celostátní deníky DATP: 14.05.2013 04:57:08 IDFK: DCMF20130514020047
| 14.5. | Mladá fronta Dnes Leona Šlajchrtová | ||
| 34:kat_fs:kat_dane:kat_moc |
Agentura Bloomberg hasí škody, odstřihla své novináře od klientů
TITA: Agentura Bloomberg hasí škody, odstřihla své novináře od klientů ISSU: 0092
| 14.5. | Hospodářské noviny Jiří Sládek | mf |
|
| 35:kat_finance:kat_dane:kat_moc |
Digitální osobní složka usnadní život personalistům
TITA: Digitální osobní složka usnadní život personalistům ISSU: 0092 V celé řadě firem je čím dál palčivější jeden problém. Personalisté jsou doslova zahlceni stále rostoucím množstvím požadavků, s nimiž si musejí poradit, a tak nemalou část pracovní doby tráví ne právě efektivně.
| 14.5. | Hospodářské noviny Štěpán Bouda | ||
| 36:kat_fs:kat_dane:kat_moc |
Ať žije digitální ekonomika
TITA: Ať žije digitální ekonomika
| 14.5. | Hospodářské noviny Luděk Vainert | dph |
|
| 37:kat_fs:kat_finance:kat_moc |
Už neděláme levné pruty do betonu, drží nás ocel s přidanou hodnotou, třeba na koleje
TITA: Už neděláme levné pruty do betonu, drží nás ocel s přidanou hodnotou, třeba na koleje ISSU: 0092
| 14.5. | Hospodářské noviny Kristýna Greplová | mf |
|
| 38:kat_finance:kat_dane:kat_moc |
Kalouskova pětiletka
SRCM: Hospodářské noviny DATI: 14.05.2013 TITA: Kalouskova pětiletka ISSU: 0092 PGPP: 008 CIRC: 45065 READ: 190000 CLMN: Názory CREA: Julie Hrstková LANG: cz DMCL: H092A08A.TXT LNKW: http://www.hn.iHNed.cz/ ISSN: 0862-9587 REGI: Celostátní deníky DATP: 14.05.2013 04:56:07 IDFK: DCHN20130514010021 HASH
| 14.5. | Hospodářské noviny Julie Hrstková | ||
| 39:kat_fs:kat_moc |
Daňový úřad se zaměřil na Obamovy kritiky
TITA: Daňový úřad se zaměřil na Obamovy kritiky ISSU: 0092
| 14.5. | Hospodářské noviny Marek Hudema | mf |
|
| 40:kat_fs:kat_finance:kat_kontrola:kat_moc |
Mostecká uhelná ve Švýcarsku
Proces ve švýcarské Bellinzoně o kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) bude pokračovat. Tamní soudce včera rozhodl celou kauzu rozdělit na dvě části - jedna se bude dál týkat tří obžalovaných, kteří včera k soudu přišli.
| 14.5. | Haló noviny (čtk) | korupce mf |
|
| 41:kat_dane:kat_moc |
Jak se budí Schwarzenberg
TITA: Jak se budí Schwarzenberg Po červeném koberci a za fanfár z Libuše vstoupil poprvé do sněmovny coby šéf Hradu Miloš Zeman. Mimořádné kouzlo nechtěného rámovalo jeho projev spatra.
| 14.5. | Haló noviny Josef PETRŮ | ||
| 42:kat_finance:kat_dane:kat_moc |
Buď se státem, nebo se ztrátou
TITA: Buď se státem, nebo se ztrátou ISSU: 0111 Vyplynulo to ze včerejší tiskové konference pražského radního Václava Novotného (TOP 09). Radní zdůraznil, že stát - tak jako tak - dluh 1,85 mld.
| 14.5. | Haló noviny (kru) | ||
| 43:kat_fs:kat_dane:kat_moc |
zápisník Pavly Palaščákové
SRCM: E15 DATI: 14.05.2013 V Británii zuří zákopová válka ohledně budoucnosti země v Evropské unii, již provázejí intriky a výroky hodné sira Humphreyho Applebyho.
| 14.5. | E15 | ||
| 44:kat_dane:kat_moc |
Pro větší transparentnost
SRCM: E15 DATI: 14.05.2013 Kvůli Chapsu uživatelé dostávají pouze službu Jízdnířády.cz (IDOS), ale nemohou například využívat jízdní řády v mapách Seznamu a Googlu (pouze v Praze a Brně) a případné hromadě dalších amatérských a profesionálních aplikacích a podobně.
| 14.5. | E15 Jan Sedlák | ||
| 45:kat_fs:kat_dane |
lidé
SRCM: E15 DATI: 14.05.2013
| 14.5. | E15 | daň z příjmů |
|
| 46:kat_fs:kat_finance:kat_kontrola:kat_moc |
Začal proces s bývalými manažery a majiteli MUS
SRCM: E15 DATI: 14.05.2013 Češi Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký, Antonín Koláček, Petr Kraus a jejich belgický společník Jacques de Groote jsou obžalováni z praní špinavých peněz, podvodů a korupce.
| 14.5. | E15 | korupce mf |
|
| 47:kat_fs:kat_finance:kat_moc |
Zastupitele čeká ožehavé jednání o územním plánu
TITA: Zastupitele čeká ožehavé jednání o územním plánu ISSU: 0111 Brno – Kontroverzní změny územního plánu, proti kterým protestují stovky lidí. A peníze navíc na žáky základních škol.
| 14.5. | Brněnský deník (pj) | mf |
|
| 48:kat_fs:kat_moc:kat_osoby |
Zub času si stále pochutnává na pražské vile Miladě
TITA: Zub času si stále pochutnává na pražské vile Miladě ISSU: 0111 Praha – Známou vilu Miladu v Praze Troji už nechtějí ani squateři. A že byla svého času jimi hojně obývanou pomyslnou pevností proti policejní manévrům.
| hass | 14.5. | Benešovský deník (štr) | mf |
| 49:kat_fs:kat_grc:kat_dane:kat_moc |
O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží
TITA: O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží ISSU: 0111 Coby zaměstnanec tehdejší Všeobecné záložny v Krajinské ulici Josef Zeman právě přicestoval rychlíkem z Prahy.
| 14.5. | Strakonický deník MARTIN TRÖSTER | mf policie |
|
| 50:kat_fs:kat_finance:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc |
Hádky o úředníky ohrožují eurodotace
TITA: Hádky o úředníky ohrožují eurodotace ISSU: 0111 České politiky vyděsila pohrůžka Evropské komise, že pokud nebude ČR mít zákon o státních úřednících, pak zavře kohouty a od roku 2014 nepřiteče do Česka ani koruna z evropských fondů.
| 14.5. | Právo Naďa Adamičková, Marie Königová | korupce mf dotace |
|
| 51:kat_fs:kat_dane |
Opravy pod zemí šetří vodu i peníze
TITA: Opravy pod zemí šetří vodu i peníze ISSU: 0111 Prachatice – Zhruba šest set šedesát tisíc korun s daní půjde navíc do rozpočtu města z nájemného vodohospodářského majetku města. Na ceně vodného a stočného pro odběratele se ale nic nemění.
| 14.5. | Prachatický deník JANA VANDLÍČKOVÁ | dph |
|
| 52:kat_fs:kat_dane:kat_moc |
Jednotné kontaktní místo pomáhá čtyři roky
TITA: Jednotné kontaktní místo pomáhá čtyři roky ISSU: 0111 Pardubice – Jednotné kontaktní místo, které pomáhá nejen stávajícím podnikatelům, ale i zájemcům o podnikání a dalším klientům, funguje již čtvrtým rokem na pardubickém obecním živnostenském úřadu. Za tu dobu poradilo 838 klientům.
| 14.5. | Pardubický deník (pad) | ||
| 53:kat_fs:kat_moc |
Lidé se bojí, aby pod domem nevznikla nonstop herna
TITA: Lidé se bojí, aby pod domem nevznikla nonstop herna ISSU: 0111 Některé herny mizí z města. Nová, o které se mluví, hnula žlučí lidem v Dlabačově ulici Nymburk – Herny a jejich omezení.
| 14.5. | Nymburský deník LUKÁŠ TREJBAL | mf |
|
| 54:kat_finance:kat_dane |
Chodník podél kopce bude asi až napřesrok
TITA: Chodník podél kopce bude asi až napřesrok ISSU: 0020 TĚRLICKO – Přibližně 1300 metrů dlouhý chodník podél celého stoupání do Bludovického kopce od Těrlicka se bude stavět zřejmě až v příštím roce. Důvodem odkladu jsou peníze.
| 14.5. | Noviny Region Havířovsko LIBOR BĚČÁK | dotace |
|
| 55:kat_dane:kat_moc |
... Miroslava Albrechta, tiskového mluvčího Dopravního podniku Ostrava:
SRCM: Moravskoslezský deník DATI: 14.05.2013 TITA: ... Miroslava Albrechta, tiskového mluvčího Dopravního podniku Ostrava: ISSU: 0111 PGPP: 003 CIRC: 227957 READ: 118000 CLMN: Ostravsko CREA: (rek) LANG: cz DMCL: U111A03B.TXT LNKW: http://www.moravskoslezsky.denik.cz/ ISSN: 1213-5577 REGI: Regionální
| 14.5. | Moravskoslezský deník (rek) | ||
| 56:kat_fs:kat_finance:kat_moc |
Betonový palác dluží 1,8 miliardy
TITA: Betonový palác dluží 1,8 miliardy ISSU: 0111 Praha chce od státu pomoc investicemi do Kongresového centra.
| 14.5. | Mladá fronta Dnes (ČTK) | mf |
|
| 57:kat_dane |
Opravy zastavily auta na E55. Díry zmizí až na konci června
TITA: Opravy zastavily auta na E55. Díry zmizí až na konci června ISSU: 0111
| 14.5. | Mladá fronta Dnes Lukáš Marek | ||
| 58:kat_dane:kat_moc |
Přistěhovalci – obohacení národa, či nebezpečný živel?
CLMN: Studenti píší noviny Ke stěhování do cizích zemí dochází už od počátku lidských dějin.
| 14.5. | Mladá fronta Dnes | ||
| 59:kat_dane:kat_moc |
Dostat dítě do školky je těžké. Už odmítají i soukromá zařízení
TITA: Dostat dítě do školky je těžké. Už odmítají i soukromá zařízení ISSU: 0111
| 14.5. | Mladá fronta Dnes Andrea Angermannová | ||
| 60:kat_fs:kat_finance:kat_kontrola:kat_moc |
Švýcaři soudí šéfy dolů, český stát jen přihlíží
TITA: Švýcaři soudí šéfy dolů, český stát jen přihlíží ISSU: 0111 Švýcarský soud rozdělil líčení s exmanažery MUS, protože se dostavila jen část z nich. Zástupci Česka si mohli jen psát poznámky, stát totiž propásl možnost připojit se k žalobě.
| 14.5. | Mladá fronta Dnes Jana Klímová, Kateřina Koubová | mf |
|
| 61:kat_fs:kat_grc:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc |
V nedbalkách
SRCM: Lidové noviny DATI: 14.05.2013 TITA: V nedbalkách ISSU: 0111 PGPP: 013 CIRC: 51028 READ: 226000 CLMN: Peníze&byznys CREA: MIROSLAV PETR LANG: cz DMCL: L111A13B.TXT LNKW: http://www.lidovky.cz/ ISSN: 0862-5921 REGI: Celostátní deníky DATP: 14.05.2013 04:56:48 IDFK: DCLN20130514010039 HASH: lwfomvjfgz
| 14.5. | Lidové noviny MIROSLAV PETR | ||
| 62:kat_fs:kat_moc |
Foglová klidní odbory: nebudu propouštět
TITA: Foglová klidní odbory: nebudu propouštět ISSU: 0111 PRAHA Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nechystá hromadné propouštění ani zásadní organizační změny.
| 14.5. | Lidové noviny čtk | mf |
|
| 63:kat_dane |
Klatovy znovu venku bodovaly
TITA: Klatovy znovu venku bodovaly Derby Horažďovice – Sušice bylo odloženo pro nezpůsobilý terén.
| 14.5. | Klatovský deník MIROSLAV SEDLMAIER | ||
| 64:kat_fs:kat_finance:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc |
"Většina lidí si hledí pouze svého a vystačí si s bulvárem"
TITA: "Většina lidí si hledí pouze svého a vystačí si s bulvárem" ISSU: 0111 Nová Karlovarská koalice (K20) odstavila od moci tehdejší lídry koalice ODS a ČSSD.
| 14.5. | Karlovarský deník Ivana Kalinová | korupce dotace hazard policie |
|
| 65:kat_fs:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc |
Elitní útvar uťal mafiánské praktiky vymahačů dluhů
TITA: Elitní útvar uťal mafiánské praktiky vymahačů dluhů ISSU: 0111 CLMN: Černá kronika
| 14.5. | Jihlavský deník ROMAN MARTÍNEK | ||
| 66:kat_dane |
Kunovice nabízejí stavební parcely
TITA: Kunovice nabízejí stavební parcely Kunovice – Stavební obvod se dvanácti parcelami vybudovali v loňském roce v Kunovicích u Valašského Meziříčí.
| 14.5. | Valašský deník (bur) | ||
| 67:kat_fs:kat_finance:kat_moc |
Konec skládkování odpadu v létech 2023–2025?
Na Ministerstvu životního prostředí ČR pokračují diskuse k budoucímu směřování naší republiky v odpadovém hospodářství.
| 14.5. | Technický týdeník /mv/ | mf |
|
| 68:kat_fs:kat_dane |
Názor čtenáře
SRCM: Technický týdeník DATI: 14.05.2013 TITA: Názor čtenáře ISSU: 0010 PGPP: 019 CIRC: 227957 CLMN: Energetika a teplo CREA: Ing. J. M. LANG: cz DMCL: TT10A19E.TXT LNKW: http://www.techtydenik.cz ISSN: 0040-1064 REGI: Časopisy - oborové tituly DATP: 14.05.2013 04:54:26 IDFK: COTT20130514010034 HASH
| 14.5. | Technický týdeník Ing. J. M. | ||
| 69:kat_finance:kat_dane:kat_kontrola |
Jiskra Rýmařov se žene za postupem
TITA: Jiskra Rýmařov se žene za postupem ISSU: 0020 A třídě se defi nitivně začíná rýsovat jméno postupujícího mužstva. I když mají Kobeřice zápas k dobru, vedoucí Rýmařov o víkendu otočil těžké utkání s Bolaticemi a v současnosti vede tabulku před Mokrými Lazcemi, už zmíněnými Kobeřice a Markvartovicemi o osm bodů.
| 14.5. | Region Opavský a Hlučínský (dus) | ||
| 70:kat_fs:kat_finance:kat_dane:kat_moc |
Bez diskuze: Hazard tady nechceme!
TITA: Bez diskuze: Hazard tady nechceme! Rakovničtí zastupitelé smetli ze stolu dopis od sdružení heren a kasin o změně zákazové vyhlášky na regulační, navíc neumožnili jeho zástupcům promluvit v diskuzi na zasedání.
| 14.5. | Rakovnický deník MIROSLAV ELSNIC | hazard |
|
| 71:kat_fs:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc |
Trh s lihem. Stát nic nedělá, míní lihovarníci
Stát nic nedělá, míní lihovarníci ISSU: 0111
| 14.5. | Pražský deník (via) | ||
| 72:kat_fs:kat_moc |
Příprava na praxi je u nás lepší
TITA: Příprava na praxi je u nás lepší ISSU: 0111 Karel Štix, šéf Asociace zdravotnických škol ČR, řekl pro Deník: Praha–"Narozdílod sester vysokoškolaček nastoupí ty diplomované skoro vždy do praxe," říká Karel Štix.
| 14.5. | Pražský deník (mk) | mf |
|
| 73:kat_fs:kat_dane:kat_moc |
Přeji si, aby výsledky mé práce neskončily pouze někde v šuplíku
TITA: Přeji si, aby výsledky mé práce neskončily pouze někde v šuplíku ISSU: 0111 Evžen Korec, student 7. ročníku Gymnázia ALTIS, řekl Pražskému deníku: Do třetice všeho dobrého, říká se.
| 14.5. | Pražský deník VERONIKA CÉZOVÁ | mf |
|
| 74:kat_fs:kat_grc:kat_dane:kat_kontrola:kat_moc |
Stát dál toleruje černý trh s lihovinami
TITA: Stát dál toleruje černý trh s lihovinami ISSU: 0111
| 14.5. | Právo Stanislav Ptáčník | ||
| 75:kat_fs:kat_moc |
ČS: Zájem o dluhopisy je jako v minulosti
TITA: ČS: Zájem o dluhopisy je jako v minulosti ISSU: 0111 Zájem o výhodné spořicí státní dluhopisy z nové jarní emise, které bylo možné včera poprvé objednat, byl podle České spořitelny (ČS) obdobný jako u předchozích emisí dluhopisů.
| 14.5. | Právo ČTK) | mf |
| [TOP] 14.5.2013
Celníci zabavili na sto kilogramů tabáku za jeden a půl milionu korun Zdroj: Liberecký deník/ (str. 4) |
|
Tabákové listy ke kouření vydávali za dekorativní předměty. Chtěli se tak vyhnout placení spotřební daně CELNÍCI Liberecký kraj – Prodejci krátili daně tak, že tabákové listy nabízeli jako dekorativní předměty, přitom byly určené ke kouření. Celníkům se během jediného týdne podařilo v Libereckém kraji zajistit na sto kilogramů nezdaněného tabáku. "V různých "specializovaných" prodejnách společně s tabákovými listy prodávali i technické prostředky jako je například řezačka nebo obsluha přímo nabízela nařezání tabákových listů," uvedl tiskový mluvčí Celní správy Libereckého kraje Martin Stočes. Problémy se zákonem ale v tomto případě nemá jen prodávající. "Kupující se dopouští přestupku, za který lze uložit sankci pokuty až do výše jednoho milionu," řekl Stočes. Kuřákům, kteří si koupí tyto tabákové listy, hrozí kromě vysoké pokuty také zdravotní problémy. "Kouření nařezaných tabákových listů je stejně škodlivé jako kouření běžných cigaret. Kuřáky u nás v nemocnici také nerozdělujeme na ty, co kouří řezané nebo již hotové," řekl primář plicního oddělení Krajské nemocnice Liberec Jiří Vytiska. Kuřáci se k balení cigaret rozhodnoukvůlipenězům."Je velký finanční rozdíl, jestli kouříte šedesát nebo osmdesát cigaret Marlboro nebo stejný počet balených. Rozhodně se k baleným cigaretám nerozhodne silnější kuřák, ale je to pouze otázka peněz," konstatovala plicní lékařka a pracovnice Centra léčby závislých na tabáku Milada Šípková. O tom, zda je tabák možné kouřit, rozhodují jeho vlastnosti a zpracování, nikoliv názor prodejce či kupujícího. "Pokud orgány celní správy zjistí, že někdo přechovává tabák ke kouření bez zaplacené spotřební daně a vylepené tabákové nálepky, bude mu spotřební daň doměřena a může mu být uložena pokuta řádově až v milionech korun," dodal Stočes. Tabák, který je možné kouřit, podléhá spotřební dani ve výši 1635 korun za kilogram. Prodejem zabaveného tabáku by stát přišel o více než jeden a půl milionu korun. Razie celníků na tabákové listy budou pokračovat i v následujících týdnech a nejen v Libereckém kraji. Foto: CELNÍCI ZADRŽELI 100 Kg tabáku. Foto: CSČR LK Foto: TABÁK vydávali za dekorativní předměty. Foto: CSČR LK |
| [TOP] 14.5.2013
Zrušte automaty! vyzývají osobnosti Zdroj: Brněnský deník/ (str. 1) [ ležatka ] |
|
Brnění požaduje, aby ministerstvo financí zakázalo tisíce hracích automatů v Brně. Výzvu podporuje Goldflam i Bittová. Brno – Zrušení 3126 automatů v Brně požaduje po ministerstvu financí občanské sdružení Brnění. Pod výzvu, kterou včera ministerstvu zaslalo, se podepsalo i několik známých osobností. Například herec a režisér Arnošt Goldflam nebo mistr České republiky v badmintonu Petr Koukal. Automaty totiž v Brně fungují i přesto, že je městská vyhláška na mnoha místech zakazuje. Majitelé heren se donedávna hájili takzvanou přechodnou lhůtou, která jim měla zaručit provoz automatů až do konce příštího roku. Lhůtu však zrušil Ústavní soud. "Ministerstvo financí má sice povinnost rušit automaty i bez vyzvání, ale vzhledem k jeho dosavadnímu přístupu je oficiální podnět důležitý, navíc když ho podávají vážené brněnské osobnosti," sdělil právník Brnění Aleš Ziegler. Součástí podnětu je i tabulka a mapa, ve které Brnění na konflikty s vyhláškou upozorňuje. "Ministerstvu stačí jen naši tabulku převzít, zahájit správní řízení a automaty zrušit. Nejpozději do začátku školního roku může být hotovo," tvrdí Ziegler. Výzvu podpořili herci, hudebníci i sportovci. "Rozhodně s iniciativou souhlasím. Lidé by měli sportovat, ne sedět v hernách," vzkázal badmintonista Koukal. Podle ministerstva je však výzva Brnění zbytečná. "Podnět sdružení nemá vliv na rychlost zahájení řízení o zrušení heren. O povoleních, která jsou v rozporu s vyhláškami obcí, už totiž rozhodujeme," vysvětlil mluvčí ministerstva Radek Ležatka. Podle něj může stát zrušit licence provozovatelům automatů ještě před začátkem školního roku. "Je nutné si ale uvědomit, že provozovatelé mají právo na odvolání. Délku řízení může ovlivnit i přijetí nové vyhlášky ze strany obcí," upozornil mluvčí. Změnu připravují například v Brněstředu, kde původně zakázali automaty na celém území městské části. "Úplným zákazem vytvoříme prostor pro černé herny. Navrhuji proto přesunout hazard do kasin, kde nebude mít sociální dopad. Navíc příjmy z něj jsou důležité pro činnost mnoha neziskových a kulturních organizací nebo sportovních klubů," upozornil starosta městské části Libor Šťástka. V Líšni aktivitu sdružení vítají. "Také jsme podnět pro ministerstvo připravili. Čekáme na postup magistrátu, zda mu výzvu zašle hromadně, nebo to nechá na jednotlivých radnicích," sdělil tamní místostarosta Jozef Sedláček. Vedení města však o možnostech regulace hazardu zatím nejednalo. Pod výzvu se kromě Koukala a Goldflama podepsal například i bývalý rektor Masarykovy univerzity a senátor Jiří Zlatuška, šéf divadla Husa na provázku Vladimír Morávek nebo zpěvačka a houslistka Iva Bittová. --- 3126 automatů má podle občanského sdružení Brnění zmizet z města do začátku letošního školního roku. |
| [TOP] 14.5.2013
Všelék ČSSD: Zvyšme daně! Zdroj: E15/ (str. 19) |
|
jak to vidí Z ČSSD začaly nenápadně vypadávat recepty, kterými chce po vítězných volbách obšťastnit naši zemi. Ano, jde hlavně o zvyšování daní. Sociální demokraté tradičně hrají na závistivou notu: Když nemám já, ať nemají ani ti, kterým se zrovna daří. Vezměme tedy těm, kteří jsou úspěšní, a buďme všichni spokojeně neúspěšní. Co se stane, když ČSSD uvede své recepty do praxe? Podnikatelé (pokud to stihnou) utečou se svými firmami za lepšími podmínkami do zemí, kde si soukromých zaměstnavatelů ještě váží, živnostníci se budou zvyšování daní bránit "daňovými optimalizacemi" a to, co zbude ve státní pokladně, se utopí v nefunkčním státním aparátu nebo bude rozkradeno (což se nevylučuje). ČSSD evidentně nechápe akutní problémy českých občanů. Ty trápí především vysoká nezaměstnanost a nejistota, která plyne z neschopnosti politiků dohodnout jakoukoli koncepci pro budoucnost naší země. Tím, že někdo zvýší daně podnikům a živnostníkům, kteří dnes veškeré odvody státu poctivě platí, se problém České republiky nevyřeší. Naopak. Podniky začnou ještě víc šetřit a z aktuálních 600 tisíc nezaměstnaných může být brzy milion. No a Sobotka ani Hašek tolik lidí v Lidovém domě prostě nezaměstnají. ČSSD má dnes jediný čitelný bod programu. Chce vzít peníze těm, kteří zde pracují, podnikají a vytvářejí pracovní místa, a naházet je do byrokratického systému, který nefunguje. Zdá se, že ČSSD ani nyní řešení pro Česko nenašla. Pokud tím řešením nemá být totální kolaps ekonomiky. O autorovi: Autor je předsedou hnutí ANO |
| [TOP] 14.5.2013
Fronty na berňácích: lidem přišly složenky na daň Zdroj: Moravskoslezský deník/ (str. 5) |
|
Deník zaznamenal Ostrava - Na některých finančních úřadech se včera tvořily fronty. "Lidem začaly chodit složenky na úhradu daně z nemovitosti. Ti, kdo jsou zvyklí složenky platit okamžitě, se rychle vydali na finanční úřady. Takže se někde opravdu fronty mohly tvořit," odpověděla Deníku mluvčí Finančního ředitelství v Ostravě Hana Imrýšková a potvrdila, že déle lidé čekali na zaplacení daně například v OstravěHrabůvce. Mluvčí zároveň dodala, že finanční úřady už v souvislosti s platbou zmíněné daně rozšiřují své pokladní hodiny. "Složenku je možné navíc zaplatit i na poště, případně bankovním převodem," doplnila Hana Imrýšková s tím, že na zaplacení daně mají lidé čas do konce května. |
| [TOP] 14.5.2013
Konec hernám. Rušení popohánějí i osobnosti Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 1) [ ležatka ] |
|
Do konce prázdnin mohou zmizet automaty z většiny brněnských městských částí. Podnět ke zrušení 3 126 automatů podali ministerstvu s aktivisty také umělci, sportovci či akademici. BRNO Významné brněnské osobnosti vzaly boj s hazardem do svých rukou. Nelíbilo se jim, že město Brno ani přes existenci vyhlášky zakazující hazard výherní automaty neruší. Ve spolupráci s občanským sdružením Brnění tak včera ráno brněnští divadelníci, zpěváci i akademici podali na ministerstvu financí podnět ke zrušení nezákonných heren. Těch je momentálně v Brně drtivá většina a do konce prázdnin tak může být zrušeno celkem 3 126 výherních přístrojů. Herny by částečně zůstaly jen v Řečkovicích, Černovicích a Brně-jih. "S tažením Brnění proti hazardu dlouhodobě sympatizuji, a proto se velmi rád připojuji k podání podnětu," říká bývalý šéf Domu umění Rostislav Koryčánek. Podporu v boji proti hazardu našli aktivisté z Brnění i mezi sportovci. "Rozhodně iniciativu podporuji a připojuji svůj podpis. Lidé by měli sportovat, ne sedět v hernách," tvrdí mistr České republiky v badmintonu Petr Koukal. Herny se staly nezákonnými po dubnovém výroku Ústavního soudu. Do té doby obce s hracími automaty nic nezmohly. I když si vyhláškou hazard v obci zakázaly, ministerstvo financí vydávalo licence směle dál, teď však mají větší váhu městské vyhlášky. Brno takové nařízení schválilo, nazývá je "nulovou tolerancí hazardu". Kdy má začít platit, se však vedení města nemůže shodnout. "Vítám průlomové rozhodnutí Ústavního soudu. Další postup je však třeba pečlivě zvážit, budu jednat s předsedy koaličních stran. Jak ukázaly mnohé příklady z historie, plošný zákaz nepřináší odstranění problému, ale opak. Příkladem jsou dopady prohibice v USA či,suchého zákona‘ v Sovětském svazu. Vznik nelegálních heren by znamenal cestu z louže pod okap," vyjádřil včera váhavý postoj k regulaci hazardu brněnský primátor Roman Onderka. Z hazardu navíc město čerpá hodně peněz. Za loňský rok přiteklo do rozpočtu města včetně kas jednotlivých městských částí 170 milionů korun. Automaty mohou "zachránit" jen zastupitelé Aktivista sdružení Brnění Matěj Hollan přitom doufá, že Brno svůj závazek o vymýcení hazardu dodrží a herny z města zmizí. "S přístupem města Brna jsme v otázce rušení hazardních přístrojů naštěstí zajedno. Například Brno-střed podle vyhlášky nechce na svém území ani jeden automat. Věřím, že odhodlání brněnským politikům zůstane - paradoxně teď totiž může automaty do města vrátit jen samo zastupitelstvo změnou vyhlášky k horšímu," uvažuje Hollan. Protihazardní aktivitu brněnských osobností oceňuje i právník Brnění Aleš Ziegler. "Ministerstvo financí je povinno rušit automaty i bez vyzvání, ale vzhledem k jeho dosavadnímu přístupu je oficiální podnět důležitý. Navíc když ho podávají vážené osobnosti," řekl. Ziegler tak naráží na nekonečné čekací lhůty, které ministerstvo při rušení heren v historii využívalo. Podle mluvčího ministerstva financí Radka Ležatky však podnět brněnských osobností proces rušení heren neurychlí. "Ministerstvo financí již zahájilo proces celoplošného řízení o zrušení všech povolení v České republice, která jsou v rozporu s vyhláškami obcí. Zároveň musí být zachován rovný přístup ve všech vedených řízeních, a to i vůči všem účastníkům řízení," vysvětlil Ležatka. Za herny bojuje hazardní lobby i sportovní kluby Další úhel pohledu má poté ředitel profesního sdružení herního průmyslu (Spelos) Petr Vrzáň. Ten vkládá svou energii do přesvědčování zastupitelstev obcí o nevýhodách regulace hazardu. "Jde o populistickou rétoriku občanského sdružení Brnění i zastupitelů obcí, kteří vydávají vyhlášky s nulovou tolerancí. Snažíme se vyjednat prostorově i časově vymezená místa, kde by hráči mohli hrát," vysvětluje náplň svého povolání Vrzáň. Na podobné iniciativy naráží i starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka. "Apelují na mě neziskové organizace či sportovní kluby, abychom to neviděli černobíle, a upozorňují, že prohibice nikdy k ničemu dobrému nevedla. I oni z peněz z tohoto podnikání žijí," dodává. » Pokračování na straně B2 Konec hernám. Rušení popohánějí i osobnosti » Pokračování ze strany B1 Pokud se tedy město herním lobby nepodvolí, po ukončení správních řízení vymizí všechny hrací "bedny" z městských částí Brno-střed, Brno-sever, Královo Pole, Židenice, Žabovřesky, Bohunice, Starý i Nový Lískovec a dalších devíti. Oázou hazardu zůstanou jen Řečkovice s 69, Černovice s 83 a Brno-jih se 127 automaty. Tyto tři městské části mají ve svých vyhláškách výjimky, hazard zde tedy není zakázán zcela. Jihomoravské protihazardní váhání Další města na jižní Moravě s úplným zákazem heren váhají. Ve Vyškově se před více než půl rokem zastupitelstvo usneslo na vyhlášce zcela zakazující hazard. Po dubnovém výroku Ústavního soudu se však její schvalování zpomalilo. Zastupitelstvo bude znovu jednat, zda "bedny" zakázat, či pouze omezit. Města, jako jsou Znojmo nebo Hodonín, na svých vyhláškách taktéž pracují. Ve všech případech hrají roli peníze. Vedení měst nechce přijít o jejich pravidelný přísun. Světlejšími případy jsou obce Židlochovice a Blansko. Nulovou toleranci hazardu hodlají dotáhnout do konce, nyní čekají, až ministerstvo správní řízení ukončí a automaty konečně zmizí. Měly by herní automaty úplně zmizet z Brna a dalších měst? Pište na zuzana.tausova@mfdnes.cz Mutace - Mladá fronta DNES - jižní Morava |
| [TOP] 14.5.2013
Prezident Hollande chce zdanit chytré mobily Zdroj: Hospodářské noviny/ (str. 18) |
|
Francie Vláda francouzského prezidenta Francoise Hollanda zvažuje zavedení speciální daně na tablety a chytré telefony. Peníze, které by Paříž touto cestou získala, by pak Francouzi využili na financování tamní kulturní produkce. "Bude se jednat o velmi nízkou daň," komentovala návrh ministryně kultury Aurélie Filippettiová, která tento návrh podporuje. Výše nové daně by se podle deníku Le Figaro měla pohybovat kolem jednoho až tří procent. V případě, že by daň byla jedno procento, tak by přinesla 86 milionů eur ročně. Návrh na zdanění přístrojů napojených na internet vypracoval Pierre Lescure, bývalý šéf televize Canal Plus. U něj si vláda objednala vypracování analýzy, jak v době krize najít nové peníze na kulturu. Daň by nejvíce dopadla na firmy jako Apple nebo Google. O návrhu nakonec rozhodne prezident Hollande, a to do konce července. |
| [TOP] 14.5.2013
Zrušte automaty! vyzývají osobnosti Zdroj: Blanenský deník/ (str. 5) [ ležatka ] |
|
O konec heren v Brně usiluje občanské sdružení Brnění. Po ministerstvu financí chce, aby zakázalo tisíce automatů ve městě. Brno – Zrušení 3126 automatů v Brně požaduje po ministerstvu financí občanské sdružení Brnění. Pod výzvu, kterou včera ministerstvu zaslalo, se podepsalo i několik známých osobností. Například herec a režisér Arnošt Goldflam nebo mistr České republiky v badmintonu Petr Koukal. Automaty totiž v Brně fungují i přesto, že je městská vyhláška v mnoha místech zakazuje. Majitelé heren se donedávna hájili takzvanou přechodnou lhůtou, která jim měla zaručit provoz automatů až do konce příštího roku. Lhůtu však zrušil ústavní soud. "Ministerstvo financí má sice povinnost rušit automaty i bez vyzvání, ale vzhledem k jeho dosavadnímu přístupu je oficiální podnět důležitý, navíc když ho podávají vážené brněnské osobnosti," sdělil právník Brnění Aleš Ziegler. Vypracovali mapu Součástí podnětu je i tabulka a mapa, ve které Brnění na konflikty s vyhláškou upozorňuje. "Ministerstvu tak stačí jen naší tabulku převzít, zahájit správní řízení a automaty zrušit. Nejpozději do začátku školního roku může být hotovo," tvrdí Ziegler. Výzvu podpořili herci, hudebníci i sportovci. "Rozhodně iniciativu podporuji. Lidé by měli sportovat, ne sedět v hernách," vzkázal mistr České republiky v badmintonu Koukal. Podle ministerstva je však výzva Brnění zbytečná. "Podnět sdružení nemá vliv na rychlost zahájení řízení o zrušení heren. O povoleních, která jsou v rozporu s vyhláškami obcí, už totiž rozhodujeme," vysvětlil mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. Podle něj může stát zrušit licence provozovatelům automatů ještě před začátkem školního roku. "Je nutné si ale uvědomit, že provozovatelé mají právo na odvolání. Délku řízení může ovlivnit i přijetí nové vyhlášky ze strany obcí," upozornil mluvčí ministerstva financí. Aktualizaci vyhlášky připravují například v Brněstředu, kde původně radní zakázali automaty na celém území městské části. "Úplným zákazem vytvoříme prostor pro černé herny. Navrhuji proto přesunout hazard do kasin, kde nebude mít sociální dopad. Navíc příjmy z něj jsou důležité pro činnost mnoha neziskových a kulturních organizací nebo sportovních klubů," upozornil starosta městské části Libor Šťástka. Podpora Líšně V brněnské Líšni aktivitu sdružení vítají. "Také jsme podnět pro ministerstvo připravili. Čekáme na postup magistrátu, zda mu výzvu zašle hromadně, nebo to nechá na jednotlivých radnicích," sdělil tamní místostarosta Jozef Sedláček. Vedení města o možnostech regulace hazardu zatím nejednalo. Pod výzvu proti provozování automatů se kromě Koukala a Goldflama podepsal například také bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity a senátor Jiří Zlatuška, umělecký šéf Divadla Husa na provázku Vladimír Morávek nebo zpěvačka a houslistka Iva Bittová. --- 3126 automatů má podle občanského sdružení Brnění zmizet z města do začátku letošního školního roku. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
ZPRÁVY DNE Zdroj: Lidové noviny/ (str. 13) |
|
SMARTPHONY A TABLETY Francie zvažuje zavedení nové daně PAŘÍŽ Francouzská vláda uvažuje o zavedení nové daně na chytré telefony a počítačové tablety vyráběné předními světovými technologickými společnostmi jako Apple nebo Google. Výnosem z daně by Paříž financovala domácí internetovou kulturní tvorbu. O zavedení nové daně by měl francouzský prezident François Hollande (na snímku) rozhodnout do konce června. Návrh, který včera Hollande dostal, předpokládá uvalení jednoprocentní daně na prodej přístrojů schopných využívat internet. Daň by podle propočtů vynášela kolem 86 milionů eur ročně a byla by o b d o b o u daně, kterou Francouzi platí za televizní a rozhlasové přijímače. Návrh je součástí francouzské "kulturní výjimky". Tu si Paříž v rámci EU vynucuje, aby nemusela respektovat obchodní pravidla a mohla chránit a podporovat domácí kulturu před cizími vlivy, zejména před americkou konkurencí. Francii pode agentury Reuters hrozí, že daň na produkty předních světových technologických společností prohloubí její pověst nepřítele podnikání a zesílí napětí mezi ní a technologickým sektorem. PRŮZKUM Investoři: Krize v eurozóně se zhorší LONDÝNVíce než polovina investorů předpokládá, že krize v eurozóně se ještě zhorší. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky včera zveřejnila ratingová agentura Fitch. Podle 29 procent respondentů představuje současné zmírnění krize pouze krátké období klidu, zhruba 30 procent jich uvedlo, že finanční trhy jsou "iracionálně optimistické" a ignorují slabé hospodářské vyhlídky eurozóny. "Je tu silný rozpor mezi pokračující recesí a rostoucí nezaměstnaností v Evropě a růstem na finančních trzích," uvedla Fitch. POJIŠTĚNÍ Ručení zdražilo mladým řidičům PRAHA Zvýšení cen povinného ručení se nejvíce dotklo majitelů silných aut a mladých řidičů, naopak nejméně jej pocítili řidiči ve věku 35 až 39 let. Vyplývá to ze statistik společnosti ePojištění.cz. "Klientům ve věku do 22 let vzrostla průměrná cena povinného ručení na 4577 korun, což je ve srovnání s loňskem o 11,3 procenta více," uvedl David Holý z ePojištění.cz. Zdražení se nejvíce dotklo jak majitelů nejsilnějších automobilů, tak paradoxně i majitelů vozidel s nejmenším objemem motoru. U vozidel s kubaturou do 1000 centimetrů krychlových je to 11,2 procenta. U ostatních kategorií vozidel byl nárůst ceny menší. Zdroj: ČTK Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Čekání kvůli dvěma korunám vzdali Zdroj: Českobudějovický deník/ (str. 12) |
|
Lidé chtějí daně pro jistotu zaplatit přímo na finančním úřadě, musí čekat ve frontě České Budějovice – Většina takové fronty pamatuje kvůli banánům, že ale včera až čtyřicet minut stáli kvůli tomu, aby státu zaplatili daň z nemovitostí, mnohé převážně seniory zaskočilo. Důchodce Jan Šulista s manželkou snahu vystát frontu dokonce vzdal. "Daň z nemovitosti jsme zaplatili už v březnu podle loňské složenky, jenže teď jsme zjistili, že to letos dělá o dvě koruny víc. Přišli jsme to doplatit, ale stát tady hodinu kvůli dvěma korunám je strašné, to snad uděláme líp, když to zaplatíme na poště a přidáme dvacet korun za složenku," krčili rozhořčeně rameny. Podcenit směšný dluh ale Šulistovi rozhodně nechtějí. "Dokonce jsem si vystřihl z novin článek o případu, kdy někdo dlužil pár halířů a dostal se kvůli tomu do exekuce, teď musí splatit skoro dvacet tisíc," poukazuje Jan Šulista na odstrašující případ, který rozhodně nehodlá následovat. Právě z obav, že by peníze kvůli chybě na složenkách doručovaných v dubnu nemusely dorazit na správný účet, lidé vzali útokem pokladny finančních úřadů. Tyjsou zatím otevřené jen dva dny v týdnu. Od 20. května sem ale budou moci poplatníci chodit uhraditdaň každý pracovní den. Na zaplacení daně z nemovitostí mají všichni vlastníci čas do 31. května. Složenku s potřebnými údaji dostane každý nejpozději týden před tímto datem. "Nejpohodlnějším způsobem placení daně je bezhotovostní převod částky na bankovní účet finančního úřadu nebo platba daně poštovní složenkou na kterékoliv poště," doporučuje mluvčí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj Jana Králová s tím, že zvláštní pozornost je třeba věnovat správnému zadání nového bankovního spojení. V Jihočeském kraji je správné číslo pro platbu daně z nemovitostí 7755 77627231/0710. Kdo zadal příkaz k úhradě nebo zaplatil složenku na poště s chybným číslem účtu, nemusí se bát, že o peníze přijde. Transakci nelze provést a pošta čibankapeníze vrátí. Otevřené pokladny Pokladny jsou otevřeny na všech územních pracovištích ve středu od 8 do 11 h a od 12 do 15 h. Výjimkou je pracoviště v Č. Budějovicích, kde je pokladna otevřená bez přerušení od 8 do 15 h. Od 20. 5. do 31. 5. budou pokladny otevřeny ve výše uvedených hodinách všechny pracovní dny. Foto: FRONTA. Až do přízemí se od pokladny v prvním patře českobudějovického finančního úřadu táhla včera dopoledne fronta lidí, kteří sem přišli zaplatit daň z nemovitostí. Foto: Deník / Hana Svítilová |
| [TOP] 14.5.2013
Praha trvá na oddlužení Kongresového centra Zdroj: Právo/ (str. 10) |
|
Plán, jak naložit s asi dvoumiliardovým dluhem Kongresového centra, vymyslela Praha spolu s ministerstvem financí. Zbývá jen souhlas celé vlády, která věc dvakrát odložila. Kabinetu Petra Nečase se do zachraňování někdejšího Paláce kultury moc nechce a premiér je skeptický. Vláda se má k věci vrátit v červnu a město i podnikatelé v kongresové turistice avizují, že budou za věc silně lobbovat. "Postoj vlády nevnímám jako problém, vnímám ho po americku, tedy jako výzvu," řekl pražský radní pro kulturu Václav Novotný (TOP 09). Poukazovat hodlá na téma podpory podnikání. Podle šéfa Kongresového centra Michala Kárníka přinesou kongresy a akce, které se na Vyšehradě u Nuselského mostu konají, státu na daních zhruba 400 miliónů korun ročně. Bývalý Palác kultury, postavený na přelomu 70. a 80. let, se potýká s nutností investovat do rozvoje a hrozí mu ztráta konkurenceschopnosti. Loni byl v zisku a ze svém dluhu postupně z vlastních zdrojů umořil na 2,5 miliardy korun. "Čili společnost je to životaschopná," upozornil Kárník. Plán na záchranu spočívá v tom, že by dluh za rekonstrukci pro jednání světových finančníků v září 2000 zaplatil stát a díky navýšení základního jmění by získal majoritu. Rozvoj by hradilo město, ve třech letech by do centra mělo investovat 500 až 700 miliónů korun. Kongresová turistika je na vzestupu a podle prezidenta sdružení podnikatelů Prague Convention Burerau Sanjiva Suriho není jiná alternativa než plán akceptovat. "To rozhodnutí je praktické a pro budoucnost oboru jediné, nikoli politické," řekl Suri. Kongresy a akce nad dva tisíce účastníků se prý v Česku jinde pořádat nedají. Ztráta Kongresového centra by znamenala další oslabení konkurenceschopnosti. I při rozhodnutí o vydání dluhopisů tehdejší primátorův náměstek Jiří Paroubek složitě jménem hlavního města přesvědčoval tehdejšího vicepremiéra Zemanovy vlády Pavla Mertlíka a ministra financí Ivo Svobodu (všichni ČSSD), aby se stát zaručil. Město usilovalo o to, aby dluhopisy vydal právě stát, ten nakonec poskytl alespoň záruku. Trumf Prahy A právě ta je trumfem Prahy. Podle Novotného stát bude muset nakonec stejně dvě miliardy jako ručitel vydat, hrozí ale přitom konkurz na Kongresové centrum. "Není to problém politický, není to ani problém konfliktu mezi regionem a státem," shrnul Novotný s tím, že čas je do 16. dubna 2014, kdy se prostě za dluhopisy musí zaplatit. --- Postoj vlády nevnímám jako problém, vnímám ho po americku, tedy jako výzvu Václav Novotný Mutace - Právo - Praha - střední Čechy |
| [TOP] 14.5.2013
Velcí vs. malí lihovarníci: boj o velikost kauce Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 8) [ kalousek ] |
|
Podle návrhu zákona, který má omezit černý trh s alkoholem, budou moci v odvětví podnikat jen firmy, jež složí pětimilionovou kauci. Malí výrobci se bouří, podle nich je kauce likvidační. Stát kvůli loňské prohibici přišel o 300 milionů. PRAHA Vláda hledá způsob, jak předejít opakování metanolové aféry a ztížit aktivity černého trhu s alkoholem. Unie výrobců a dovozců lihovin (ÚVDL) si na ni však včera vyšlápla s tím, že osm měsíců po prvních úmrtích stále nebylo přijato žádné efektivní opatření. Její zástupci proto veřejně podepsali šestibodovou výzvu orgánům státní správy, kde shrnují své požadavky. Zároveň vyčíslili ztráty pro stát na spotřební dani za loňskou prohibici na zhruba 300 milionů korun. Jedním z bičů na černý trh by měl být nový zákon o povinném značení lihu, který zatím prošel jen prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Ten obsahuje několik opatření včera prosazovaných likérníky, například snižuje maximální objem spotřebitelského balení ze šesti litrů na jeden. V jeho pozadí ovšem doutná spor mezi velkými výrobci obhospodařujícími zhruba osmdesát procent trhu, zastupovanými ÚVDL a menšími likérkami, které zastřešuje Sdružení výrobců lihovin (SVL). Menším lihovarům vadí navrhované plošné zavedení pětimilionové kauce pro výrobce a distributory lihu. Podle nich by vedla tak vysoká kauce ke krachu ekonomicky slabších firem, omezení konkurence a větší producenti by tak mohli získat další prostor na trhu. "V ohrožení je několik tisíc pracovních míst," píše SVL ve svém komentáři k projednávanému zákonu. Ten poslali také ministerstvu financí. Zároveň dodávají, že černou výrobu v garážích a dovoz denaturovaného lihu kauce stejně nijak nepostihne. "Kauce nectí presumpci neviny a je v této podobě pro část firem likvidační," dodává Martin Němec z firmy Helsinki group, která je také členem SVL. Zástupci velkých firem se včera bránili tím, že s výší kauce nemají nic společného, protože ji navrhla vláda. Zároveň upozorňují na to, že má smysl v odrazení nepoctivých firem a pro běžně fungující společnost z oboru by neměl být problém ji složit. Nebo využít bankovní záruky, což zákon umožňuje. "Kdo vede aspoň základní účetnictví, ten na bankovní garanci může dosáhnout," uvedl prezident ÚVDL a zároveň šéf plzeňského Stocku Petr Pavlík. Roční náklady na bankovní záruku odhadl na několik desítek tisíc. O tom, jak vysoká kauce nakonec bude, zatím není rozhodnuto. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už uvedl, že je mu diferencování její výše podle velikosti firmy blízké, a poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) dala s ministerstvem v zádech pozměňovací návrh, jenž zohledňuje kauci podle počtu odebraných kolků. Tedy nepřímo podle velikosti firmy. Do 25 tisíc ročně odebraných kolků je jen půl milionu, pak následují ještě dvě odstupňované kategorie a pětimilionová kauce se skládá až nad sto tisíc odebraných kolků. "I když obecně princip kauce odmítáme, je to věc, která může menším pomoci," reagoval na návrh Němec. Podle velkých likérníků je v ohrožení také zmenšení spotřebitelského balení. Nelíbí se totiž Evropské komisi a ČR si bude muset jeho zavedení obhájit. Jde přitom o klíčové opatření zákona. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
24 HODIN Zdroj: Hospodářské noviny/ (str. 2) |
|
JAKÝ JE PRVNÍ ZÁJEM O DLUHOPISY Ministerstvo financí zveřejní první údaje o zájmu o spořicí státní dluhopisy, které začal úřad nabízet v rámci jarní emise v pondělí ve vybraných pobočkách České spořitelny, Komerční banky, ČSOB a České pošty. Upisovací období, v němž si zájemci budou moci státní dluhopisy objednat, skončí 31. května. Nově budou majitelé z výnosů těchto dluhopisů platit daň 15 procent. NEZNÁMÁ ANGELA MERKELOVÁ V Berlíně vychází kniha První život Angely M. (Das erste Leben der Angela M.), odhalující angažovanost kancléřky Angely Merkelové v komunistické NDR, kde byla funkcionářkou odborů i komunistické mládežnické organizace FDJ. NÁVRAT Z VESMÍRU PO PĚTI MĚSÍCÍCH V kazašské stepi přistane loď Sojuz TMA-07M, kterou se po pětiměsíčním pobytu na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) vrátí na Zem Kanaďan Chris Hadfield, Američan Tom Marshburn a Rus Roman Romaněnko. Ruská kosmická loď odstartovala z kosmodromu Bajkonur k Mezinárodní vesmírné stanici 19. prosince 2012, kam dopravila tři zmíněné členy Expedice 34 a zůstala tam jako záchranná loď. Dnes se v ní stejná trojice kosmonautů vrátí na Zem. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Dluhopisy. Nové budou zdaněny Zdroj: Metro/ (str. 8) [ jakob ] |
|
Nejen domácnosti, ale i města, občanská sdružení nebo veřejné vysoké školy mohou od včerejška objednávat spořící státní dluhopisy na více než 1400 pobočkách pošt, České spořitelny, ČSOB a Komerční banky. Stejně jako v předchozích emisích dluhopisů s nominální hodnotou jedna koruna musí zájemci nakoupit nejméně tisíc kusů. Nově ovšem budou muset lidé u výnosů zaplatit patnáctiprocentní daň. Ta se zaokrouhluje ze všech dluhopisů, nikoli z každého zvlášť a netýká se dluhopisů vydaných před 1. lednem 2013. Ministerstvo financí počítá s tím, že i přes zdanění bude o státní dluhopisy mezi lidmi zájem. Dluhopisy vydá ministerstvo 12. června. Citát "Jsme přesvědčeni, že spořicí dluhopisy jsou nadále zajímavou možností zhodnocení úspor domácností." ONDŘEJ JAKOB, MLUVČÍ MINISTERSTVA FINANCÍ Foto: Mutace - Metro - Praha |
| [TOP] 14.5.2013
Kalouskovy dluhopisy mají vysoký výnos na úkor daňových poplatníků Zdroj: Hospodářské noviny/ (str. 19) [ kalousek ] |
|
Investice Nevýhodou státních cenných papírů je omezená likvidita Banky je považují za doplněk, nikoli za konkurenci Tuzemským střadatelům jsou od včerejšího dne k dispozici spořicí státní dluhopisy, které nabízejí vyšší zhodnocení než běžné bankovní produkty nebo dluhopisové fondy. Účet za prémiové zhodnocení je ale vystaven daňovým poplatníkům. Na světových trzích si Česká republika půjčuje prostřednictvím pětiletých dluhopisů s úrokem 0,9 procenta, domácím investorům ale nabízí zhodnocení ve výši 3,1 procenta. Takový rozdíl přitom není vůbec běžný. "Nejsem si vědom žádné jiné země na světě, kde by vláda z veřejných zdrojů subvencovala domácí držitele národního dluhu," sdělil HN harvardský profesor ekonomie John Y. Campbell. Velká Británie si například půjčuje peníze u domácností levněji než na sekundárních trzích. Podle ministra financí Miroslava Kalouska jsou přitom spořicí dluhopisy určené pro všechny středostavovské domácnosti. Z údajů ministerstva financí ovšem vyplývá, že přes 60 procent držitelů státních dluhopisů má cenné papíry v hodnotě minimálně 150 000 korun. Celkově jsou nyní v oběhu dluhopisy za 56,2 miliardy korun. "Velkou část klientely spořicích dluhopisů tvoří vedle movitých jedinců i menší střadatelé, kteří tento nástroj vidí jako bezpečný způsob zhodnocení svých celoživotních úspor," všímá si hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Menší střadatelé si podle něj nechávají část peněz jako rezervu pro další výdaje. Zjevnou předností dluhopisů je nadstandardní zhodnocení, třebaže se na něj nově aplikuje 15procentní srážková daň. Výnos je tak sice o něco menší než v minulých emisích, došlo ale zároveň i k poklesu nabídky na trhu, takže si dluhopisy zachovávají svoji relativní hodnotu. Nevýhodou dluhopisů je jejich omezená likvidita. Klient si je může nechat předčasně vyplatit nejdříve po roce, a to jen v předem vypsaných čtvrtletních periodách. Úročení se ale řídí principem progresivní splatnosti, takže v takovém případě přijde o významnou část zhodnocení. Z hlediska zhodnocení tak pro běžné střadatele jsou dluhopisy atraktivnější než spořicí a termínované účty velkých bank, u nichž roční úroková sazba jen výjimečně přesahuje 2 procenta. "Banky ale beztak mají vysokou míru likvidity, takže nabízet vyšší sazby je nic nenutí," podotýká Aleš Tůma z poradenské firmy Partners. Nadstandardní úroky nabízí na tuzemském trhu obvykle menší banky, které na něj vstoupily v nedávné době, a družstevní záložny (kampeličky). "Státní spořicí dluhopisy nevnímáme jako konkurenci, ale jako rozšíření nabídky pro klienty na trhu finančních produktů," tvrdí mluvčí České spořitelny Tomáš Holinka. Vyšší míru zhodnocení lze sice najít u stavebního spoření, pro optimální využití státní podpory ale platí roční vkladový strop 20 000 korun, což omezuje velké investory. Pro movitější klienty jsou tak státní dluhopisy výhodné jako konzervativní diverzifikace investičního portfolia nad rámec státem garantovaných bankovních vkladů (100 tisíc eur). "Pro investora to může být rozumná alternativa k fondům peněžního trhu i dluhopisovým fondům," říká Lukáš Vácha, obchodní ředitel Conseq Investment Management. Ty totiž musí kupovat dluhopisy za tržní výnos splatnosti, který se v současnosti pohybuje pod jedním procentem, a jejich administrativní náklady nejsou nezanedbatelné. "To ale platí teď, za rok může být situace úplně jiná," dodává Vácha. --- Výnosy státních dluhopisů 1. DISKONTOVANÝ (1,5 ROKU) 1,7 % 2. PRÉMIOVÝ (3 ROKY) 3,6 % 3. KUPONOVÝ (5 LET) 2,82 % 4. REINVESTIČNÍ (5 LET) 3,076 % 5. PROTIINFLAČNÍ (7 LET) určuje se dle míry inflace Foto: MIROSLAV KALOUSEK Ministerstvo financí odmítá srovnání dluhopisů pro domácnosti s těmi na sekundárních trzích. FOTO: HN – LIBOR FOJTÍK O autorovi: Martin Kohout, martin.kohout@economia.cz S přispěním Petra Kaina |
| [TOP] 14.5.2013
Obama odsoudil šikanu politických odpůrců Zdroj: Hospodářské noviny/ (str. 7) |
|
Spojené státy Daňoví úředníci se zaměřili na organizace kritizující vládu Proti prezidentovi se kromě opozice obrací i jeho straníci Někteří američtí daňoví úředníci se zřejmě snažili znepříjemnit život kritikům amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho Demokratické strany před loňskými prezidentskými volbami. Teď je z toho politický skandál. Pokud se to potvrdí, je to šokující a netolerovatelné, prohlásil včera Obama. Podle něj za to musí nést úředníci plnou odpovědnost. Poškodili tím totiž i jeho politickou pozici. Obamu teď kritizují nejen opoziční republikáni, ale i část jeho vlastní strany. Podezřelá ústava Republikáni útočí přímo na Obamu, kterému to podle nich pomohlo ve volbách. "Dozvěděl jsem se to až v pátek z tisku," prohlásil včera prezident Obama a řekl, že úřady podle něj mají postupovat nestranně a z případných pochybení vyvodí odpovědnost. Do médií totiž v pátek unikla zpráva z vnitřního auditu daňového úřadu IRS. Podle ní úředníci při udělování statusu neziskové organizace, která nemusí platit federální daně, zvláště prověřovali skupiny hlásící se k republikánskému pravicovému hnutí Tea Party. Nebo ty, které měly ve svém názvu slovo "vlastenecký", což naznačuje pravicovou organizaci. Zvláštní pozornosti úředníků se "těšily" i organizace, které kritizovaly vládu nebo měly mezi svými cíli "osvětu Američanů týkající se ústavy a listiny lidských práv". Daňová správa navíc něco podobného dva roky popírala, ačkoliv se jí na to ptalo oficiálně několik republikánských politiků. Její tehdejší šéf Douglas Shulman, kterého jmenoval ještě pravicový prezident George Bush, to dokonce popřel i na slyšení v americkém Kongresu. Vše začalo v roce 2010 po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, že na politické kampaně mohou kandidátům přispívat bez do té doby platných omezení i právnické osoby. Mezi nimi i neziskové organizace, pokud jejich "hlavním cílem" není podporovat kandidáty ve volbách. Vedlo to k nárůstu registrace takových organizací a úřady začaly u některých prověřovat, co je jejich hlavním cílem. K tomu daňovou správu vyzvali i aktivisté bojující za reformu financování politických kampaní. Jenže nepředpokládali, že se IRS zaměří jen na pravici. "To není to, co jsme chtěli, chtěli jsme nestranné a nepolitické vynucování dodržování zákonů," řekl listu Washington Post Paul Ryan, jeden z aktivistů. IRS je přitom součástí amerického ministerstva financí, tedy Obamovy vlády. I demokraté chtějí vyšetřování Zatím není jasné, kdo vlastně pokyny zaměřit se na pravicové organizace vydal. Loisa Lernerová, která vedla na daňovém úřadu odbor pro udělování výjimek z placení federálních daní, se za tento postup omluvila, i když proti němu sama už před lety v IRS vystupovala. Část republikánů obviňuje přímo Obamu a žádá hlavu současného šéfa IRS Stevena Millera. K tomu se přidali i někteří demokraté. Demokratický šéf senátního finančního výboru Max Baucus teď navrhuje parlamentní vyšetřování případu. --- Pokud se daňový úřad skutečně zaměřil na konzervativní skupiny, jak se uvádí, je to šokující. Úřad musí být nestranný. Barack Obama americký prezident Foto: SKANDÁL Část opozičních republikánů obviňuje v současné politické aféře přímo prezidenta Baracka Obamu. Žádají i hlavu současného šéfa IRS Stevena Millera (na snímku). FOTO: CSEA. ORG O autorovi: Marek Hudema, marek.hudema@economia.cz |
| [TOP] 14.5.2013
Metanol se může vrátit, varují likérky Zdroj: Lidové noviny/ (str. 14) [ kalousek ] |
|
Stát podle výrobců lihovin postupuje v boji s černým trhem liknavě. Nelegální prodej se nezastavil. PRAHA Osm měsíců od vypuknutí metanolové tragédie a následné dvoutýdenní prohibice není jasno, jak a kdy stát zpřísní zákony proti černému trhu s lihovinami. Původně zamýšlená přísná opatření mění teď ve sněmovně pozměňovací návrhy. Zástupci největších likérek včera varovali, že nelegální prodej nezmizel a neštěstí se může opakovat. Do hospod a restaurací podle nich dál proudí nezdaněné lihoviny. Loni do vypuknutí kauzy s metanolem představoval nelegální prodej lihovin až pětinu celkového trhu, stát přicházel ročně na DPH a spotřební dani odhadem o víc než miliardu. Po aféře sice podvodníci aktivity omezili, ale černý trh úplně nezanikl. Přestože politici slibovali rychlé zpřísnění pravidel a rázný konec pančování lihovin, schvalování novel vázne. "Máme informace, že do restaurací stále chodí od pochybných firem nabídky lihovin ve velkých baleních za ceny, které naznačují, že dodavatel nezaplatil daně. Vleklý legislativní proces jen nahrává tomuhle černému trhu," říká generální ředitel božkovského Stocku a šéf Unie výrobců a dovozců lihovin Petr Pavlík. "Slibovali rychlá opatření. Ale do parlamentních prázdnin se těžko podaří změny přijmout a pak už to bude rok od vypuknutí kauzy. V podstatě se za tu dobu nic zásadního nezměnilo," stěžuje si. Lihovarníci kritizují zejména zpochybnění vládou navrhovaného snížení limitu pro balení lihovin – z dosud platných šestilitrových nádob na maximálně litrové. Právě velké barely umožňují ve velkém zásobovat hospody nezdaněnými lihovinami. Snížení šestilitrového balení může ale být podle výkladu Evropské unie diskriminační. Změnou však může projít i další striktní opatření – vládou navržená kauce pět milionů korun, která by byla povinná pro všechny výrobce a dovozce. Vláda návrhy poslala do sněmovny už v březnu. Ministr financí Miroslav Kalousek už tehdy připustil, že by se nakonec mohlo o výši kauce ještě diskutovat. Teď se přidal k pozměňovacímu návrhu poslanců, kteří chtějí kauci pro menší firmy snížit. "Racionální by mohlo být tuto kauci relativizovat a odvodit i například od výše obratu společnosti," říká Kalousek. Skutečnost, že se zákony nepodařilo změnit dřív, ho nepřekvapuje. A ke zrychlenému projednávání ve stavu legislativní nouze nebyl podle něj důvod. "Okamžitě po metanolové aféře jsme přijali opatření, na které nebyla nutná změna zákonů. A co se týče těch zákonů, tak návrhy novel vláda předložila včas. Legislativní proces ale bohužel není tak rychlý," říká. Ministerstvo financí ale podle něj nechce v diskusi s evropskými úředníky vzdávat boj o zmenšení maximálního povoleného balení pro prodej lihovin z šesti na jeden litr. Odstupňování kauce vyhovuje malým likérkám. "Roky poctivě platímdaně a hlídám kvalitu. Na pětimilionovou kauci bych ale neměl," říká Petr Jenčík, majitel likérky "Jenčík a dcery" z obce Prádlo u Nepomuka. Další plánovanou změnou je zavedení elektronické verze kolků na hrdla lahví. Nově by měly být tištěny na tenčím papíře, aby se nedaly snadno strhnout a přelepit, a vybaveny modernější verzí čárového kódu, takzvaným QR kódem. To však podle výrobců lihovin černý trh zásadně neomezí. Mnohem účinnější by podle nich byla povinná registrace tržeb, tedy zavedení registračních pokladen s fiskální pamětí. Daňová správa by tak dokázala kontrolovat i zpětně každou finanční operaci. Metanolová aféra má na svědomí už 45 lidských životů. Policie stíhá už přes 70 lidí. --- Graf Spotřeba lihovin (40%alkoholu) v Česku (v litrech na osobu) 50 milionu litrů lihovin všech druhů se prodalo loni v ČR. Meziročně jde o pokles spotřeby o 10% (výroba za rok 2012 klesla o 20%). 170 podnikatelů a firem vyrábí v Česku lihoviny. Na Slovensku působí 20 výrobců, přitom prodeje lihovin tam činí 3/4 prodejů v ČR. ČSÚ 26,5 milionu litrů lihovin prodal v Česku a zahraničí v roce 2012 lídr trhu Stock Plzeň Božkov Na domácím trhu jeho prodeje klesly o 17%. Co se (ne)chystá v boji proti černému trhu s lihovinami Kauce 5 milionů Kč pro výrobce a distributory – vládní návrh chce ministerstvo financí změnit – kauce by mohly být odstupňovány podle výše obratu konkrétní firmy Snížení spotřebitelského balení ze 6 na 1 litr – zmenšení maximálního povoleného balení má zabránit dosavadní praxi, kdy podvodníci dodávají do hospod nezdaněné lihoviny ve velkých barelech, na které přilepují už použité kolky. Opatření ale údajně nevyhovuje regulím Evropské unie. Povinné koncese pro všechny prodejce – na prodej lihovin dosud není nutné speciální povolení. Vládou navrhované koncese pro prodejce budou sice povinné, ale jejich udělení nevyžaduje splnění žádných podmínek nad rámec současného živnostenského zákona (nepožaduje se například praxe v oboru, bezdlužnost, řádná platba daní v minulosti…). Stálý celní dohled – firmy, které uvádí lihoviny na trh (kolkují), si budou muset pořídit kamerový systém, který bude celý prostor online zaznamenávat. Registrace tržeb – výrobci lihovin a Svaz obchodu a cestovního ruchu požadují povinné zavedení registračních pokladen s fiskální pamětí pro všechny obchodníky a prodejce. Ministerstvo financí registrační pokladny odmítá s odkazem na to, že by šlo o neúměrnou finanční zátěž podnikatelů. Zdroj: ČSÚ, Unie výrobců a dovozců lihovin, MF Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Daň z nemovitostí: dejte pozor na číslo účtu Zdroj: Moravský sever - týdeník/ (str. 4) |
|
Šumpersko, Jesenicko – Termín pro zaplacení daně z nemovitosti za letošní rok se blíží. Lhůta vyprší posledního května. Finanční správa postupně rozesílá lidem složenky spolu s potřebnými informacemi. Do schránek by je všichni měli obdržet nejpozději týden před koncem lhůty pro zaplacení daně. Oproti loňskému roku došlo k řadě změn. Dřívější finanční úřady v jednotlivých městech se od Nového roku změnily na územní pracoviště Finančního úřadu pro Olomoucký kraj. Pro občany i podnikatele to přinese zjednodušení, pokud vlastní více nemovitostí na různých místech jednoho kraje. "Daň je sloučena do jedné částky za všechny nemovitosti poplatníka, které se nacházejí na území příslušného kraje. Pokud poplatník vlastní nemovitosti na území více krajů, obdrží od finanční správy jednu obálku a v ní budou vloženy složenky pro placení daně za všechny příslušné finanční úřady," uvedla mluvčí Finančního úřadu pro Olomoucký kraj Zuzana Žabčíková. Od letošního roku se změnila také čísla bankovních účtů pro placení daně. Pro Olomoucký kraj platí číslo účtu 7755 47623811/0710. Na složenkách, které daňová správa rozesílala během dubna, je ale uvedeno ještě staré, a tudíž neplatné číslo účtu. Majitelé nemovitostí by v tomto případě zatím neměli daň platit a měli by počkat, až dostanou novou složenku. |
| [TOP] 14.5.2013
Beckham Zůstane v Paříži? Rozhodnou daně Zdroj: Sport/ (str. 4) |
|
Devět startů (jediný v základní sestavě), celkem 227 minut, ani jeden gól, zato vyloučení. Takový je vklad Davida Beckhama v Paris St. Germain k zisku francouzského titulu. Mediální – či výstižněji celebritální přínos – je však obrovský. Snad jen nejlepší střelec soutěže Zlatan Ibrahimovic vábí stejnou pozornost, jinak je největší hvězdou mistrovského týmu anglický záložník. V nastaveném čase utkání 36. kola francouzské ligy Lyon–Paris St. Germain (0:1) se loučí s diváky střelec jediného gólu Jérémy Ménez, střídá ho anglický legionář David Beckham. Za několik vteřin rozhodčí Stéphane Lannoy končí střetnutí a hosté propukají v obrovský jásot. Po devatenácti letech získávají titul! Oslavy si plnými doušky vychutnává i hráč, jenž strávil na hřišti sotva pár okamžiků. Bylo to ostatně pro něj typické: někdo makal a dával góly, on nechyběl tam, kde vrčely kamery. Mediální tvář – tuto úlohu plní legenda anglického fotbalu v Paris St. Germain. A vzorně. Nabitý soubor pařížského klubu ho k dobytí trůnu nijak nepotřebuje, přesto se stává jarní posila jeho významnou součástí. Dokonce takovou, že mu vedení nabízí novou smlouvu. "Všichni jsou šťastní, hráči, trenéři, fanoušci. Chci si tuto noc užít," odmítá osmatřicetiletý Beckham těsně po zisku titulu prozradit, jaké má záměry do budoucnosti. Přemítají o ní tedy jiní. Prodlouží, nebo ne? Diskuze neberou konce. K variantě odchodu směřuje prozrazená informace, že od katarské vládní rodiny dostal nabídku na funkci luxusního ambasadora mistrovství světa 2022 v Kataru. "Já si myslím, že zůstane," oponuje italský trenér Carlo Ancelotti, jenž však ani sám neví, zda nezamíří na lavičku Realu Madrid. O tom, že Beckham setrvá u Seiny je přesvědčený prezident pařížského celku Násir Al Chelajfí. "Minulý týden jsem s ním mluvil a chtěl by pokračovat. Líbí se mu tady," prohlásil. Finanční analytici však soudí, že záložníkovo rozhodování ovlivní ta "nejpřízemnější" věc na světě – peníze. Beckham sice celý plat 31 000 eur měsíčně (přes 800 tisíc korun) dává na charitu do dětské nemocnice Necker v Paříži, ale má obrovské příjmy z reklam, nemovitostí a jiných aktivit. Za ročník 2012/2013 si podle časopisu France Football vydělal celkově 36 milionů eur (930 milionů korun). Kdyby ovšem v Paříži zůstal, mohl by dost tratit. Podepsal smlouvu jen na pět měsíců (od 31. ledna do 1. července) a podle francouzských zákonů při této délce pobytu v zemi nemusí zahraniční příjmy danit. Při prodloužení smlouvy by však hrozilo, že si na něj finanční úřad došlápne. A současná vláda Strany socialistů prezidenta Francoise Hollanda umí boháče oškubat. Beckham by patřil mezi nejvyšší vrstvu, která odevzdává až 75 procent! Daňoví poradci a především vlivní lobbisté mají tedy co dělat, aby anglického šlechtice udrželi. Jedna z kulišáren doporučuje, aby na letní přestávku odešel domů do Londýna, kde má nadále trvalý pobyt a přebývá tam jeho rodina, a při návratu uzavřel úplně novou smlouvu. Projde mu to? Každopádně ziskem francouzského titulu opět vyzdobil fotbalové kroniky. Je totiž prvním anglickým fotbalistou v historii, který triumfoval ve čtyřech různých ligách. --- 930 Tolik milionů korun (36 milionů eur) si podle expertů za sezonu 2012/2013 vydělal David Beckham ze všech svých aktivit. Pokud by setrval v Paříži, musel by zdanit 75 procenty. BECKHAMOVY TITULY Anglie 6 Manchester United (1995/1996, 1996/1997, 1998/1999, 1999/2000, 2000/2001, 2002/2003) USA 2 Los Angeles Galaxy (2011, 2012) Španělsko 1 Real Madrid (2006/2007) Francie 1 Paris Saint-Germain (2012/2013) Real chtěl Ancelottiho Real Madrid chtěl jako nástupce Josého Mourinha získat trenéra Carla Ancelottiho z Paris St. Germain. Prohlásil to prezident francouzského klubu Násir Al Chelajfí. "Real mě kvůli trenérovi kontaktoval, ale Ancelotti má s námi ještě na rok smlouvu, takže pokud jde o mě, bude u nás i v příští sezoně. Je to skvělý člověk a věřím, že kontrakt dodrží," uvedl šéf klubu. Foto: PO DEVATENÁCTI LETECH slavil Paris St. Germain mistrovský titul. Postarali se o něj i Zlatan Ibrahimovic a David Beckham, i když podíl prvně jmenovaného je díky 27 ligovým trefám mnohem výraznější než v případě anglické ikony FOTO: EPA O autorovi: STANISLAV HRABĚ, fotbalový expert deníku Sport Fotbalový expert stanislav.hrabe@deniksport.cz |
| [TOP] 14.5.2013
Dopis zastupitelům od sdružení herního průmyslu a heren Zdroj: Rakovnický deník/ (str. 2) |
|
Vážení zastupitelé, dovolte nám, abychom se na Vás obrátili jménem všech relevantních sdružení provozovatelů heren a kasin na území ČR, které společně reprezentují přes 90 procent trhu, s podnětem na etickou regulaci heren a kasina v Rakovníku a s tím spojenou rekodifikaci obecně závazné vyhlášky statutárního města Rakovníku. Klademe důraz na slovo etická, protože podstatou debaty o prohibici či regulaci heren a kasin v Rakovníku je spor o samotnou etickou podstatu sázkových her. Současná prohibice heren a kasin v Rakovníku je zdůvodňována morálními ohledy; důkazem morálky má být i oběť výnosu loterijní daně, kterého se město prohibicí sázkových her vzdává. Přestože příznivci prohibice můžou jednat v dobré víře, máme zato, že jejich východiska jsou chybná, protože: l. Sázkové hry hernového a kasinového typu byly, jsou a budou, protože je po nich trvalá poptávka části populace bez ohledu na aktuální ekonomické podmínky či politický režim. 2. V Rakovníku bude nabídka hernových i kasinoých her i v případě, že prohibiční vyhláška začne účinkovat, ale ve formě nelegálních heren maskovaných jako soukromé kluby. 3. Je neetické, aby město trvalo na prohibici sázkových her, když je objektivně známo, že je neúčinná. Prohibice bude fungovat pouze naoko: herny se stanou neviditelné a už nebudou legální podnikatelé, kteří by s radnicí měli zájem jednat. Město přijde o možnost účinné regulace i o výnos loterní daně. 4. Podpůrným argumentem je, že kromě nelegální nabídky (černých heren) zůstane i bohatá nabídka legálních náhražek: zahraniční internetová kasina a také všudypřítomné kurzové sportovní sázky, které mají podobný potenciál závislosti jako automaty. Z výše uvedeného vyplývá, že nikoliv regulace, ale naopak prohibice je neetickým řešením, neboť je v zásadě neúčinná, naoko a pouze zametá problém regulace pod koberec. Naším postojem je, že etickým řešením situace v Rakovníku i jinde v České republice je regulace sázkových her, která plní následující cíle: 1. Chrání občany, aby v běžném životě nepřicházeli do styku s nabídkou těchto her, pokud ji nevyhledávají. 2. Kompenzuje přirozenou poptávku po těchto hrách a je prevencí šíření jejich nelegálního provozování (černého hazardu). 3. Umožňuje systematickou a kontinuální kontrolu míst, kde jsou tyto hry provozovány, orgány veřejné správy. Na základě shora uvedeného jsme toho názoru, že je třeba přistoupit k rekodifikaci OZV města Rakovníka regulující provoz loterií a jiných podobných her na jeho území. Jsme přesvědčeni, že jsme schopni nastalou situace vyřešit i jiným způsobem, který se již realizuje nebo se k němu směřuje ve většině měst v ČR: OE Město stanoví obecně závaznou vyhláškou podmínky vzhledu, reklamy a bezpečnosti provozoven sázkových her. OE Při přípravě OZV aktivně komunikuje s dalšími partnery: neziskovým sektorem i samotnými provozovateli sázkových her a jejich asociacemi, a to případně zřízením speciální komise. OE Za účelem prevence kriminality a gamblerství ve spojení se sázkovými hrami a vypořádání námitek neziskové sféry stanoví jako součást podmínek pro provozovatele i zavedení profesionálního programu společenské odpovědnosti viz. (např. www.progam.cz) Jsme si vědomi, že racionální regulace v Rakovníku může být znesnadňována např. ze strany ne vždy zcela informovaných skupin obyvatel, neslyšících na jakoukoliv věcnou argumentaci. Doba se ale mění a dnes je již z případových studií jiných měst jasné, že prohibice na rozdíl od racionální regulace není správným řešením. Vážení zastupitelé, dovolujeme si Vás touto cestou vyzvat k opětovnému provedení rekodifikace úpravy provozu loterií a jiných podobných her na území města Rakovníka. Současně nabízíme účinnou pomoc a jsme připraveni k diskusi na dané téma. |
| [TOP] 14.5.2013
O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží Zdroj: Písecký deník/ (str. 2) |
|
Josef Zeman (87) z Českých Budějovic zažil z pozice bankovního úředníka obě československé měnové reformy České Budějovice – O tom, že nastala měnová reforma, se Josef Zeman (ročník 1926) z Českých Budějovic dozvěděl v sobotu 30. května 1953 večer na českobudějovickém vlakovém nádraží. Coby zaměstnanec tehdejší Všeobecné záložny v Krajinské ulici Josef Zeman právě přicestoval rychlíkem z Prahy. Vracel se z týdenního školení, které pro bankovní úředníky uspořádalo v Jevanech nedaleko hlavního města ministerstvo financí. "Tehdy už se o měnové reformě hodně diskutovalo, proto jsme se školitele v Jevanech, kterým byl ředitel odboru ministerstva financí, samozřejmě ptali i na to, jestli reforma bude, nebo ne," vzpomíná rodilý Budějovičák, jenž se k práci v bance dostal po studiích na obchodní akademii. Školitel všechny fámy tohoto druhu jednoznačně vyvracel. "Hovořil jen o přípravách hospodářství bez lístků," podotýká Josef Zeman a doplňuje, že to ale nemusel být záměr. Měnová reforma byla natolik utajeným počinem, že o ní nevěděla ani převážná většina politických funkcionářů. Že staré peníze přestanou platit, se podle vitálního bankéře v penzi dalo vytušit už onu poslední květnovou sobotu roku 1953. Když Josef Zeman přijel do Prahy,odkudmu pak jel rychlík domů, prakticky všechny obchody v hlavním městě byly uzavřené. Důvod byl všude stejný: inventura. "Leckdo o měnové reformě tedy už zřejmě tušil," myslí si Josef Zeman. Staré peníze, které u sebe ten den měl, mu tedy v portmonce zůstaly všechny. Když o několik hodin později brzdy rychlíku, v němž Josef Zeman seděl, zapískaly na českobudějovickém nádraží, už tady na svého kolegu čekala mladičká bankovní úřednice. "Poslal ji za mnou ředitel banky. Prý se vzkazem, že byla vyhlášena měnová reforma a v bance je třeba pomoc každého pracovníka," vypráví pamětník. Tehdy sedmadvacetiletý Josef se tedy jen na skok zastavil doma, kde mu maminka přichystala něco k jídlu, a pak zamířil do banky. Ta už byla plná nových peněz, které pak od pondělí lidé dostávali vyplacené do výše 300 korun na osobu v poměru 5:1. Nové peníze podle Josefa Zemana přivezli do Českých Budějovic vojáci a uskladnili je v kasárnách ve Čtyřech Dvorech. "Zabalené byly jako munice – v bednách a pytlích. Vše bylo přesně popsané a evidované," popisuje. Ředitel banky za doprovodu policie pak peníze převezl auty do budovy banky v Krajinské ulici. Do trezoru se všechny nevešly, a tak bedny a pytle s cenným obsahem prý ležely doslova všude, kde bylo místo. Úkolem Josefa Zemana bylo koordinovat práci v bance při přebírání starých peněz a vydávání nových. Pro nové peníze si lidé chodili od pondělí 1. června až do čtvrtka 4. června 1953 do takzvaných výměnných středisek. "Ta byla všude možně – v bankách, spořitelnách a záložnách, ale také na úřadech a v podnicích. Vše bylo organizované tak, aby lidé nemuseli pro nové peníze jezdit nikam daleko," upřesňuje Josef Zeman s tím, že výměnu se podařilo uskutečnit bez větších obtíží. Mezi ty drobnější patřil například fakt, že lidé v některých výměnných střediscích museli na hotovost čekat delší dobu. Podle původních propočtů měl totiž jeden člověk setrvat u přepážky přibližně dvě minuty. Někteří se však ale zdrželi třeba i pět nebo dokonce deset minut. Pak se tedy tvořily fronty. Josef Zeman si je vědom toho, že o druhé československé měnové reformě noviny psaly coby o velké peněžní loupeži. "A já jsem v té loupeži jel také," směje se Budějovičák, jenž coby bankovní úředník pamatuje i první měnovou reformu, která se uskutečnila 1. listopadu 1945. "Tehdy se protektorátní koruny a také německé marky měnily za československé koruny," připomíná Josef Zeman, který tehdy byl v bance takzvaně zelenáčem. Obchodní akademii v Českých Budějovicích totiž začal studovat v roce 1941. Dokončil ji ale až v září 1945. Poté, co absolvoval třetí ročník školy, zavřeli Němci školy a student Josef, stejně jako ostatní jeho vrstevníci,byl nasazen do fabriky. "Měl jsem štěstí, že i přes čtyřku na vysvědčení jsem se dorozuměl německy. Zaměstnali mě tedy v budějovické firmě Leichtbau, někdejší sirkárny, kde jsem coby kurýr doprovázel jednotlivé zásilky." Ve fabrice Josefa Zemana zastihl i konec války. V září 1945 pak úspěšně odmaturoval a při své práci v bance, která se nakonec stala jeho mnohaletým posláním, později dálkově vystudoval i vysokou školu. Za týden Ve Vimperku vyrazili 4. června 1953 demonstrovat proti měnové reformě i studenti, za to je vyloučili ze školy. Více se dočtete v příštím díle v úterý 21. května. Výzva čtenářům Také na jihu Čech se lidé nechtěli na přelomu května a června 1953 smířit s měnovou reformou a vyrazili demonstrovat do ulic. Lidé se bouřili např. v Písku, Strakonicích, Velešíně i ve Vimperku. Zažili jste na vlastní kůži tyhle demonstrace? Byli jste za to potrestáni, přišli jste o práci nebo vás vyloučili ze školy? Ozvěte se nám, prosím, do redakce Deníku, rádi vaše vzpomínky využijeme v seriálu. Kontakt: Radek Gális, telefon 602 649 292, email: radek.galis@denik.cz "Do trezoru se nové peníze nevešly. Pytle a bedny s nimi ležely v bance doslova všude, kde bylo místo." Josef Zeman, někdejší bankovní úředník Foto: PAMĚTNÍK měnových reforem Josef Zeman. Foto: Deník/A. Pancerová Foto: PRACOVNÍCI výměnných středisek měli při měnové reformě v roce 1953 náročné směny. Káva a cigarety jim proto přišly vhod. Dokument je z archivu České národní banky. Foto: Repro: Deník/Martin Tröster |
| [TOP] 14.5.2013
Soud: Zaplaťte rybářům účet za hody kormoránů Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 1) |
|
Kormoráni likvidující v řekách na Plzeňsku ryby už zaměstnávají i soudy. Plzeňští rybáři zažalovali stát a v prvním kole dokázali přesvědčit soudce, že mají nárok na náhradu škody. Tu spočítali na 37 tisíc korun. Krajští úředníci ale doufají, že odvolací soud rozhodne přesně opačně. PLZEŇ Dosud platil stát škody způsobené těmito nenasytnými ptáky jen rybníkářům. I to se má podle vlády změnit. Stát jim už podle toho, co ministři před několika dny schválili, nebude platit za ryby sežrané hejny kormoránů ani korunu. Jak ale dokázali plzeňští rybáři uspět se žalobou za škody v řekách? "Je to z naší strany první zkušební žaloba. Byť nejsme s krajským úřadem ve sporu, nejde problém řešit jinak, než žalobou. Pokud uspějeme i u krajského soudu, byly by to úplně první peníze, které bychom na náhradách získali," vysvětluje jednatel západočeského územního rybářského svazu v Plzni Martin Bílý. "Doufáme, že krajský soud první rozsudek nepotvrdí. My v tomto případě zastupujeme stát, prostředky bychom požadovali na ministerstvu financí. Těžko si dokážu představit, že by to šlo z krajského rozpočtu," říká šéf odboru životního prostředí úřadu Plzeňského kraje Martin Plíhal. Plíhal řekl, že už když rybáři přinesli na krajský úřad dokumenty o škodách způsobených na volných tocích kormorány, vše konzultovali s ministerstvem životního prostředí i ministerstvem financí. "Dospěli jsme k tomu, že podle zákona nárok na odškodnění nemají. Žádosti jsme nevyhověli, oni podali žalobu. Prvoinstanční soud se domnívá, že jim nějaká škoda vznikla a že by měli být odškodnění. S tím my nesouhlasíme, protože si myslíme, že je diametrální rozdíl mezi rybou v rybníce a v řece. V rybníce je ryba ve vlastnictví majitele rybníka, ve volném toku ryba není ničí," snaží se Plíhal co nejlapidárněji vysvětlit jádro unikátního sporu. Plíhal nezpochybňuje, že rybáři mají povinnost řeky zarybňovat, a proto se mohou cítit nálety kormoránů poškození. Ale rozdíl je právě ve vlastnictví ryb. » Pokračování na straně B3 Soud: Zaplaťte rybářům účet za hody kormoránů » Pokračování ze strany B1 "Ve volných tocích je i přirozená obsádka, kterou rybáři nevlastní. Posudkář jim může napsat, že na konkrétní řece bylo v konkrétních dnech tolik a tolik kormoránů, proto museli sežrat tolik a tolik ryb. My ale argumentujeme, že kormorán nemusel sežrat zrovna tu rybáři nasazenou rybu," uvedl Plíhal. Majitelé rybníků pohledem úředníků zastupujících stát mají přesný přehled, kolik ryb do svých rybníků nasadili a o kolik kusů přišli při náletech kormoránů a o co nižší budou tržby při prodeji ryb zákazníkům. Rybářský svaz se může podle Plíhala cítit poškozený tím, že kvůli úbytku ryb v řekách prodá méně povolenek. Samotní rybáři to mohou vnímat tak, že když za sezonu chytí méně ryb, úlovky jim tak v přepočtu vyjdou dráž než v minulých letech. I když plzeňští rybáři mají v záloze další žaloby na stát kvůli náletům kormoránů na řeky, případné vítězství u krajského soudu v Plzni v prvním sporu podle nich nebude precedentem pro další soudní spory. "Všechno trvá dlouho a mezi tím se změnily zákony. I kdybychom první spor pravomocně vyhráli, další už nebudou moc žalovat podle nás, protože v legislativě je to zase jinak," připustil jednatel rybářů Martin Bílý. Pokud rybáři u odvolacího soudu neuspějí, podle odborníků mohou zkusit podat žalobu na stát s cílem, aby řešil otázku samotných kormoránů a jejich chránění či nechránění na území České republiky. Že se ryby stávají v řekách na Plzeňsku vzácností potvrzuje například Jan Kukrál, kterému Berounka teče jen kousek od domu. Podle něj by se řeka v úseku mezi Plzní a Chrástem mohla klidně přejmenovat na Bezrybku. "Tak vyvražděné naše vody ještě nikdy nebyly," popisuje Kukrál, v jakém stavu je řeka po náletech skupin kormoránů. Jednatel rybářů Martin Bílý odhaduje, že ve srovnání se stavem před 10 nebo 20 lety žije nyní v tomto úseku Berounky jen asi desetina ryb. Mutace - Mladá fronta DNES - plzeňský kraj |
| [TOP] 14.5.2013
Kde vzít miliardy? Půjčíme si je od lidí Zdroj: Metro/ (str. 8) [ kalousek jakob ] |
|
Stát opět vydává dluhopisy, aby měl na zamáznutí dluhů. Podobně jako chronický neplatič. Přes 56 miliard korun je hodnota dluhopisů, které v předchozích třech várkách vydalo ministerstvo financí. Koupilo si je téměř 68 tisíc lidí a jejich prodejem se státní dluh prohloubil o více než tři procenta. Chová se stát jako dobrý hospodář, kterým se snaží být, když od včerejška nabízí další sérii dluhopisů, od nichž si slibuje získat nejméně deset miliard? A k čemu tyto peníze vlastně tak nutně potřebuje? Podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba dluhopisy slouží k umoření deficitu státního rozpočtu. Odmítá ale, že by dluh vznikal vydáváním dluhopisů. "Dluh vzniká tím, že výdaje jsou vyšší než příjmy. Dluhopisy jsou pouze nástrojem krytí tohoto rozdílu," říká Jakob, podle kterého se zároveň pro stát otevírá další způsob financování dluhu. "Rozdělení rizika a nespoléhání se na jednu kartu patří k obecným zásadám odpovědného hospodaření," dodává. Trochu jiný pohled na věc má ekonomka Markéta Šichtařová. Domnívá se, že stát dělá přesně to, co sám vytýká chronickým neplatičům spotřebitelských úvěrů. "Bere si nový úvěr, aby jím splatil úvěr předešlý," říká Šichtařová. Současnou jarní emisi nově stát zdaní patnácti procenty. Přesto by ale podle názoru ministerstva i Šichtařové měl být opět o dluhopisy zájem. Nabízejí totiž garanci splacení částky, kterou lidé státu za dluhopis půjčili, a také garantovaný výnos. Ten se podle doby splatnosti a typu dluhopisu pohybuje od půl procenta do sedmi procent. Dluhopisy lze objednávat do konce května, ministerstvo ale může termín ještě zkrátit. "Pokud bude dosažen objem objednávek dvacet miliard korun, ukončíme to dříve," uvedl už dříve ministr financí Miroslav Kalousek. Bezpečné, ale... Stejně jako v minulosti i teď ministerstvo nabízí pět typů dluhopisů. Ty mají splatnost od 1,5 roku do sedmi let. - Podle ekonomky Markéty Šichtařové jsou všechny typy dluhopisů vhodné hlavně pro starší lidi, kteří nebudou své peníze hned tak potřebovat. "Prodej dluhopisů před koncem doby jejich splatnosti je totiž velmi nevýhodný a většinou generuje ztrátu." * Člověk by měl také upřednostňovat bezpečí před výnosem, protože některé dluhopisy reálný zisk, tedy zisk očištěný o inflaci, nepřinášejí - výnos je nulový. - "Spíš bych je doporučila člověku, který se ve financích moc neorientuje a není schopen investovat výnosněji, a tento dluhopis volí jako pohodlnou, málo výnosnou, ale bezpečnou volbu," říká. Foto: Konec zadlužování Česka je v nedohlednu. PROFIMEDIA.CZ O autorovi: TOMÁŠ BELICA, tomas.belica@metro.cz Mutace - Metro - Praha |
| [TOP] 14.5.2013
Razie na radnici v Příbrami. Kvůli poliklinice Zdroj: Lidové noviny/ (str. 3) |
|
PRAHA Vyšetřování kauzy prodeje polikliniky v Příbrami spojeného s exstarostou a nynějším hejtmanem Josefem Řihákem nabírá na obrátkách. Měsíc po jejím znovuotevření dorazili kriminalisté přímo na radnici města, aby si odnesli informace o sporné privatizaci. Vyšetřování policie otevřela na základě informací zveřejněných serverem Lidovky.cz, podle nichž mohl podezřelý tendr zamést bývalý kriminalista Emil Mašanka. Policisté na radnici přijeli poslední dubnový den. "Proběhl standardní úkon trestního řízení, konkrétně ohledání věci," uvedl dozorující státní zástupce Ondřej Trčka. O policejní razii informoval jako první Příbramský deník, serveru Lidovky.cz se však podařilo získat další podrobnosti. "Policie se přijela podívat na odbor investic a silničního hospodářství. V počítačích zjišťovali informace o prodeji 1. polikliniky," potvrdil mluvčí Příbrami Ondřej Šlechtický. Případ z dob Řihákova starostování vytáhli ze šuplíku kriminalisté poté, co ho loni odložil jejich exkolega Emil Mašanka. Ten za sporných okolností získal místo na středočeském hejtmanství: o uvolnění ze služebního poměru požádal v den zvolení Řiháka hejtmanem, o jeho příchodu šéf krajského úřadu Zdeněk Štětina navíc mluvil ještě před výběrovým řízením. Šéf příbramské policie René Peták vysvětlil obnovení kauzy snahou zjistit, zda byli vyšetřovatelé "dost důrazní", o Mašankově roli v případu nemluvil. Komentovat ji nechce žalobce ani radnice. "Jestli v tom figuruje pan Mašanka, nevím," krčí rameny Šlechtický. Státní zástupce Trčka uvedl, že "nedošlo k odnětí věcí či zadržení osob". Podivný tendr Do tendru na prodej polikliniky a sousední budovy se záchytnou stanicí a noclehárnou pro bezdomovce se přihlásily čtyři společnosti. Nejvyšší cenu 20,5 milionu korun nabídla firma Triticum. Další dvě firmy Ravak a Rodiso však napadly soutěž kvůli údajné netransparentnosti. Nelíbilo se jim, že jejich zástupci nebyli přizváni k otevírání obálek. Policie kauzu odložila. Jednání radnice měla za "trestuhodné, ale ne trestné". V usnesení, pod nímž je podepsán Mašanka, popsala výběrové řízení jako nanejvýš podezřelé, úředníci radnice ho však šikovně ušili, aby neporušili zákon. Právě kvůli Mašankově podezřelé roli v případu padla další trestní oznámení, která sepsali politici z Věcí veřejných. "Působí to dojmem, že Bc. Mašanka účelově zastavil vyšetřování, aby dostal jako protiplnění lukrativní post na Krajském úřadě Středočeského kraje," vysvětlují důvody podání. Hejtman Řihák znovuotevření případu uvítal, Mašanka se k celé věci odmítá vyjádřit. |
| [TOP] 14.5.2013
Strach a nahota v tramvaji Zdroj: Lidové noviny/ (str. 10) |
|
STŘELNICE Švýcarský umělec Milo Moiré se pokusil šokovat tím, že nechal v Düsseldorfu cestovat hromadnou dopravou nahou modelku. Jenže zaspal dobu, tohle dnes už nikoho nešokuje. K jeho velkému překvapení se nic nestalo, cestující ji ignorovali. Je to dobrá zpráva? Jsme tak tolerantní, že nám nevadí lidé různých etnik, ras, sociálních skupin, sexuálních orientací ani druhů a množství oblečení (modelka měla na sobě jen boty, kabelku a brýle)? Staří pankáči vzpomínají na to, že nastoupit někdy počátkem 80. let do autobusu znamenalo koledovat si minimálně o urážky, často i o ránu poctivou dělnickou pěstí. Takže v tomto ohledu je to určitě pokrok. Jenže odtud potud… Proboha, nahá žena v tramvaji přece není normální! Tak jak to, že dělají všichni jakoby nic? Stejně jako děláme jakoby nic, když na sebe v tramvaji hulákají výrostci sprostě jak dlaždiči, když musí celý autobus poslouchat osobní konverzaci kdejakého neotesance s mobilem nebo když tam vřískají nevychované děti, které by ještě před dvaceti lety každý dospělý usadil. Mizí povědomí o tom, co je vlastně ještě slušné (a co už ne, třeba telefonovat v tramvaji, zvláště pak nahlas…), ale hlavně je tu jakási obava z toho, vzít situaci do vlastních rukou. Jistě, v situaci, kdy se řeší, zda mohou rodiče dát pohlavek vlastnímu dítěti, je na pováženou vrazit ho cizímu. Takže cestující v hromadné dopravě dnes dovedli k dokonalosti schopnost i ve velmi nestandardní situaci zachovávat zcela kamenný obličej. Je to úniková varianta, taková naše pštrosí hlava v písku, kam se schováváme, protože se prostě bojíme reagovat tak, jak bychom měli…Nevím, jestli je to dobře. Dobrá zpráva k blížícímu se Mezinárodnímu dni boje proti homofobii, bifobii a transfobii (má anglickou zkratku IDAHOBIT a slaví se 17. 5.)! V Albánii mají novou legislativu. Až dva roky vězení můžete vyfasovat za šíření homofobních informací, třeba na Facebooku. Přísněji se také budou trestat všechny zločiny, pokud měly genderový, rasový, etnický, jazykový, sexuální, politický, náboženský, filozofický, zdravotní, genetický atd. podtext. Prosazení zákona podpořil předseda vlády a obě hlavní strany hlasovaly pro s vpravdě stalinskou disciplínou. Není třeba si namlouvat, že by toto rozhodnutí reflektovalo hluboce zakořeněné humanistické tradice albánského lidu. Je to nicméně důkaz toho, že i když společná zahraniční a bezpečnostní politika EU stojí po pravdě řečeno za starou belu, tak alespoň vůči slabým a chudým státům dokáže být Evropská komise poměrně efektivním vyjednávacím partnerem. Jen je otázkou, jak jde toto důsledné prosazování současných evropských hodnot dohromady s proklamovanou úctou k odlišným kulturám a civilizacím (kde si třeba ještě myslí cosi jiného než v Bruselu). O svobodě slova nemluvě. A ještě jedna dobrá zpráva – šedá ekonomika v ČR roste o 10 procent ročně! Přes usilovnou snahu státu zadusit ekonomickou aktivitu lidí daněmi a byrokracií si lidé poradili. Samozřejmě, ideální by bylo, kdyby stát omezil daně a byrokracii na natolik únosnou míru, že by se nikomu nevyplatilo dělat načerno. Ale to nezvládla ani tato vláda a od té příští se v tomto směru těžko dočkáme nápravy. Spíš naopak... Čeští cestující dovedli k dokonalosti schopnost i ve velmi nestandardní situaci zachovávat zcela kamenný obličej. Je to úniková varianta, taková naše pštrosí hlava v písku, kam se schováváme, protože se prostě bojíme reagovat tak, jak bychom asi měli… Foto: O autorovi: MATYÁŠ ZRNO vedoucí Orientace LN e-mail: matyas.zrno@lidovky.cz |
| [TOP] 14.5.2013
O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží Zdroj: Jindřichohradecký deník/ (str. 2) |
|
Josef Zeman (87) z Českých Budějovic zažil z pozice bankovního úředníka obě československé měnové reformy České Budějovice OE O tom, že nastala měnová reforma, se Josef Zeman (ročník 1926) z Českých Budějovic dozvěděl v sobotu 30. května 1953 večer na českobudějovickém vlakovém nádraží. Coby zaměstnanec tehdejší Všeobecné záložny v Krajinské ulici Josef Zeman právě přicestoval rychlíkem z Prahy. Vracel se z týdenního školení, které pro bankovní úředníky uspořádalo v Jevanech nedaleko hlavního města ministerstvo financí. "Tehdy už se o měnové reformě hodně diskutovalo, proto jsme se školitele v Jevanech, kterým byl ředitel odboru ministerstva financí, samozřejmě ptali i na to, jestli reforma bude, nebo ne," vzpomíná rodilý Budějovičák, jenž se k práci v bance dostal po studiích na obchodní akademii. Školitel všechny fámy tohoto druhu jednoznačně vyvracel. "Hovořil jen o přípravách hospodářství bez lístků," podotýká Josef Zeman a doplňuje, že to ale nemusel být záměr. Měnová reforma byla natolik utajeným počinem, že o ní nevěděla ani převážná většina politických funkcionářů. Že staré peníze přestanou platit, se podle vitálního bankéře v penzi dalo vytušit už onu poslední květnovou sobotu roku 1953. Když Josef Zeman přijel do Prahy,odkudmu pak jel rychlík domů, prakticky všechny obchody v hlavním městě byly uzavřené. Důvod byl všude stejný: inventura. "Leckdo o měnové reformě tedy už zřejmě tušil," myslí si Josef Zeman. Staré peníze, které u sebe ten den měl, mu tedy v portmonce zůstaly všechny. Když o několik hodin později brzdy rychlíku, v němž Josef Zeman seděl, zapískaly na českobudějovickém nádraží, už tady na svého kolegu čekala mladičká bankovní úřednice. "Poslal ji za mnou ředitel banky. Prý se vzkazem, že byla vyhlášena měnová reforma a v bance je třeba pomoc každého pracovníka," vypráví pamětník. Tehdy sedmadvacetiletý Josef se tedy jen na skok zastavil doma, kde mu maminka přichystala něco k jídlu, a pak zamířil do banky. Ta už byla plná nových peněz, které pak od pondělí lidé dostávali vyplacené do výše 300 korun na osobu v poměru 5:1. Nové peníze podle Josefa Zemana přivezli do Českých Budějovic vojáci a uskladnili je v kasárnách ve Čtyřech Dvorech. "Zabalené byly jako munice OE v bednách a pytlích. Vše bylo přesně popsané a evidované," popisuje. Ředitel banky za doprovodu policie pak peníze převezl auty do budovy banky v Krajinské ulici. Do trezoru se všechny nevešly, a tak bedny a pytle s cenným obsahem prý ležely doslova všude, kde bylo místo. Úkolem Josefa Zemana bylo koordinovat práci v bance při přebírání starých peněz a vydávání nových. Pro nové peníze si lidé chodili od pondělí 1. června až do čtvrtka 4. června 1953 do takzvaných výměnných středisek. "Ta byla všude možně OE v bankách, spořitelnách a záložnách, ale také na úřadech a v podnicích. Vše bylo organizované tak, aby lidé nemuseli pro nové peníze jezdit nikam daleko," upřesňuje Josef Zeman s tím, že výměnu se podařilo uskutečnit bez větších obtíží. Mezi ty drobnější patřil například fakt, že lidé v některých výměnných střediscích museli na hotovost čekat delší dobu. Podle původních propočtů měl totiž jeden člověk setrvat u přepážky přibližně dvě minuty. Někteří se však ale zdrželi třeba i pět nebo dokonce deset minut. Pak se tedy tvořily fronty. Josef Zeman si je vědom toho, že o druhé československé měnové reformě noviny psaly coby o velké peněžní loupeži. "A já jsem v té loupeži jel také," směje se Budějovičák, jenž coby bankovní úředník pamatuje i první měnovou reformu, která se uskutečnila 1. listopadu 1945. "Tehdy se protektorátní koruny a také německé marky měnily za československé koruny," připomíná Josef Zeman, který tehdy byl v bance takzvaně zelenáčem. Obchodní akademii v Českých Budějovicích totiž začal studovat v roce 1941. Dokončil ji ale až v září 1945. Poté, co absolvoval třetí ročník školy, zavřeli Němci školy a student Josef, stejně jako ostatní jeho vrstevníci,byl nasazen do fabriky. "Měl jsem štěstí, že i přes čtyřku na vysvědčení jsem se dorozuměl německy. Zaměstnali mě tedy v budějovické firmě Leichtbau, někdejší sirkárny, kde jsem coby kurýr doprovázel jednotlivé zásilky." Ve fabrice Josefa Zemana zastihl i konec války. V září 1945 pak úspěšně odmaturoval a při své práci v bance, která se nakonec stala jeho mnohaletým posláním, později dálkově vystudoval i vysokou školu. Za týden Ve Vimperku vyrazili 4. června 1953 demonstrovat proti měnové reformě i studenti, za to je vyloučili ze školy. Více se dočtete v příštím díle v úterý 21. května. Výzva čtenářům Také na jihu Čech se lidé nechtěli na přelomu května a června 1953 smířit s měnovou reformou a vyrazili demonstrovat do ulic. Lidé se bouřili např. v Písku, Strakonicích, Velešíně i ve Vimperku. Zažili jste na vlastní kůži tyhle demonstrace? Byli jste za to potrestáni, přišli jste o práci nebo vás vyloučili ze školy? Ozvěte se nám, prosím, do redakce Deníku, rádi vaše vzpomínky využijeme v seriálu. Kontakt: Radek Gális, telefon 602 649 292, e-mail: radek.galis@denik.cz "Do trezoru se nové peníze nevešly. Pytle a bedny s nimi ležely v bance doslova všude, kde bylo místo." Josef Zeman, někdejší bankovní úředník Foto: PAMĚTNÍK měnových reforem Josef Zeman. Foto: Deník/A. Pancerová Foto: PRACOVNÍCI výměnných středisek měli při měnové reformě v roce 1953 náročné směny. Káva a cigarety jim proto přišly vhod. Dokument je z archivu České národní banky. Repro: Deník/Martin Tröster |
| [TOP] 14.5.2013
Efekt solární daně Zdroj: E15/ (str. 8) |
|
Kalkulace úvěrů na solární elektrárny už jednou stát naboural. Zavedením solární daně odčerpává 26 procent tržeb solárních elektráren. Podle odhadů bank až dvě třetiny projektů musely kvůli odvodu zastavit průběžné vyplácení dividend investorům, aby zůstalo dost peněz na splátky úvěrů a tvorbu rezervních fondů. Majitelům se tak přestaly zhodnocovat peníze, které do projektů investovali. Podle kvality projektů se jejich podíl pohyboval mezi dvaceti až třiceti procenty celkové investice. |
| [TOP] 14.5.2013
Lichtenštejnské banky se otevřou EU Zdroj: E15/ (str. 14) |
|
Země výměnou za sdílení dat žádá, aby hříšníci, kteří se přiznají k daňovým únikům, unikli postihu Bankovnictví Vedle Lucemburska, Rakouska a Švýcarska u jednacího stolu o výměně dat o bankovních klientech v Evropské unii nakonec zasedne i Lichtenštejnsko. Země ale výměnou za souhlas s opatřením, od nějž si Brusel slibuje zamezení daňových úniků, požaduje úlevy. "Jako malý stát nemůžeme reálně prohlásit, že se chceme úplně vyhnout rozhovorům s EU o rozšířené výměně informací," řekl německému deníku Handelsblatt lichtenštejnský premiér Adrian Hasler. "Jsme připraveni jednat," dodal. Malé knížectví ležící mezi Rakouskem a Švýcarskem, které platí za jeden z evropských daňových rájů, si ale klade podmínky. Lichtenštejnsko požaduje, aby dříve uložené peníze klientů místních bank unikly postihu za daňové úniky. "Z našeho pohledu je důležitá otázka, jak můžeme našim zákazníkům vybudovat most k daňové čestnosti," vysvětlil premiér. Na rozdíl od německého modelu zdanění zahraničních bankovních vkladů, který je daní stejně jako peníze v domácích bankách, se chce Lichtenštejnsko spolehnout na upřímnost svých bankovních klientů. Ti, kteří se daňovým úřadům sami přiznají k zahraničním kontům, by měli získat výhodnější sazbu daně a vyhnout se jakémukoli trestu. Výměnou za sdílení dat požaduje Lichtenštejnsko po EU také uznání svých právních forem společností včetně takzvaných nadací. Ty byly trnem v oku evropských politiků kvůli anonymitě vlastníků, tuto výtku ale už Vaduz odstranil. Lichtenštejnsko zdůrazňuje, že pro úspěšné zamezení daňových úniků musí stejný systém výměny informací o bankovních klientech fungovat nejen v Evropě, ale na celém světě. "Pokud by se účastnila jen EU, museli bychom se obávat snížení konkurenceschopnosti a odlivu kapitálu do jiných částí světa," uvedl Hasler. Stejný názor má i Švýcarsko. Podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye přichází Evropská unie kvůli daňovým únikům o bilion eur ročně. Na sdílení bankovních dat tlačí hlavně Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko, které se už dohodly na prohloubení spolupráce v této oblasti. --- Lichtenštejnsko chce po Evropské unii také uznání svých právních forem společností včetně takzvaných nadací O autorovi: Štěpán Bruner l Praha |
| [TOP] 14.5.2013
Kvůli dani stáli lidé frontu přes dvě patra Zdroj: Českobudějovický deník/ (str. 1) |
|
České Budějovice – Až čtyřicet minut čekali včera lidé na budějovickém finančním úřadu, až na ně vyjde řada u pokladny. Fronta těch, kdo se vypravili zaplatit daň z nemovitostí, se táhla z prvního patra až k hlavnímu vchodu v přízemí. Na vině je zřejmě fakt, že se lidé kvůli chybně uvedenému účtu na některých složenkách bojí poslat peníze převodem či z pošty a raději chodí zaplatit osobně na finanční úřady. Jejich pokladny budou od příštího týdne otevřené denně. Strana 12 |
| [TOP] 14.5.2013
O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží Zdroj: Českobudějovický deník/ (str. 2) |
|
Josef Zeman (87) z Českých Budějovic zažil z pozice bankovního úředníka obě československé měnové reformy České Budějovice – O tom, že nastala měnová reforma, se Josef Zeman (ročník 1926) z Českých Budějovic dozvěděl v sobotu 30. května 1953 večer na českobudějovickém vlakovém nádraží. Coby zaměstnanec tehdejší Všeobecné záložny v Krajinské ulici Josef Zeman právě přicestoval rychlíkem z Prahy. Vracel se z týdenního školení, které pro bankovní úředníky uspořádalo v Jevanech nedaleko hlavního města ministerstvo financí. "Tehdy už se o měnové reformě hodně diskutovalo, proto jsme se školitele v Jevanech, kterým byl ředitel odboru ministerstva financí, samozřejmě ptali i na to, jestli reforma bude, nebo ne," vzpomíná rodilý Budějovičák, jenž se k práci v bance dostal po studiích na obchodní akademii. Školitel všechny fámy tohoto druhu jednoznačně vyvracel. "Hovořil jen o přípravách hospodářství bez lístků," podotýká Josef Zeman a doplňuje, že to ale nemusel být záměr. Měnová reforma byla natolik utajeným počinem, že o ní nevěděla ani převážná většina politických funkcionářů. Že staré peníze přestanou platit, se podle vitálního bankéře v penzi dalo vytušit už onu poslední květnovou sobotu roku 1953. Když Josef Zeman přijel do Prahy,odkudmu pak jel rychlík domů, prakticky všechny obchody v hlavním městě byly uzavřené. Důvod byl všude stejný: inventura. "Leckdo o měnové reformě tedy už zřejmě tušil," myslí si Josef Zeman. Staré peníze, které u sebe ten den měl, mu tedy v portmonce zůstaly všechny. Když o několik hodin později brzdy rychlíku, v němž Josef Zeman seděl, zapískaly na českobudějovickém nádraží, už tady na svého kolegu čekala mladičká bankovní úřednice. "Poslal ji za mnou ředitel banky. Prý se vzkazem, že byla vyhlášena měnová reforma a v bance je třeba pomoc každého pracovníka," vypráví pamětník. Tehdy sedmadvacetiletý Josef se tedy jen na skok zastavil doma, kde mu maminka přichystala něco k jídlu, a pak zamířil do banky. Ta už byla plná nových peněz, které pak od pondělí lidé dostávali vyplacené do výše 300 korun na osobu v poměru 5:1. Nové peníze podle Josefa Zemana přivezli do Českých Budějovic vojáci a uskladnili je v kasárnách ve Čtyřech Dvorech. "Zabalené byly jako munice – v bednách a pytlích. Vše bylo přesně popsané a evidované," popisuje. Ředitel banky za doprovodu policie pak peníze převezl auty do budovy banky v Krajinské ulici. Do trezoru se všechny nevešly, a tak bedny a pytle s cenným obsahem prý ležely doslova všude, kde bylo místo. Úkolem Josefa Zemana bylo koordinovat práci v bance při přebírání starých peněz a vydávání nových. Pro nové peníze si lidé chodili od pondělí 1. června až do čtvrtka 4. června 1953 do takzvaných výměnných středisek. "Ta byla všude možně – v bankách, spořitelnách a záložnách, ale také na úřadech a v podnicích. Vše bylo organizované tak, aby lidé nemuseli pro nové peníze jezdit nikam daleko," upřesňuje Josef Zeman s tím, že výměnu se podařilo uskutečnit bez větších obtíží. Mezi ty drobnější patřil například fakt, že lidé v některých výměnných střediscích museli na hotovost čekat delší dobu. Podle původních propočtů měl totiž jeden člověk setrvat u přepážky přibližně dvě minuty. Někteří se však ale zdrželi třeba i pět nebo dokonce deset minut. Pak se tedy tvořily fronty. Josef Zeman si je vědom toho, že o druhé československé měnové reformě noviny psaly coby o velké peněžní loupeži. "A já jsem v té loupeži jel také," směje se Budějovičák, jenž coby bankovní úředník pamatuje i první měnovou reformu, která se uskutečnila 1. listopadu 1945. "Tehdy se protektorátní koruny a také německé marky měnily za československé koruny," připomíná Josef Zeman, který tehdy byl v bance takzvaně zelenáčem. Obchodní akademii v Českých Budějovicích totiž začal studovat v roce 1941. Dokončil ji ale až v září 1945. Poté, co absolvoval třetí ročník školy, zavřeli Němci školy a student Josef, stejně jako ostatní jeho vrstevníci,byl nasazen do fabriky. "Měl jsem štěstí, že i přes čtyřku na vysvědčení jsem se dorozuměl německy. Zaměstnali mě tedy v budějovické firmě Leichtbau, někdejší sirkárny, kde jsem coby kurýr doprovázel jednotlivé zásilky." Ve fabrice Josefa Zemana zastihl i konec války. V září 1945 pak úspěšně odmaturoval a při své práci v bance, která se nakonec stala jeho mnohaletým posláním, později dálkově vystudoval i vysokou školu. Výzva čtenářům Také na jihu Čech se lidé nechtěli na přelomu května a června 1953 smířit s měnovou reformou a vyrazili demonstrovat do ulic. Lidé se bouřili např. v Písku, Strakonicích, Velešíně i ve Vimperku. Zažili jste na vlastní kůži tyhle demonstrace? Byli jste za to potrestáni, přišli jste o práci nebo vás vyloučili ze školy? Ozvěte se nám, prosím, do redakce Deníku, rádi vaše vzpomínky využijeme v seriálu. Kontakt: Radek Gális, telefon 602 649 292, email: radek.galis@denik.cz "Do trezoru se nové peníze nevešly. Pytle a bedny s nimi ležely v bance doslova všude, kde bylo místo." Josef Zeman, někdejší bankovní úředník Za týden Ve Vimperku vyrazili 4. června 1953 demonstrovat proti měnové reformě i studenti, za to je vyloučili ze školy. Více se dočtete v příštím díle v úterý 21. května. Foto: PAMĚTNÍK měnových reforem Josef Zeman. Foto: Deník/A. Pancerová Foto: PRACOVNÍCI výměnných středisek měli při měnové reformě v roce 1953 náročné směny. Káva a cigarety jim proto přišly vhod. Dokument je z archivu České národní banky. Foto: Repro: Deník/Martin Tröster |
| [TOP] 14.5.2013
Zničte NORY Nebo zalezte do NORY! Zdroj: Blesk/ (str. 14) |
|
Hokejisté dnes hrají na MS o čtvrtfinále STOCKHOLM – Tohle je poslední šance, jak si zase získat český hokejový národ na svoji stranu. Porazit Nory a postoupit do čtvrtečního čtvrtfi nále. Jinak se raději zahrabte do nory... Rozhodující bitva se hraje dnes v 16:15 (ČT Sport). Pěkně hluboko a dlouho nevylézejte. Protože takhle zpackané mistrovství světa ještě svět neviděl! Pánové, Švýcaři vám dali možnost, tak s ní nehazardujte! Pěkně ty Seveřany rozcupujte, rozvěšte je po mantinelech, jako oni věší sušené tresky po trámech, svoji specialitu. Nory porazíme! "Nory uděláme. Musíme! Když už bychom neporazili je, tak se nemáme na co vymlouvat. Zabalili bychom to a jeli domů," burcoval gólman Ondřej Pavelec. S jeho skvělým výkonem a nováčky v sestavě Tomášem Plekancem a Markem Židlickým prostě nemůžete prohrát. Když to roztočíte jako s Kanadou, musí to vyjít! Rybaří v Norsku Norové jsou rybáři, jenže v českém týmu jsou Jihočeši, také parádní rybáři. A k tomu Tomáš Hertl, jehož táta má rybníky. "A vášnivě rybaří. Zrovna přijel z Norska," prozradil benjamínek kabiny. Určitě jim pořádně vybral vody, tak to zkuste stejně, pěkně načechrejte norské sítě. "Když to pokazíme, tak si můžeme říct, že jsme pitomci, že jsme si to neuhráli sami. Vlítneme na ně, musíme vyhrát," burcuje kapitán Jiří Novotný. Jasně, tak nebuďte za pitomce! Pozor, Češi! Porazit je není taková NORmálka Norsko sice není žádná hokejová velmoc, ale v minulosti se s ním český tým čtyřikrát trápil. V roce 2010 byl u jediné prohry i Jaromír Jágr. Reprezentace se z ostudy oklepala a nakonec získala zlato. Vzájemné zápasy na MS 2012 ČESKO – Norsko 4:3sn 2010 ČESKO – Norsko 2:3 2009 ČESKO – Norsko 5:2 2006 ČESKO – Norsko 3:1 2000 ČESKO – Norsko 4:0 1996 ČESKO – Norsko 2:2 1995 ČESKO – Norsko 3:1 1994 ČESKO – Norsko 2:2 1993 ČESKO – Norsko 2:0 SMS od Hadamczika Plekance se Židlickým jsme moc chtěli. Samozřejmě když přijedou takoví dva hráči, tak by to měla být pro tým velká psychická podpora. V čem jsme lepší než Seveřané Levné a dobré pivo Češi mají jedno z nejlepších piv. Jedno velké stojí v průměru 36 korun. To v Norsku vás orosený zrzek přijde i na 180 korun, což je nejvíc na celém světě. Máme hezčí holky České krásky (i ty ledové) umí zahřát u srdce, na rozdíl od věčně studených Norek. Důkaz? Třeba biatlonistka Gabriela Soukalová vs. běžkyně Marit Björgen. Platíme menší daně Daň z příjmu je v Norsku vysoká. Měsíční sazba pro většinu příjmových skupin představuje zhruba 36 % a pro vyšší platové tarify až 45 %. To v Česku je to naštěstí jen 15 %. ... A HLAVNĚ V HOKEJI Zatímco Češi se stali celkem dvanáctkrát mistry světa, Norové postoupili jen dvakrát do čtvrtfinále. A u toho by to také mělo zůstat, pánové! Česko Norsko Stockholm – Globe arena ČESKO: Pavelec - Z. Michálek, Šmíd, Hejda, Nakládal, Židlický, Čáslava, Kutlák - Voráček, Hertl, Hudler - Fleischmann, Plekanec, Tlustý - Irgl, Novotný, Hubáček - Vrbata, Hanzal, Koukal. BLESKEM o Norech: Norové si připsali největší úspěch na MS v roce 2011, kdy postoupili do čtvrtfi nále, kde podlehli Finům, a celkově skončili na 6. místě. Foto: Bude to řežba! Český nároďák čeká zápas s Nory o všechno. Loni je Hadamczikův tým porazil 4:3 na nájezdy (v souboji Michálek a Holten). Foto: Jágr byl u porážky s Norskem v roce 2010 Foto Pavel Mazáč a Barbora Reichová (Sport) |
| [TOP] 14.5.2013
Tři obžalovaní v kauze MUS k soudu nepřijeli Zdroj: Právo/ (str. 1) [ jakob ] |
|
Spolkový trestní soud ve švýcarské Bellinzoně začal včera projednávat případ šesti bývalých manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) obviněných z praní špinavých peněz, podvodů a korupce při privatizaci této firmy. Přesnou výši trestu chce obžaloba navrhnout až během procesu, ale může být až desetiletý. Obžalovaní jakoukoli vinu rozhodně popírají. Před tříčlennou porotu v čele se soudcem Jeanem-Lukem Bacherem se dostavili jen tři obžalovaní ze šesti – Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus. Další dva Češi – Oldřich Klimecký a Antonín Koláček – nepřišli, stejně jako jejich belgický společník Jacques de Groote. Další obžalovaný, exmanažer MUS Luboš Měkota v březnu zemřel, a soud proto včera jeho kauzu odložil. Právní zástupce de Groota odůvodnil nepřítomnost svého 86letého mandanta jeho zdravotním stavem. Ve svých 86 letech by tak náročný proces nezvládl a neslouží mu ani paměť, vysvětlil advokát, jenž zároveň požádal soud, aby případ jeho klienta oddělil od ostatních. (Pokračování na str. 2) Tři obžalovaní v kauze MUS k soudu nepřijeli (Pokračování ze str. 1) Mj. i proto, že role de Groota je v případu podružná. Podle mluvčí obžalovaných, advokátky Karoliny Zelenkové, se Koláček k soudu nedostavil z osobních důvodů a Klimecký se omluvil ze zdravotních důvodů a z důvodů vážného onemocnění manželky. Soudce ale označil vysvětlení ze strany advokátů za nedostatečná. Právní zástupci obou nepřítomných Čechů nicméně požádali o odročení procesu s tím, že jejich mandanti mají právo se projednávání případu účastnit, takže bez nich prý soud proběhnout nemůže. Soud po hodině a půl vyhlásil přestávku s tím, že se o žádosti na odročení poradí. Proces má trvat do půlky července Státní žalobkyně, jejíž obžalovací spis čítá přes 300 stran, považuje absenci tří obviněných za zdržovací taktiku. Podle ČRo odmítla argument, že soud musí nabídnout druhý termín projednávání, pokud se obžalovaný k prvnímu nedostaví. Dva termíny podle prokurátorky už vypsány byly – jeden na květen a druhý na červen, takže proces prý může pokračovat. Obhájci obžalovaných ale tvrdili, že druhý termín je možné vyhlásit až poté, co se uskuteční první. Jednání nakonec po přestávce pokračovalo s tím, že soud celou kauzu rozdělil na dvě části. Jedna se bude dál týkat tří obžalovaných, kteří včera k soudu přišli. Nepřítomní pak dostanou nové předvolání na 10. června. Včera přítomní Diviš, Kraus a Čmejla nemusí přijít 10. června, ale až 24. června, kdy se porota bude snažit obě části procesu opět spojit. Soud také zamítl žádost banky Credit Suisse podílet se na jednání soudu jako třetí strana. Banka se přihlásila na poslední chvíli minulý týden. Porota označila požadavek banky za opožděný a nepodložený. Zástupci banky žádost zdůvodňovali tím, že kroky vyšetřovatelů a celý proces se dotýkají zájmů banky. Konkrétně jde o účty společnosti Edwards Consulting, patřící zesnulému Měkotovi. Na obstavených účtech Edwards Consulting je 24 miliónů eur (620 miliónů Kč) a kromě toho miliarda korun. Podle obžaloby je Edwards Consulting jednou z nastrčených společností, využívaných k praní špinavých peněz získaných z kriminálních aktivit. Před zahájením jednání se přítomní obžalovaní ke kauze nechtěli vyjadřovat. Kraus jen zopakoval, že se cítí nevinen. "Nevinný jsem přijel a věřím, že nevinný odjedu," řekl podle ČTK. Diviš zase očekává, že se vše konečně vyřeší. "To je naše velká naděje," prohlásil. Podle představitele českého ministerstva financí jednání švýcarského soudu na místě sledují i právníci české vlády. Proces bude dnes odpoledne pokračovat a má trvat do poloviny července. Případ souvisí s privatizací dolů v 90. letech, na kterou obžalovaní údajně použili peníze vyvedené z MUS. Proces je výsledkem šestileté práce švýcarských vyšetřovatelů, kteří rozplétali složité vztahy kolem 60 společností ve Švýcarsku, v Lichtenštejnsku, na Kypru či na britském ostrově Man. Mezi těmito společnostmi, v nichž měli obžalovaní podíl, údajně proudily peníze kolem privatizace MUS. Švýcarské úřady obžalovaným zablokovaly 660 miliónů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy Kč). Obžalovaní prý obstrukce nečiní Mluvčí všech obžalovaných Karolína Zelenková včera důrazně odmítla, že by se někteří ze skupiny chtěli soudu vyhýbat nebo ho jakkoli komplikovat obstrukcemi. "Antonín Koláček se k soudu nedostavil z osobních důvodů, přičemž využil svého práva dostavit se na další soudem stanovený termín, k němuž byl ostatně soudem řádně předvolán," řekla Zelenková a dodala, že Oldřich Klimecký se omluvil kvůli vážnému onemocnění manželky. "V případě pana De Groota se vůbec nepředpokládá, že by se soudu zúčastnil, a to s ohledem na jeho velmi vysoký věk 86 let a špatný zdravotní stav," poznamenala. Zelenková také popřela, že by se procesu účastnili zástupci Ministerstva financí ČR. "Česká republika není účastníkem procesu, a to ani v roli poškozeného, ani v žádné jiné. Zdůrazňuji to v reakci na některá nepřesná vyjádření ministerstva financí, která oficiální účast zástupců ČR u soudu v Bellinzoně naznačují," upozornila. Mluvčí resortu financí Ondřej Jakob už minulý týden konstatoval, že ČR je vedena jako poškozená a že úřad na místo vysílá své právníky. Zároveň ale v této souvislosti připustil, že ti budou moci líčení jen monitorovat. --- Nevinný jsem přijel a věřím, že nevinný odjedu Petr Kraus Česká republika není účastníkem procesu Karolína Zelenková, mluvčí obžalovaných Foto: Obžalovaný Jiří Diviš hovoří s novináři při příchodu k trestnímu soudu ve švýcarském městě Bellinzona. Foto ČTK – Stanislav Mundil Foto: Obžalovaný Petr Kraus k soudu dorazil. Foto ČTK – Stanislav Mundil |
| [TOP] 14.5.2013
KAMIONY Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 8) |
|
Trápí je ceny nafty a mýto Čtyři pětiny převážky zboží v Česku obstarají kamiony. Loni rozvezly téměř 430 milionů tun zboží, zatímco železnice necelých 83 milionů tun. Zavážet potřebuje každý obchod od hypermarketu po koloniál a drážní vlečky vedou maximálně do velkých továren. Ekonomická recese se ale podepsala i na silniční přepravě, a proto poptávka po službách dopravců od roku 2007 klesá. Dopravce navíc v posledních letech trápí vysoké ceny nafty a zavádění mýta v různých zemích v Evropě. V HLAVNÍ ROLI CENA NAFTY Hlavním tématem posledního roku byly v silniční dopravě ceny nafty. Česká republika má totiž jedny z nejvyšších daní na pohonné hmoty v Evropě. U nafty tvoří celých 48 procent ceny. Zatímco průměr zemí Evropské unie je 66 centů na litr, v Česku stojí nafta v přepočtu téměř 69 centů. V Lucembursku zaplatí řidiči za litr nafty průměrně 48 centů, v Bulharsku 53 centy, v Litvě a Lotyšsku kolem 55 centů a ve Španělsku 56 centů. Naopak vyšší zdanění nafty je například v Británii, v Německu nebo v severských zemích. Loni přitom vybral stát na spotřebních daních za pohonné hmoty necelých 72 miliard korun, tedy o dvě miliardy méně než o rok dříve. Kdo může, tankuje za hranicemi. To poškozuje české dopravce, protože ti musí často čerpat naftu v tuzemsku, ale ceny jejich služeb nesmějí přeskočit zahraniční konkurenci. Ceny paliv netrápí jen Čechy, loni proti jejich výši protestovali i francouzští a španělští dopravci. MÝTO JAKO ZBRAŇ V KONKURENČNÍM BOJI Druhým velkým tématem kamionové přepravy je dálniční mýto. "Většina vlád evropských zemí se snaží posílit příjmovou část svých rozpočtů pomocí zvyšování mýtného pro nákladní přepravu. Mýta se však současně stávají významnými prvky konkurenčního boje mezi státy o udržení či zvýšení dálkových tranzitních přeprav, které tuto státní kasičku významně naplňují. To se děje v prostředí zatím prakticky bez celoevropské regulace," říká zástupce Svazu spedice a logistiky Petr Rožek s tím, že některé země se už ocitly na maximálním limitu, který jsou dopravci schopni akceptovat. NOVÉ PLATBY VE FRANCII, NĚMECKU I NA SLOVENSKU Od letošního listopadu budou majitelé užitkových vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny platit na francouzských státních a okresních silnicích ekologickou daň. "Jedná se vedle mýta o další formu poplatku za používání silnic. Jeho zavedení bude znamenat nárůst přímých nákladů dopravců, což může mít v případě, že se jej provozovatelům nákladních aut nepodaří včas promítnout do ceny, nepříjemné důsledky," potvrzuje ředitel české a slovenské pobočky DKV Euro Service Ondřej Pavlík. "Problematiku zpoplatnění komunikací řeší v současné době řada evropských států. V zemích, kde tato povinnost ještě není, se rychle zavádí. Tam, kde již zavedena je, dochází ke zvyšování sazeb či k rozšiřování o další zpoplatněné úseky. V Německu například nově platí kamiony mýtné kromě dálnic i na 1 135 kilometrech čtyřproudých silnic. Slovensko zpoplatnilo 25 nových úseků," doplňuje Pavlík. ČESKO CHCE ZPOPLATNIT I. TŘÍDU V České republice se rozšíření výběru mýta na více než 1 000 km silnic I. třídy plánuje od roku 2016. Ještě dva a půl roku tedy budou kamiony platit jen na dálnicích. Vláda loni vybrala na dálničním mýtném rekordních 8,68 miliardy korun, což je o 6,8 % více než předloni. Nenaplnil se ale desetimiliardový plán Státního fondu dopravní infrastruktury, který stavěl na zvýšení sazeb mýta. Řada zahraničních dopravců Česko objela, navíc se opakované zvyšování mýtných tarifů nedotklo dopravců používajících kamiony v kategorii Euro 5, tedy s motory nejvíce šetrnými k životnímu prostředí. A právě podíl těchto nákladních vozidel na vybraném mýtném se rychle zvyšuje. Mýtné se v Česku vybírá od roku 2007 a za uplynulých šest let stát od kamionů získal 40,6 miliardy korun. Aktuálně je v mýtném systému registrováno 637 881 uživatelů, z nichž 12 procent (75 620) připadá na menší nákladní vozidla s hmotností do 12 tun. Na výběrech se dominantně podílí nejtěžší kamiony s hmotností nad 12 tun, které platí 88 procent celkového mýta. Lehčí nákladní automobily s hmotností mezi 3,5 a 12 tunami přispívají 11 procenty a na autobusy zbývá necelé jedno procento vybraného mýta. V roce 2013 se podle dohod s autodopravci nebudou měnit mýtné tarify. FOTO: SHUTTERSTOCK |
| [TOP] 14.5.2013
Mračna nad Hollandem Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 14) |
|
Před rokem se ve Francii ujal moci François Hollande, první socialistický prezident po 17 letech vlády pravice. První výročí však moc neslaví. Na jeho hlavu se valí kritika. Moc se mu nedaří plnit, co slíbil, a navíc fušuje do práce konzervativcům. K dyž se François Hollande před rokem po podpisu inauguračních listin postavil v prezidentském citroënu a ze střešního okna začal kynout davům, které se srotily na Champs Elysées, strhla se bouřka. Taková ta rychlá květnová přeháňka, avšak o to mohutnější. Čerstvě jmenovaný prezident galské země byl v tu ránu promočený na kost. Dál však stál v tmavém, pomalu jedoucím voze francouzské značky a zamlžené brýle ze ztenčeného skla mu pokryly kapky, takže když o několik minut později z auta vystoupil a učinil jeden z prvních kroků v nové funkci, v reálu na něj sotva viděl. Blesky na cestě do Německa Někteří škarohlídi brali spršku v den inaugurace, 15. května, jako znamení osudu. Signál, že to první socialistický prezident po sedmnácti letech vlády konzervativců nebude mít v Elysejském paláci moc snadné. Promočeným sakem navíc jeho první den ve funkci neskončil. Sotva Hollande trochu oschnul, vydal se na letiště a vyrazil na svou první státní návštěvu. Samozřejmě do Německa. V Berlíně už čekala německá kancléřka Angela Merkelová, která ve volbách podpořila Hollandova soka Nicolase Sarkozyho. Kancléřka si s konzervativním prezidentem notovala v názoru na to, kudy by se měla ubírat evropská politika a jak by měla Evropská unie bojovat s bobtnající krizí, která loni touto dobou drtila především Řecko. Tandem Sarkozy – Merkelová unisono volal po dalším utahování opasků. Ale Hollande hodlal řešit krizi jinak. Odmítal šetření, naopak sliboval posílit hospodářský růst, vytvořit nová pracovní místa, zdanit "příliš" bohaté. Hlavně díky těmto předvolebním slibům vystřídal v čele země neoblíbeného konzervativce. A nyní letěl své plány ozřejmit nedůvěřivé Merkelové. Jenže chvíli po vzlétnutí prezidentského letounu Falcon 7X do stroje udeřil blesk. A to už člověk nemusí být senzibil ani horlivý čtenář budoucnosti z kávové sedliny, aby si alespoň chvilku nepopřemýšlel o znameních osudu. Hollande se vrátil do vlasti, vyměnil letadlo a s Merkelovou se sešel takřka s dvouhodinovým zpožděním. Když francouzský prezident loni 15. května uléhal večer do postele, bůh ví, zda svůj první den ve funkci bral jako zvlášť povedený. Po roce jeho vlády je již jasné, že za povedený ho nepovažuje asi nikdo. Kritika z řad opozičních konzervativců je pochopitelná. Navíc není ani tak silná, jak by mohla být. Sarkozyho pravicovou partaj rozleptávají vnitrostranické problémy, má svých starostí dost. Mimořádně špatně však prvních dvanáct měsíců Hollandovy vlády hodnotí francouzská média, a to i ta levicová, která by při socialistovi z normandského Rouenu měla stát. Třeba deník Libération napsal, že "Francie je rok po zvolení Françoise Hollanda v krizi politické, ekonomické, společenské a morální... Hollande nebyl do této chvíle schopný získat si v zemi důvěru," uvedl list. Pravicový deník Le Figaro zase použil na titulní straně prezidentovu fotku a zoufalý výkřik: Ještě čtyři roky?! A týdeník L’ Express ozdobil výroční titulní stranu snímkem, na němž Hollande kráčí s poraženecky skloněnou hlavou a který doprovází palcový titulek: Monsieur Faible neboli Pan Slabý. Francouzi mají přezdívky rádi a Hollande je jejich vděčným terčem. Má jich hned několik. Říká se mu třeba Flan případně Flamby, obě mají stejný základ: roztřesený francouzský pudink flan s karamelovou polevou. Proč asi. Anebo Lesní jahoda. Tuto přezdívku Hollandovi kdysi vymyslel současný šéf diplomacie Laurent Fabius. Měla značit jeho tendenci skrývat se ve straně (jako v lesním porostu) před reálnou politikou. Fabius tehdy narážel na fakt, že Hollande nikdy nevykonával žádnou ministerskou funkci. Za to jej ostatně kritizoval i Sarkozy v předvolebním boji. Hollande přesto vyhrál. Francouzi si totiž přáli mít u moci konečně zase "pana Normálního". Ano, i tato přezdívka se ujala. Nyní toho, zdá se, voliči litují. Hollande se během jediného roku stal nejméně oblíbenou hlavou státu za posledních třicet let. Stejný titul před ním získali i Sarkozy a ještě dříve Jacques Chirac, Hollande to však stačil nejrychleji, za pouhý rok. Podle průzkumu agentury IFOP z konce dubna mu fandí jen 24 procent obyvatel Francie. Loni to přitom bylo 59 procent. A co víc, brojí proti němu i levice. Radikální levicové strany proti němu uspořádaly předminulý týden masovou demonstraci. "Děláme něco neuvěřitelného. Je to levicová demonstrace za levicové vlády proti liberální sociální politice a za změnu institucí. To nikdo nikdy neudělal," řekl tehdy předák radikální levice Jean-Luc Mélenchon, jeden z neúspěšných prezidentských kandidátů. Socialistické vládě se totiž nedaří plnit sliby, jimiž se Hollande oháněl v kampani. Paradoxně spíše fušuje do řemesla konzervativcům. Kabinet například slíbil firmám, které bojují o přežití, že mohou zaměstnancům snížit platy a zkrátit pracovní dobu. Minulý týden premiér Jean-Paul Ayrault dokonce řekl, že by stát mohl odprodat část svých podílů v podnicích, aby alespoň částečně vyrovnal obří státní dluh. O pár dnů později musel ministr financí Pierre Moscovici uklidňovat vyděšené Francouze, že rozhodně nejde o návrat k privatizaci. "Je to pouze jemné vylaďování státního kapitálu k udržení strategické role země, získání investic a nastartování ekonomiky," vysvětloval socialistický ministr v televizní stanici iTele. Takové kroky však tamní obyvatelé nevnímají jaku onu "změnu" – zásadní slovo z Hollandovy kampaně – kterou jim prezident sliboval. Z šedesáti závazků, které tehdejší kandidát socialistů loni představil, jich podle Le Nouvel Observateur byla splněna sotva čtvrtina. Úspěch venku doma neplatí Jedním z nejvýraznějších úspěchů levicového kabinetu bylo nedávné prosazení sňatků gayů a povolení adopcí homosexuálním párům. Zákon, který zřejmě vstoupí v platnost v létě, však zároveň vyvolal nebývalou vlnu odporu v jinak liberální zemi. Dalším úspěchem osmapadesátiletého prezidenta je vytvoření investiční banky na podporu malých a středních podniků a zavedení 45procentní daně pro ty, kteří vydělávají přes 150 tisíc eur ročně. Hollande se rovněž zasadil o stažení francouzských vojáků z Afghánistánu. Na poli válečném vznikl i poslední oceňovaný krok nevýrazného prezidenta. V lednu mnohé překvapil rozhodnou intervencí v africkém Mali, bývalé francouzské kolonii, kterou takřka ovládli islamističtí povstalci. Jenže v době, kdy nezaměstnanost ve Francii překonala rekord z roku 1997 a práci marně hledá přes 3,2 milionu lidí, zajímají vojenské úspěchy v zámoří jen málokoho. A v této oblasti Hollande zásadně narazil. V kampani sliboval do konce roku vytvořit 150 tisíc nových míst, jako by to byla hotová věc. Čas však již ukrajuje pátý měsíc z dalšího roku a míst je sotva dvacet tisíc. Prezidentovi se zatím také nepodařilo splnit jedno z hlavních předvolebních lákadel: uvalit 75procentní daně na občany s příjmy nad milion eur ročně. Zákon začátkem roku smetl francouzský Ústavní soud. Vláda se teď snaží tuto daň uvalit alespoň na podniky, které takové platy vyplácejí. Tentam je závazek, že Hollande pro letošek zajistí snížení schodku státního rozpočtu na tři procenta HDP. Také se mu nepodařilo přepracovat evropský Pakt stability a růstu, dílo šetřivého dua Merkozy (Merkelová a Sarkozy). Doma neprotlačil ani návrh přidat do ústavy prvky o sekulárním státu z roku 1905. A konečně nepodařilo se mu prosadit, aby cizinci mohli volit v místních volbách. Hollande se brání, že je u moci teprve rok, sílí však hlasy nedávat mu další šanci. Mnozí Francouzi se domnívají, že pomoci už může jen vláda národní jednoty s přizváním centristické a pravicové opozice. To je však pro Hollanda zatím nemyslitelné. Na druhou stranu, až donedávna prezident odmítal byť jen uvažovat o možném přerozdělení ministerských funkcí ve vládě. Minulou středu však obrátil. V rozhovoru pro Paris Match řekl, že by se tomu nebránil. K čemuž zřejmě přispěl i třaskavý skandál bývalého ministra Jérôma Cahuzaka, jenž si roky tajně střádal v zahraničí. Spíše než hamižnost v levicové straně mnohé naštvalo, jak dlouho přede všemi Cahuzac své účty zatloukal. Zítra uplyne rok od osudné bouřky nad Elysejským palácem. Na začátek druhého roku ve funkci by Hollande víc než cokoli potřeboval, aby vysvitlo slunce. Případně, aby mu někdo alespoň podal deštník. Foto: Zmoklý prezident François Hollande v den své inaugurace, 15. května 2012. Foto: AP O autorovi: Leona Šlajchrtová, redaktorka zahraniční rubriky |
| [TOP] 14.5.2013
Agentura Bloomberg hasí škody, odstřihla své novináře od klientů Zdroj: Hospodářské noviny/ (str. 19) |
|
Finanční služby Americká agentura Bloomberg vždy měla pověst instituce, kde pracují nesmírně agresivní reportéři s vysoce propracovanými metodami k získávání cenných informací. Teď se to ale firmě nevyplatilo. Ukázalo se, že její novináři pronikli až k datům, které jim umožnily sledovat aktivity klientů na agenturních terminálech. Bloomberg se nyní snaží omezit škody. Skandál totiž výrazně srazil jeho důvěryhodnost. Jeden z klientů, známá investiční banka Goldmand Sachs, si na sledování ze strany Bloombergu stěžovala. Přidali se i další poškození – například banka JPMorgan Chase & Co. Terminály Bloombergu tak začala prověřovat centrální banka (Fed) a ministerstvo financí. Vedení agentury proto zpřísnilo pravidla: jeho reportéři už se k citlivým údajům o klientech nedostanou. Podle kritiků ale tento krok přišel s příliš velkým zpožděním, škody na reputaci agentury už to nesmaže. "Hráz mezi reportéry a citlivými daty vystavěli v Bloombergu příliš opožděně," napsal list The Wall Street Journal. Uznali chybu Radují se tak konkurenti. Agentura Thomson Reuters už své klienty ubezpečila, že její novináři jsou od divizních služeb zcela odděleni. "Nemají žádný přístup k neveřejným datům o zákaznících, máme velmi přísná opatření," uvedla v prohlášení společnost Reuters. Představitelé Bloombergu uznali chybu v celém rozsahu. Zrušili zvláštní přístup svých novinářů k citlivým datům. "Dlouho jsme umožňovali omezený přístup k údajům o zákaznících, uvědomili jsme si, že to byla chyba," citoval list The New York Times Daniela Doctoroffa, generálního ředitele Bloombergu. Ve firmě začalo vyšetřování. Výbušnou aféru pomohla nechtěně rozpoutat jedna z reportérek Bloombergu, která se v bance Goldman Sachs ptala na jednoho ze zaměstnanců. Zajímalo ji, zda z firmy neodešel – když se dlouho nepřihlásil k terminálu Bloombergu. K terminálům se hlásí celkem 315 tisíc platících klientů Bloombergu, většinou obchodníci s akciemi a dluhopisy. Novináři z Bloomberg News mohli sledovat, k jakým typům funkcí je klient připojen. Terminály ale nesloužily jen k dodávání zpráv a finančních dat, ale i k obchodování na trzích. Proto se klienti po odhalení skandálu tolik vyděsili. Doctoroff proto ujišťoval klienty, že do systému obchodování nemohli mít novináři agentury ani v minulosti přístup, stejně tak nemohli číst vzkazy, které si obchodníci přes systém posílají. Unikající data Škody na dobré pověsti firmy jsou přesto značné. Jednalo se totiž o systémové pochybení: novináři Bloombergu měli přístup na terminály už od 90. let. Podle agentury AP využívali reportéři citlivá soukromá data po dlouhou dobu. Zdroje z banky JPMorgan uvádějí, že novináři z Bloombergu zaměstnance banky systematicky sledovali a obvolávali je s dotazy, například ohledně propuštění ve firmě. Jeden ze zaměstnanců Bloombergu v rozhovoru pro televizi CNBC připustil, že si takto běžně zjišťoval, jak terminály využívá třeba šéf Fedu Ben Bernanke. --- Citlivá data Údaje pro obchod Zpravodajská a informační agentura Bloomberg nabízí cenné informace, ekonomické analýzy, zasvěcené informace o dluhopisech, akciových trzích a firmách i odhady budoucích trendů. Zájem o její exkluzivní zprávy nijak neoslabil ani rozvoj internetu. Konkurenti ožili Mezi konkurenty patří především agentura Thomson Reuters, která reagovala na aféru Bloombergu pohotovým ujištěním, že její novináři jsou od divize finančních služeb zcela odděleni a k neveřejným datům o zákaznících nemají přístup. Firma Michaela Bloomberga Americký politik a podnikatel založil agenturu stejného jména už v roce 1981. Stal se jedním z nejbohatších Američanů, od roku 2002 je starostou New Yorku. Dokázal zlepšit ekonomickou situaci velkoměsta, dopravu i omezit kriminalitu. AGENTURA BLOOMBERG V ČÍSLECH 2,4 TISÍCE novinářů zaměstnává Bloomberg. Většina příjmů firmy plyne z pronájmu počítačových terminálů finanční sféře. 20 TISÍC USD ročně, tedy v přepočtu téměř 400 tisíc korun, stojí pronájem jednoho z terminálů. 315 TISÍC platících klientů, většinou obchodníků, si předplácí služby agentury, a tedy přístup k některému z terminálů. O autorovi: Jiří Sládek, jiri.sladek@economia.cz |
| [TOP] 14.5.2013
Digitální osobní složka usnadní život personalistům Zdroj: Hospodářské noviny/ (str. 20) |
|
V celé řadě firem je čím dál palčivější jeden problém. Personalisté jsou doslova zahlceni stále rostoucím množstvím požadavků, s nimiž si musejí poradit, a tak nemalou část pracovní doby tráví ne právě efektivně. O spoustu času personalisty typicky připraví neustálé odbíhání do archivu, zakládání, dohledávání a kopírování dokumentů v "papírových" osobních složkách zaměstnanců, které po nich vyžadují manažeři či jednotliví zaměstnanci. Takových dokumentů jsou přitom pro každého pracovníka evidovány často desítky. Středně velké a velké firmy řeší personalistiku typicky nasazením HR produktu či HR modulu v rámci svého ERP systému, kde mají k dispozici většinu potřebných informací o zaměstnancích, nicméně HR moduly v sobě obyčejně nemají funkcionalitu pro uchovávání dokumentů v digitálních osobních složkách zaměstnanců. Osobní složky bývají dodnes archivovány v papírové podobě. Pomoci mohou řešení, která jako nadstavba stávajícího HR modulu umožní uchovávat tyto složky elektronicky. Umožní přistupovat k jednotlivým elektronickým složkám zaměstnanců, které již v systému existují, a vkládat do nich naskenované dokumenty v obrazovém formátu. Díky tomu lze pak začít ve firmě uplatňovat skutečný bezpapírový přístup také v oblasti personalistiky. Intuitivní přístup k dokumentům Řešení pro elektronizaci dokumentů dokáže práci personalistů výrazně zjednodušit. Vše se v něm svou strukturou uživatelům jeví jako běžné papírové složky uchovávané v šanonech. Všechny dokumenty jsou naskenovány a v digitalizované podobě přehledně seřazeny ve složkách zaměstnanců, ale jsou bezpečně uloženy v digitálním archivu a dostupné přes příslušný HR systém. Tento způsob řešení skýtá celou řadu možností a funkcí pro usnadnění a zefektivnění práce. Nejen že personalista získá k libovolnému dokumentu jednoduchý a rychlý přístup přímo ze svého počítače, ale navíc může v digitálních složkách snáze vyhledávat – a to nejen podle jmen nebo typů dokumentů, ale také fulltextově, tedy hledat informace i v jejich obsahu. A to je možnost, která práci s dokumenty posouvá oproti papírovým archivům o velký krok kupředu. Nechybí ani podpora automatizace základních procesů zpracování dokumentů, sdílení informací, správy úkolů, reportování a auditu či přístup přes mobilního klienta, tedy například z tabletu. Velkým přínosem je také tzv. zaměstnanecký portál, jehož prostřednictvím si manažeři a zaměstnanci mohou sami prohlédnout dokumenty, které mají oprávnění vidět. Stačí, když se do zaměstnaneckého portálu přihlásí přes webové rozhraní z kteréhokoliv počítače. Nově jmenovaný manažer si tak může snáze zmapovat pracovní historii pracovníků ve svém týmu, zaměstnanec si snadno a rychle zkontroluje, zda personální oddělení eviduje jeho výpis z hypotéčního úvěru pro odpočet úroků z daní. Navíc mohou dokumenty přes webový portál do složek také nahrávat a personalista už je pouze zkontroluje. Ušetří to čas oběma. Bezpečnost osobních dat je přitom zajištěna pomocí přístupového mechanismu na základě rolí a šifrováním dokumentů na centrálním úložišti, tj. na archiním serveru. Benefity na všech frontách Řešení pro digitalizaci osobních složek přinášejí celou řadu výhod. Tím největším benefitem je, že díky digitalizaci dokumentů mohou personalisté ušetřit až 80 procent času při práci s dokumenty. Ve firmách, které mají desítky či stovky personalistů, se to odrazí velmi výraznou finanční úsporou. V decentralizovaných korporacích, které dokumenty uchovávají v centrálním archivu osobních složek, je velkým přínosem přístup odkudkoliv přes zaměstnanecký portál. Firma navíc výrazně ušetří místo ve fyzickém archivu. Většinu dokumentů totiž v papírové podobě není třeba uchovávat vůbec. A u těch, které je nutné "papírově" archivovat ze zákona, alespoň není třeba tyto verze fyzicky dohledávat v archivu, většinou stačí pracovat s digitalizovanou podobou. Eliminuje se také řada problémů vznikajících ztrátou či poškozením papírových dokumentů. A s tím jde ruku v ruce i vyšší bezpečnost osobních dat. Navíc se již nestane, že firma při státní kontrole dostane pokutu za absenci vyžadovaného dokumentu – moderní systém pro digitalizaci personálních složek totiž umožní snadno zjistit, zda některé z dokumentů určitého typu nechybí či zda neexspirovaly. Výsledkem je pak větší spokojenost a také konkurenceschopnost zaměstnanců. Čas, který personalisté dříve věnovali rutinní operativě a neustálému odbíhání do centrálního archivu, mohou nyní věnovat například strategickému rozvoji zaměstnanců, např. plánování školení a motivačních programů atd. To vše společnostem pomáhá budovat si značku kvalitního zaměstnavatele a ve výsledku je konkurenceschopnější i samotná firma. --- Díky digitalizaci dokumentů mohou personalisté ušetřit až 80 procent času při práci s dokumenty. Foto: O autorovi: Štěpán Bouda, ECM Solutions Manager, Sabris |
| [TOP] 14.5.2013
Ať žije digitální ekonomika Zdroj: Hospodářské noviny/ (str. 13) |
|
Byznys LUĎKA VAINERTA Vztah Francouzů ke globalizaci je tak silně odmítavý, že tamní politické elitě může pod praporem ochrany národních zájmů projít takřka všechno. A co může být větším symbolem globalizace než chytré mobilní telefony. Jejich systémy se rodí v Americe, velká část klíčových součástek pochází z Japonska, Tchaj-wanu či Jižní Koreje a smontovány jsou obvykle v Číně či v zemích s ještě levnější pracovní silou. Navíc "potravou" smartphonů jsou data z internetu, další domény globalizace. Proto ani moc nepřekvapí, že se nápad uvalit na smartphony i větší dotykové počítače zvláštní poplatek a z příjmů dotovat tu správnou domácí kulturu zrodil v Paříži, v těsném okolí prezidenta Hollanda. Pokud socialistická hlava státu (mimochodem nejméně populární prezident v historii páté republiky) opravdu "kulturní daň" odhodlá zavést a zvolí nejnižší z navrhovaných sazeb, vynese poplatek v přepočtu něco přes dvě miliardy korun. Ovšem ministryně kultury už nyní mluví o zvýšení na tři až čtyři procenta. Francouzskému pokusu podojit prosperující odvětví se můžeme zasmát, ale radši jen opatrně. Nápad uvalit na všechna zařízení schopná připojení k internetu povinnost platit koncesionářské poplatky jako za televizní či rozhlasové přijímače se periodicky vrací i u nás a s rostoucím počtem takových přístrojů pokušení roste. A navíc, nezapomínejme, za co všechno se už nyní platí autorským svazům. Pokud si dnes koupíte třígigabytový externí pevný disk, třeba na ukládání videozáznamů z dovolených nebo na jednoduchou archivaci firemních dat, putuje podle ceníku OSA na "autorské odměny" 350 korun. Tedy dalších téměř deset procent k již tak dost vysoké DPH. A podobně je zatížena každá část řetězce zpracování dat. Ať žije digitální ekonomika! --- Úřady jsou oprávněné zasáhnout za účelem nápravy extrémních nerovnováh v digitální ekonomice. ZE ZPRÁVY BÝVALÉHO ŠÉFA CANAL PLUS PIERRA LESCUREHO, POVĚŘENÉHO NAJÍT DALŠÍ ZDROJE NA FINANCOVÁNÍ KULTURY Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Už neděláme levné pruty do betonu, drží nás ocel s přidanou hodnotou, třeba na koleje Zdroj: Hospodářské noviny/ (str. 16) |
|
Jan Czudek, ředitel Třineckých železáren Rozhovor Co bolí, to odřezat. To je přístup, podle kterého se mění Třinecké železárny a jejich výroba. Na česko-polsko-slovenském pomezí už nevyrábějí levné pruty do betonu, zaměřili se na specializovanou kvalitní ocel s vyšší marží. "Loni nás v tržbách hodně podržela výroba kolejnic a portfolio pro železnici. Koleje vyvážíme do celého světa, zajímavé nové zakázky máme v USA nebo Ázerbájdžánu," říká v rozhovoru pro HN Jan Czudek, ředitel Třineckých železáren. Mluví o změnách na trhu a levné oceli z Číny i o tom, jak se jeho podniku vede ve složité době, kdy vítkovický Evraz už letos podruhé letos stojí a Rusové zvažují jeho prodej, podobně jako na konci roku Američané s U. S. Steel v Košicích. - HN: Jak se v takové době daří Třineckým železárnám? Není to lehké, protože tohle není lehká doba. Ale já říkám, že to, co zažíváme, není žádná recese nebo krize, ale standardní stav. Důležité je, abychom si na to zvykli, abychom nečekali, že se vrátí ty skvělé roky 2005, 2006, 2007. Protože to byl hodně velký, nezdravý nadstandard. Teď přišla těžká doba a zůstane, je na nás, abychom se s tím naučili žít a bojovat. Naši lidé už to pochopili a podle toho to vypadá. - HN: Co to znamená v číslech? Ještě nemáme auditované výsledky, ale loňský rok jsme měli tržby přes 37 miliard a zisk v řádu několika set milionů korun. - HN: Říkáte, že musíte bojovat s těžkou dobou. Jak? Přesvědčili jsme sami sebe, že už nebude výrazně lépe, že je potřeba říct, čeho se máme zbavit a na co se zaměřit. Mám takové heslo: Co bolí, to odřezat. Takže jsme řezali a máme teď větší flexibilitu, lépe sestavené portfolio. Ale naše dobré výsledky vyplývají i z toho, že se nám loni mimořádně dařilo na trhu s kolejnicemi. - HN: Čeho jste se zbavili, co jste odřezali, jak říkáte? V podstatě jsme přestali vyrábět betonářskou ocel. Ještě před několika lety jsme ji vyráběli kolem 600 tisíc tun ročně, ale od loňska už jsme její výrobu opustili. To je výsledek hledání místa na trhu, ve kterém je pro nás výhodné existovat a fungovat. - HN: A na co se teď soustřeďujete? Na vysoce specializovanou ocel, která má vyšší přidanou hodnotu. Z té pak vyrábíme třeba kolejnice, kovárenské tyče, specializované šrouby nebo válcovaný drát. Věci, kde je potřeba vysoká kvalita oceli. Naše dceřiná společnost třeba vyrábí bezešvé trubky pro pažení vrtů. Ty se spojují závitem a používají se v hloubce i tří kilometrů, kde je tlak tři sta atmosfér a teplota 100 stupňů. To vydrží jen závit z kvalitní oceli. - HN: Takže vyrábíte dražší specializovanou kvalitu. Je to reakce na levnou ocel z Číny? Jednoznačně. Levná čínská ocel, ta její záplava, to se projevuje zejména v komoditních oblastech, kde se nedělají zakázky na míru. Protože Číňané nikdy nebudou zabezpečovat individuální kvalitu, chtějí hlavně dodávat velké objemy, a to je výhodné třeba u plechů, které mají standardizované vlastnosti. Nebo u té betonářské oceli, která nemá speciální požadavky. Tu na Ukrajině nebo v Rusku vyrábějí ze šrotu v elektrických obloukových pecích. A to je levnější než naše integrované hutě, tedy proces s čistou rudou. Proto je naše strategie dělat věci na zakázku, jakostní výroby na míru zákazníkovi, z kvalitní oceli, kde je vyšší marže. Třeba u oceli pro tažení ladíme ocel na konkrétní stroj u odběratele. Takže teď, po těch změnách, pro nás není čínská konkurence tak dramatická. - HN: Zmínil jste, že se vám mimořádně dařilo na trhu s kolejnicemi. To je taky součást té nové strategie? Taky patří k výrobkům ze specializované oceli. Loni jsme získali zajímavé zakázky na železnici, které nás v téhle složité době hodně podržely, pomohly nám v tržbách. - HN: Kam všude kolejnice vyvážíte? Nejzajímavější loňské zakázky byly do Spojených států a Ázerbájdžánu, ale vyvážíme do celého světa. Velcí odběratelé jsou země Evropské unie, hlavně Německo a Polsko, taky Blízký východ, USA a Kanada. Naše kolejnice jsou položené taky na jedné z nejdelších železničních tratí, která vede napříč Egyptem od Káhiry až po súdánské hranice. - HN: Zvažovali jste vývoz do Asie? Tam jsou nejhustší železniční sítě na světě, třeba Indie. Tam se nechystáme. Indie má silné hutnictví, taky je problém se tam dostat přes různé celní a jiné bariéry. Navíc už je zase blízko ta Čína, navíc Indie pro nás není moc zajímavá, protože si tam s kvalitou moc netykají. A my teď pro naše portfolio potřebujeme trhy, kde kladou důraz na kvalitu, kde soupeříme se špičkovými evropskými dodavateli. Ale i mimoevropskými, kteří to mají podobně. Třeba Japonci taky do Indie nepůjdou. - HN: Takže ani rozvíjející se trhy, kam teď hodně firem míří, třeba Afrika, to není pro vás? Přesně tak. Protože tam sice je velká poptávka po oceli, buduje se tam hodně infrastruktury, ale jsou tam nízké marže a to by se nám v kombinaci s nákladnou dopravou vůbec nevyplatilo, takže jsme od toho upustili. My upřednostňujeme blízké odběratele. Protože čím blíž jsou, tím nižší máme přepravní náklady – naše priorita je dodávat českým, slovenským a polským odběratelům. - HN: Jaká část vaší produkce jde na export? Celkem je to přes 1,3 milionu tun oceli, to je téměř šedesát procent. Z toho asi 27 procent je do Slovenska a Polska, významný segment trhu je pro nás ale i Německo. Tam je silný průmysl a my tam máme dobré zastoupení, takže Německo se pohybuje kolem dvaceti procent. - HN: Výroba v Třinci jede na tři směny, co dělají ve vítkovickém Evrazu nebo v košických ocelárnách U. S. Steel jinak? V Evrazu letos už podruhé stojí výroba, Rusové zvažují prodej, podobně Američané chtěli z Košic odejít, dokud jim slovenská vláda neslíbila ústupky a pobídky. Možná to je ono, že my se na nikoho nespoléháme, spíš se snažíme vybudovat si to sami. Oni se tlačí do pozice: Dejte nám něco, abychom tu zůstali. To neděláme. Nechodím k panu ministrovi, abych mu říkal: Když nám nedáte takovou výhodu, když nám nedáte tohle, my to tu zavřeme. - HN: Vy pro sebe nechcete výhody? Jste zdaleka největší zaměstnavatelé v regionu, máte silnou pozici k vyjednávání. Já samozřejmě neříkám, že se v Praze, v Ostravě nebo v Bruselu nesnažíme mluvit o našich tématech, bojovat třeba proti vysokým poplatkům za zelenou energii, které jsou podle mě jedny z nejvíc diskriminujících na celém světě. Nikdo nemá takové platby za obnovitelné zdroje jako české podniky. Ale takové vyjednávání, které by se blížilo vydírání, je podle mě krátkozraké. - HN: Kolik letos zaplatíte na poplatcích za obnovitelné zdroje energie? Třinecké železárny jako podnik zaplatí 358,7 milionu. Celá skupina TŽ, tedy včetně dceřiných společností, dá ještě víc. Jen za poslední tři roky to celkem dělá přes miliardu korun, z toho za železárny je asi 80 procent. To jsou obrovské, nepřiměřené částky. Ale zdá se, že česká vláda se situaci pokouší řešit a vycházet velkým podnikům vstříc. - HN: V čem vám vychází vstříc? Ministr průmyslu Kuba vybojoval na ministerstvu financí vyšší částky ze státního rozpočtu, takže by se letošní první pololetí neměl zvednout poplatek za kilowatthodinu. Ale je samozřejmě otázka, co přijde v druhém pololetí. - HN: Lobbujete i v Bruselu. Co by se podle vás mělo změnit? Je toho víc, ale hlavně chceme, aby se poplatky za obnovitelné zdroje sjednotily pro celou Evropu, abychom nebyli dál znevýhodňováni. Takový návrh už se připravuje a já doufám, že do roku 2015 projde. --- Teď přišla těžká doba a zůstane. Je na nás, abychom se s tím naučili žít a bojovat. JAN CZUDEK generální ředitel Třineckých železáren Třinecké železárny 37 MILIARD KORUN dosáhly tržby Třineckých železáren v roce 2012. Zisk byl loni v řádu stovek milionů, přesná čísla železárny zveřejní až po auditu. 2,3 MILIONU TUN válcovaného zboží a polotovarů činil loni objem produkce v Třineckých železárnách. Šedesát procent výroby jde na export, nejvíc do Německa, Polska a na Slovensko. 800 MILIONŮ KORUN letos Třinecké železárny investují do zatápění ve dvou vysokých pecích. Díky nové technologii foukání práškového uhlí budou železárny nezávislé na cizích dodávkách koksu. 296 000 TUN kolejnic loni vyrobili v Třinci. Produkce to byla rekordní a kolejnice, hlavně ty, co železárny prodaly do ciziny, výrazně pomohly tržbám za loňský rok. Foto: JAN CZUDEK (53) Generální ředitel Třineckých železáren pracuje v podniku už třicet let. Začínal jako asistent v oblasti energetiky, pracoval jako projektant automatizace výroby. Později vedl dceřinou společnost Inženýring Třinec a řídil investice železáren, od loňského ledna podniku i celé skupině šéfuje. Zároveň předsedá dozorčí radě Hutnictví železa, což je ocelářská asociace sdružující podniky v České republice a na Slovensku. FOTO: HN – LIBOR TEICHMANN O autorovi: Kristýna Greplová, kristyna.greplova@economia.cz |
| [TOP] 14.5.2013
Kalouskova pětiletka Zdroj: Hospodářské noviny/ (str. 8) |
|
HN Nikdo soudný nevěří reklamě, médiím, manželským protějškům a jen omezeně vlastním obchodním partnerům. Úplně na chvostu jakékoliv důvěry jsou ale politici či vláda. Přesto se dokázaly státní dluhopisy ČR probojovat na žebříčku důvěryhodnosti na špici. Přes jisté pochybnosti odborníků či médií v prvních třech emisích Češi skoupili státní dluhopisy za pětašedesát miliard, přičemž každá emise překročila – co se týká zájmu a tím pádem i objemu – původní očekávání. Teď je na řadě další a i ta pravděpodobně očekávání nejen dožene, ale i předběhne. I přesto, že poprvé mají lidé z výnosu z těchto státních cenných papírů zaplatit daň. Dluhopisy jsou podle dosavadní statistiky doménou občanů středního věku. Tedy těch, kteří vydělávají nejvíc a mají volné peníze na to, aby je investovali a – jak se často a správně zdůrazňuje – zabezpečili se na stáří. Což je ovšem poněkud v kontrastu s tím, že největší zájem (podle statistiky minulých nákupů) je o emise se splatností rok a půl a že obecně jsou dluhopisy maximálně "zábavou" na pět let. V kontrastu proto, že ty samé dluhopisy nakupují ve velkém například penzijní společnosti, které ovšem na druhý pilíř penzijního připojištění veřejnost nalákat nedokázaly. Důvodem zcela evidentně nebude zhodnocení investovaných prostředků. Ani přímý nákup českých dluhopisů neslibuje "jistotu desetinásobku" a výnosy dosavadních dobrovolných penzijních fondů, o něž zájem je, se reálně moc neodlišují od nuly. A i v případě nákupu pětiletého dluhopisu jde stále o lepší či horší alternativu k termínovaným produktům bank. Hlavní důvod, proč láká přímý nákup dluhopisů, a nikoliv vstup do státem zaručených systémů je právě onen časový test. Nejde o to, že nikdo nevěří systému či státu – což ostatně ukazuje i stavební spoření, které se svého času stalo nejoblíbenějším spořením vůbec. Jen mu nikdo nevěří na víc než pět či šest let, což právě ukazuje nákup dluhopisů i stavební spoření. A tyto produkty se dají posléze dokoupit/protáhnout, což ostatně činí značný podíl klientely. Jen je potřeba mít možnost z nich utéct po době, která je z hlediska běžného života dohlédnutelná. Lze namítnout, že soukromé dobrovolné penzijní spoření je rovněž oblíbený produkt. Jen je nutné upřesnit, že absolutní většina smluv končí tím, že si lidé vyberou naspořené peníze se státním příspěvkem hned na začátku vstupu do "třetího věku", tedy opět po relativně dohlédnutelné době. A netouží po horizontu dalších několik desítek let. Státní dluhopisy proto nelze brát jako test důvěry ve stát, který si to s ohledem na české dějiny a množ ství znárodňovacích aktivit "ve jménu dobra" ani nijak nezaslouží. České dluhopisy – zejména ve srovnání s řeckými, kyperskými, ale i třeba španělskými či portugalskými – stále patří k tomu lepšímu, co Evropa nabízí. Návratnost pět let je ale také nejvíc, kolik jsou občané ochotni uvěřit a finančně svěřit. O autorovi: Julie Hrstková, julie.hrstkova@economia.cz |
| [TOP] 14.5.2013
Daňový úřad se zaměřil na Obamovy kritiky Zdroj: Hospodářské noviny/ (str. 1) |
|
Je to šokující, je to netolerovatelné, prohlásil včera rezolutně Barack Obama na adresu některých daňových úředníků, kteří před loňskými prezidentskými volbami věnovali mnohem větší pozornost neziskovým organizacím, jejichž název naznačoval republikánskou orientaci. Přesto má teď americký prezident problém, kritiku sklízí nejen z opozičních řad – republikáni se cítí poškozeni –, ale pustila se do něj i část jeho vlastní strany. Obamův spolustraník Max Baucus, demokratický senátor a šéf senátního finančního výboru, hodlá rozjet parlamentní vyšetřování případu. "Zaměřit se na nějaké skupiny na základě jejich politických názorů je nejen nevhodné, ale také netolerovatelné," řekl včera. Aféra bude mít zřejmě dohru i pro vedení federální daňové správy nebo pro ministerstvo financí, pokud se informace z auditu daňových inspektorů potvrdí. I Obama prohlásil, že je třeba najít odpovědné osoby. strana 7 foto: reuters O autorovi: Marek Hudema, marek.hudema@economia.cz |
| [TOP] 14.5.2013
Mostecká uhelná ve Švýcarsku Zdroj: Haló noviny/ (str. 1) |
|
Proces ve švýcarské Bellinzoně o kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) bude pokračovat. Tamní soudce včera rozhodl celou kauzu rozdělit na dvě části - jedna se bude dál týkat tří obžalovaných, kteří včera k soudu přišli. Nepřítomní pak dostanou nové předvolání na 10. června. Soud tedy bude dnes pokračovat s třemi přítomnými obžalovanými - Jiřím Divišem, Markem Čmejlou a Petrem Krausem. Pokud jde o nepřítomné Antonína Koláčka, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquesa de Grooteho, tak soudce rozhodl o vyloučení jejich věci k samostatnému řízení. Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher rozhodl, že včera přítomní Diviš, Kraus a Čmejla nemusí přijít 10. června, ale až 24. června, kdy se soud bude snažit obě části procesu opět spojit. Soudce Bacher reagoval na žádost advokátů nepřítomných obžalovaných o přerušení soudního jednání. Obžalovaní jsou obviněni z praní špinavých peněz, z podvodů a z korupce. Hrozí jim až 10 let vězení, vinu popírají. Obžaloba hodlá přesnou výši trestu navrhnout až během procesu. Další obžalovaný exmanager MUS Luboš Měkota v březnu náhle zemřel a soud včera proto rozhodl o odložení jeho kauzy. (Pokračování na str. 7) (Dokončení ze str. 1) Měkotova konta ve Švýcarsku však zůstávají zablokovaná, tak jak o tom při vyšetřování případu rozhodly švýcarské úřady. Podle představitele českého ministerstva financí jednání švýcarského soudu na místě sledují i právníci české vlády. Proces má trvat do poloviny července. Obžaloba souvisí s privatizací dolů v 90. letech, na kterou obžalovaní údajně použili peníze vyvedené z MUS. Proces je výsledkem šestileté práce švýcarských vyšetřovatelů, kteří rozplétali složité vztahy kolem 60 společností ve Švýcarsku, v Lichtenštejnsku, na Kypru či na britském ostrově Man. Mezi těmito společnostmi, v nichž měli obžalovaní podíl, prý proudily peníze kolem privatizace MUS. Švýcarské úřady obžalovaným zablokovaly 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun)...! Foto: Budova federálního trestního soudu ve švýcarské Bellinzoně, kde je souzeno šest exmanagerů a majitelů Mostecké uhelné společnosti. FOTO – ČTK |
| [TOP] 14.5.2013
Jak se budí Schwarzenberg Zdroj: Haló noviny/ (str. 5) |
|
Po červeném koberci a za fanfár z Libuše vstoupil poprvé do sněmovny coby šéf Hradu Miloš Zeman. Mimořádné kouzlo nechtěného rámovalo jeho projev spatra. Našeho ministra zahraničí zmáhají patrně časové posuny, když s neutuchajícím zaujetím šíří ve světě český národní zájem, jenž konzultuje u našich západních sousedů. Karel Schwarzenberg si tentokrát se svým pospáváním v klíčové ústavní instituci naběhl dokonale, takříkajíc, na vidle. Klesla mu šlechtická hlava zrovna ve chvíli, kdy Miloš Zeman v plné úctě konstatoval, že Hynek Kmoníček je jeho zahraničním poradcem. Schwarzenberg v tu chvíli dozajista uvěřil, že potlesk části sněmovny patří pravě jemu. Opravdu - náš pan zahraniční ministr už by toho měl nechat a zvolit definitivní důchod vystlaný zlatem ve štýrském Murau u rodiny. V několik desítek minut trvajícím hovoru k dolní komoře českého parlamentu nepronesl Zeman vcelku nic převratného. Mluvil tak, jak jsme od něho čekali. Do svých obvyklých tří bodů, jež užívá povětšinou od svého prohraného boje o Hrad v roce 2003, vložil ekonomický pohled na realitu, daně pro bohatce a také veřejně sdělil jména svých poradců. Zde stojí mimo jiné za zmínku František Čuba. Co již někdy v roce 1963 ve Slušovicích pochopil, jak má vypadat prosperující zemědělské družstvo, které na prahu devadesátých let rétoricky nesmyslně zdehonestoval Václav Havel, neboť mu to kamarádi z disentu poradili. A pak nejdůležitější, s čím přišel Zeman: měna euro. Do pěti let. Užil k tomu i metaforu, že se musíme přidružit k Německu a Francii. Zeman tím řekl jediné. Vzhůru do úplného a konečného ekonomického objetí nejvýznamnější evropskou velmocí. Pan prezident lidem bohužel neřekl, že nás vlastní měna nepoškozuje. Právě naopak. Jak tento Zemanův postoj jde dohromady s nejnovějšími výroky třeba Oscara Lafontaina z německé Die Linke či významného poradce kancléřky Merkelové, kteří shodně tvrdí, že euro čekají špatné časy, hlava státu neřekla. Nešť. Ještě zpět do sněmovny, kde řečnil prezident před některými bezvýznamnými figurami. Štěstí měl šéf kabinetu Petr Nečas, že byla skryta jeho hlava za tělem prezidenta a nezabírala jej hlavní kamera veřejnoprávní televize. Dva klíčoví členové koaliční vlády takové štěstí neměli. Zmíněný Schwarzenberg klimbal a Peake se kabonila a tvářila jako voják bez vojska, což také je. A ještě douška k prezidentovi. Případně prohlásil, že od roku 1996 vsakoval a také vsákl atmosféru sněmovny českého parlamentu. Ví o něm vše a podle toho se k němu také jako hlava státu bude chovat. Sedmý květnový den to ukázal zcela jasně. Foto: O autorovi: Josef PETRŮ, novinář |
| [TOP] 14.5.2013
Buď se státem, nebo se ztrátou Zdroj: Haló noviny/ (str. 2) |
|
Tlak na stát, aby svoji záruku za dluhy Kongresového centra Praha (KCP) ze summitů NATO a MMF změnil v majetkový vstup, a tak KCP zachránil před konkurzem a vyhnul se riziku, že ČR ztratí schopnost pořádat velké kongresy a naopak si uchová potenciál postoupit mezi světovou špičku kongresových měst, stupňuje vedení Prahy. Vyplynulo to ze včerejší tiskové konference pražského radního Václava Novotného (TOP 09). Radní zdůraznil, že stát - tak jako tak - dluh 1,85 mld. Kč musí do 16. dubna 2014 uhradit. Vedení metropole doporučuje, aby tak učinil skrze zvýšení základního jmění KCP, ne úhradou bankám a následným konkurzem KCP, když by ono nebylo s to mu dluh splatit. ČR by vkladem získala 70 %, zatímco Praha navrhuje, že během tří let by vložila do základního jmění 700 mil. Jimi by podíl ČR klesl na 55 % a podíl Prahy vzrostl na 45 %, Užity by byly na investice, jež jsou zanedbány v tomto objemu. KCP je ziskové, hradí i dluhovou službu (vydalo na ni už 2,5 mld.), není ale s to vyrovnat jistinu dluhu vzniklého kvůli zájmu někdejší vlády pořádat zmíněné akce, sdělil generální ředitel KCP Michal Kárník. Dle něj se roční zisk blíží 150 mil. Kč, takže pokud by KCP nebylo zatíženo uvedeným finančním dluhem a vnitřním investičním dluhem, mohlo by ročně investovat 40 mil. do budovy a 10 mil. do svého hotelu a ještě vlastníkům přinášet dividendy přes 80 mil. Kč. Novotný podtrhl, že nikde jinde v ČR nelze pořádat kongresy pro více než 2000 lidí. Stát ročně získává z kongresové turistiky až 400 mil. Kč na daních. Ztrátou a rozprodáním KCP by to bylo ohroženo. Přitom Praha stoupá v žebříčku kongresových měst (r. 2010 byla 19., předloni 15., loni 11. a do r. 2020 by mohla být pátá). Kongresy v Praze přitom umožňují tuzemským vědcům a výrobcům spíše se jich zúčastnit a čerpat informace a získávat kontakty, než kdyby byly v zahraničí, upozornil Ivo Miksa z Guarant International. |
| [TOP] 14.5.2013
zápisník Pavly Palaščákové Zdroj: E15/ (str. 2) |
|
Britské lapálie V Británii zuří zákopová válka ohledně budoucnosti země v Evropské unii, již provázejí intriky a výroky hodné sira Humphreyho Applebyho. Nejtvrdší křídlo konzervativců chce brzké referendum o setrvání v sedmadvacítce. Eurorenegáty pohání spolehlivý motor — úspěchy Strany nezávislosti Spojeného království, která jim ubírá voliče. Ministerský předseda David Cameron chce dát unii ještě šanci nebo se tak alespoň tváří. Vyzývá tvrdohlavce, ať neházejí ručník do ringu a nechají jej nejdřív jednat o návratu pravomocí do Londýna. Labouristé se Cameronovi vysmívají, že ztratil nad partají kontrolu a vystrašený "se schovává za gaučem". Do sporu lišácky zasáhl londýnský starosta Boris Johnson, jenž má velký osobní motiv — pošilhává po funkci lídra partaje, potažmo budoucího premiéra. Z jeho slov vyplývá, že podporuje jak Camerona, tak plán radikálů. Média navíc spekulují, že i vicepremiér Nick Clegg se má co ohánět, aby ustál spiknutí, jež ho má připravit o post šéfa liberálních demokratů. Doufejme, že na ministerstvech nadále sedí stálí tajemníci a zemi má kdo vládnout. Angličané jsou na útěku z EU v trochu schizofrenní situaci. Brblají nad dozorem z Bruselu, ale jsou zlostí bez sebe, že by se od někdejšího impéria mohlo trhnout Skotsko. Snahu edinburghských nacionalistů podrývají troušením zákeřných (dez)informací. Naposledy musela skotská vláda krajany známé z vtipů o lakotě uklidňovat, že se suverenita obejde bez vyšších daní. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Pro větší transparentnost Zdroj: E15/ (str. 4) |
|
Kvůli Chapsu uživatelé dostávají pouze službu Jízdnířády.cz (IDOS), ale nemohou například využívat jízdní řády v mapách Seznamu a Googlu (pouze v Praze a Brně) a případné hromadě dalších amatérských a profesionálních aplikacích a podobně. Právě toto by mohla vylepšená evropská směrnice alespoň částečně změnit. Zcela nepochybně ale bude rovněž záviset na politické vůli jednotlivých vlád. Případ zmiňovaných jízdních řádů je napojený na politické struktury a živí hodně lidí. Ministerstvo dopravy by podle informací Connect.cz sice mohlo Chaps odstřihnout, kvůli proprietárním systémům společnosti to ale udělat nechce. Úřad si totiž pověst v IT pošramotil kvůli dlouho nefunkčnímu registru vozidel a nechce totéž riskovat také v tomto případě. Převést data na otevřený formát (a vůbec se k nim dostat) by bylo záležitostí mnoha měsíců. Evropská unie si od open dat slibuje budování efektivnějšího eGovermentu a transparentnějšího vládnutí. Studie EU z roku 2011 navíc uvádí, že otevřené informace mohou ekonomice každoročně přinést až 40 miliard eur. Když například státní instituce poskytnou data podnikatelům, ti na nich budou moci vystavět své služby, vydělat peníze, zaměstnat lidi a odvést daně. Za open data v Česku bojuje velké množství firem i jednotlivců. Na stránkách Otevřenádata.cz je například výzva, kterou podepsalo už přes 750 zástupců. Zdarma je k dispozici rovněž kniha Otevřená data – příležitost pro českou ekonomiku. Foto: Výnosný byznys. Soukromá společnost Chaps si díky ministerstvu dopravy na informacích veřejné dopravy, které sbírá od jednotlivých krajských center (IDOS), postavila výnosný byznys O autorovi: Jan Sedlák, Connect.cz |
| [TOP] 14.5.2013
lidé Zdroj: E15/ (str. 21) |
|
Ian Wilson DHL Express Dosavadní generální ředitel pro Českou republiku a Slovensko byl jmenován do čela nově vytvořeného regionu střední Evropy, jehož součástí je kromě ČR, Maďarska a Slovenska také Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Island. Wilson má v oblasti dopravy a logistiky rozsáhlé zkušenosti. Pro DHL Express pracuje více než 20 let a za dobu své profesní praxe zastával různé funkce v mnoha lokalitách. Roman Kamarýt Datasys Nastoupil na místo manažera pro rozvoj obchodu. Přišel ze společnosti Ness Czech (dříve APP), kde vedle řízení klíčových projektů zodpovídal z pozice viceprezidenta i za tvorbu její dlouhodobé strategie, obchodní rozvoj a profitabilitu. Absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity má zkušenosti v oblasti IT, telekomunikací, energetiky a centrální státní správy. V oblasti státní správy aktivně působí šestnáct let, primárně pak v získání, řízení a rozvoji strategických projektů. Anna Balíčková AMI Communications Rozšířila vedoucí tým agentury v pozici account director pro oblast Consumer Marketing. Ve funkci nahradí Evu Venhodovou, která se jako senior account director bude v rámci firmy věnovat několika dlouhodobým klientům a novému byznysu. Anna Balíčková působí v AMI Communications sedm let, předtím pracovala jako novinářka. Vystudovala jazykovou a literární kulturu na Univerzitě Hradec Králové a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd v Praze. Jitka Jechová Raiffeisen stavební spořitelna Nastoupila na místo PR manažerky a tiskové mluvčí. Kromě komunikace s médii má na starosti i interní komunikaci ve společnosti. Před příchodem do Raiffeisen stavební spořitelny pracovala více než čtyři roky v českých PR agenturách, kde zastupovala například klienty Zuno Bank, Robert Half International nebo pojišťovnu MetLife. Vystudovala teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Stano Šimůnek SAP Stal se ředitelem pro ekosystém a partnerský prodej v regionu střední a východní Evropy. Před příchodem do společnosti SAP působil jako viceprezident Center of Excellence SAP v Ness Technologies CEE. Zastával také manažerské pozice ve společnosti Deloitte, kde pracoval deset let v oblasti poradenství pro řešení SAP pro Švýcarsko a západní Evropu. Absolvoval univerzitní studium na Slovensku a v Rakousku. Gabriela Ivanco Mazars Po rodičovské dovolené se vrátila do pozice vedoucí linie daní z příjmů fyzických osob. Problematikou personálního zdanění, sociálního a zdravotního pojištění a mezinárodních zaměstnaneckých struktur se zabývá více než 14 let. Do společnosti Mazars nastoupila v roce 2006. Vystudovala VŠE v Praze. Vladimír Klein T-Mobile Czech Republic Stal se výkonným ředitelem technologického úseku. Absolvoval studia na Technické Univerzitě v Košicích, obor radioelektronika. Profesní kariéru zahájil v roce 1997. Čtyři roky působil v T-Mobile Netherlands. V rámci odpovědnosti za provoz a údržbu sítě se podílel i na integraci provozních aktivit v rámci skupiny Deutsche Telekom. Od roku 2008 zastával v T-Mobilu pozici ředitele technologického provozu a od roku 2012 pak pozici ředitele úseku rozvoje sítě. Kamilo Tomáš Kaspersky Lab Převzal zodpovědnost za řízení a rozvoj on-line prodejních kanálů na 21 trzích střední a východní Evropy včetně ČR. Před nástupem do Kaspersky Lab pracoval několik let v Českých aeroliniích, kde vedl oddělení eCommerce. Zkušenosti s on-line prodejem získal ve společnosti 123shop.cz jako projektový manažer a člen dozorčí rady. Vystudoval marketing a management na Australian College of Technology v Sydney. Změnilo se něco ve vaší společnosti? Pište nám na lide@e15.cz Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Začal proces s bývalými manažery a majiteli MUS Zdroj: E15/ (str. 2) |
|
Bellinzona - Švýcarský soud začal řešit případ šesti bývalých manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS). Češi Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký, Antonín Koláček, Petr Kraus a jejich belgický společník Jacques de Groote jsou obžalováni z praní špinavých peněz, podvodů a korupce. Z obžalovaných se včera do soudní síně dostavili Čmejla, Diviš a Kraus. Podle představitele českého ministerstva financí budou jednání švýcarského soudu sledovat právníci české vlády. Soudce Bacher hned včera rozhodl celou kauzu rozdělit na dvě části — jednání se má dál týkat tří obžalovaných, kteří k soudu přišli. Nepřítomní pak dostanou nové předvolání na 10. června. Současně ale prohlásil, že přítomní nemusí přijít 10. června, ale až 24. června, kdy se soud bude snažit části procesu opět spojit. >čtk názory str. 18 Šest let práce vyšetřovatelů Obžaloba souvisí s privatizací dolů v devadesátých letech, na kterou obžalovaní údajně použili peníze vyvedené z MUS. Proces je výsledkem šestileté práce vyšetřovatelů, kteří rozplétali složité vztahy kolem 60 společností v celé Evropě. |
| [TOP] 14.5.2013
Zastupitele čeká ožehavé jednání o územním plánu Zdroj: Brněnský deník/ (str. 2) |
|
Brno – Kontroverzní změny územního plánu, proti kterým protestují stovky lidí. A peníze navíc na žáky základních škol. Taková témata mají dnes na programu zastupitelé Brna. Začne v budově Nové radnice dnes v osm ráno. Nejbouřlivější diskuzi slibuje radniční opozice u bodu, ve kterém zastupitelstvo projedná několik změn brněnského územního plánu. "Stavební firma Frama stáhla svou žádost o změnu zeleně v části budoucího parku na Kraví hoře na stavební pozemek. Další kontroverzní záměry v návrhu změn územního plánu ale zůstávají," upozornil lídr opozičních zelených Martin Ander. Jeho strana se chce při zasedání vyjadřovat například k návrhu soukromníka, který chce u lesa za Jasanovou ulicí v Jundrově postavit budovu pro podnikání. Nelíbí se jí ani žádost majitelů zahrad v kohoutovické Jurance o změnu pozemků z rekreačních na určené bydlení či rozšíření žebětínského sídliště Kamechy. Na pořad jednání se dostanou i body, které odpůrce nemají. "Rozhodli jsme se městským částem dorovnat výši příspěvku na žáka základní školy, o kterou přišly s novým rozhodnutím ministerstva financí. Z městského rozpočtu jim přesuneme sedm a půl milionu korun," připomněl radní Libor Šťástka. |
| [TOP] 14.5.2013
Zub času si stále pochutnává na pražské vile Miladě Zdroj: Benešovský deník/ (str. 2) [ hass ] |
|
Praha – Známou vilu Miladu v Praze Troji už nechtějí ani squateři. A že byla svého času jimi hojně obývanou pomyslnou pevností proti policejní manévrům. Ze strany represe pochopitelná reakce, okolní obyvatelé si stěžovali na nepřiměřený hluk, špínu a odpadky kolem zmíněné vily. Pořádek si pak squateři mezi sebou udělali sami – vyloučili ze svých řad souputníky se psy, kteří měli na svědomí útoky a zranění chovných zvířat tamního obyvatelstva. Na čas se situace zklidnila, než životní styl squaterů opět nabral na síle. Poslední policejní zásah měl s tím vším rámusem a potížemi jednou pro vždy skoncovat. Vchod do zchátralého objektu ve vlastnictví Univerzity Karlovy byl zazděn a jeho jedinými obyvateli jsou teď sovy. Objekt i s pozemky univerzitě daroval její někdejší vlastník, státní Ústav pro informace ve vzdělávání. Podepsal s univerzitou darovací smlouvu. Ministerstvo financí, jejímuž schválení smlouva podléhá, ji alenasklonkuroku 2010 vrátilo k přepracování. "Důvodem zamítnutí bylo naprosté nedoložení veřejného zájmu na bezúplatnosti tohoto převodu. V přiložených podkladech nebyl uveden vůbec žádný konkrétní budoucí způsob využití těchto domů. Bylo pouze obecně konstatováno, že budovy budou zhodnoceny a využity pro pracoviště UK," uvedl zástupce mluvčího ministerstva Jakub Haas. |
| [TOP] 14.5.2013
O "měně" se dozvěděl na vlakovém nádraží Zdroj: Strakonický deník/ (str. 2) |
|
Josef Zeman (87) z Českých Budějovic zažil z pozice bankovního úředníka obě československé měnové reformy České Budějovice – O tom, že nastala měnová reforma, se Josef Zeman (ročník 1926) z Českých Budějovic dozvěděl v sobotu 30. května 1953 večer na českobudějovickém vlakovém nádraží. Coby zaměstnanec tehdejší Všeobecné záložny v Krajinské ulici Josef Zeman právě přicestoval rychlíkem z Prahy. Vracel se z týdenního školení, které pro bankovní úředníky uspořádalo v Jevanech nedaleko hlavního města ministerstvo financí. "Tehdy už se o měnové reformě hodně diskutovalo, proto jsme se školitele v Jevanech, kterým byl ředitel odboru ministerstva financí, samozřejmě ptali i na to, jestli reforma bude, nebo ne," vzpomíná rodilý Budějovičák, jenž se k práci v bance dostal po studiích na obchodní akademii. Školitel všechny fámy tohoto druhu jednoznačně vyvracel. "Hovořil jen o přípravách hospodářství bez lístků," podotýká Josef Zeman a doplňuje, že to ale nemusel být záměr. Měnová reforma byla natolik utajeným počinem, že o ní nevěděla ani převážná většina politických funkcionářů. Že staré peníze přestanou platit, se podle vitálního bankéře v penzi dalo vytušit už onu poslední květnovou sobotu roku 1953. Když Josef Zeman přijel do Prahy,odkudmu pak jel rychlík domů, prakticky všechny obchody v hlavním městě byly uzavřené. Důvod byl všude stejný: inventura. "Leckdo o měnové reformě tedy už zřejmě tušil," myslí si Josef Zeman. Staré peníze, které u sebe ten den měl, mu tedy v portmonce zůstaly všechny. Když o několik hodin později brzdy rychlíku, v němž Josef Zeman seděl, zapískaly na českobudějovickém nádraží, už tady na svého kolegu čekala mladičká bankovní úřednice. "Poslal ji za mnou ředitel banky. Prý se vzkazem, že byla vyhlášena měnová reforma a v bance je třeba pomoc každého pracovníka," vypráví pamětník. Tehdy sedmadvacetiletý Josef se tedy jen na skok zastavil doma, kde mu maminka přichystala něco k jídlu, a pak zamířil do banky. Ta už byla plná nových peněz, které pak od pondělí lidé dostávali vyplacené do výše 300 korun na osobu v poměru 5:1. Nové peníze podle Josefa Zemana přivezli do Českých Budějovic vojáci a uskladnili je v kasárnách ve Čtyřech Dvorech. "Zabalené byly jako munice – v bednách a pytlích. Vše bylo přesně popsané a evidované," popisuje. Ředitel banky za doprovodu policie pak peníze převezl auty do budovy banky v Krajinské ulici. Do trezoru se všechny nevešly, a tak bedny a pytle s cenným obsahem prý ležely doslova všude, kde bylo místo. Úkolem Josefa Zemana bylo koordinovat práci v bance při přebírání starých peněz a vydávání nových. Pro nové peníze si lidé chodili od pondělí 1. června až do čtvrtka 4. června 1953 do takzvaných výměnných středisek. "Ta byla všude možně – v bankách, spořitelnách a záložnách, ale také na úřadech a v podnicích. Vše bylo organizované tak, aby lidé nemuseli pro nové peníze jezdit nikam daleko," upřesňuje Josef Zeman s tím, že výměnu se podařilo uskutečnit bez větších obtíží. Mezi ty drobnější patřil například fakt, že lidé v některých výměnných střediscích museli na hotovost čekat delší dobu. Podle původních propočtů měl totiž jeden člověk setrvat u přepážky přibližně dvě minuty. Někteří se však ale zdrželi třeba i pět nebo dokonce deset minut. Pak se tedy tvořily fronty. Josef Zeman si je vědom toho, že o druhé československé měnové reformě noviny psaly coby o velké peněžní loupeži. "A já jsem v té loupeži jel také," směje se Budějovičák, jenž coby bankovní úředník pamatuje i první měnovou reformu, která se uskutečnila 1. listopadu 1945. "Tehdy se protektorátní koruny a také německé marky měnily za československé koruny," připomíná Josef Zeman, který tehdy byl v bance takzvaně zelenáčem. Obchodní akademii v Českých Budějovicích totiž začal studovat v roce 1941. Dokončil ji ale až v září 1945. Poté, co absolvoval třetí ročník školy, zavřeli Němci školy a student Josef, stejně jako ostatní jeho vrstevníci,byl nasazen do fabriky. "Měl jsem štěstí, že i přes čtyřku na vysvědčení jsem se dorozuměl německy. Zaměstnali mě tedy v budějovické firmě Leichtbau, někdejší sirkárny, kde jsem coby kurýr doprovázel jednotlivé zásilky." Ve fabrice Josefa Zemana zastihl i konec války. V září 1945 pak úspěšně odmaturoval a při své práci v bance, která se nakonec stala jeho mnohaletým posláním, později dálkově vystudoval i vysokou školu. Výzva čtenářům Také na jihu Čech se lidé nechtěli na přelomu května a června 1953 smířit s měnovou reformou a vyrazili demonstrovat do ulic. Lidé se bouřili např. v Písku, Strakonicích, Velešíně i ve Vimperku. Zažili jste na vlastní kůži tyhle demonstrace? Byli jste za to potrestáni, přišli jste o práci nebo vás vyloučili ze školy? Ozvěte se nám, prosím, do redakce Deníku, rádi vaše vzpomínky využijeme v seriálu. Kontakt: Radek Gális, telefon 602 649 292, email: radek.galis@denik.cz Za týden Ve Vimperku vyrazili 4. června 1953 demonstrovat proti měnové reformě i studenti, za to je vyloučili ze školy. Více se dočtete v příštím díle v úterý 21. května. "Do trezoru se nové peníze nevešly. Pytle a bedny s nimi ležely v bance doslova všude, kde bylo místo." Josef Zeman, někdejší bankovní úředník Foto: PAMĚTNÍK měnových reforem Josef Zeman. Foto: Deník/A. Pancerová Foto: PRACOVNÍCI výměnných středisek měli při měnové reformě v roce 1953 náročné směny. Káva a cigarety jim proto přišly vhod. Dokument je z archivu České národní banky. Repro: Deník/Martin Tröster |
| [TOP] 14.5.2013
Hádky o úředníky ohrožují eurodotace Zdroj: Právo/ (str. 4) |
|
České politiky vyděsila pohrůžka Evropské komise, že pokud nebude ČR mít zákon o státních úřednících, pak zavře kohouty a od roku 2014 nepřiteče do Česka ani koruna z evropských fondů. ČR je totiž jedinou zemí EU, ve které tento zákon, který je považován za protikorupční nástroj, neplatí. Ministerstvo vnitra již před koncem loňského roku urychleně sepsalo návrh nového zákona. Na jeho adresu se ale sesypalo přes 600 připomínek, což jeho předložení zpomalilo. A nešlo o malicherné námitky. Třeba finance v jedné ze svých 80 připomínek upozornily, že "zákon je v rozporu se záměry a programem vlády rozpočtové odpovědnosti, protože jeho realizací dojde k nárůstu výdajů dotčených subjektů". Jen resort financí odhadl své náklady zhruba na tři miliardy korun ročně. V jiné připomínce tvrdí, že návrh může vést i k růstu počtu úředníků. Ministerstvo zahraničí se také vyjádřilo ostře: "Návrh má zabezpečit stabilitu státní správy, odpolitizovat její výkon a čelit korupci. Ani jednu z těchto premis však nenaplňuje." Druhý návrh, který se chystají předložit opoziční soc. dem., jde jinou cestou. ČSSD připravila novelu zákona o státní službě, který byl schválen již před jedenácti lety, ale pravice vždy zařídila odklad tak, že nezačal platit. Peake: Evropě to stačit nebude Vláda měla návrh vnitra projednávat v únoru, ale jak Právu potvrdila vicepremiérka Karolina Peake (LIDEM), ministři ho na stůl dostanou nejdřív koncem května. Jde o šibeniční termín, protože zákon musí platit od příštího roku, jinak to ČR přijde draho. "Evropská komise nám může zastavit vyplácení peněz. Obávají se toho, že úředníci jsou lehce ovlivnitelní politickými vedeními resortů, a to i ti úředníci, kteří rozhodují o rozdělování evropských peněz," řekla Peake. Proto vzniká varianta pro případ, že by se parlament nebyl schopen do konce roku na zákonu, který po nás EU požaduje, shodnout. Jenže dokument Metodika zásad výběru zaměstnanců státní správy a jejich hodnocení, který Právo získalo, řeší jen malou část z toho, co má obsahovat zákon. Peake připustila, že možnost dočasného řešení personální politiky existuje, nepovažuje ji však za dobrou. "Tím bychom ošetřili jednotlivá ministerstva, ale nemyslím si, že je to řešení schůdné a dostatečně pro Evropskou komisi," tvrdí Peake. Šéf poslanců soc. dem. Jeroným Tejc by proti takovému řešení nebyl. "Nebude-li přijat žádný návrh, pak by vláda měla přijmout nelegislativní opatření. Pokud by to vyjednala s EU a byly by tam drobné legislativní změny, které bychom mohli akceptovat, pak je to řešení. Rozhodně lepší než přijetí špatného zákona," uvedl Tejc. Ještě v únoru Peake návrh z dílny vnitra kritizovala: "Návrh zákona absolutně nenaplňuje má očekávání. Zákon by měl v první řadě přinést odstranění nadměrného vlivu politických stran na chod úřadů a snížení rizika korumpovatelnosti úředníků a zaměstnanců veřejné správy, to se předkladatelům stále nedaří," řekla Peake. Připouští, že ani nyní zákon zcela nesplňuje požadavek odpolitizování státní správy. "Úplného odpolitizování, dokud budou úředníky a politiky lidé, a ne roboti, nedosáhneme nikdy," řekla. Podle ní ale velká část připomínek resortů byla do zákona zapracována. Ona sama zvažuje možnost vzniku funkce státního tajemníka, který by sejmul z ministra starosti o personální politiku. Bez definitivy, víc dovolené a ošatné Návrh vnitra počítá s tím, že úředníkem v ČR bude moci být každý bezúhonný a spolehlivý občan EU. Čech narozený před rokem 1971 bude muset dát lustrační osvědčení. Na každé úřednické místo bude výběrové řízení. Jen stručně se návrh věnuje odměňování. Nepřiznává sice úředníkům definitivu, ale dává jim šest týdnů dovolené, peníze na ošatné a odstupné po skončení pracovního poměru až do výše šesti platů. Požaduje za to od nich pravidelné pracovní hodnocení, vzdělávání, úřednickou zkoušku a některým zakazuje po odchodu pracovat ve firmách, které i díky němu obdržely dotace nebo veřejnou zakázku. Návrh ČSSD opráší zákon, který měl platit od roku 2002, nyní je považován za zastaralý. Podle Tejce proto ze zákona zmizí části, které ho prodražovaly: výsluha a příspěvek k důchodu, odměny za příkladnou službu, sníží se odbytné, omezí se smluvní platy. "Zachováme hlavně kariérní řád, který byl dobře propracovaný. Tím se zamezí rychlým postupům úředníků, které si oblíbí ministři a šéfové. Zachováme i kárné postihy včetně odebrání odchodného a zvýšíme odpovědnost úředníka za škodu, kterou napáchá, na osminásobek jeho platu," přiblížil Tejc plán ČSSD. --- Zákon je v rozporu se záměry a programem vlády rozpočtové odpovědnosti ministerstvo financí Ilustrační foto Profimedia.cz |
| [TOP] 14.5.2013
Opravy pod zemí šetří vodu i peníze Zdroj: Prachatický deník/ (str. 1) |
|
ČEVAK zaplatí městu za nájem městského majetku o šest set tisíc korun více. Prachatice – Zhruba šest set šedesát tisíc korun s daní půjde navíc do rozpočtu města z nájemného vodohospodářského majetku města. Na ceně vodného a stočného pro odběratele se ale nic nemění. Podle slov místostarosty Prachatic Roberta Zemana jde o peníze, které se podařilo ušetřit za nákup vody z vodárenské soustavy. "Úniky vody ve městě jsme snížili na zhruba deset procent," vysvětlil nedávno zastupitelům místostarosta a potvrdil tak slova starosty Martina Malého, že investovat peníze do oprav systému ve městě se vyplatí. Přitom zhruba před dvaceti lety byly úniky vody v městském vodohospodářském systému na asi šedesáti procentech. "To se nám podařilo odstranit systematickými opravami jednotlivých lokalit až na současný stav," zdůraznil Martin Malý s tím, že s rekonstrukcemi vodovodů a kanalizací hodlá město pokračovat. I získané peníze budou v rozpočtu připraveny na další opravy vodohospodářského majetku města, stejně jako už uhrazené nájemné od ČEVAKU, jež celý systém ve městě spravuje. Kalkulace pro loňský rok byla stanovena s tím, že skončí jeden z největších odběratelů vody ve městě, závod Madeta. Ta nakonec skončila o něco déle a odebrala tak více kubíků vody. Dvě třetiny částky jsou ale větší úspory právě úniku vody. Navýšení nájemného je ale letos zřejmě naposledy. Od ledna totiž platí nová smlouva s ČEVAKem, která s takovou úpravou už nepočítá a kalkulace se bude upravovat o inflaci a cenu vody. Strana 3 Cena vody Vodné: 27,83 Kč/m3 Stočné: 34,64 Kč/m3 Celkem: 71,83 Kč/m3 včetně DPH Cena za pronájem nejběžnějšího vodoměru: 780 Kč/rok |
| [TOP] 14.5.2013
Jednotné kontaktní místo pomáhá čtyři roky Zdroj: Pardubický deník/ (str. 8) |
|
Pardubice – Jednotné kontaktní místo, které pomáhá nejen stávajícím podnikatelům, ale i zájemcům o podnikání a dalším klientům, funguje již čtvrtým rokem na pardubickém obecním živnostenském úřadu. Za tu dobu poradilo 838 klientům. Na Jednotné kontaktní místo (JKM) se obracejí podnikatelé, kteří hodlají poskytovat služby v některém z členských států Evropské unie (EU) trvale, tedy usadit se a zřídit si tam povolení k podnikání, za podmínek stanovených příslušným státem unie. Skoro 200 dotazů "Naše Jednotné kontaktní místo zodpovědělo k této problematice celkem 198 dotazů. Dalšími klienty jsou ti, kteří do zemí EU hodlají poskytovat službu formou takzvaného přeshraničního poskytování služeb,tedy nadále podnikají v České republice a příležitostně zhotoví zakázku v jiném členském státě Evropské unie. K přeshraničnímu poskytování služeb obdrželo JKM od klientů celkem 342 dotazů," řekla Jaroslava Růžková, vedoucí oddělení registrace pardubického obecního živnostenského úřadu. Zatímco v prvních letech činnosti kontaktního místa se dotazy týkaly především podmínek podnikání v EU, například jaké povolení je nutné získat, jaké doklady předložit, jaký úřad v cizině navštívit, kde platit daně a zdravotní a sociální pojištění a podobně, v poslední době přibývá dotazů, za jakých podmínek lze získat oprávnění k podnikání v České republice, a to k činnostem, které nejsou živnostmi. Otázky i od umělců "Těchto dotazů již pracovnice JKM zodpověděly 205. Nejčastěji se klienti dotazovali na splnění podmínek k poskytování zdravotních služeb, provozování soukromých mateřských škol, podnikání v sociálních službách, podnikání podle energetického zákona, prodeji přebytků energie z fotovoltaických článků – solárních panelů, ale také na podnikání výkonných umělců, například hudebníků a malířů," informovala náš Deník Nataša Hradní z tiskového úseku pardubické radnice. Kromě informací o podnikání může JKM pomoci a poskytnout informace občanům – spotřebitelům, kteří řeší problémy a spory s obchodníky a poskytovateli služeb v ČR i v EU a předat jim kontakty na příslušné instituce či sdružení, které se řešením takových problémů zabývají. JKM Pardubice sídlí na Obecním živnostenském úřadu v Gorkého ulici. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Lidé se bojí, aby pod domem nevznikla nonstop herna Zdroj: Nymburský deník/ (str. 3) |
|
Některé herny mizí z města. Nová, o které se mluví, hnula žlučí lidem v Dlabačově ulici Nymburk – Herny a jejich omezení. Město chce vytlačit herny z historického centra, nesmí být ani 150 metrů od školského zařízení. Na některých místech už automaty zmizely. "Máme vyhláškou ošetřené, že herny nesmějí být v historickém centru, některých ulicích a také 150 metrů od škol," informoval místostarosta Zdeněk Vocásek. Město uděluje povolení pro výherní hrací přístroje formou identifikačních známek v souladu s obecně závaznou vyhláškou. V Nymburce začínají převažovat videoloterijní terminály, kde jejich povolení ovšem uděluje Ministerstvo financí. Možná si mnozí již všimli, že herny, některé nonstop, už postupně vyklízejí pole. Není například na náměstí vedle pizzerie, zmizela také z Tyršovy ulice v domě Na Staré poště. Na jejich místech je restaurace a kavárna. Mluví se ale i o zcela nové nonstop herně, která by měla vzniknout v prostorách po prodejně elektro v Dlabačově ulici. "Nevím, zda nejde o fámu, ale slyšel jsem to také. Nad obchodem žije 30 rodin a v každé mají malé děti. S tím nikdo nemůže souhlasit," tvrdí Marek Zápotočný, který v domě bydlí. Podle místostarosty Vocáska se někdo z domu na tuto záležitost informoval. "Muselo by dojít k rekolaudaci prostor, protože místo je zkolaudováno jako obchod," upřesnil Vocásek. Zatím se tu ale nic neděje a podle hlasů z okolí by majitel obchodu tyto prostory na hernu nikomu nepronajal. Provozovatelé výherních hracích přístrojů a loterijních terminálů chtějí znovu oslovit zastupitele s přehodnocením vyhlášky. "Oni respektují zákaz umístění v blízkosti školských zařízení a zároveň apelují na lokality, kde je husté osídlení – jako například na sídlišti – kde je v některých částech povolení možné. Přijetím vyhlášky o regulaci hracích automatů přišlo město o 6 milionů korun. Foto: Prostory pod domem v Dlabačově ulici. Foto: Deník/Lukáš Trejbal |
| [TOP] 14.5.2013
Chodník podél kopce bude asi až napřesrok Zdroj: Noviny Region Havířovsko/ (str. 1) |
|
TĚRLICKO – Přibližně 1300 metrů dlouhý chodník podél celého stoupání do Bludovického kopce od Těrlicka se bude stavět zřejmě až v příštím roce. Důvodem odkladu jsou peníze. Těrlická radnice má připravený projekt a čeká na přiklepnutí dotace. "Podařilo se nám dojednat dohodu s vlastníky pozemků, na kterých chodník bude postaven. O finanční spoluúčast žádáme Státní fond dopravní infrastruktury. Ten by nám mohl v rámci dotace pokrýt sedmdesát procent předpokládaných nákladů. Jde o devět milionů korun, o které jsme oficiálně požádali. V prvním kole jsme však nebyli úspěšní, pro některé drobné formální nedostatky žádosti. Ty odstraníme a požádáme o peníze ve druhém kole ještě v květnu," řekl starosta Těrlicka Martin Polášek. Chodník je dlouhodobou prioritou Těrlicka. Lidé o něj žádají několik let a se vzrůstající dopravou po silnici I/11 je jeho stavba akutnější. Chůze po frekventované silnici mezi Těrlickem a Havířovem je skutečně životu nebezpečná. Nový chodník spojí současný chodník u autobusové zastávky u retardéru s chodníkem na vrcholu Bludovického kopce. Z Těrlicka do Havířova povede po celé délce po pravé straně. Přestože obec předpokládala, že by se chodník mohl začít stavět už letos, vzhledem k posunu v přiznání dotace se jako reálnější zdá až jaro příštího roku. "Je možné, že po přiznání dotace by se stihla provést soutěž na zhotovitele stavby a začít už na podzim, jako reálnější termín však vidím jaro roku 2014," doplnil starosta. Foto: Starosta Těrlicka Martin Polášek se postavil po bok kolegů, kteří letos protestovali proti systému přerozdělování daní pro menší obce. Protest je patrný i z cedulky, kterou nechal umístit u silnice při vjezdu do obce. A právě tudy by měl v budoucnu vést také nový chodník. foto: ALEŠ SVOBODA |
| [TOP] 14.5.2013
... Miroslava Albrechta, tiskového mluvčího Dopravního podniku Ostrava: Zdroj: Moravskoslezský deník/ (str. 3) |
|
OTÁZKA PRO... Proč byla v souvislosti s rekonstrukcí prostoru před ostravským hlavním nádražím ukončena trolejbusová linka číslo 109, když ta k hlavnímu nádraží vůbec nazajíždí? Navíc tím bylo oslabeno spojení z centra Ostravy k sídlišti Ostrava Fifejdy 2...? Trolejbusová linka č. 109 byla do konce dubna provozována jako doplňující k lince číslo 108 k zachování desetiminutového intervalu v oblasti Slezské Ostravy. Tato potřeba je v průběhu výluky zachována spojením linek 101 a 108. Proto došlo v termínu od 1. května 2013 ke zrušení linky 109. V oblasti Fifejd je nabízena dostatečná přepravní kapacita potřebná pro obsluhu daného území, a to trolejbusovou linkou 102 (interval provozní špičky 10 minut a sedla 20 minut) a autobusovou linkou číslo 37 (interval provozní špičky 10 minut a sedla 20 minut). Změny v trolejbusové síti s platností od 1. září 2013 nejsou v současné době ještě uzavřeny. Je třeba si však uvědomit, že město Ostrava letos přišlo z důvodu změny zákona o rozpočtovém určení daní o 150 milionů korun a optimalizační změny jsou důsledkem tohoto stavu. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Betonový palác dluží 1,8 miliardy Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 1) |
|
Praha chce od státu pomoc investicemi do Kongresového centra. Vláda o něm bude jednat NUSLE Kongresové centrum Praha (KCP) nemůže kvůli nedostatku peněz investovat do obnovy svého vybavení a přichází tak ročně o pořadatelství desítek kongresů. Na vnitřní investice chybí 500 až 700 milionů korun. Uvedl to včera jeho ředitel Michal Kárník. Celkový dluh KCP je 1,85 miliardy korun. "Schází peníze na infrastrukturu, modernizaci technologií vybavení, na modernizaci interiéru, na dostavbu výstavní plochy," řekl. KCP podle něj chybějí i nové výstavní plochy, díky kterým by centrum mohlo konkurovat stejným zařízením v Evropě. Poslední rekonstrukce se v budově uskutečnila v souvislosti s pořádáním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Vláda tehdy slíbila opravy proplatit, ale dosud dluh z rekonstrukce splácí centrum samo. "Dvě a půl miliardy z dluhu už zaplatilo centrum ze svého," řekl Kárník. Praha jako vlastník KCP nyní po vládě chce, aby bylo navýšeno základní jmění a ministerstvo financí získalo podíl 70 procent. V následujících čtyřech letech by Praha svůj podíl opět navýšila tím, že by investovala do modernizace budovy. Následně by se poměr vlastnictví ustálil na 55 procentech vlastněných státem, zbylých 45 procent by drželo město. Vláda bude o osudu KCP jednat v červnu. Foto: Zestárlé, zadlužené centrum volá o pomoc. Foto: Petr Topič Mutace - Mladá fronta DNES - Praha |
| [TOP] 14.5.2013
Opravy zastavily auta na E55. Díry zmizí až na konci června Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 1) |
|
Dlouhá zima protáhne opravy výmolů na jihu Čech. Na silnicích I. a II. tříd potrvají do poloviny června. V Českých Budějovicích se chystá rekonstrukce frekventované křižovatky Mánesova - Lidická ČESKÉ BUDĚJOVICE Šest kilometrů dlouhá kolona. To je daň za 400 metrů nové silnice. Včera se táhla řada vozidel po silnici E55 z krajského města na Krumlov od sjezdu u Boršova nad Vltavou až na Dlouhou louku v Českých Budějovicích. Nervózní řidiči tam nabírali velká zpoždění a stejně špatná byla situace i na objízdné trase. Přesto budou nakonec většinou spokojení. Po opravách zmizí totiž jeden z nejpoškozenějších úseků silnic první třídy v kraji. Práce mezi dvěma viadukty pod Boršovem skončí nejpozději dnes. "Nemělo smysl dále zalepovat jednotlivé kousky, a tak jsme vyfrézovali a položili nový povrch v celém úseku," vysvětlil ředitel budějovického závodu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Miloslav Ouředník. Opravy děr, kterých je po celém kraji obrovské množství, budou pokračovat v květnu a červnu i na dalších silnicích. Kvůli dlouhé zimě jsou ovšem v mírném skluzu. ŘSD bude mít přesný seznam k dispozici v pátek. Zlepšení stavu se však týká i silnic II. a III. tříd, které má na starost Správa a údržba Jihočeského kraje. "Díry na vozovkách chceme zalepit do poloviny června, v případě komunikací III. tříd do konce června," upozornil ředitel organizace Jan Štícha. Podle řidičů, které MF DNES oslovila, je kritický úsek například na obchvatu Vodňan. "Hlavní tah na Písek je tam jeden velký tankodrom," řekl Ladislav Němec. Bohužel se zdá, že v tomto místě půjde o drobné "záplatování". Kompletní obnova bude v plánu asi až na příští rok. Situace se však podle finančních možností může změnit. Po opravách výmolů budou pokračovat již větší zásahy, které si správa silnic plánuje především na léto, kdy je menší provoz a nejezdí tak často hromadná doprava. Naopak ŘSD hodlá opravy směřovat spíše k podzimu. S omezením budou muset počítat řidiči například na tahu z Prachatic do Budějovic u Hracholusk, kde se chystá oprava mostu. A zásadní bude také omezení přímo v krajském městě. Řidiči mají od neděle k dispozici viadukt v Rudolfovské, ale se začátkem prázdnin má začít kompletní rekonstrukce křižovatky Mánesovy a Lidické, jedné z nejvyužívanějších v Budějovicích. Po rekonstrukci bude mít jižní rameno Lidické a východní Mánesovy samostatné odbočovací pruhy. Zároveň se prodlouží preferenční pruh pro autobusy až do křižovatky a pro chodce vybudují na přechodech bezpečnostní ostrůvky. Jihočeský kraj má v plánu i další akce, například stavbu 4. etapy zanádražní komunikace v Budějovicích ze Suchého Vrbného do Mladého za 334 milionů korun, kdy práce začnou už v červenci. VÝBĚR Pozor na uzavírky Krumlovsko: most za Římovem (uzavírka: červen až září) Jindřichohradecko: čtyři mosty -Český Rudolec, Kunžak, Potočná, Horní Meziříčko (červen či červenec až říjen), Rudolec (prosinec) Písecko: most Dobev (konec června až začátek října) Prachaticko: most přes Zlatý potok u Hracholusk (červenec až listopad - částečná uzavírka) Strakonicko: silnice u Starého Dražejova (červen až začátek prosince), mosty za Novosedly a u Volenic, (červenec až listopad -provizorní objízdné trasy) Táborsko: most přes Černý potok v Sudoměřicích u Tábora (červenec až listopad) Mutace - Mladá fronta DNES - jižní Čechy |
| [TOP] 14.5.2013
Přistěhovalci – obohacení národa, či nebezpečný živel? Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 12) |
|
Ke stěhování do cizích zemí dochází už od počátku lidských dějin. Vedle mají liberálnější práva a tráva je tam zelenější. Za dob protektorátů a politických útlaků lidé emigrovali do tolerantnějších zemí, dnes je však stěhování spíše trendem. Pokud jste z cizí země nebo dokonce z jiného kontinentu, jste často považováni za exotického člověka. V dnešní době vás nečeká utlačování, naopak jsou některé menšiny ve výhodě oproti většině. Například černoši v Americe nebyli dříve více než levná pracovní síla a dnes, pokud se na ně jen zle podíváte, máte na krku žalobu za rasismus. Se stěhováním souvisí hned několik věcí. Mísení ras, přebírání slov, ovlivňování kultur i životních stylů. Lidé cestují za prací, kvůli studiu nebo jen za změnou prostředí. Měli by tito lidé mít stejná práva jako původní obyvatelé? Podle mého názoru ne. Pokud jsem se jednou narodila v Čechách, měla bych nadále zůstávat Češkou. Můžeme si změnit jméno, mluvit jiným jazykem i dostat nové občanství, ale naše myšlení a národnostní příslušnost to nezmění. Jak by to také dopadlo, kdyby se občanství dávalo všem, kdo o něj požádají? Mnoho zemí už se potýká kvůli přistěhovalectví a naopak odchodu vlastního obyvatelstva s velkými problémy. Kvalifikovaní pracovníci mizí za hranicemi, kde si vydělají více peněz, naopak se trh zaplňuje levnými dělníky z chudých končin. Mnoho problémů nastává i po stránce náboženské. Muslimská populace se rozšiřuje po celé Evropě a vyspělé státy s nízkou porodností ji mnohdy vítají s otevřenou náručí. Už je jen otázkou času, kdy se z menšin stanou většiny a dostanou hlavní slovo. Je tedy změna vždy nutnou součástí života, či je to jen babské přísloví? Vedle mnohých proti jsou tu i kladné aspekty. Lidé z nevyspělých zemí zlepšují své životní podmínky a pracovití jedinci pozvedají úroveň i ve svém novém prostředí. Obohacují se kultury a prohlubují se mezinárodní vztahy. Lépe tak pochopíme světové dění a učíme se nové jazyky. Podle mého názoru není od věci držet svůj národ celistvý zuby nehty a nepouštět mezi sebe každého. Život v zahraničí má své výhody pro stát i jedince, ale všeho s mírou. Veronika Sobotová Gymnázium pod Svatou Horou, Příbram --- FAKTA Studenti čtou a píší noviny Přečtěte si vybrané práce studentů středních škol, kteří se přihlásili do projektu MF DNES, Skupiny ČEZ, Shocartu a Kartografie Praha. Téma: Studium, práce a život v zahraničí Studium v zahraničí: Je to moje právo, ale měla by to být i povinnost? Je pro život a práci potřebný cizí jazyk? Práce v zahraničí: Až budu hledat práci, (ne)zkusím zahraničí. Proč Češi necestují za prací tolik jako jiní? Život v zahraničí: Nechci být cizincem v zahraničí. Chci mít právo žít, volit, pracovat a rozhodovat tam, kde právě jsem a platím daně. Ano, nebo ne? Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Dostat dítě do školky je těžké. Už odmítají i soukromá zařízení Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 1) |
|
SEVERNÍ ČECHY Je to bohužel stará písnička, místa pro děti ve školkách chybí a chybět budou. Stovky maminek, které by chtěly jít do práce, mají problém, musí hledat jiné a dražší alternativy - soukromé školky. Těch sice v kraji přibývá, ale i tak to nestačí. Některé z nich už zájemce odmítají. Největší problémy mají rodiče v Ústí nad Labem, kde vloni do školek nebyla přijata více než čtvrtina z tisícovky dětí, které se o umístění ucházely a které rodiče přihlásili. I letos bude situace obdobná. Například do školky Kytička Pod Vodojemem letos k zápisu přišlo 98 dětí, přijmout jich ovšem mohou jen 33. Dvě třetiny zájemců mají smůlu. Město chce proto do září jednu školku rozšířit nebo situaci vyřešit rozšířením školek pomocí stavebních kontejnerů. Vzniknout by tak mohlo až 100 míst. V Bořislavi na Teplicku ji rovnou kvůli babyboomu z kontejnerů postavili celou. Potíže rodičů s nedostatkem míst ve školkách se snaží vyřešit i ministerstvo práce a sociálních věcí, které připravilo návrh zákona o dětské skupině. "Tuto novou službu by mohly provozovat firmy, kraje, obce či neziskové organizace. A zřízení dětské skupiny by mělo být jednodušší než školky," přiblížila mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová s tím, že by se provozovala neziskově. "A rodiče i provozovatelé by si náklady mohli odečíst z daní," dodala k novince, kterou by nyní měla posoudit vláda, Filipová. Na uvedení novinky do praxe nemusí čekat v rodiče v Chomutově, letos zde přijali všechny zájemce. "Dokonce bylo umístěno navíc asi 100 dětí mladších tří let," prozradila mluvčí radnice Šárka Schönová. » Pokračování na straně B3 Dostat dítě do školky je těžké. Ani soukromé neberou » Pokračování ze strany B1 Jenže případ Chomutova je spíše výjimka, dostatek míst bývá ještě v Mostě, jenže tím to končí. V Lounech loni nebylo přijato 34 dětí, v Děčíně 140, přestože díky rozšíření loni přibylo 30 míst. "Máme vypracovaný návrh na rekonstrukci objektu bývalé školy v Litoměřické ulici, bohužel město nemá dostatek peněz," přiblížila mluvčí města Markéta Lakomá. Přeplněné jsou už i školky na vesnicích, které bývaly poloprázdné. Například v Arnolticích na Děčínsku je školka zřízená na obecním úřadu pro 25 dětí plná roky, chystané rozšíření nevyšlo. "Nejde to technicky. Bohužel nejsme nafukovací, takže děti z okolí musíme odmítat," řekla jedna z učitelek. Protože současný babyboom by měl podle statistiků za tři čtyři roky skončit, Děčín situaci přeplněných školek řeší podporou mateřských center, která také nabízejí předškolní vzdělávání. V kraji za poslední roky, kromě více než 10 soukromých školek, vzniklo téměř 30 soukromých mateřských center, kam dítě můžete dát do minijesliček na pár dnů v měsíci, nebo na celý měsíc do miniškolky. "Mateřská centra jsou pro děti, které nemohou být do školky přijaté kvůli nízkému věku nebo kvůli přeplněným školkám. Každý rok v Ústeckém kraji přibývají 3 až 4," přiblížila Lenka Ackermannová, zástupkyně krajských center. Rodiče ovšem musí počítat s tím, že hlídání dětí v soukromých školkách i centrech je dražší než ve státním zařízení. Aby ale matky nepřišly o práci, stále se to vyplatí. 33 Příklad za všechny: školka Kytička v Ústí nad Labem bere 33 dětí, hlásí se jich 98. Přeplněné už jsou dnes i školky na vesnicích, které dříve bývaly poloprázdné. Jako například v Arnolticích. Mutace - Mladá fronta DNES - severní Čechy |
| [TOP] 14.5.2013
Švýcaři soudí šéfy dolů, český stát jen přihlíží Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 1) |
|
Švýcarský soud rozdělil líčení s exmanažery MUS, protože se dostavila jen část z nich. Zástupci Česka si mohli jen psát poznámky, stát totiž propásl možnost připojit se k žalobě. BELLINZONA (Od našich zvláštních zpravodajek) Kolem půl deváté ráno to včera v historickém švýcarském městečku Bellinzona vypadalo, že všichni ještě spí. Jen před místní policejní stanicí bylo rušno. V budově, která nahrazuje právě rekonstruované sídlo trestního soudu, totiž za chvíli začínal výjimečný proces s pěti Čechy a jedním Belgičanem. V kontrastu se skromnými podmínkami u soudu je velikost kauzy a objem peněz. Exmanažeři jsou obžalováni z praní 14 miliard korun ve švýcarských bankách. Peníze získali po údajně podvodném ovládnutí Mostecké uhelné společnosti (MUS) na konci 90. let. Kauza tak přilákala české i švýcarské novináře. Po nich dorazil k budově soudu, obklopen advokáty, první z obžalovaných Jiří Diviš, bývalý šéf firmy Investenergy, která později kupovala i státní podíl v dolech. "Jsem rád, že soud konečně začal," řekl. Na dotaz MF DNES, zda věří, že vyhraje, odpověděl: "Mám velkou důvěru." Kromě Diviše dorazil osobně ještě Marek Čmejla, který byl jedním z podílníků Appian Group, jež přes Investenergy mostecké doly v minulosti ovládla. A poslední přišel Petr Kraus. "Cítím se nevinný. Věřím, že se to prokáže," uvedl. Kraus byl spolumajitelem firmy Newton FMG, která akcie MUS pro její manažery, schované za Appianem, potají skupovala z trhu. Podle obžaloby to bylo za miliardy zpronevěřené z dolů. Zbylí tři obžalovaní, tedy bývalí spolumajitelé Appianu Oldřich Klimecký a Antonín Koláček a exprezident firmy Jacques de Groote, vyslali jen své advokáty. Ti se pak dožadovali přerušení procesu. Soud nakonec rozhodl, že s těmi, kdo přišli, začne řízení. Ostatní se mají dostavit na další termín 10. června. Pak se proces scelí a rozsudek by měl padnout pro všechny v první polovině července. V trochu potupné pozici se ocitli zástupci české právní kanceláře Procházka, Randl, Kubr, kterou si najal na případ český stát. Stáli mezi novináři a pilně si celou dobu zapisovali. Česko však mohlo vystupovat v úplně jiné roli, kdyby naše úřady trestuhodně nepropásly možnost připojit se k žalobě. Při divoké privatizaci MUS totiž vznikla státu podle Švýcarů škoda 3,5 miliardy korun. Prokuratura Česko vyzývala, aby se k žalobě připojilo, ale úřady si případ přehazovaly jako horký brambor. Ministerstvo financí i žalobci tvrdili, že žádná škoda nevznikla. Loni, po výměně vrchního žalobce, se názor změnil. To však už bylo pozdě. Stát je tu proto v pozici poškozeného a se svými nároky se musí obrátit až na civilní soud. » Pokračování na str. A6 Švýcaři soudí šéfy dolů, český stát jen přihlíží První den jednání se proces prakticky nerozběhl, soud se zabýval nepřítomností některých obžalovaných a námitkami advokátů. » Pokračování ze str. A1 Na začátku jednání, když advokáti vysvětlovali nepřítomnost svých klientů, vzbuzovaly některé okamžiky úsměv. Třeba když se hlavní soudce Jean-Luc Bacher začal dotazovat, proč nedorazil Antonín Koláček. "Je to osobního charakteru. Já jen konstatuji, že tady není," odpověděl mu nejprve jeho švýcarský advokát s českým jménem Michael Mráz. Soudci to však nestačilo a chtěl vědět další důvody a zda vážně Koláček neplánuje přijet o den později. "Tedy mu třeba jen neuletělo letadlo?" ujišťoval se. "Ne, neuletělo," potvrdil advokát. Vysvětlil pak, že Koláčkova pozvánka na soud údajně nebyla jasná v tom, že by se musel dostavit napoprvé. Plánoval prý až další, červnové kolo. Podobně omlouval advokát i Klimeckého. Jiné to bylo u Jacquesa de Groota, bývalého šéfa Appianu, ale i jednoho z šéfů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Dnes je mu již 86 let a jeho advokát upozornil, že mu účast u soudu nedoporučil lékař. "Nezvládl by to kvůli délce procesu, ani by se vzhledem k věku nedokázal psychicky tak dlouho soustředit. Má zhoršenou paměť a unavený," uvedl. Přesto nechce být souzen v nepřítomnosti ani klást překážky. Výčet důvodů, proč de Groote chtěl být u soudu, ale není, zabral téměř čtvrt hodiny. Právníci nepřítomných obžalovaných se po rozhodnutí soudce, že budou mít proces až v červnu, museli přemístit k novinářům. Avšak místnost, odkud mohli sledovat jednání na obrazovce, už byla téměř zaplněná. "Je to velice neobvyklý případ. Jednak jde o velké množství peněz, jednak jsou souzeni cizinci," uvedl novinář Alexander Grass ze státní rozhlasové a televizní stanice SRF. Soud se netýká dalšího z původních obžalovaných, Luboše Měkoty, který v březnu náhle zemřel. Řízení proti němu soudce včera zastavil. Jeho peníze na účtech ve Švýcarsku však zůstávají zmrazeny. Dnes bude jednání trestního tribunálu pokračovat. --- FAKTA Kauza mosteckých dolů 1. MUS vznikla v listopadu 1993. Necelá polovina akcií prošla kuponovou privatizací, většinou je drží bankovní fondy. 2. V letech 1997 a 1998 akcie z trhu a od obcí skupovalo několik firem pro švýcarskou Investenergy, která zastupovala skupinu Appian. V květnu 1999 Investenergy oznámila, že drží 50,02 % MUS. V červenci jí vláda prodala svůj zbylý podíl 46,29 % za 650 milionů korun. 3. Manažeři dolů skrytí za Appianem rozjíždějí v letech 1998 až 2002 transakce, aby zakryli tajně vyvedené peníze z MUS. 4. V roce 2002 a 2003 z peněz z MUS nakupují manažeři jménem Appianu od státu další firmu, a to plzeňskou Škodu. 5. Manažeři se na jaře 2005 rozdělují. Marek Čmejla a Jiří Diviš si nechávají Appian, peníze a Škodu Holding. Antonín Koláček a další si ponechávají Mosteckou uhelnou společnost, vzniká název Czech Coal. Antonín Koláček (53) Vystudoval ekonomii a řízení na VŠCHT a nastoupil do Čokoládoven. Poté přešel do Komerční banky, kde se věnoval personalistice. V roce 1995 ho banka vyslala jako svého zástupce do dozorčí rady Mostecké uhelné společnosti, už o tři roky později se stal skrytým spolumajitelem firmy. Z dolů odešel v roce 2008. Podle obžaloby měl ve struktuře Appianu původně 20 %, později vzrostl na 40 %. Podle obžaloby se podílel na praní peněz, podvodu na státu, porušení povinností při správě cizího majetku. Celkem měl získat z dolů 5,5 miliardy korun. Oldřich Klimecký (73) V 90. letech byl generálním ředitelem MUS, později zasedal v její dozorčí radě. Švýcarská prokuratura ho viní z praní peněz ve Fribourghu a v Curychu, z podílení se na porušení povinností při správě cizího majetku, podvodu spojeného se zpronevěrou 2,5 miliardy korun a 150 milionů dolarů a z podvodu spojeného s koupí akcií MUS od státu. V obžalobě prokuratura tvrdí, že podle smlouvy z roku 2004 získal z transakce MUS půl miliardy, a to prostřednictvím své firmy Arctic Associates na ostrově Man. Jiří Diviš (57) Vyrostl v Mostě, v roce 1979 emigroval do Švýcarska, kde získal občanství. Nyní má trvalý pobyt v Monaku. Vystudoval práva, ale přešel k financím. Od roku 1997 byl jednatelem švýcarské firmy Investenergy, přes ni mělo protéct 146,15 milionu dolarů z MUS. Na struktuře Appianu měl nejmenší podíl, nejprve 4 %, pak 5,26 %. Spolu s Markem Čmejlou získal podle obžaloby po prodeji svých podílů v dolech 2,8 miliardy, k tomu jim zůstala Škoda Holding. Podle Švýcarů koupená za zpronevěřené peníze z MUS. Je obžalován z praní peněz, podvodů a falšování listin. Marek Čmejla (45) Vystudoval kybernetiku na Karlově univerzitě. Pracovat začal nejprve pro finanční skupinu Newton, v níž byl angažován jeho otec. Později se stal jejím spolumajitelem. Měl pětinový podíl na struktuře Appian a v roce 2002 řídil vstup Appianu do Škody Holding. Švýcaři ho žalují stejně jako ostatní za praní peněz, podvody se zpronevěrou 2,5 miliardy korun a 150 milionů dolarů. "Hrál podstatnou roli při plánování, organizaci a provedení těchto transakcí," stojí v obžalobě. Spolu s Divišem získal 2,8 miliardy a podíl ve Škodě Holding. Trvalý pobyt má nyní v Monaku. Petr Kraus (46) Vystudoval práva, jeho zájmem se však staly burzovní obchody. Na téma principů československé burzy také sepsal diplomovou práci. Pracoval jako makléř. Vedle Antonína Koláčka měl podíl ve firmě Newton Financial Managemet Group, kterou v letech 1994 až 2002 řídil. Podle obžaloby tato firma posloužila ke skupování akcií MUS za její peníze, a Kraus tak hrál podstatnou roli. Podílel se údajně na praní peněz a zpronevěře. Ve struktuře Appian měl původně 20, pak 24 %. Odešel z ní už v roce 2002, za to získal půl miliardy prostřednictvím firmy Vendimatic. Jacques de Groote (86) Bývalý manažer Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. V roce 1999 si ho najala Investenergy, aby se stal prezidentem Appianu, a za milion dolarů si propůjčila tento název. De Groote pak posloužil jako vývěsní štít k transakcím s MUS. Od srpna 1999 byl také členem dozorčí rady MUS, za Appian jednal několikrát se státem. Prokuratura začala kauzu MUS vyšetřovat díky trestnímu oznámení na de Groota kvůli praní špinavých peněz. Je žalován i za podíl na podvodu a zpronevěře. Majetkový podíl ve struktuře neměl. Z MÍSTA Reportérky u soudu Reportérky MF DNES Jana Klímová a Kateřina Koubová sledují ve švýcarské Bellinzoně soud s pěticí Čechů, kteří privatizovali Mosteckou uhelnou. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
V nedbalkách Zdroj: Lidové noviny/ (str. 13) |
|
Jak to vidí Českem prý opět obchází vrah jménem metanol. Varují před ním zavedené likérky a největší výrobci lihovin, jejichž obchoďáci zjišťují, že hospodským stále kdosi nabízí podezřele levné, a tedy pančované a nezdaněné kořalky. Možná že se jedná jen o nátlak ze strany lihovarníků, kterým černý trh kazí zisky. Nezdaněný, ale jedovatý metanol nepřidávali podvodníci do nápojů záměrně. Jen blázen by na sebe upozorňoval rizikem prodeje smrtícího nápoje. Šlo o omyl. O nechtěnou záměnu s denaturovaným lihem, který po úpravě přestává být jedovatý, ale stále umožňuje prodávat smíchanou lihovinu bez daně. Levněji, než kolik stojí vodka a tuzemák od legálních výrobců. Riziku otrav tedy stát zabrání nejlépe rychlým opatřením proti celému černému trhu. Ukazuje se, že likérky mají pravdu, když poukazují na to, že ono razantní a rychlé opatření jaksi vázne. O tom, jak rozsáhlý je černý trh s lihovinami, se ví dlouhé roky a metanolová tragédie nemohla vládu, ministerstva ani poslance překvapit. Proč tedy stále diskutují a váhají, zda nařídit výrobcům kauci pět milionů, nebo nižší? Zda zavést registrační pokladny? Nebo zda zavádět podmínky pro udělení koncese? To vše dokládá, že politici nejsou připraveni. Metanol je zastihl v nedbalkách. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Foglová klidní odbory: nebudu propouštět Zdroj: Lidové noviny/ (str. 4) |
|
PRAHA Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nechystá hromadné propouštění ani zásadní organizační změny. Ve snaze uklidnit situaci o tom ředitelka Pavla Foglová ujistila zástupce tří odborových skupin fungujících v ústavu. Zároveň je však upozornila na hrozbu snížení platů. Schůzka se konala poté, co jedny z odborů nedávno prohlásily, že zvažují stávku. V současnosti ji nevyhlásí. Přesto odborář Miroslav Vodrážka po schůzce řekl, že stávková pohotovost trvá. Nespokojená Nezávislá odborová organizace je přesvědčena, že Foglová porušila kolektivní smlouvu, když neoznámila odborům včas, že odvolaný ředitel a první náměstek dostanou výpověď. ÚSTR také bude muset řešit nedostatek peněz na mzdy, při plném stavu zaměstnanců chybí v rozpočtu do konce roku 3,6 milionu korun. Ústav chystá přesuny v rozpočtu, což ale musí schválit ministerstvo financí. Podle ředitelky by se neměly plošně snižovat platy. Opak nastane, pokud ministerstvo navržené opatření neschválí. |
| [TOP] 14.5.2013
Klatovy znovu venku bodovaly Zdroj: Klatovský deník/ (str. 18) |
|
Derby Horažďovice – Sušice bylo odloženo pro nezpůsobilý terén. Hrát se bude ve středu Krajský přebor Klatovsko – Šlágrem druhého květnového fotbalového víkendu v Pošumaví mělo být nedělní pootavské derby v krajském fotbalovém přeboru mužů v Horažďovicích. Několikadenní vydatný déšť si však vybral daň v nutnosti odložení tohoto derby pro nezpůsobilý terén na středu 15. května v 18.00 hodin. Pozornost byla upřena tudíž na další dva zápasy s účastí celků z našeho regionu. Klatovy úspěšně zvládly další duel na hřištích soupeřů. Výhrou na hřišti o záchranu bojujícího Horšovského Týna znovu potvrdily, že venku jsou s téměř sedmdesátiprocentní úspěšností v současné době druhým neúspěšnějším týmem přeboru. Společně s Kolovčí a Chotíkovem, tedy se soupeři, se kterými právě doma pět bodů ztratily, vládnou v úspěšnosti na hřištích soupeřů celému pelotonu účastníků nejvyšší krajské soutěže. V tomto porovnání jsou opakem Klatov výsledky Startu Luby. Lubští, kteří nedělní duel s Horní Břízou doma nehráli také pro nezpůsobilý terén, z venku letos ještě ze stejného počtu pěti zápasů jako Klatovy nepřivezli ani jediný bod, ale doma kromě právě derby s Klatovy dělají svým příznivcům se ziskem dvanácti bodů radost. K záchraně je ale třeba nějaký ten bod importovat z venku, a to se Startu zatím vůbec nedaří. Horšovský Týn – Klatovy 1:3 (0:2; branky: 75. Havlíček – 8. Brož, 26. Hanzlík, 62. Kadlec; rozhodčí: Schneider; hráno bez karet; diváků: 50). Zápas začal lépe pro hosty, první příležitosti si vytvořili Dan Matějka a Dytrt, ale jak už bývá poslední dobou u klatovských fotbalistů zvykem, první šance neproměnili. První poločas a vlastně i celý zápas rozhodly standardní situace. Z mužstva Klatov se prosadili Hanzlík po centrovaném balonu z pravé strany a následné skrumáži, Brož se také po standardní situaci dostal k odraženému míči a propálil vše, co mu stálo v cestě, třetím střelcem hostujícího týmu byl ve druhém poločasu Kadlec, který přidal krásný gól po individuální akci. Horšovský Týn si v první půli vytvořil dvě slibné šance. Nejprve se snažil přes hlavu pálit domácí útočník, ale mířil vedle. Poté už si zachytal i Beke v klatovské brance, který musel řešit tváří v tvář samostatný únik domácích. V závěru domácí už jen korigovali a mohli být rádi, že Klatovy neproměnily žádnou ze svých dalších šancí. Horažďovice – Sušice odloženo. Utkání bylo odloženo pro nezpůsobilý terén na středu 15. 5. se začátkem v 18.00 hodin. Luby – Horní Bříza odloženo. Utkání se pro nezpůsobilý terén hřiště v Lubech nehrálo. |
| [TOP] 14.5.2013
"Většina lidí si hledí pouze svého a vystačí si s bulvárem" Zdroj: Karlovarský deník/ (str. 3) |
|
Rozhovor s Jiřím Kotkem, zastupitelem města Karlovy Vary (ALTERNATIVA) a zastupitelem Karlovarského kraje, o složité práci opozičního komunálního politika Karlovy Vary – Po intenzivní opoziční práci ve volebním období 2006 až 2010 v karlovarském zastupitelstvu uspěl v říjnu 2010 se svým uskupením ALTERNATIVA v komunálních volbách. Nová Karlovarská koalice (K20) odstavila od moci tehdejší lídry koalice ODS a ČSSD. Jiří Kotek se stal 1. náměstkem s řadou kompetencí nad majetkem a hospodařením. Po osmi měsících byl z funkce odvolán, a vrátil se tak do opoziční lavice. - Když jste byl po komunálních volbách 2010 na osm měsíců náměstkem primátora, zahájil jste před svým odvoláním rozplétání karlovarských kauz, což jste ve volbách sliboval. Která kauza už je podle vás vyřešena? Neskončí některé v šuplíku? Jen jsem navázal na předchozí opoziční práci a volební sliby: DOST a ZMĚNA. Korupční struktury si ve městě udržely strategické pozice, takže se jim podařilo zachránit několikamiliardové majetky. Dnes už je jisté, že současná vládní koalice nechala žaloby na rušení nevýhodných smluv v šuplíku a neuplatnila žádné náhrady škody, které se tím pádem promlčují. Vedení města uzavírá kompenzační dohody, kterými jim ty majetky legalizuje, například Lázně III, Lázeňská 5. Orgány policie a státního zastupitelství v karlovarských kauzách zcela selhaly. Nedokázaly za několik let korupčních žní došetřit a předložit k soudu ani jedinou. - ALTERNATIVA je v opozici na karlovarském magistrátu dva roky. Místo ní je v koalici ODS. Jak toto období hodnotíte? Ty dva roky nebyly lehké ani pro mě, ani pro ALTERNATIVU. Ta se otřásla v základech, když ji opustili zastupitelé, kteří byli na její kandidátce a následně přivedli zpět do vedení města ODS. Začal jsem se více věnovat aktivismu. Jsem v kontaktu s lidmi z celé republiky. Spolupracuji s nevládními organizacemi. Hlavními tématy jsou boj s korupcí, transparentnost samospráv, přístup k informacím, boj proti hazardu. Podílím se na velikém projektu REST (Rekonstrukce státu), jsem jedním z jeho ambasadorů a snažím se kontaktovat zákonodárce, aby podpořili změny 9 základních zákonů. Pomáhám také lidem a uskupením, kteří za to stojí. Podařilo se mi seskupit na krajskou kandidátku skvělé lidi z celého kraje, se kterými jsme uspěli ve volbách do kraje. Uplynulé dva roky jsou návratem do starých pořádků, taková karlovarská normalizace. Pro mě, jako opozičního zastupitele, je dnešní situace ve Varech v mnohém prakticky stejná. - ODS se vyjádřila, že má v Karlových Varech dvě priority. A to je voda a teplo. Jaký je váš názor na vodohospodářské sdružení, jehož jsou Karlovy Vary členem, a názor na činnost Karlovarské teplárenské? Snad vše, s čím lidé z ODS přišli a přichází, mě primárně vyděsí. Samo vodohospodářské sdružení mělo svoji ideu, kterou se na počátku devadesátých let podařilo naplnit, a principiálně to tak stále funguje, dokonce si myslím, že dobře. O ovládnutí vodárny pro jiný subjekt se ODS už pokoušela a je vidno, že se toho nevzdala. V případě teplárny jsem před dvěma roky předložil relevantní podklady o tunelování v řádu desítek milionů korun. Radní si nechali zpracovat za 750 000 korun nezávislý audit, který to potvrdil, ale přesto žalobu na náhradu škody město neuplatnilo. Podal jsem trestní oznámení, které si doposud přehazují policisté a státní zastupitelství. - Pravdou je, že jste ve funkci náměstka stihl změnit řadu věcí. Kterou pokládáte za nejdůležitější? Protože zásadním tématem byly korupční kauzy, pak samozřejmě musím zmínit zásadní vítězství v soudním sporu o neplatnost kupní smlouvy na Lázně III. Městu se tím vrátil objekt a do rozpočtu to přineslo dalších téměř 100 milionů korun. To byl zásadní důkaz toho, že cesta k řešení některých kauz je reálná a nikdo už nemůže říkat hlouposti o mém populismu a roztáčení právnických taxametrů. Nic na tom vítězném sporu nemohlo změnit ani smutné pokračování dohody s nabyvateli, kterou s Lázněmi III následně udělalo vedení města. Ale nebyly jen kauzy, měl jsem mnohem širší záběr. V něm se jako hlavní vyjímá změna systému zadávání veřejných zakázek a otevření přístupu pro všechny podnikatele. Dříve si to na městě pinkali pro několik na prstech spočítatelných firem, ale dnes je jich zaregistrováno asi 400. Z realizovaných tendrů se ukázalo, že míra korupce byla ve Varech přes 40 procent z ceny zakázek. Vidíte, že se také podařilo změnit preference v přístupu a systému oprav komunikací a hlavně pozornosti do ostatních částí města. - V krajském zastupitelstvu je ALTERNATIVA také v opozici. Jaké je zde vaše vymezení a co naopak respektujete či podporujete. Primárně problémovým tématem zde je účast KSČM ve vedení kraje. To pokládáme za velmi zásadní. Tragická či pitoreskní postava politruka pro školství je toho jen barevnějším, rudějším obrázkem. Obrovským problémem se ukazuje být celý systém kolem dotací z ROP a v něm fungující lidé. Někteří lidé si ho patrně nastavili tak, aby ho mohli plně ovládat. Obsadili si ho loajálními osobami. Zakázky pak zúročovali přes vybrané a součinné firmy. Kraji dnes hrozí, že nepřijde jen o 2 miliardy korekcí, ale přijde o mnoho miliard dalších. Bohužel, také v této korupcí provázané oblasti se ukázalo, jak slepý a impotentní přístup policie a státního zastupitelství je v našem kraji zakořeněn. Evidentní stamilionové propady ve veřejných financích a majetku prostě nejsou schopny došetřit a odstíhat, a nechávají tak spekulativní prostor pro otázky: Proč? Na další závažné krajské problémy upozorňujeme ve vrávorajícím zdravotnictví, v krajské nemocnici. Nově vidíme ohrožený celý systém poskytování nestátních sociálních služeb. Školství nemá smysl za současné personální situace ani zmiňovat. V krajské samosprávě podporujeme vedle rutinních věcí jakékoliv rozumné a smysluplné postupy. - Ta vaše obvinění o veřejné korupci policie i státního zastupitelství jsou silná. Děláte s tím něco? Co mohu dělat? Jsem normální občan, jen opoziční zastupitel bez kompetencí, "veřejný křikloun"..., ale samozřejmě že se snažím něco dělat. Vadí mi to z principu, nechci si to nechat líbit. Hledám lidi ke spolupráci. Konzultuji s Transparency International, Oživením a dalšími aktivisty v nevládních organizacích. Spolupracuji skvěle s Ekologickým právním servisem, kde mi dokonce přidělili jednoho stážistu, a také s právníkem Karlem Jelínkem. Podávám podněty, stížnosti na zamítnutá podání. Intervenuji u kompetentních institucí. Snažím se kauzy zveřejňovat, ale bohužel, v posledním roce je právě s mediální cenzurou největší problém. - Příští rok na podzim budou komunální volby. Bude ALTERNATIVA kandidovat? ALTERNATIVA není standardní stranou s masivní členskou základnou. Je to volební strana, která umožňuje kandidovat aktivistům, nezávislým osobnostem a lidem z jiných uskupení, která by sama ve volbách nekandidovala. Limitní podmínkou jsou společné principy (programové pilíře), morálka a slušnost. Vidím v tomto pojetí cestu, jak lze přivést do zastupitelstev občany se srovnanými životními hodnotami, kteří by pak měli možnost oponovat tunelářským uskupením parlamentních stran: od ODS přes ČSSD také těm ostatním. ALTERNATIVA je dnes zastoupena prostřednictvím svých kandidátů v několika obcích a městech v republice, kde ve volbách uspěla. Někde je ve vedení obcí, jinde v opozici. Nemohu nezmínit Františka Šnajdaufa ve Františkových Lázních, který si prošel podobnou cestu jako já – z opozice na místostarostu a po roce a půl byl odvolán. Myslím však, že má horší a nebezpečnější pozici. Je totiž již druhé volební období vystaven nevybíravému tlaku. ALTERNATIVA má velmi kvalitní zastoupení v karlovarském krajském zastupitelstvu. Myslím, že to je slušná základna a zároveň závazek kandidovat také příští rok nejen v komunálních volbách. - Zdá se mi to, nebo lidé znovu upadli do letargie a politika je tak moc nezajímá? Není to škoda? Ani ne, neupadli. Nezajímají se. Lidé jsou v zásadě stále stejní, tedy byli ve většině letargičtí a nezajímali se nikdy. Jen drtivou menšinu lidí zajímají věci obecného charakteru a ještě méně jich je schopno či ochotno se ozvat. Většina si hledí svého a nezajímá se o reálné či mediální divadlo, kterým je masírována a hlavně manipulována. Mnohým lidem vystačí bulvár a krimi zprávy. Ono také dnes něčemu v médiích věřit je složité. Normální lidé mají plno svých problémů sami se sebou, s obživou, rodinou, dětmi, také si chtějí něco v životě užít. Bohužel, je to takový bludný konzumní kruh naší doby. V informačních lavinách se pak lidem problematika samosprávy ztrácí. Přesto si myslím, že má smysl, aby lidé vystupovali a hájili svá občanská práva, nenechávali vykrádat veřejný prostor kolem sebe, vždyť je jejich, tedy náš společný, na který se skládáme z našich daní. Musíme v něm žít a naše děti také. - Lidé si vás často spojují s bořením a negativismem. Jste zásadně proti všemu a proti všem? Jak kteří lidé. Ti, co mě znají pouze zprostředkovaně, vnímají spíše jenom můj mediálně ovlivněný obraz. Kdybych se osobně neznal, nemohl bych se sebou jít ani na sklenku. V takovémto obraze jsem skutečně hrozný člověk. Foto: OPOZIČNÍ zastupitel města Karlovy Vary i Karlovarského kraje Jiří Kotek není pro své názory u mnohých politiků zrovna oblíben. Foto:Deník/tom |
| [TOP] 14.5.2013
Elitní útvar uťal mafiánské praktiky vymahačů dluhů Zdroj: Jihlavský deník/ (str. 4) |
|
Sedmičlenná skupina lidí je obviněna z vydírání, obecného ohrožení a poškozování cizí věci Jihlava OE Královéhradecká expozitura Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na konci dubna rozprášila na Jihlavsku gang vymahačů dluhů. Skupina sedmi lidí podle obvinění používala několik let mafiánské praktiky vydírání. Za to jim nyní hrozí až dvanáct let za mřížemi. Elitní detektivové obvinili sedm lidí z Jihlavska a Brněnska mezi dvaceti až čtyřiceti lety. Dva obvinění jsou v současnosti ve výkonu trestu. Dalších pět vzal soud v sobotu 27. dubna do vazby. "Obviněni jsou z vydírání, obecného ohrožení a poškozování cizí věci. Z taktických důvodů zatím nebudeme k případu poskytovat bližší informace," řekl včera Deníku mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták. Čtyři z pěti vazebně stíhaných mužů jsou Češi, pátý je cizinec. Podle informací Deníku by se mělo jednat o Ukrajince. Celou kauzu dozoruje Krajské státní zastupitelství v Brně. Oběťmi podnikatelé z Jihlavska Zadržení sedmičlenné skupiny s největší pravděpodobností souvisí s policejní razií na konci dubna v areálu na Březinkách v Jihlavě. Kriminalisté se zajímali o prostory, v nichž měla pobočku brněnská firma HP complex s. r. o. Jejím jediným jednatelem je podle obchodního rejstříku Petr Hronek. Firma se zabývala vymáháním pohledávek, které skupovala od různých věřitelů. Jejich webová stránka je v současné době zrušena. Oběťmi nezákonného vymáhání se podle informací Deníku stali podnikatelé, ale i fyzické osoby. Podle obvinění gang vymáhal pohledávky nezákonným způsobem od roku 2009 do prosince 2011 celkem ve třinácti případech. Auto vzplálo pár dnů před Vánocemi Jednou z obětí se měl stát i jihlavský podnikatel, kterému vymahači podle obvinění zapálili čtyři dny před Vánocemi roku 2011 auto na pozemku v Horním Kosově. Stalo se to kolem půl deváté večer. Podnikatel si včas všiml požáru v přední části auta a stačil jej uhasit. Oheň ale na osobním voze napáchal značnou škodu. Nikdo z vydíraných neměl být nijak zraněn. Většina obětí byla z Jihlavska. Foto: KAUZA. Krajské státní zastupitelství v Brně dozoruje případ, kdy elitní detektivové dopadli gang vymahačů dluhů z Jihlavska, kteří používali mafiánské praktiky. Foto: ČTK/archiv |
| [TOP] 14.5.2013
Kunovice nabízejí stavební parcely Zdroj: Valašský deník/ (str. 3) |
|
Kunovice – Stavební obvod se dvanácti parcelami vybudovali v loňském roce v Kunovicích u Valašského Meziříčí. "Náklady na výkup pozemků, vybudování sítí a komunikace přesáhly pět milionů korun," vylíčil kunovický starosta Josef Haša. Důvodem, proč vesnice investovala do stavebního obvodu, je rozvoj obce. "Chceme přilákat nové lidi a zvýšit tak počet obyvatel. Rozvoj vesnice je totiž závislý na penězích, které získáváme v rámci rozpočtového určení daní," přiblížil Haša. Nicméně pozemky slouží i místním. "Dosud tady totiž nebyla žádná možnost pro výstavbu rodinných domů," vysvětlil starosta. Vesnice zatím prodala jednu parcelu. Všechny by chtěla mít pryč do tří let. Cena za metr čtvereční je 229 korun a pozemky jsou velké od tisíce do dvou tisíc metrů čtverečních. |
| [TOP] 14.5.2013
Konec skládkování odpadu v létech 2023–2025? Zdroj: Technický týdeník/ (str. 19) |
|
Na Ministerstvu životního prostředí ČR pokračují diskuse k budoucímu směřování naší republiky v odpadovém hospodářství. K této problematice se už podruhé sešla specializovaná pracovní skupina. Je sestavena ze zástupců státní správy (kupř. Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, České inspekce životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí ČR). Se členy aso cia cí a sdružení reprezentující hlavní subjekty spojené s odpadovým hospodářstvím dospěla k důležitému konsensu: k budoucímu zákazu skládkování netříděného směsného komunálního odpadu, a to přibližně v termínu 10 let od účinnosti novely zákona o odpadech, tedy mezi roky 2023–2025. Shoda mezi experty panuje i v tom, že není třeba legislativních úprav Integrovaných systémů nakládání s odpadem v novelizovaném zákonu. Převážná většina zúčastněných se přiklání k odklonu netříděného směsného komunálního odpadu od jeho skládkování ve prospěch jeho materiálového a energetického využívání. "Naší prioritou zůstává zvýšená opatrnost v plánech postupného navyšování poplatků tak, aby nemělo negativní dopad na občany a průmysl," uvedl náměstek ministra pro sekci technické ochrany životního prostředí Tomáš Podivínský. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Názor čtenáře Zdroj: Technický týdeník/ (str. 19) |
|
Čtení zpráv, tabulek a grafů z energetických burz vyžaduje nejenom solidní znalost cizích jazyků a oborové problematiky, ale také velkou psychickou odolnost. Třeba: jak hluboce se ceny proudu (a nejenom v Evropě) momentálně propadají a proč ne u nás? Anebo: co se to děje (resp. teprve bude dít) okolo bruselského "zázraku" v podobě emisních povolenek? atd. atd. Tuhle četbu určitě nedoporučuji kardiakům. Na infarkt by bylo zaděláno raz-dva. Ještě stále žijeme v jednotné Evropě? Ještě stále horujeme pro jednotný energetický trh od Lisabonu po Helsinky? Jak mám potom porozumět propadajícím se bilancím ročního kontraktu na elektrický proud u našich německých sousedů a stále mastnějším fakturám, které musí platit za energii moje česká firma a má česká domácnost? Proč bych měl pociťovat obavy, zda nemravné zisky tuzemských velkoproducentů a prodejců energie nejsou v ohrožení? Proč hledat kapesník na přívaly mediálních slz, jak nepříznivě se pro rádoby zelený byznys hýbou ceny evropských emisních povolenek…? Naopak: chápu obavy skutečných zelených, zda provozovatelé zatím dominantních fosilních (zejména uhelných) zdrojů nevyužijí hbitě povolenkové agonie k prodlužování jiné agonie – exploatace technicky a technologicky zastaralých bloků na pevná paliva. A to pod pláštíkem opětovně nepravdivých příslibů, že ekologickou zátěž starých zdrojů sníží a dálkové transfery emisí omezí. Ve finále zaplatíme všechny potěmkinovské vesnice a komedie o ekologii opět my, velcí i malí zákazníci energetických kolosů. V TT jste problematiku emisních povolenek a ekologizace výrobní báze evropské i české energetiky a teplárenství analyzovali xkrát a z různých úhlů. Podle mne plýtváte časem. Povolenky jsou reklamní šolich a křivé ekonomické šidítko. Ani na evropském, ani na českém energetickém trhu nedokázaly nastolit principiální technický a technologický přerod výrobní a distribuční báze. Pouze deformují už beztak zdeformované podnikatelské prostředí. Proč asi na ně Dálný východ a Severní Amerika okatě kašlou? Vzlyky energetických gigantů nad tenčícími se zisky a jejich pokusy prosadit do národních legislativ pro sebe nejrůznější daně, finanční pojistky a garance zisků už nemohou nikoho zmást. Evropský (a potažmo i český) průmysl na dalším rozvoji energetiky závisí. Energetiku třeba oprostit o staré metody a nástroje z dob boomu fosilní výroby. Dozrál čas utnout byrokratické nedomyšlenosti (ať už v Bruselu nebo v národních metropolích) a seriózně se zamyslet nad skutečným a nevyhnutelným přechodem k nové nefosilní energetice pro 21. století. Čtu vaše články o boomu tzv. břidlicového plynu v USA a v Kanadě a sleduji obskurní reakce české politické i výrobní scény. Je to přímo lakmusový papírek naší pštrosí politiky ve vztahu k energetickým perspektivám. Ano, obrovský příval nové suroviny zpod břidlic nepochybně změní poměry (a nejenom cenové) na světových trzích. Rozdivočí burzy s energetickými vstupy a v reálu prodlouží současnou inovativní letargii. Tolik potřebné transformační procesy v energetice a teplárenství se podle mne ztlumí a horký transformační brambor nynější generace zbaběle přenesou o dvě, o tři desetiletí dopředu. Nic tím našim dětem a vnukům neulehčíme. Přechod od fosilní k vodíkové energetice jim pouze zkomplikujeme a prodražíme. O autorovi: Ing. J. M. – Liberec |
| [TOP] 14.5.2013
Jiskra Rýmařov se žene za postupem Zdroj: Region Opavský a Hlučínský/ (str. 16) |
|
OPAVSKO – V I. A třídě se defi nitivně začíná rýsovat jméno postupujícího mužstva. I když mají Kobeřice zápas k dobru, vedoucí Rýmařov o víkendu otočil těžké utkání s Bolaticemi a v současnosti vede tabulku před Mokrými Lazcemi, už zmíněnými Kobeřice a Markvartovicemi o osm bodů. MOKRÉ LAZCE v. VELKÉ HOŠTICE 1:1 (1:1) Až do posledních minut nebylo o vítězi nedělního klání jasno. Skóre otevřel v šestatřicáté minutě domácí Garba. Kupčík centroval z rohu, Rozhon hlavou přiťukl lazeckému středpolaři a bylo vymalováno. Velkým Hošticím se povedlo vyrovnat o pět minut později. Centrovaný míč do vápna poslal Majer a Jiří Jaroš se hlavou nemýlil. Následně si velké šance vytvořili Rozhon, Pavel Galvas a také Žurek, jenže gól pro Mokré Lazce z toho nevzešel. Naopak. V poslední čtvrthodině utkání se ke dvěma tutovkám dostali hosté. Moch nejprve zahodil své sólo a v nastavení pak Marcel Pluschke střelou z přímáku orazítkoval tyčku. "Těžké utkání na těžkém terénu. Měli jsme vyhrát, protože šancí jsme si vypracovali více," komentoval útočník domácích Jan Žurek. "Ke třem bodům nebylo daleko. Mrzí mě, že se nám nepodařilo proměnit některé gólovky," připojil hoštický trenér Jaroslav Samson. Branky: 36. Garba – 41. J. Jaroš. Sestava Lazců: Golinský – Hrubý, Rozhon, Hejduk, Kupčík – J. Galvas, Holoubek, Garba, Říman – P. Galvas, Žurek. Trenér: Roman Galvas. Sestava Hoštic: Lefenda – Majer, Konečný, D. Pluschke, Janků – Čavera, M. Pluschke – J. Jaroš. Tietz (60. Moch), Kinnert (72. D. Vitásek) – K. Jaroš. Trenér: Jaroslav Samson. RÝMAŘOV – BOLATICE 2:1 (0:1) Bolatice na půdě lídra tabulky neodehrály vůbec špatné utkání. Během prvního poločasu určitě měly více ze hry. Nejprve Zdeněk Duda našel rohu šestnáctky Obrusníka, který dal pěknou uličku do vápna Sebralovi, jenže jeho střela gólové parametry nenabrala. V průběhu osmatřicáté minuty se však už ukazatele skóre přetáčely. Zdeněk Duda opět přihrál Obrusníkovi. Ten přistrčil do vápna Michalu Ballarinovi, jenž vystřelil. Brankář sice chytil, ale na dorážku Tomáše Balarina byl krátký. Domácí zvrátili průběžný stav nedlouho po změně stran. Využili především dvou hrubek v obraně hostů. Bolatice se v závěru ještě snažily s výsledkem něco udělat, ovšem na remízu to nestačilo. "Pro nás se jednalo o trochu smolné utkání. Měli jsme i další šance. Sebrala například trefi l tyčku," hodnotil bolatický kouč Roman Kubiš. Branky: 55. Krčmařík, 63. Doležel – 38. T. Balarin. Sestava Bolatic: Kramář – Hartoš, Březovský, Sněhota, Z. Duda – T. Balarin, V. Duda, Kotík, M. Ballarin (82. Kocián.) – Sebrala, Obrusník. Trenér: Roman Kubiš. SUCHÉ LAZCE v. LUDGEŘOVICE 3:1 (2:1) Ludgeřovice v samém úvodu neproměnily dvě dobré příležitosti ke skórování a domácí nemilosrdně trestali. Ve dvacáté minutě diváci viděli vskutku výstavní gól. Stuchlík zatáhl balon po lajně, potom přihrál Balažovičovi, který rovnou z první pálil přesně. Prakticky záhy propadl centr z rohu k témuž hráči a bylo to o dvě branky. Hostující výběr se z počátečního šoku otřepal celkem rychle. Ludgeřovice vrátil do zápasu gól Adamčíka. Při rohu družiny trenéra Aleše Smolky Lazečtí neobsadili tři hráče a už zmíněný Adamčík dával do brány na 2:1. Ludgeřovičtí borci se urputně snažili vyrovnat, ale lazecká svatyně jako by pro ně byla zakletá. Zbořil nastřelil tyčku a Bielan ze dvou metrů nepochopitelně nedal. Deset minut před koncem pak přibil poslední hřebíček do ludgeřovické rakve Kožušník. "Pro nás to jsou tři důležité body v boji o záchranu. Konečně jsme bojovali a celkem se nám dařilo," radoval se brankář domácích Daniel Klapuch. "Nedokázali jsme využít naše šance, proto jsme prohráli," litoval trenér Ludgeřovic Aleš Smolka. Branky: 20. a 25. Balažovič, 80. Kožušník – 30. Adamčík. Sestava Lazců: Klapuch – Herudek, Špiller, Havelka, Stuchlík – Balažovič, Švec, Honěk, Pusch – Vlha (65. Klimek), Kožušník (80. Hájek). Trenér: Petr Szczur. Sestava Ludgeřovic: Stočes – Nagy, Adamčík, Fejerčák, Gaida – Stromšík, Klos, Nagel (75. Strakoš), Havlík – Bielan, Zbořil. Trenér: Aleš Smolka. BÍLOVEC – ŠTÍTINA 2:1 (0:0) Hodně smolný byl závěr nedělního střetnutí pro fotbalisty Štítiny. Až do šestaosmdesáté minuty drželi nejtěsnější možné vedení. Během celého zápasu přitom byli lepší. Jediným štítinským střelcem se stal Thomas, kterého ve třiaosmdesáté minutě našel Blatný a hostující forvard se nemýlil. Hosté mohli první branku vsítit už v úvodním dějství, jenže pokus Thomase skončil jen na tyči. Tentýž hráč po změně stran rozehrával i přímý kop. Dobře mířená rána však otřásla pouze břevnem. Obrovskou možnost ke skórování si vytvořilo duo Šimeček – Thomas, jenže ani z tohoto mráčku nezapršelo. A teď je nutné se vrátit k šestaosmdesáté minutě, kdy Bílovec vyrovnal. Hosté se dost bouřili. Gól prý padl z evidentního ofsajdu. "Myslím si, že nás sudí poškodili. Pomezní hráči, který se hnal sám na branku, nezamával jasný, asi třímetrový ofsajd. On sice trefi l tyčku, ale z druhé vlny to doklepl jeho spoluhráč," uvedl trenér Štítiny Tomáš Hebelka starší. Domácí pak dvě minuty před začátkem nastavení přidali rozhodující branku. Jeden z Bíloveckých propálil Šebestu. "Nepodali jsme vůbec špatný výkon. Měli jsme proměnit i naše šance. Na výsledku se velkou měrou podepsal první bílovecký gól," pokračoval. Branky: 86. a 88. Timko – 83. Gargoš. Sestava Štítiny: Šebesta – Hahn, Halška, Blatný, Jindřich Dankovič – Šimeček (85. Večerek), Koneczný, Grigarčík, Maisel – Thomas, Gargoš (90. Petřík). Trenér: Tomáš Hebelka st. PÍŠT – MARKVARTOVICE 1:2 (0:2) Domácí absolutně nezvládli vstup do zápasu a prakticky dřív, než se stačili pořádně rozkoukat, prohrávali o dvě branky. První se urodila v době, kdy běžela pátá minuta. Hosté perfektně zakombinovali. Přihrávku mezi beky dostal Kocmich a brankář Gross se za jeho střelou mohl jen ohlédnout. Také ve dvanácté minutě se podávala fotbalová lahůdka. Markvartovice založily útok. Jeden z hostí nádherným křižným balonem našel nabíhajícího Bestu, jenž zvyšoval na rozdíl dvou branek. Píšť se začala vzpamatovávat až ve druhém poločase. Snížit se jí podařilo během sedmasedmdesáté minuty. Kulig se nejlépe zorientoval při závaru v šestnáctce a uklidil balon do sítě. Domácí výběr se mohl spoléhat i na uzdraveného hrajícího trenéra Marcela Meleckého, jenže ani on na Markvartovice nevyzrál. Největší příležitosti Píště měli Feisal a Jurečka, ovšem ani jeden z nich své možnosti nevyužili. "V posledních zápasech to je pořád stejný scénář. Totálně zaspíme úvod utkání a pak musíme dotahovat dvoubrankové manko. Takhle se v každém zápase hrát nedá," přiznal hrající sekretář píšťského klubu Karel Moric. "Výhra je zasloužená. Myslím si, že se nám na začátku utkání povedlo soupeře dokonale zaskočit. Ve druhé půli sice hlavně nakopával, což nám činilo problémy, ale naštěstí jsme si s tím poradili," poznamenal markvartovický kouč Ivo Müller. Branky: 77. Kulig – 5. Kocmich, 12. Besta. Sestava Píště: Gross – Habura, Smolka, Zug, Ďurina – Patrik (75. Jurečka), Kulig, Melecký, Feisal (75. Vybrančík) – Krupa, Klíšť. Trenér: Marcel Melecký. Sestava Markvartovic: Polášek – Ineman, Kolenko, Malý, Potůček – Besta (60. Coufal), Štverka, Remeš, Galus, Kremzer – Kocmich (90. Pietras). Trenér: Ivo Müller. --- Tabulka 1. Rýmařov 19 12 4 3 44:21 40 2. Mokré Lazce 19 8 8 3 34:22 32 3. Kobeřice 18 10 2 6 42:33 32 4. Markvartovice 19 10 2 7 34:28 32 5. Bílovec 19 9 3 7 24:18 30 6. Bolatice 19 8 4 7 28:18 28 7. Břidličná 18 7 6 5 39:26 27 8. Suché Lazce 19 7 5 7 35:33 26 9. Oldřišov 18 7 5 6 30:37 26 10. Ludgeřovice 19 7 3 9 34:35 24 11. Píšť 18 5 5 8 32:37 20 12. Štítina 19 4 6 9 24:32 18 13. Velké Hoštice 18 4 5 9 22:46 17 14. Štěpánkovice 18 2 2 14 20:56 8 Dva zápasy byly odloženy OPAVSKO – Hned dva zápasy z víkendového kola I. A třídy byly odloženy. Nesehrály se duely Kobeřice – Břidličná a pak také Štěpánkovice – Oldřišov. V obou případech rozhodčí shledali hřiště jako nezpůsobilé. Deštivé počasí si tedy vybralo svou daň. Náhradním termínem pro konání prvně zmíněného zápasu je středa 22. května s výkopem v 17.30 hodin. Ve Štěpánkovicích se patrně bude hrát ve středu 29. května od 17.30 hodin. Foto: V Mokrých Lazcích to bylo hodně o vodě. foto: REGION – PETR WIDENKA |
| [TOP] 14.5.2013
Bez diskuze: Hazard tady nechceme! Zdroj: Rakovnický deník/ (str. 1) |
|
Rakovničtí zastupitelé smetli ze stolu dopis od sdružení heren a kasin o změně zákazové vyhlášky na regulační, navíc neumožnili jeho zástupcům promluvit v diskuzi na zasedání. Rakovník OE Většina rakovnických zastupitelů nechce vůbec slyšet o tom, že by se obecní vyhláška, která zakazuje provoz výherních hracích automatů na území města, měla změnit na regulační a stále tak trvají na svém, že bude mnohem lepší, když se herny v Rakovníku nebudou vyskytovat vůbec. Zastupitelé tak ostře reagovali na dopis od sdružení provozovatelů heren a kasin, které požaduje, aby se právě vyhláška změnila na regulační. Sdružení v dopise upozornilo na to, že v Rakovníku bude nabídka hernových i kasinových her i nadále, ale ve formě nelegálních heren maskovaných jako soukromé kluby. "Herny se tak stanou podle sdružení neviditelné a už nebudou legální podnikatelé, kteří by s radnicí měli zájem jednat. Město tak přijde o možnost účinné regulace i o výnos loterijní daně," napsalo sdružení v dopise. Obhájit svůj postoj však zástupci na posledním zasedání nemohli. Zastánci zákazové vyhlášky jim k tomu nedali hlasováním svolení (zástupci nejsou občany Rakovníka, o tom, zda mohou vystoupit v diskuzi k dané problematice tak rozhodují zastupitelé hlasováním, pozn. red.). Na stranu sdružení se tak postavila i Rakovničanka Ilona Hejdová. Podle ní zrušením kasin a heren přijde sto padesát lidí o zaměstnání. "V Rakovníku moc práce není a ne každý má možnost dojíždět. Vaším rozhodnutím přijde o práci sto padesát lidí a vy je tím zničíte, jelikož jsou to lidé, kteří musí splácet hypotéku, posílají děti na kroužky a podobně. Rozhodně se nejedná o žádné živly," argumentovala Ilona Hejdová s tím, že tito lidé poté nejspíše skončí na úřadu práce a budou muset začít pobírat sociální dávky, a to i přesto, že chtějí pracovat. "Je logické, že v hernách jsou zaměstnáni lidé, bez toho by to nešlo. Lidí, kteří skončí na úřadu práce je však stále méně než obětí gamblerství," reagoval Zdeněk Renc (VV) a dodal: "Nevím, o čem bychom měli diskutovat, již dvakrát či třikrát jsme tyto pozměňovací návrhy smetli ze stolu." Miroslav Koloc (ODS), který diskuzi na základě obdrženého dopisu od sdružení heren a kasin vyvolal, připomenul, že chtěl vyvolat diskuzi na toto téma. "Každý zastupitel obdržel dopis, a proto si myslím, že každý by se měl k této problematice vyjádřit." ...2 Bez diskuze: Hazard tady ... Pokračování Podle Miroslava Koloce se totiž jedná o problematiku, kdy se město samo ochuzuje o miliony korun, které by mohlo získat do městské kasy právě z hazardu. "Peníze získané do rozpočtu města v řádu milionů korun budou použity v rozpočtu na volnočasové aktivity, sport, kulturu a v návrzích se také objevovala oblast školství," řekl Miroslav Koloc a dodal, že právě v těchto dvou odvětvích není peněz nazbyt. "Snažím se své kroky racionálně zdůvodňovat. Jsem přesvědčen, že žádné politické rozhodnutí problém gamblerství ve společnosti nevymýtí a Rakovník není světlé místo. Kdyby byla možnost získat peníze odjinud, tak se na toto téma zde vůbec bavit nebudu. Uvědomuji si plně, že hazard je ďáblem naší společnosti, ale na druhou stranu jsem přesvědčen, že je lépe mu dát ohlávku a zapřáhnout jej do pluhu, nežOEli s ním bojovat." S tím souhlasí i další Rakovničané. Například člen sportovní komise Stanislav Jansa, fotbalový trenér SK Ohnivec Městečko. "Snad si nikdo nemyslí, nebo není tak naivní, že gamblerství zmizí zákazovou vyhláškou. Hazard tu prostě je a nevymýtí se," sdělil zastupitelům v diskuzi Stanislav Jansa. Když návrh, tak zrušit okamžitě S určitým návrhem přišel Miloslav Blecha (ODS). Ten navrhoval, aby se vytvořila jakási studie, kde by bylo zohledněna spojitost gamblerství s kriminalitou v Rakovníku nebo například jaká je situace v jiných městech, kde mají zákazovou vyhlášku v platnosti. "Zatím vše řešíme na základě našich pocitů a názorů a málo se opíráme o zjištěná fakta, která by mohla ty naše názory podepřít," zdůvodnil svůj návrh Miloslav Blecha. Zatímco s tímto názorem souhlasili příznivci regulace hazardu, odpůrci řekli jasné ne. Místostarosta Jan Švácha (TOP 09) v reakci na tento návrh sdělil, že je připraven podat návrh na okamžité zrušení výherních videoloterijních terminálů, pokud se povedou kroky vedoucí ke změně současné zákazové vyhlášky. "Jsem si vědom toho, že ústavní soud nám umožňuje rušit výherní hrací automaty a videoloterijní terminály prakticky okamžitě. Pokud se tedy bude připravovat nějaký návrh, jsem připraven dát návrh, aby se herny v Rakovníku zrušily třeba k příštímu prvnímu dni v měsíci," nechal se slyšet Jan Švácha. Bude se šetřit, peníze nebudou Jak již bylo několikrát zmíněno, tím, že rakovničtí zastupitelé odhlasovali zákazovou vyhlášku, připravili město o miliony korun. Ty budou rozhodně v rozpočtu v dalších letech chybět. "Ptám se vás, jako Rakovničanka, kde chcete jinde sebrat těch šestnáct milionů korun," vyzvala k odpovědi Ilona Hejdová zastupitele. "Nikde. Bude se muset šetřit, peníze budou v rozpočtu chybět. S tím však byli zastupitelé seznámeni, když schválili zákazovou vyhlášku," odpověděl Ivo Trešl (ODS). "Uvědomuji si, že hazard je ďáblem naší společnosti, ale na druhou stranu jsem přesvědčen, že je lépe mu dát nějakou ohlávku a zapřáhnout jej do pluhu, nežOEli s ním bojovat." Miroslav Koloc, zastupitel "Pokud se tedy bude připravovat nějaký návrh, jsem připraven dát návrh, aby se herny v Rakovníku zrušily třeba k příštímu prvnímu dni v měsíci." Jan Švácha, místostarosta Jak šel čas: rušení heren v Rakovníku Už v listopadu roku 2011 jednali rakovničtí zastupiteléo regulaci heren v městě. Tenkráte odhlasovali zákazovou vyhlášku. Orok později, kdy se změnil také příslušný zákon a výnos z hazardu začaly dostávat přímo obce, začali o změně zákazové vyhlášky na regulační jednat zastupitelé znovu. Návrh na změnu zákazové vyhlášky neprošel ani v září či prosinci minulého roku, ani na únorovém zasedání v roce 2013. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Trh s lihem. Stát nic nedělá, míní lihovarníci Zdroj: Pražský deník/ (str. 15) |
|
Praha – Stát nedělá nic, aby se neopakovala loňská metanolová aféra. Výrobci lihovin proto vyzývají k činům. "Až když začali umírat lidé, stát začal reagovat. Bohužel špatným směrem, když vyhlásil prohibici, jejíž dopady nejvíce postihly nás," uvedl ředitel likérky Fruko Schulz Josef Nejedlý. Podle prezidenta Unie výrobců a dovozců lihovin ČR Petra Pavlíka by měl stát mimo jiné zvýšit sankce při porušení živnostenského zákona nebo snížit maximální objem spotřebitelského balení ze současných šesti litrů na jeden. Černému trhu a také úniku daní by rovněž měla zamezit 5milionová kauce pro výrobce a distributory lihovin. |
| [TOP] 14.5.2013
Příprava na praxi je u nás lepší Zdroj: Pražský deník/ (str. 14) |
|
Karel Štix, šéf Asociace zdravotnických škol ČR, řekl pro Deník: Praha–"Narozdílod sester vysokoškolaček nastoupí ty diplomované skoro vždy do praxe," říká Karel Štix. - Na ministerstvu zdravotnictví vzniká zákon o vzdělávání lékařského personálu. Jak by se na fungování zdravotnických škol podepsal? Už před čtyřmi lety jsme se postavili proti novele zákona o lékařských povoláních. Exministryně Jurásková chtěla obor VOŠ všeobecná sestra transformovat do bakalářských studií. S tím jsme nesouhlasili, VOŠ tu mají své místo. Nakonec se nám podařilo zákon shodit ze stolu. Teď je tu ale nový, který nám nejprve chtěl vzít i obory ze středních. Tomu jsme zamezili, ale nebezpečí, že přijdeme o obory, jako je diplomovaná sestra, záchranář či zdravotnický laborant, tu stále je. - Co by to pro VOŠ znamenalo? Kdyby se zrušily zdravotnické školy, které produkují čtvrtinu absolventů všech českých VOŠ, byl by to signál zrušit dominovým efektem všechny. Proto jsme vyzvali další VOŠ a sepsali petici, která je za jejich udržení. - Můžete porovnat sestry, které vyjdou z VOŠ, s absolventkami bakalářského studia? Připravujeme zhruba 600 sester ročně, které jdou do praxe. Srovnání s vysokoškolskými sestrami nemáme, protože často pokračují ve studiu. Terén si ale naše sestry žádá – jsou totiž pro praxi mnohem lépe připravené než bakalářky, které mají dobrou teoretickou průpravu, ale praxe jim schází. - Liší se pravomoci a platy diplomovaných sester a bakalářek? Legislativně jsou nastaveny nastejno. Dostávají také většinou stejný plat, dokud se neukáže, jakým způsobem v praxi pracují. Já jsem měl teď čtyři diplomované sestry v Německu, všechny tam chtějí nastoupit, protože se osvědčily a podmínky tam jsou velmi příjemné. - Ministerstvo zdravotnictví chce jít směrem sester vysokoškolaček, které by mohly přebrat část lékařských pravomocí. Je to v našem prostředí reálné? Je to dost nešťastné, protože se doktoři nebudou chtít vzdát kompetencí. Ubralo by jim to práci i peníze. Už jsme o tom mluvili s prezidentem lékařské komory Milanem Kubkem a on to potvrdil. Když se připravovalo, že budou sestry vysokoškolsky vzdělané, počítalo se s tím, že bakalářek bude 60 procent a maximálně 40 procent magister. Dnes je magister mnohem více, ale terén je nepotřebuje, protože na ně nemocnice nemají dost peněz. - Ve vašich připomínkách k zákonu stojí, že studium na VOŠ je levnější než na vysoké. Jak to? Vysoké sice při společných teoretických přednáškách ušetří, ale my fungujeme při středních školách, a navíc vybíráme 3000 korun školného. Takže podle ministerstva financí přijdeme asi o čtvrtinu levněji. Foto: AZŠ ČR Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Přeji si, aby výsledky mé práce neskončily pouze někde v šuplíku Zdroj: Pražský deník/ (str. 2) |
|
Evžen Korec, student 7. ročníku Gymnázia ALTIS, řekl Pražskému deníku: Do třetice všeho dobrého, říká se. A určitě to platí pro sedmnáctiletého Evžena Korce, který se už potřetí v soutěži Středoškolská odborná činnost v oboru ekonomika a řízení probojoval do celostátního kola. - Evžene, zvítězil jste s prací O možnosti nejedinečnosti RPSN. Vámje tento pojem "roční procentní sazby nákladů" díky sepsané práci naprosto jasný. Jak jsou na tom podle vás ale ostatní lidé? Své domněnky o tom, jak je to obecně s finanční gramotností obyvatel, podpořím průzkumem, který si v roce 2010 nechalo udělat Ministerstvo financí ČR spolu s Českou národní bankou. Z něj vyplynulo, že lidé, kteří si chtějí vzít půjčku, se nejčastěji dívají na výši měsíční splátky a výši úrokové sazby. Je ale docela šokující, že 62 procent obyvatel hlavního města netuší, co RPSN vůbec je, k čemu slouží. A jen deset procent respondentů dokázalo zkratku správně rozepsat. - Proč je tedy podle vás RPSN tak důležité? Co nám v praxi říká? RPSN, tedy tzv. roční procentní sazba nákladů, nám udává, kolik procent z vypůjčené částky bance ročně zaplatíme. Umožňujenámtedy porovnávání výhodnosti nabízených úvěrů, přičemž se jedná o přesnější ukazatel než úroková sazba. - Čím jste se ve své práci konkrétně zabýval? Vpráci jsem zkoumal, zda je možné, aby rovnice pro výpočetRPSNměla více řešení. Jinými slovy, zda u jednoho úvěru může existovat více hodnot RPSN. Zákon zabývající se výpočtemRPSNpočet řešení rovnice vůbec nestanovuje a automaticky předpokládá, že vždy existuje jen jedna hodnota RPSN. Podařilo se mi ale prokázat, že v některých případech může u jednoho úvěru existovat více RPSN. - Jaký to může mít praktický přínos pro občany, kteří si chtějí vzít půjčku? Pokud banky u úvěru, který má více RPSN, deklarují pouze jedno z nich, což je v současnosti běžná praxe, může to v případě, kdy by klient chtěl porovnávat toto RPSN s RPSN podobných úvěrů na trhu, vést k úplně špatnému posouzení výhodnosti úvěru. Nemusí totiž nutně platit, že když je RPSN určitého úvěru nižší než ostatních podobných úvěrů, je pro nás tento úvěr výhodnější. - Při obhajobě práce jste působil jistě, mluvil jste s velkým nasazením. Porota vám ale vytkla, že jste nedodržel časový limit. Předseda poroty Libor Bezděk se se smíchem vyjádřil, že když vám dají slovo, už jim ho nevrátíte. Válčíte s časem i mimo soutěže? Přiznávám, že s časem mám obecně trošku potíž. Do celostátního kola v Brně se proto pokusím zkrátit prezentaci. A také se musím držet, abych například při dotazování ať už porotců, ale i ostatních soutěžících odpovídal skutečně jen na jednu věc, aby to nebylo moc globální a já se neodchyloval od tématu. - V červnu budete v Brně reprezentovat se svou prací Prahu. Ať už ale dopadnete jakkoliv, co bude s tímto tématem dále? Nezapadne vám v šuplíku? To bych byl opravdu nerad. Současný zákon definuje RPSN nepřesně a umožňuje poškození spotřebitele. Existence více RPSN u jednoho úvěru také znemožňuje zavedení stropu pro výši RPSN. Chtěl bych tedy oslovit některé poslance a pokusit se je přesvědčit, aby se tímto problémem vážně zabývali a zákon novelizovali tak, aby k existenci více RPSN nemohlo dojít. Foto: |
| [TOP] 14.5.2013
Stát dál toleruje černý trh s lihovinami Zdroj: Právo/ (str. 15) |
|
Podle zástupců Unie výrobců a dovozců lihovin se metanolová aféra může kdykoli opakovat Ani do roka od vypuknutí metanolové aféry, během níž doposud zemřelo 45 lidí a dalších 130 bylo zdravotně postiženo, pravděpodobně nebudou přijata žádná účinná opatření, která by zabránila opakování podobné tragédie. Na setkání s novináři na to včera poukázali zástupci Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Členské podniky UVDL, které zastupují 80 procent tuzemského trhu s lihovinami, adresovaly včera orgánům státní správy výzvu, v níž požadují především zrychlení při přípravě nové legislativy, která už proti původním předpokladům nabrala zpoždění, a zpřísnění podmínek pro výrobu a prodej tvrdého alkoholu v ČR. Podle mínění velkých výrobců značkových lihovin stát namísto efektivních opatření, jako jsou zákaz prodeje alkoholu v šestilitrových plastových kanystrech či důsledná fyzická kontrola rozlévaných lihovin v hospodách a při stánkovém prodeji, zavedením tzv. rodných listů lihovin jen zvýšil administrativní zátěž pro poctivé výrobce a dovozce. "Současnou situaci považujeme za alarmující. Ani za osm měsíců od metanolové aféry (ta propukla loni na začátku září, v pátek 14. září byla vyhlášena částečná prohibice – pozn. red.) se státním orgánům nepodařilo přijmout žádná opravdu účinná opatření k omezení černého trhu s lihovinami," uvedl prezident UVDL a ředitel Likérky Stock Plzeň-Božkov Petr Pavlík. Unií navrhovaná opatření mají omezit černý trh, zabránit daňovým únikům, chránit zdraví a životy lidí a také zamezit poškozování poctivých výrobců a prodejců lihovin. U velkých balení se šidí nejsnáze Za "vstupní bránu" pro pančovaný líh a metanol považují výrobci velká spotřebitelská balení lihovin. "Stále lze bez problémů koupit šestilitrová balení tuzemáku či vodky, která jsou oblíbeným nástrojem černého trhu. Kanystry jsou levné a kvůli spotřební dani, která u tohoto balení činí 684 korun, se nelegálním výrobcům a prodejcům vyplatí kolek opatrně sejmout a použít znovu. Nepoctiví stánkaři nebo hostinští si toto velké balení jednou koupí – a pak už ho jenom dolévají nelegálním alkoholem," tvrdí Pavlík. Mezi opatření, která by podle nich mohla účinně přispět ke zlepšení situace, zástupci likérek řadí také uplatňování tvrdších sankcí při porušení živnostenského zákona. "Máme zjištěno, že v tomto roce byl uplatněn jediný podnět na odebrání živnostenského oprávnění na výrobu a prodej alkoholu," podotkl ředitel společnosti Global Spirits Tomáš Otta. Připravovaná novela živnostenského zákona podle něj sice nově obsahuje licence na prodej alkoholu, ale nijak neřeší takzvané řetězení. To jsou známé situace, kdy podvodné firmy rychle vznikají a zanikají, přejmenovávají se či využívají "bílých koní". "Když jsem se při jednání na ministerstvu ptal, jak je to možné, bylo mi řečeno, že jedním ze základních práv u nás je právo na podnikání... Avšak bez toho, že zabráníme lidem, kteří se mnohdy opakovaně prohřešili proti zákonu, aby dál jeli pod jinou hlavičkou, se nikam nedostaneme," dodal Otta. Kauce musí být dostatečně velká Při přípravě nové legislativy ve Sněmovně se podle zástupců UVDL začíná relativizovat i požadavek na zavedení povinné kauce pro výrobce lihovin ve výši pěti miliónů korun. Navrhovatelé uvádějí, že je třeba ochránit malé výrobce, pro něž by vysoká kauce mohla být likvidační. "Kauce musí být dostatečně vysoká, jinak nesplní účel. I mezi našimi členy jsou malé firmy. Pokud řádně vedou účetnictví a k podnikání přistupují poctivě, nemělo by pro ně být problémem získat na kauci bankovní záruku," řekl Pavel Dvořáček, viceprezident UVDL a ředitel vizovické likérky Rudolf Jelínek. Jak dodal, pěstitelských pálenic se toto opatření netýká. "Ty podléhají jinému režimu a na rozdíl od nelegálních výrobců s nimi nemáme nejmenší problém," dodal. Výrobci lihovin požadují také zveřejňování výsledků kontrol ve firmách, v jejichž prostorách se našel nelegální líh. Podle Pavlíka je v Česku 200 výrobních skladů lihovin. Na Slovensku, jehož trh je proti českému asi dvoutřetinový, je těchto skladů jen 20. Velký počet subjektů je podle něj následně těžší uhlídat. Důslednou kontrolu je podle výrobců lihovin nutné provádět také na místech, kde je tvrdý alkohol uváděn do oběhu. "Veškerá legislativní opatření budou k ničemu, když nebudeme důsledně kontrolovat výdejní místa. Vedle poctivých výrobců a prodejců tu jsou zločinci, kterým jsou veškeré zákony a nařízení šumafuk. Vůči nim je třeba zakročit tvrdě, jde přece o životy a zdraví lidí," dodal Otta. Výrobce a dovozce lihovin podpořil v jejich úsilí také prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. "Existuje tu docela paradoxní situace, kdy samotní podnikatelé volají po silnější regulaci trhu a vyzývají státní orgány k větší aktivitě," poznamenal. Novela je ve výborech Novela zákona o povinném značení lihu nyní čeká na projednání zemědělským a rozpočtovým výborem Sněmovny. Novela zavádí například novou generaci ochranných pásek, jimiž se má alkohol označovat. Snižuje také nejvyšší možné balení alkoholu na jeden litr, pouze v případě lahví má být přípustné nejvýše třílitrové dárkové balení. Páskou či kolkem se mají označovat balení od 0,1 litru. Tuzemský trh se zatím nedokázal zotavit z loňské metanolové aféry a následného snížení prodejů lihovin. Ani letos většina velkých i menších likérek nehlásí oživení. V prvních třech měsících letošního roku poklesl odbyt lihovin v Česku podle odhadů UVDL meziročně zhruba o osm procent. --- Podvodné firmy rychle vznikají a zanikají, přejmenovávají se či využívají "bílých koní" Foto: Zástupci UVDL podepsali včera v Praze výzvu orgánům státní správy, v níž žádají zpřísnění podmínek pro výrobu a prodej lihovin. Foto ČTK – Michal Doležal |
| [TOP] 14.5.2013
ČS: Zájem o dluhopisy je jako v minulosti Zdroj: Právo/ (str. 14) |
|
Zájem o výhodné spořicí státní dluhopisy z nové jarní emise, které bylo možné včera poprvé objednat, byl podle České spořitelny (ČS) obdobný jako u předchozích emisí dluhopisů. "Zájem je srovnatelný s předchozími emisemi," uvedl Jan Holinka z tiskového centra ČS. Jak řekla mluvčí ČSOB Pavla Hávová, tato banka zaznamenala nižší zájem ve srovnání s podzimní emisí dluhopisů. Kromě těchto dvou bank distribuují dluhopisy ještě Komerční banka a Česká pošta. Pošta je nabízí na 979 svých pobočkách. Celkem je k dispozici téměř 1400 prodejních míst. První celkové údaje o objednávkách zveřejní ministerstvo financí dnes. U poslední emise byl zájem tak obrovský, že byla vyprodána za pouhý týden. I tak se prodaly dluhopisy za třicet miliard korun. (vč, |
| [TOP] | (c) 2013 GFŘ |