VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA

Orlická 4/2020, 130 00 Praha 3
Telefon: +420 952 222 222, e-mail: info@vzp.cz

Monitoring otevřených zdrojů
Čtvrtek 12. 9. 2013

Vše [194]Poplatky [15]VZP [56]SÚKL [3]Osoby [20]Ministerstvo [68]Kauzy [11]ČLK [15]Ostatní [77]
Vše [194]

dokumentosobydatumzdroj / autortéma
Marková: Vedení TOP 09 chtěli ze zdravotní péče udělat luxus
SRCM: prvnizpravy.cz DATI: 09.09.2013 Žádné zdravotnické poplatky pak nebudou potřeba, pacienti si oddychnou a já opakovaně velmi ráda předložím návrh zákona o jejich zrušení.
z2013-09-099.9.prvnizpravy.cz
aazezk
rozpočet
Odbory chtějí porovnat data o ekonomice lázní s daty pojišťoven
SRCM: denik.cz DATI: 09.09.2013 Výsledkem by měl být reálný pohled na situaci lázeňství, řekla šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
z2013-09-099.9.denik.cz
azezk
Protonové centrum vymáhá 93,5 miliónu ušlého zisku
Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) se v rámci svého zasedání 26. srpna mimo jiné zabývala stavem vyjednávání s pražským Proton Therapy Center (PTC). Mezi podklady, které členové rady k tomuto tématu obdrželi, měl být podle sdělení PTC i materiál, v němž centrum nabízí způsob řešení, který by ukončil spory. 2006. Mluvčí PTC Vladimír Šulc toto znění nabídky potvrdil ČTK.
azkabátek
2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
aazpct
ezk
Zdravotní výbor naši petici
Senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se na svém zasedání 7. 8. 2013 zabýval Peticí občanů za zachování fungujícího zdravotnictví.
aazrusnok
polák
2013-09-099.9.Tempus Medicorum
(red)
aaaazezk
kubek
pohledavky
rozpočet
Hegerovi z lopaty
Ve vší tichosti připravoval ministr Heger se svými lidmi novelu zákona č.
z2013-09-099.9.Tempus Medicorum
Milan Kubek
azezk
Mladého dělníka zachránilo protonové dělo
TITA: Mladého dělníka zachránilo protonové dělo ISSU: 0210 Liberec, Praha – Šetrná protonová léčba rakoviny (ve srovnání s léčbou fotonovou, která spaluje okolní tkáně, ale je výrazně levnější) nemusí být jen pro vyvolené, kteří disponují tučnými bankovními konty a léčbu si případně uhradí sami. Záleží ovšem na tom, jakou máte zdravotní pojišťovnu a zda narazíte na lékaře, kteří vám budou proton v Praze bez obav indikovat.
z2013-09-099.9.Liberecký deník
ROMANA PROŠKOVÁ
aazpct
ezk
Který ušák lépe hopsá? I v tom se soutěží. S podporou VZP
TITA: Který ušák lépe hopsá?
azšnajdr
2013-09-1212.9.Mladá fronta Dnes
Lenka Petrášová
azezk
Žádáme VZP: Otevřete okna!
TITA: Žádáme VZP: Otevřete okna! Za CzechMed, Českou asociaci dodavatelů zdravotnických prostředků, reaguji na oznámení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) o uzavření možnosti přihlašování nových výrobků do úhradového katalogu až do konce tohoto roku. Vzhledem k tomu, že se tímto katalogem řídí i všechny ostatní zdravotní pojišťovny, nedostanou se nové výrobky vůbec na trh.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
azezk
Zdravotní pojištění cizince s trvalým pobytem v ČR
Jaké povinnosti musí splnit cizinec, který získá v Česku trvalý pobyt a tím i nárok na zařazení do systému veřejného zdravotního pojištění místo pojištění komerčního? Cizinec, který získá v ČR trvalý pobyt, se tím dnem stává účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění. Takový cizinec se automaticky stane pojištěncem VZP, pokud se sám aktivně nepřihlásí k jiné zdravotní pojišťovně.
z2013-09-099.9.Revue Sondy
(vzp)
azezk
Němeček: konkurenci Agelu považuji za zdravou
Redakce Medical Tribune přináší rozhovor, ve kterém se stínový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček vyjadřuje k řadě kontroverzních otázek. MT se ho mimo jiné ptá na jeho účast v představenstvu netransparentní společnosti Centrum buněčné terapie a diagnostiky a na jeho vztah k působení finanční skupiny Agel na severní Moravě. Svatopluk Němeček řídí Fakultní nemocnici v Ostravě osm let.
azkabátek
2013-09-1010.9.Medical Tribune
Iva Bezděková
aaaazpct
izip
ezk
rozpočet
Příběh Angeliny Jolie vede ženy k prevenci
TITA: Příběh Angeliny Jolie vede ženy k prevenci ISSU: 0210 Jindřichohradecko – Na třetím místě v počtu žen, které využily možnost získat příspěvek na preventivní vyšetření prsu na mamografu či sonografu, se umístil okres Jindřichův Hradec.
z2013-09-099.9.Jindřichohradecký deník
PETRA JOUZOVÁ
aazezk
angelina
PTC: Upřednostňujeme dohodu a léčbu pacientů, nikoliv soudní spor s pojišťovnou
TITA: PTC: Upřednostňujeme dohodu a léčbu pacientů, nikoliv soudní spor s pojišťovnou ISSU: 0019 Protonové centrum opakovaně deklaruje, že upřednostňuje dohodu umožňující léčbu českých pacientů, nikoli soudní spory. Podle Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky je jen v ČR každoročně 3000 až 4500 pacientů, kterým by měla být indikována protonová léčba.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
aazpct
ezk
Preventivní očkování Rh-negativních žen imunoglobulinem anti-D
OTÁZKA: Hradí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) u Rh-negativních žen preventivní očkování imunoglobulinem anti-D? Můj gynekolog mi nabídl možnost zakoupení přípravku Rhesonativ na recept s tím, že si ho sama zaplatím a poté nechám pojišťovnou proplatit. Stačí tedy nechat si v lékárně vystavit doklad o zaplacení a s ním jít na pobočku?
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
azezk
Protonová léčba ve smyčce sporů
Pražské protonové centrum (PTC) v minulých dnech oznámilo, že Všeobecné zdravotní pojišťovně nabízí vstřícné řešení, které bude v zájmu pacientů, povede k věcným jednáním a ukončení sporů. VZP vyjádřila obavy, že protonovému centru jde pouze o zisk, nikoli o pacienty.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
Petra Klusáková
aazpct
ezk
Interview s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem
SRCM: ČT 24 DATI: 11.09.2013 Začíná Interview Daniely Drtinové.
azrusnok
2013-09-1111.9.ČT 24
aaaazezk
kubek
neschopenky
rozpočet
České lázně chřadnou. Letos jim ubyla třetina pacientů
SRCM: E15 DATI: 09.09.2013 TITA: České lázně chřadnou.
z2013-09-099.9.E15
azezk
IKEM provedl od roku 1995 tisíc transplantací jater
TITA: IKEM provedl od roku 1995 tisíc transplantací jater ISSU: 0017 Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedli v polovině srpna (13. 8.) jubilejní tisící transplantaci jater. Šestačtyřicetiletá pacientka ze Sokolovska získala spolu s novými játry i novou ledvinu.
z2013-09-1010.9.Medical Tribune
ton
azezk
Olejár s Cikrtem v ostré při. Kvůli nápadům některých stran. Co je čílí nejvíc?
SRCM: parlamentnilisty.cz DATI: 11.09.2013 TITA: Olejár s Cikrtem v ostré při.
z2013-09-1111.9.parlamentnilisty.cz
Olga Böhmová
azezk
Poplatky za pobyt v nemocnici
Ze zpráv v tisku mi není jasné, kdy budou v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu zrušeny regulační poplatky za pobyt v nemocnici. Formulace, že Ústavní soud zrušil zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun, která se občas ve sdělovacích prostředcích objevuje, není správná.
z2013-09-099.9.Revue Sondy
(vzp)
azezk
Zdravotnictví ČR 2012 ve statistických údajích
Počet obyvatel se tak zvýšil o 10 700 osob, což bylo téměř výhradně v důsledku zahraniční migrace.
z2013-09-099.9.Tempus Medicorum
Milan Kubek
aazezk
rozpočet
České lázně neprosperují a mají existenční problémy
REGI: Rozhlas České lázně neprosperují, mají existenční problémy a jejich příjmy spadly během 3 let na polovinu. Začíná Dvacet minut Radiožurnálu, dobré odpoledne.
z2013-09-099.9.Radiožurnál
azezk
Krizový štáb vyzval vládu, ať řeší krizovou situaci nemocnic
SRCM: denik.cz DATI: 10.09.2013 Vláda by měla rozhodnout o odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven, nebo o přerozdělení zůstatků na jejich účtech.
z2013-09-1010.9.denik.cz
aaazezk
pohledavky
rozpočet
Nákladová efektivita atorvastatinu vs. simvastatinu v prevenci KVO
SRCM: Medical Tribune DATI: 10.09.2013 TITA: Nákladová efektivita atorvastatinu vs. simvastatinu v prevenci KVO ISSU: 0017 PGPP: 007 CLMN: Ze světa farmacie CREA: PharmDr. Jiří Klimeš, Ing. Milan Vocelka, MUDr. Tomáš Doležal, Ph. D. LANG: cz DMCL: A3AA13170701.TXT LNKW: http://www.medical-tribune.cz
z2013-09-1010.9.Medical Tribune
PharmDr. Jiří Klimeš, Ing. Milan Vocelka, MUDr. Tomáš Doležal, Ph. D.
azezk
Situace nemocnic je vážná
TITA: Situace nemocnic je vážná Vláda by měla rozhodnout o odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven, nebo o přerozdělení zůstatků na jejich účtech. Nemocnice by tak dostaly přidáno ještě letos a mohly zaplatit dodavatelům.
z2013-09-1111.9.Haló noviny
(ste, ng)
aaazezk
pohledavky
rozpočet
Zdravotnické odbory: České lázně potřebují léčebnou kúru
SRCM: CT24.cz DATI: 09.09.2013 Lázním totiž klesly příjmy od pojišťoven, počty léčených, počty zaměstnanců i jejich platy.
z2013-09-099.9.CT24.cz
obr
azezk
Řešte krizovou situaci nemocnic, vyzval krizový štáb vládu
SRCM: tyden.cz DATI: 10.09.2013 Vláda by měla rozhodnout o odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven nebo o přerozdělení zůstatků na jejich účtech.
z2013-09-1010.9.tyden.cz
ČTK
aaazezk
pohledavky
rozpočet
Zachrání lázně nový ministr?
TITA: Zachrání lázně nový ministr? Českým a moravským lázním klesly příjmy od zdravotních pojišťoven, počty léčených, počty zaměstnanců i jejich platy.
z2013-09-1010.9.Haló noviny
(ng)
azezk
VZP: Centrum se domáhá zisku, který nemá ve zdravotnictví obdoby. Platit máme všichni
TITA: VZP: Centrum se domáhá zisku, který nemá ve zdravotnictví obdoby. Pražské protonové centrum bratrů Laštovkových vydalo tiskovou informaci, ve které jedním dechem hovoří o tom, že nabídlo VZP vstřícný krok při řešení vzájemného sporu, a zároveň sděluje, že podalo na pojišťovnu další žalobu. Protože čtenář takového sdělení může být právem zmatený, rozhodla se VZP tyto informace upřesnit.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
red, ptc, vzp
aazpct
ezk
Akce Angelina zlákala zatím 140 žen z Mostecka
SRCM: 5plus2.cz DATI: 10.09.2013 Jako ty z okresu Most, které kvůli tomu jezdí do Chomutova nebo do Ústí nad Labem.
z2013-09-1010.9.5plus2.cz
Monika Gordíková
aazezk
angelina
Srdcerváči nenastavují dlaň, ale podávají ruku
TITA: Srdcerváči nenastavují dlaň, ale podávají ruku ISSU: 0017 Moderní medicína v současnosti nabízí nemocným takové možnosti, o kterých si pacienti před několika málo desítkami let mohli nechat jen zdát. Moderní medicína přináší mnohé benefity jak pro pacienta, tak pro zdravotníky i celý systém, odvrácenou stranou této mince jsou zvýšené finanční náklady a kromě jiného i větší množství lidí, kteří dlouhodobě žijí s chronickou chorobou či nějakou formou handicapu.
z2013-09-1010.9.Medical Tribune
ton
aazezk
rozpočet
Infekční průjem: V nemocnici kvůli němu skončí čtyři tisíce dětí ročně
TITA: Infekční průjem: V nemocnici kvůli němu skončí čtyři tisíce dětí ročně ISSU: 0210 Praha – Malý David byl poprvé hospitalizován kvůli průjmu, když mu bylo čtvrt roku.
z2013-09-099.9.Pražský deník
MICHAELA KOUBOVÁ
azezk
Se zářijovými dětmi se (znovu) narodila i celá roudnická nemocnice
SRCM: CT24.cz DATI: 11.09.2013 Roudnice nad Labem (Litoměřicko) – První děti se narodily v obnovené porodnici v Roudnici nad Labem.
z2013-09-1111.9.CT24.cz
ČT24
azezk
STALO SE PŘED DESETI LETY
TITA: STALO SE PŘED DESETI LETY ISSU: 0212 Veřejnou obrazovku za třicet tisíc korun zničil v Mostě výtržník. Na dotek citlivý monitor byl součástí informačního systému, který město postavilo z peněz Evropské unie.
z2013-09-1111.9.Mostecký deník
azezk
Školka nebude, nemocnice na ni nemá
TITA: Školka nebude, nemocnice na ni nemá ISSU: 0211
z2013-09-1010.9.Mladá fronta Dnes
(ČTK)
azezk
Téma: Stomatologie
BRDT: Poradíme vám - lékařská témata MODE: Stanislav JURÍK REGI: Regionální rozhlas Pravidelná úterní lékařská poradna, dnes po půl 9 se stomatologem nebo, chcete-li, zubařem, pan doktor Pavel Vlnař ve studiu.
z2013-09-1010.9.ČRo - Plzeň
azezk
TOP 09 chce bonusy pro nekuřáky
TITA: TOP 09 chce bonusy pro nekuřáky ISSU: 0212 Zdravý způsob života a dodržování prevence se podle informací Práva mají stát jedním z taháků volebního programu TOP 09 ve zdravotnictví.
z2013-09-1111.9.Právo
(ada, nig)
aazezk
nadstandard
V Plzni funguje nové dialyzační centrum. Testovat tu budou i nové léky
TITA: V Plzni funguje nové dialyzační centrum. Nové dialyzační centrum a nefrologickou ambulanci pro pacienty s chorobami ledvin otevřela plzeňská nemocnice Privamed. Zároveň zavzpomínal na dobu, kdy jako mladý medik po promoci začínal v roce 1973 na interní klinice v Plzni na Borech.
z2013-09-1010.9.plzen.iDNES.cz
MF DNES, Jitka Šrámková
azezk
Aktuální stav v tvorbě zdravotnické legislativy
TITA: Aktuální stav v tvorbě zdravotnické legislativy ISSU: 0019 Martin Plíšek definoval situaci v tvorbě legislativy zdravotnictví, která nastala po pádu vlády a rozpuštění poslanecké sněmovny. Zastavily se práce na řadě zdravotnických zákonů.
azplíšek
2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
čtk, red
aazezk
nadstandard
Centra duševního zdraví v systému psychiatrické péče
TITA: Centra duševního zdraví v systému psychiatrické péče ISSU: 0019 Jan Bodnár stojí v čele týmu, který připravuje podklady pro čerpání dotací z evropských strukturálních fondů v programovacím období 2014–2020 na oblast psychiatrické péče. Evropské peníze by měly pomoci s nastartováním reformy psychiatrické péče v ČR.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
ga
azezk
Ještě k potvrzení o odmítnutí převzít pacienta do péče
TITA: Ještě k potvrzení o odmítnutí převzít pacienta do péče ISSU: 0009 Přečetl jsem si v posledním čísle časopisu Tempus medicorum příspěvek pana MUDr. Jiřího Prokeše, všeobecného praktického lékaře z Nového Jičína, "Jak je to s odmítnutím převzít pacienta" a musím uznat, že jeho argumenty vychází z praxe a jsou naprosto logické a správné.
z2013-09-099.9.Tempus Medicorum
JUDr. Jan Mach
azezk
Lázně na sešupu
SRCM: Euro DATI: 09.09.2013 TITA: Lázně na sešupu ISSU: 0037 PGPP: 010 CIRC: 23124 READ: 88000 CLMN: Monitor CREA: (myš) LANG: cz DMCL: Eu37A10C.TXT LNKW: http://www.euro.cz ISSN: 1212-3129 REGI: Časopisy - ekonomika a politika DATP: 09.09.2013 04:57:41 IDFK: CEEU20130909010005 HASH: 3lyfq59ofs SHGR
z2013-09-099.9.Euro
(myš)
azezk
Prevence: prohlídky, očkování i screening
CLMN: Zdraví
z2013-09-1010.9.Metro
KAMILA HUDEČKOVÁ
aazezk
porod
Záchranný kruh pro zdravotnictví musí hodit ministr Holcát
TITA: Záchranný kruh pro zdravotnictví musí hodit ministr Holcát ISSU: 0018 Potápějící se zdravotnictví, jak jej vidí zástupci nemocnic a největší favorit nadcházejících voleb ČSSD, musí zachraňovat ještě současná vláda. ČSSD vyzvala ministra zdravotnictví v demisi Martina Holcáta, aby pro resort neprodleně zajistil miliardy nutné k přežití do konce roku.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
Filip Kůt Citores
aazezk
pohledavky
Zlý sen
SRCM: Zdravotnické noviny DATI: 09.09.2013 TITA: Zlý sen ISSU: 0018 PGPP: 036 READ: 48000 CLMN: Povídka CREA: Jiří P. Stýblo LANG: cz DMCL: ZJ18A36A.TXT LNKW: http://www.zdn.cz ISSN: 0044-1996 REGI: Časopisy - oborové tituly DATP: 09.09.2013 04:58:29 IDFK: COXZ20130909010056 HASH: e2ezkucqwa SHGR:
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
Jiří P. Stýblo
azezk
ZP souhlasí s časnou nutriční podporou v onkologii
TITA: ZP souhlasí s časnou nutriční podporou v onkologii ISSU: 0017 Od začátku července mají onkologové v praxi novou možnost, jak jí účinněji čelit. Výsledkem těchto snah je alespoň částečné uvolnění preskripce sippingu pro onkologa.
z2013-09-1010.9.Medical Tribune
azezk
4 nemocnice zřizované Zlínským krajem v průběhu 1. pololetí vytvořily dluh 160 milionů korun
TITA: 4 nemocnice zřizované Zlínským krajem v průběhu 1. pololetí vytvořily dluh 160 milionů korun READ: 182000 S nejvyšší ztrátou zhruba 100 milionů se potýká zlínská Krajská nemocnice Tomáše Bati. Hospodaření kroměřížské nemocnice pak výrazně zhorší aktuální požadavek ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny, prozradil náměstek hejtmana Lubomír Nečas z SPOZ.
z2013-09-1111.9.ČRo - Brno
azezk
Axitinib hrazen z veřejného pojištění
TITA: Axitinib hrazen z veřejného pojištění ISSU: 0018 Od 1. září letošního roku byl lék axitinib určený k terapii renálního karcinomu zařazen do seznamu přípravků hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Axitinib (Inlyta) je určen k léčbě dospělých pacientů s pokročilým renálním karcinomem (RCC) po selhání předchozí terapie sunitinibem nebo cytokiny.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
(red)
azezk
Oceňujeme trpělivost a zdrženlivost zdravotníků
TITA: Oceňujeme trpělivost a zdrženlivost zdravotníků ISSU: 0018 S blížícím se posledním kvartálem roku je prý finanční situace nemocnic neudržitelná. Jestliže resortu zdravotnictví nebude neprodleně aplikován finanční bolus z již tak napjatého státního rozpočtu, může řada nemocnic zkolabovat.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
Filip Kůt Citores
aaazezk
pohledavky
rozpočet
Podrobný průvodce změnami, které přineslo zvýšení minimální mzdy
TITA: Podrobný průvodce změnami, které přineslo zvýšení minimální mzdy ISSU: 0253 Ode 1. srpna 2013 je nejnižší oficiální mzda v Česku o 500 korun vyšší - činí osm a půl tisíce korun. Přinášíme přehledný výčet důsledků, které zvýšení minimální mzdy znamená.
z2013-09-1010.9.probyznysinfo.ihned.cz
redakce ProByznys.info
azezk
Biologická léčba pomáhá, ale je drahá. Vývoj léku stojí 30 miliard
TITA: Biologická léčba pomáhá, ale je drahá. Vývoj léku stojí 30 miliard ISSU: 0254 Zhoubné nádory nebo nemoci oběhového ústrojí.
z2013-09-1111.9.ona.iDNES.cz
iDNES.cz, Petra Barochová
azezk
Čas mezi psem a vlkem
Motto: Šetřete pesimismem.
azrusnok
2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
MUDr. Milan Novák
aazpct
ezk
České lázně jsou v krizi, varují odbory. Ministerstvo zdravotnictví změny neplánuje
SRCM: zpravy.rozhlas.cz TITA: České lázně jsou v krizi, varují odbory. Ministerstvo zdravotnictví změny neplánuje ISSU: 0252
azpolák
2013-09-099.9.zpravy.rozhlas.cz
Jana Vondráčková,Veronika Sedláčková
azezk
Dny fitness s Česko se hýbe vám zdarma otevřou dveře ke sportu
SRCM: protext.cz DATI: 10.09.2013 TITA: Dny fitness s Česko se hýbe vám zdarma otevřou dveře ke sportu ISSU: 0253
z2013-09-1010.9.protext.cz
sih
azezk
Firemní školka nebude
TITA: Firemní školka nebude Nemocnice v Blansku nakonec nezřídí firemní školku pro děti svých zaměstnanců, jak to měla ještě loni v plánu. Projekt se tak odkládá na neurčito.
z2013-09-099.9.Rádio Čas
azezk
Jak se nestat rektorem Univerzity Karlovy
SRCM: Ceskapozice.cz DATI: 09.09.2013 Lhůta pro podávání návrhů na kandidáty je do 25. září, dosud své kandidatury potvrdili tři adepti: Michal Stehlík, Stanislav Štech a Tomáš Zima (ČESKÁ POZICE se všemi chystá obsáhlejší rozhovory).
z2013-09-099.9.Ceskapozice.cz
Daniel Münich
azezk
Kraj je v očkování proti rotavirovým infekcím na posledním místě
TITA: Kraj je v očkování proti rotavirovým infekcím na posledním místě ISSU: 0210
z2013-09-099.9.Chebský deník
(red)
azezk
Na rotaviry se na Berounsku připravily jen čtyři děti
SRCM: 5plus2.cz DATI: 09.09.2013 Nejvíce dětí naopak lékaři naočkovali na Kladensku a Mělnicku.
z2013-09-099.9.5plus2.cz
cov
azezk
Nemocnici chci oddlužit, plánuje nový šéf v Kroměříži
TITA: Nemocnici chci oddlužit, plánuje nový šéf v Kroměříži ISSU: 0213 KROMĚŘÍŽ Za dva týdny se oficiálně změní vedení Kroměřížské nemocnice.
z2013-09-1212.9.Mladá fronta Dnes
(fuk)
azezk
Po padesátce bývala dialýza tabu. Nové přístroje to změnily
TITA: Po padesátce bývala dialýza tabu. Nové přístroje to změnily ISSU: 0212
z2013-09-1111.9.Mladá fronta Dnes
Jitka Šrámková
azezk
Podřípská nemocnice zůstane zachována
SRCM: ČT 1 DATI: 11.09.2013 Podřipská nemocnice v Roudnici nad Labem zatím zrušena nebude.
z2013-09-1111.9.ČT 1
azezk
Poláci vykořisťují slovenské ZP
TITA: Poláci vykořisťují slovenské ZP Mezeru ve slovenských zákonech začali využívat někteří Poláci – od slovenských zdravotních pojišťoven (ZP) si nechávají proplácet náklady na léčbu, ačkoliv sami platí v SR na zdravotních odvodech jen symbolické částky. Podle slovenských médií ZP tak již přišly o více než milión eur.
azpolák
2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
čtk
azezk
Pravice "zachraňovaná" socialisty
SRCM: parlamentnilisty.cz DATI: 09.09.2013 Jméno Václav Klaus není program, ovšem to některým profláknutým politikům nevadí a snaží se po jeho zádech vyšplhat do Sněmovny.
z2013-09-099.9.parlamentnilisty.cz
Martin Rumler
azezk
Přichází čas na očkování proti chřipce
TITA: Přichází čas na očkování proti chřipce ISSU: 0009 Češi mu však moc nevěří. Začátek podzimu je ideální dobou na očkování proti chřipce.
z2013-09-099.9.Brněnský Metropolitan
Zuzana Křesťanová
azezk
Velký přehled: Soukromé vysoké školy ještě přijímají! Víme, kde máte šanci!
TITA: Velký přehled: Soukromé vysoké školy ještě přijímají! Nebo jste kvůli učení na maturitu neměli čas řešit, kde studovat dál? Pak pro vás máme dobrou zprávu - soukromé vysoké školy přijímají přihlášky i během září.
z2013-09-099.9.Blesk.cz
azezk
VyGOOGLený svět
Začalo to tiskárnou z lega
z2013-09-1212.9.Instinkt
Jakub Kvasnieka
azezk
Vzácná onemocnění a centrová péče
Pokud je prevalence onemocnění nižší než 5 : 10 000, říkáme, že onemocnění je vzácné.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
era
aazezk
portál
Vzpoura tvrdohlavé ženy
Případ porodní asistentky Ivany Königsmarkové bývá vnímán hlavně jako spor o přípustnost domácích porodů.
z2013-09-099.9.Respekt
PETR TŘEŠŇÁK
aazezk
porod
Kvalifikační dohody lékařů – stále aktuální problém
Ač jsme se v minulosti na stránkách Tempus medicorum problematice kvalifikačních dohod již věnovali, zaznamenáváme ze strany lékařů stále značné množství dotazů, které se právě těchto dohod týkají. Z tohoto důvodu považujeme za potřebné toto téma v naší právní poradně opět otevřít a upozornit čtenáře na úskalí, která mohou být s uzavíráním a nároky vyplývajícími z kvalifikačních dohod spojena.
z2013-09-099.9.Tempus Medicorum
Mgr. Aleš Buriánek
aazezk
porod
Lázeňství je v krizi, upozorňují zdravotnické odbory
SRCM: aktualne.cz DATI: 10.09.2013 Lázním klesají příjmy, počty pacientů i zaměstnanců.
z2013-09-1010.9.aktualne.cz
Barbora Valešová
azezk
Pneumokokové vakcíny u dětí
O pneumokokových vakcínách bylo na tomto místě psáno v únoru 2012. Od té doby přibyly poznatky především o účinnosti nových konjugovaných vakcín. Hlavní změnou za poslední rok je schválení 13valentní vakcíny Evropskou komisí pro děti starší 5 let. Nebyla registrována žádná nová pneumokoková vakcína.
z2013-09-099.9.Lékařské listy - ZDN
MUDr. Daniel Dražan
azezk
POZOR ZMĚNA!
V minulém čísle Sondy Revue vyšla na str. Vzhledem k tomu, kdy měla rubrika Právní servis uzávěrku, jsme již nestihli zareagovat na to, že nová vláda zvýšila minimální mzdu z 8000 na 8500 Kč.
z2013-09-099.9.Revue Sondy
azezk
Status studenta
SRCM: Mladá fronta Dnes DATI: 10.09.2013 TITA: Status studenta ISSU: 0211 PGPP: 006 CIRC: 246620 READ: 892000 CLMN: Peníze CREA: (jol) LANG: cz DMCL: M211H06D.TXT LNKW: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp ISSN: 1210-1168 REGI: Celostátní deníky DATP: 10.09.2013 04:22:22 IDFK: DCMF20130910010043 HASH:
z2013-09-1010.9.Mladá fronta Dnes
(jol)
azezk
Svaz lázní bije na poplach. Hegerova vyhláška je může zlikvidovat
SRCM: parlamentnilisty.cz DATI: 09.09.2013 V pondělních Dvaceti minutách Radiožurnálu byl hostem moderátora Martina Veselovského MUDr.
z2013-09-099.9.parlamentnilisty.cz
jma
azezk
Zdravotnictví by mělo dostat od státu víc peněz
TITA: Zdravotnictví by mělo dostat od státu víc peněz ISSU: 0019 Podle návrhu státního rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí v demisi Ing. Zdravotnictví z peněz od státu hradí například výzkum a vývoj, přípravu na krizové stavy, jako vybavení záchranek, investice do státních nemocnic, či očkování a pandemický plán.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
mf, čtk, red
aazezk
rozpočet
Zvýšené platby za pojištěnce seberou pojišťovny
SRCM: prazskenovinky.cz DATI: 10.09.2013 TITA: Zvýšené platby za pojištěnce seberou pojišťovny ISSU: 0253
z2013-09-1010.9.prazskenovinky.cz
aazezk
rozpočet
SRN: Komora proti "jedné" pojišťovně
Před volbami do spolkového sněmu (22. září) německá lékařská komora zveřejnila své stanovisko, v němž politiky vybízí k řešení hlavních oblastí zdravotnického systému. Lékaři se vyslovují za zachování duálního systému zdravotního pojištění, v němž spolu do jisté míry soutěží veřejnoprávní a soukromé pojišťovny, a za jeho další rozvíjení.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
(vla)
azezk
Volební daňové menu: Vyšší odvody pro bohaté a úlevy pro důchodce
SRCM: CT24.cz DATI: 09.09.2013 Praha – Kolik budeme po volbách odvádět státu?
z2013-09-099.9.CT24.cz
obr
azezk
Vyšší minimální mzda už těší brigádníky či nezaměstnané
TITA: Vyšší minimální mzda už těší brigádníky či nezaměstnané ISSU: 0210 Pocítit to mohli třeba někteří brigádníci. Zvýšení minimální mzdy se však projevilo i na povolené výši přivýdělku nezaměstnaných nebo na příplatku za práci ve ztíženém prostředí.
z2013-09-099.9.Pelhřimovský deník
DOMINIKA DUFKOVÁ
aazezk
rozpočet
Platby za státní pojištěnce porostou
TITA: Platby za státní pojištěnce porostou ISSU: 0018 Resortem netrpělivě očekávané rozhodnutí vlády o navýšení platby za státní pojištěnce ještě bude předmětem debaty. V návrhu státního rozpočtu na příští rok se ale s prostředky na navýšení odvodů za státní pojištěnce počítá, otázkou tak nadále zůstává už jen konečná částka.
azrusnok
2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
Filip Kůt Citores
aazezk
rozpočet
Péče o zaměstnance a zákoník práce
Účelem tohoto článku je blíže specifikovat Část desátou zákona č. Uvedená problematika je totiž nedílnou součástí úpravy pracovněprávních vztahů. Tato úprava je však minimální vzhledem k tomu, že liberální pojetí zákoníku práce (dále též ZP) umožňuje zaměstnavatelům, aby zaměstnancům přiznali péči ve větším rozsahu.
z2013-09-099.9.Revue Sondy
JUDr. VĚRA JŮDLOVÁ
aazezk
porod
PĚT RAD aneb Exekuce a její druhy
TITA: PĚT RAD aneb Exekuce a její druhy ISSU: 0212 Každý z nás čas od času řeší nějakou právní otázku, častokrát si však ani neuvědomujeme, že konkrétní záležitost v sobě skrývá mnohem více právních problémů a její řešení není tak jednoduché, jak se mohlo zpočátku zdát.
z2013-09-1111.9.Moravskoslezský deník
aazezk
pohledavky
Počet lázeňských pobytů se snižuje
SRCM: ČT 24 DATI: 09.09.2013 Jana Málka už tady ve Slatinných lázních Toušeň znají.
z2013-09-099.9.ČT 24
azezk
Pomaturitní studium jazyků Můžete se zlepšit až o dvě úrovně
TITA: Pomaturitní studium jazyků Můžete se zlepšit až o dvě úrovně ISSU: 0210 Pomaturitní studium na jazykových školách zůstane nadále atraktivní, protože účastníci mohou stále využívat studentských výhod.
z2013-09-099.9.Mladá fronta Dnes
Kateřina Hovorková
azezk
Pozvánka na Události
SRCM: ČT 1 DATI: 09.09.2013 Podávat by je musel každý, kdo si pořídí dům nebo jinou realitu za více než 10 milionů korun, anebo jakékoli movité věci v hodnotě přes 2 miliony.
z2013-09-099.9.ČT 1
azezk
Předčasné volby se blíží. A co dál?
TITA: Předčasné volby se blíží. Za pár týdnů budou Češi opět u volebních uren - čekají je předčasné volby do parlamentu. I tentokrát budou do politiky kandidovat mnozí lékaři.
z2013-09-1010.9.Medical Tribune
azezk
Při náboru zůstanou firmy opatrné, míní experti a předpovídají propouštění
SRCM: zpravy.rozhlas.cz TITA: Při náboru zůstanou firmy opatrné, míní experti a předpovídají propouštění ISSU: 0254 České firmy budou v nabírání nových pracovníků kvůli nepříznivé ekonomické situaci stále opatrné.
z2013-09-1111.9.zpravy.rozhlas.cz
Jan Beneš
azezk
Sazka za Hušáka: Milionové odměny, sauna i vířivka v aréně
SRCM: CT24.cz DATI: 10.09.2013 Praha - Loterie Sazka byla kdysi pro sportovce životně důležitá.
z2013-09-1010.9.CT24.cz
ire
azezk
Scottish Medicines Cons. schválilo léčbu jaterní encefalopatie
SRCM: protext.cz DATI: 10.09.2013 schválilo léčbu jaterní encefalopatie ISSU: 0253
z2013-09-1010.9.protext.cz
pah
azezk
Sliby ČSSD: dobré pro lidi, špatné pro firmy
SRCM: Hospodářské noviny DATI: 09.09.2013 TITA: Sliby ČSSD: dobré pro lidi, špatné pro firmy ISSU: 0175 PGPP: 004 CIRC: 45065 READ: 190000 CLMN: Česko CREA: Jakub Žák LANG: cz DMCL: H175A04B.TXT LNKW: http://www.hn.iHNed.cz/ ISSN: 0862-9587 REGI: Celostátní deníky DATP: 09.09.2013 04:59:48 IDFK: DCHN20130909010011
z2013-09-099.9.Hospodářské noviny
Jakub Žák
azezk
Soudní ofenzíva ve věci domácích porodů
CREA: top, čtk, ln Ústavní soud (ÚS) zrušil 28 srpna v Brně rozsudek nad prezidentkou Unie porodních asistentek Ivanou Königsmarkovou. Navíc měla zdravotní pojišťovně zaplatit 2,7 miliónu korun.
azpolák
2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
top, čtk, ln
aazezk
porod
Soukromé vysoké školy ještě přijímají
TITA: Soukromé vysoké školy ještě přijímají ISSU: 0210
z2013-09-099.9.Blesk
Eva Fraňková
azezk
Třináct dětí v okrese bylo očkováno proti rotavirům s příspěvkem VZP
TITA: Třináct dětí v okrese bylo očkováno proti rotavirům s příspěvkem VZP ISSU: 0210 V okrese Louny jich bylo 13. Rotavirové infekce jsou nejčastější příčinou hospitalizace malých dětí s infekčními průjmy.
z2013-09-099.9.Žatecký a lounský deník
(tich, pk)
azezk
ÚŘEDNÍ ZPRÁVY OKRESNÍHO FOTBALOVÉHO SVAZU STRAKONICE
Schvaluje seznam hráčů mladších 6 let FO Blatná a Katovice. Schvaluje soupisky 35+ Bavorov, Čkyně.
z2013-09-1212.9.Strakonický deník
azezk
Úvěry, kreditky, splátky: Jak vypadá bílá chudoba
SRCM: CT24.cz DATI: 11.09.2013 TITA: Úvěry, kreditky, splátky: Jak vypadá bílá chudoba ISSU: 0254
z2013-09-1111.9.CT24.cz
Iva Brejlová
azezk
V Ústeckém kraji mají při hledání zaměstnání problémy i vysokoškoláci
SRCM: zpravy.rozhlas.cz TITA: V Ústeckém kraji mají při hledání zaměstnání problémy i vysokoškoláci ISSU: 0252 Podle aktuálních výsledků kraj stále vede pochmurnou statistiku nezaměstnanosti v Čechách.
z2013-09-099.9.zpravy.rozhlas.cz
Iva Zítková
azezk
Daruj krev s Českým rozhlasem
"Daruj krev s Českým rozhlasem," to je název tradiční akce, která se v Plzni uskuteční tuto středu. Patronkou projektu se opět stala plzeňská rodačka sportovní střelkyně Kateřina Emmons. Jak dodává Pavel Bouda z oddělení marketingu Českého rozhlasu Plzeň, dárci dostanou v rámci této akce drobný dárek.
z2013-09-1010.9.ČRo - Plzeň
azezk
Do kondice dostanou děti praktici
TITA: Do kondice dostanou děti praktici ISSU: 0211 Praha – Aby jednou lékaři neměli takovou práci s tlustými cukrovkáři, kterým zní slova zdravý životní styl asi jako škrábání nehtů po tabuli, chce ministerstvo zdravotnictví bojovat s kily navíc už odmala.
z2013-09-1010.9.Českobudějovický deník
(mk, kp)
azezk
Domácí a profylaktická léčba v současné péči o dětské hemofiliky
V ČR je formou domácí léčby léčena naprostá většina dětských hemofiliků, procento takto léčených stoupá s tíží hemofilie. Díky profylaktické léčbě je dnes možno i u těžkých hemofiliků zabránit vzniku invalidizující hemofilické artropatie. V druhé polovině minulého století došlo k dramatickým změnám v péči o dětské hemofiliky.
z2013-09-099.9.Lékařské listy - ZDN
MUDr. Vladimír Komrska, CSc.
azezk
Doporučení otylého psychologa při otylosti
SRCM: Vitalia.cz DATI: 11.09.2013 Obezita je nemoc a šíří se srovnatelně s epidemií.
z2013-09-1111.9.Vitalia.cz
Tomáš Novák
azezk
Je očkování proti HPV opravdu nesmysl?
TITA: Je očkování proti HPV opravdu nesmysl? CLMN: Zdraví Vakcinace patří mezi mezníky, které výrazným způsobem pozitivně ovlivnily život na naší planetě, a to nejenom lidí, ale i zvířat.
z2013-09-099.9.dama.cz
PR
azezk
Je zle – zaměstnanost českých žen s malými dětmi je nízká
SRCM: Ceskapozice.cz DATI: 10.09.2013 TITA: Je zle – zaměstnanost českých žen s malými dětmi je nízká ISSU: 0253
z2013-09-1010.9.Ceskapozice.cz
Eva Syková
aazezk
rozpočet
Jsou skutečně všechny statiny rovnocenné?
TITA: Jsou skutečně všechny statiny rovnocenné?
z2013-09-1010.9.Medical Tribune
Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
azezk
Kohoutová (ODS): Záměr ČSSD mi připomíná novodobé otrokářství
SRCM: parlamentnilisty.cz DATI: 09.09.2013 TITA: Kohoutová (ODS): Záměr ČSSD mi připomíná novodobé otrokářství ISSU: 0252
z2013-09-099.9.parlamentnilisty.cz
ODS
azezk
Kohoutová: Záměr ČSSD mi připomíná novodobé otrokářství
SRCM: prvnizpravy.cz DATI: 10.09.2013 "Odměnou za práci" budou poukázky.
z2013-09-1010.9.prvnizpravy.cz
azezk
Lázeňství v krizi
SRCM: ČT 1 DATI: 09.09.2013 Černé vyhlídky se podle odborářů naplňují.
z2013-09-099.9.ČT 1
azezk
Neodolatelná klasika
SRCM: Lidové noviny DATI: 10.09.2013 TITA: Neodolatelná klasika ISSU: 0211 PGPP: 010 CIRC: 51028 READ: 226000 CLMN: Názory CREA: LENKA ZLÁMALOVÁ LANG: cz DMCL: L211A10C.TXT LNKW: http://www.lidovky.cz/ ISSN: 0862-5921 REGI: Celostátní deníky DATP: 10.09.2013 04:22:12 IDFK: DCLN20130910010043 HASH:
z2013-09-1010.9.Lidové noviny
LENKA ZLÁMALOVÁ
aaazezk
neschopenky
rozpočet
Nezaměstnanost v Česku stagnuje. Inflace v srpnu klesla
SRCM: zpravy.rozhlas.cz TITA: Nezaměstnanost v Česku stagnuje. Inflace v srpnu klesla ISSU: 0252
z2013-09-099.9.zpravy.rozhlas.cz
Jan Beneš,Lenka Rafaelová
azezk
Obcím chybí lékaři
SRCM: ČT 1 DATI: 09.09.2013 TITA: Obcím chybí lékaři
z2013-09-099.9.ČT 1
azezk
Obézní děti mají dostat do kondice praktičtí lékaři
SRCM: denik.cz DATI: 10.09.2013 Úřad proto plánuje, že by s pohybovým plánem a jídelníčkem mohli malým tlouštíkům pomoci praktičtí lékaři.
z2013-09-1010.9.denik.cz
azezk
Odbory vyzývají vládu k urychlené akci na záchranu nemocnic
SRCM: prvnizpravy.cz DATI: 10.09.2013 TITA: Odbory vyzývají vládu k urychlené akci na záchranu nemocnic ISSU: 0253
azrusnok
2013-09-1010.9.prvnizpravy.cz
aazezk
pohledavky
ODS slibuje práci a bydlení pro mladé
SRCM: E15 DATI: 12.09.2013 TITA: ODS slibuje práci a bydlení pro mladé ISSU: 1464
z2013-09-1212.9.E15
Pavel Otto
azezk
Za propad lázní mohou i lékaři. Nepíšou je
TITA: Za propad lázní mohou i lékaři. Nepíšou je ISSU: 0211
z2013-09-1010.9.Pražský deník
(mk)
azezk
Zákeřný protivník: černý kašel
Některé z nemocí, o nichž jsme si mysleli, že je máme už trvale zkrocené, se v posledních letech znovu objevují. Patří k nim i černý kašel. Počet zaznamenaných případů rok od roku roste.
z2013-09-1010.9.Informatorium 3-8
PhDr. Daniela Kramulová
aazezk
porod
ZÁZRAKY moderní medicíny
CLMN: Krása & Zdraví POZNEJTE, CO VÁM SCHÁZÍ Podle průzkumů Češi na zdravotní prevenci příliš nedbají. Od pravidelných prohlídek nás odrazuje hlavně dlouhé čekání na vyšetření i na výsledky.
z2013-09-1111.9.Glanc
aazezk
portál
Zdravotníci ve "státním" si loni přišli na víc peněz
TITA: Zdravotníci ve "státním" si loni přišli na víc peněz ISSU: 0018 Zdravotníkům ve fakultních, krajských a městských nemocnicích rostly v roce 2012 příjmy rychleji než jejich kolegům v soukromých zařízeních, kde se jejich výplaty neřídí tabulkami. Srovnání provedl a zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
(ČTK, fkc)
azezk
Zebra se za nás nerozhlédne, vědí už děti v Rokycanech
SRCM: 5plus2.cz DATI: 09.09.2013 TITA: Zebra se za nás nerozhlédne, vědí už děti v Rokycanech ISSU: 0252
z2013-09-099.9.5plus2.cz
Lucie Sichingerová
azezk
Žádné nohy, ale taky žádný stres, učili se na koních
TITA: Žádné nohy, ale taky žádný stres, učili se na koních ISSU: 0210 Když Andrea Brzobohatá z Brna přišla kvůli meningokokovi o obě nohy, nevzdala se.
z2013-09-099.9.Mladá fronta Dnes
Zuzana Taušová
azezk
Žhavé volební téma: poplatky za ošetření
S půl osmou jsou tu Ranní Televizní noviny, vítejte. Levice je proti platbám, pravice naopak pro jejich zachování. Ve hře jsou totiž více než 2 miliardy korun.
z2013-09-099.9.NOVA
aazezk
kubek
11 opatření pro lepší výběr daní a důsledný boj s daňovými úniky
SRCM: parlamentnilisty.cz DATI: 09.09.2013 TITA: 11 opatření pro lepší výběr daní a důsledný boj s daňovými úniky ISSU: 0252
z2013-09-099.9.parlamentnilisty.cz
Jan Mládek
azezk
Aktuální přehled investičních úvěrů: Srovnejte si nabídky tuzemských bank
TITA: Aktuální přehled investičních úvěrů: Srovnejte si nabídky tuzemských bank ISSU: 0252 K tomuto účelu slouží investiční úvěry, které mohou pomoci rozvíjet podnikání, získat peníze na stroje, zařízení, auta nebo na nákup obchodních podílů nebo cenných papírů. Přinášíme aktuální přehled bankovních investičních úvěrů, které banky mají nyní začátkem září v nabídce.
z2013-09-099.9.probyznysinfo.ihned.cz
Pavlína Zítková
aazezk
pohledavky
Babišův muž: Republika je skoro rozkradená, všude je bída. To musí skončit
SRCM: parlamentnilisty.cz DATI: 09.09.2013 Hnutí Andreje Babiše si prý na nedostatek zájemců o spolupráci nemůže stěžovat.
z2013-09-099.9.parlamentnilisty.cz
Hana Čechová
azezk
Báli se Aleše Hušáka a brali za to miliony
SRCM: ČT 1 DATI: 09.09.2013 TITA: Báli se Aleše Hušáka a brali za to miliony READ: 1622470
z2013-09-099.9.ČT 1
azezk
Bez práce bylo v Moravskoslezském kraji na konci srpna téměř 84 tisíc lidí
SRCM: zpravy.rozhlas.cz Nezaměstnanost se na konci srpna podruhé za sebou mírně zvýšila, a to ve všech okresech, hlavně však v Ostravě a na Karvinsku. Paní Miroslava je z Karviné a je jí přes 50 let.
z2013-09-099.9.zpravy.rozhlas.cz
Martin Knitl
azezk
Bývalá ukrajinská pornoherečka: Těhotnou mě máma v 16 letech vyhodila
TITA: Bývalá ukrajinská pornoherečka: Těhotnou mě máma v 16 letech vyhodila ISSU: 0252 Bývalá pornoherečka z Ukrajiny může i se svými třemi dětmi zůstat v Česku. Kolik vám bylo, když jste se seznámila s manželem?
z2013-09-099.9.ona.iDNES.cz
iDNES.cz, Pavla Matějů
aazezk
porod
České lázně mají velké existenční problémy
České lázně mají velké existenční problémy, řekla dnes novinářům šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková po jednání, na kterém si data porovnaly odbory, zdravotní pojišťovny a lázně. Příčinou je nový indikační seznam, který lázeňskou péči omezil. Odboráři dají data ministru zdravotnictví Martinu Holcátovi na schůzce 17. září.
z2013-09-099.9.ČRo - České Budějovice
azezk
Další porcelánka krachuje 100 lidí se bojí o práci
TITA: Další porcelánka krachuje 100 lidí se bojí o práci ISSU: 0211 KARLOVY VARY/CHODOV – Stovka lidí zřejmě přijde o svou práci.
z2013-09-1010.9.Blesk
(mor)
azezk
Daně po volbách
SRCM: ČT 1 DATI: 09.09.2013 TITA: Daně po volbách
z2013-09-099.9.ČT 1
azezk
Řešení situace nemocnic
Kabinet v demisi by měl rozhodnout o odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven nebo o přerozdělení zůstatků na jejich účtech. Nemocnice by tak dostaly přidáno ještě letos a mohly zaplatit dodavatelům. Jinak hrozí zastavení dodávek energií, léků a potravin a tím i krach některých nemocnic.
z2013-09-1111.9.ČRo - Středočeský kraj
aazezk
pohledavky
Situace v lázeňství
Odboráři si na dnešek pozvali ke společnému jednání zástupce Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven i lázní. Hrozí propouštění a omezování péče, někde i krach lázní. Odboráři dají na stůl svá čísla a čekají to i od ostatních účastníků jednání.
z2013-09-099.9.ČRo - Středočeský kraj
azezk
Slovensko: Elektronické zdravotnictví od roku 2016mu.
Podle plánů slovenské vlády by měly být do 3 let všechny údaje o pacientech v elektronické podobě.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
(kha)
aazezk
portál
Smí stát diktovat, jak má žena rodit? Odpověď dá soud
SRCM: aktualne.cz DATI: 10.09.2013 Odpověď dá soud ISSU: 0253
z2013-09-1010.9.aktualne.cz
Sandra Štefaniková
aazezk
porod
Socialistické zdravotnictví musí skončit
TITA: Socialistické zdravotnictví musí skončit
z2013-09-099.9.Lidové noviny
MARTIN ZVĚŘINA
azezk
Šéf krajského špitálu: Turnov si se svou nemocnicí neví rady
SRCM: 5plus2 DATI: 12.09.2013 Tvrdí, že Turnov bude spojení špitálů hodně bolet.
z2013-09-1212.9.5plus2
MILADA PROKOPOVÁ
azezk
Těžká soda Kalouskovi. Poslankyně KSČM prozradila, co všechno udělá kvůli moci
SRCM: parlamentnilisty.cz DATI: 09.09.2013 TITA: Těžká soda Kalouskovi.
z2013-09-099.9.parlamentnilisty.cz
Jiří Hroník
aazezk
rozpočet
TOP 09 ví, jak vás přimět ke zdravému životnímu stylu. Zde je její návrh
SRCM: parlamentnilisty.cz DATI: 11.09.2013 Uvádí to dnešní vydání deníku Právo.
z2013-09-1111.9.parlamentnilisty.cz
vam
aazezk
nadstandard
Tour de Kids přiláká děti na Kampu
SRCM: 5plus2 DATI: 12.09.2013 PRAHA - Unikátní cyklistický závod pro děti Tour de Kids se uskuteční již v sobotu 21. září v parku Kampa, v blízkosti Sovových mlýnů.
z2013-09-1212.9.5plus2
(vk)
azezk
Ústavní soud se zastal odsouzené porodní asistentky
TITA: Ústavní soud se zastal odsouzené porodní asistentky ISSU: 0018 Ústavní soud 28. srpna 2013 vyhověl stížnosti porodní asistentky Ivany Königsmarkové, kterou v předchozích jednáních obecné soudy uznaly vinnou za pochybení u plánovaného domácího porodu. Podle verdiktu Ústavního soudu se případ vrací k novému projednání.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
David Daniel
aazezk
porod
V ČR se jako novinka zavádí léčba infuzemi vitamínu C
SRCM: denik.cz DATI: 11.09.2013 Novinářům to dnes řekl farmakolog Zdeněk Procházka.
z2013-09-1111.9.denik.cz
azezk
V Liberci nabídli dětem logopedický tábor
TITA: V Liberci nabídli dětem logopedický tábor ISSU: 0018 Logopedický tábor pro několik desítek dětí s poruchami řeči uspořádala o prázdninách Krajská nemocnice Liberec. Na tábor jezdí děti z celé republiky na základě doporučení logopedů.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
(red)
azezk
Ve Štrasburku se hraje o právo na domácí porod, rozhodnutí potrvá měsíce
TITA: Ve Štrasburku se hraje o právo na domácí porod, rozhodnutí potrvá měsíce ISSU: 0253 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se zabýval problematiku domácích porodů v Česku. Rozhodnutí se čeká v řádu měsíců.
z2013-09-1010.9.zpravy.iDNES.cz
iDNES.cz, ČTK
aazezk
porod
Vláda porcuje státní rozpočet
SRCM: ČT 1 DATI: 11.09.2013 Sledujete Události, dobrý večer přeje Marcela Augustová.
azrusnok
2013-09-1111.9.ČT 1
aazezk
rozpočet
Vláda v demisi se znovu projednávala státní rozpočet
SRCM: ČT 24 DATI: 11.09.2013 Šéf financí Jan Fischer sice řekl, že další peníze díky rychlejší ekonomice najde.
azrusnok
2013-09-1111.9.ČT 24
aazezk
rozpočet
Význam časné léčby roztroušené sklerózy
V druhé polovině května proběhl v pražském hotelu Lindner za podpory společnosti Merck spol. O vlivu používaných chorobu modifikujících léčiv (DMD) nejen na snížení počtu relapsů, ale především na oddálení klinického postižení, a o tom, jakými nástroji jej měřit, hovořila v úvodní přednášce druhého dne semináře prof.
z2013-09-1010.9.Medical Tribune
azezk
Opozice: Chceme čísla z nemocnice
TITA: Opozice: Chceme čísla z nemocnice ISSU: 0037 Vše za posledních pět let. Takové požadavky mají na radní města a valnou hromadu nemocnice tamní opoziční zastupitelé.
z2013-09-1111.9.Týden u nás
azezk
Opozice: Chceme čísla za pět let
TITA: Opozice: Chceme čísla za pět let ISSU: 0210 Spory kvůli boskovické nemocnici pokračují. Opozice si myslí, že vedení tají informace.
z2013-09-099.9.Blanenský deník
IVO MICHALÍK
azezk
Píše se na webu
TITA: Píše se na webu Ad Nový dětský kanál lidé nenaladili
z2013-09-1212.9.Domažlický deník
azezk
POLICISTÉ RADILI ŠKOLÁKŮM
TITA: POLICISTÉ RADILI ŠKOLÁKŮM Karlovy Vary – Konec prázdnin znamenal opět větší počet dětí v okolí škol a školských zařízení.
z2013-09-1111.9.Karlovarský deník
(PČR)
azezk
Pomozte malému Ondrovi k drahé operaci Ulzibat!
TITA: Pomozte malému Ondrovi k drahé operaci Ulzibat! Litoměřice, Chotiměř – Pomoci získat finanční prostředky na operaci pro postiženého Ondru Kotyka z Chotiměři můžete i vy.
z2013-09-1212.9.Litoměřický deník
IVO CHRÁSTECKÝ
azezk
Postavil se za nemocné. Uspěl
SRCM: 5plus2 DATI: 12.09.2013 JESENÍK / Nepochopení či špatný výklad nového indikačního seznamu mohly mít fatální důsledky na životy tisícovek psychiatrických pacientů.
z2013-09-1212.9.5plus2
DANUŠE KRČOVÁ
azezk
Pražské protonové centrum uvedlo do provozu třetí ozařovnu
SRCM: prvnizpravy.cz DATI: 11.09.2013 TITA: Pražské protonové centrum uvedlo do provozu třetí ozařovnu ISSU: 0254
z2013-09-1111.9.prvnizpravy.cz
aazpct
ezk
Protonové centrum rozšířuje péči. Otevřelo už třetí ozařovnu
SRCM: parlamentnilisty.cz DATI: 10.09.2013 Pražským centrem už od jeho spuštění několik pacientů prošlo.
z2013-09-1010.9.parlamentnilisty.cz
lze
aazpct
ezk
Průlom v léčbě rakoviny?
Každý rok zemře v Česku na rakovinu zhruba třicet tisíc lidí. Nejinak je tomu v případě vitamínu C, podávaného skrz infuze. Někteří lékaři mluví o zázraku, další ovšem nadšení mírní.
z2013-09-1111.9.TV Barrandov
azezk
Předvolební téma: regulační poplatky ve zdravotnictví
Poplatky za návštěvu lékaře a pobyt v nemocnici se zřejmě opět stanou žhavým předvolebním tématem. Levice je proti platbám, pravice naopak pro jejich zachování. Ve hře jsou totiž více než 2 miliardy korun.
z2013-09-099.9.NOVA
aazezk
kubek
Předvolební téma: regulační poplatky ve zdravotnictví
Poplatky za návštěvu lékaře a pobyt v nemocnici se zřejmě opět stanou žhavým předvolebním tématem. Levice je proti platbám, pravice naopak pro jejich zachování. Ve hře jsou totiž více než 2 miliardy korun.
z2013-09-099.9.NOVA
aazezk
kubek
Přidat zdravotnictví? Ano, ale…
TITA: Přidat zdravotnictví?
azrusnok
2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
Martin Čaban
aazezk
rozpočet
Půlmiliardu z pražského zdravotnictví kryje offshore
SRCM: aktualne.cz DATI: 10.09.2013 Napsal to ve svém aktuálním vydání deník Insider s tím, že nového akcionáře mají i tři lékárny, které sídlí v Krči a Vysočanech.
z2013-09-1010.9.aktualne.cz
Radek Nohl
azezk
Rakousko: Lékaři údajně prodávali data pacientů
TITA: Rakousko: Lékaři údajně prodávali data pacientů ISSU: 0018 Rakouská lékařská komora, svaz zdravotních pojišťoven i ministr zdravotnictví Alois Stöger se zabývají případem, v němž figuruje nelegální prodej údajů o léčbě pacientů. Podle komory se podezření týká 350 lékařů, kteří bez souhlasu pacientů údajně poskytovali data o nich institutu pro výzkum trhu, za což inkasovali stovky eur ročně.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
(vla)
azezk
Rozpočet 2014
SRCM: ČT 24 DATI: 11.09.2013 Česká republika je v trochu paradoxní situaci.
azrusnok
2013-09-1111.9.ČT 24
aazezk
rozpočet
Roztančete svá vnoučata (nejen) v kočárku
SRCM: prazskypatriot.cz DATI: 10.09.2013 Moderuje Jitka Kocurová.
z2013-09-1010.9.prazskypatriot.cz
azezk
Kraj navýšil platby nemocnicím o padesát milionů korun
TITA: Kraj navýšil platby nemocnicím o padesát milionů korun ISSU: 0212 PARDUBICE Pět krajských nemocnic dostane od hejtmanství další subvence.
z2013-09-1111.9.Mladá fronta Dnes
(ČTK)
azezk
Krize lázeňství
České lázně jsou v krizi. Jezdí do nich méně lidí a lázně tak logicky dostávají méně peněz.
azpolák
2013-09-099.9.PRIMA Family
azezk
Lázně jsou v ohrožení, léčených prudce ubylo
TITA: Lázně jsou v ohrožení, léčených prudce ubylo ISSU: 0211
z2013-09-1010.9.Právo
ČTK)
azezk
Lázně mají existenční problémy, mohou za to i lékaři. Nepíšou je
SRCM: denik.cz DATI: 09.09.2013 TITA: Lázně mají existenční problémy, mohou za to i lékaři.
z2013-09-099.9.denik.cz
azezk
Lékaři kritizovali elektronické neschopenky. Budou je muset používat až od roku 2016
TITA: Lékaři kritizovali elektronické neschopenky. Neschopenky vyplňované přes internet mají mnoho odpůrců. Byl bych nerad, aby toto byla další útrapa pro lidi," uvedl v rozhovoru pro IHNED.cz předseda České lékařské komory Milan Kubek.
z2013-09-1010.9.iHNed.cz
Veronika Zemanová, fas, ČTK
aaaazizip
ezk
kubek
neschopenky
Lékaři zavádějí novou léčbu rakoviny, pacienty čeká sloní dávka "céčka"
TITA: Lékaři zavádějí novou léčbu rakoviny, pacienty čeká sloní dávka "céčka" ISSU: 0254 V Česku se zavádí novinka v boji s rakovinou. Dlouhodobě se infuze dávají jako doplněk protinádorové léčby, řekl novinářům farmakolog Zdeněk Procházka.
z2013-09-1111.9.zpravy.iDNES.cz
iDNES.cz, ČTK
azezk
Letitý sál pro operace prsou vypadá jako nový
TITA: Letitý sál pro operace prsou vypadá jako nový ISSU: 0211
z2013-09-1010.9.Plzeňský deník
PAVEL KORELUS, ČTK
aazezk
angelina
Letitý sál pro operace prsou vypadá jako nový
TITA: Letitý sál pro operace prsou vypadá jako nový ISSU: 0213 Zákroků stále přibývá, lékaři je už provádějí v příjemnějším prostředí pro ně i pacienty Plzeň – Operace rakoviny prsu jsou v plzeňské fakultní nemocnici stále častější a častější.
z2013-09-1212.9.Chebský deník
PAVEL KORELUS, ČTK
aazezk
angelina
MEDICAL NET umožňuje komunikovat rychle a efektivně
TITA: MEDICAL NET umožňuje komunikovat rychle a efektivně ISSU: 0017 Jedná se o elektronický komunikační systém pro předávání lékařských zpráv, žádanek, nálezů či jiných dat pacientů. "MEDICAL NET se rozšiřuje nejen v ambulancích, ale i ve velkých nemocnicích a řadě poliklinik," uvádí Vladimír Přikryl, generální ředitel společnosti CompuGroup Medical Česká republika, která systém provozuje.
z2013-09-1010.9.Medical Tribune
red
azezk
Množí se útoky na starší Mostečany
TITA: Množí se útoky na starší Mostečany ISSU: 0213 Nárůst případů obraných důchodců z Mostecka: Lidské hyeny okrádají seniory, vymýšlejí si neskutečné historky Mostecko – Zejména starší lidé by rozhodně měli číst dál. Může jim to zachránit nemalé částky.
z2013-09-1212.9.Mostecký deník
OLDŘICH HÁJEK
azezk
Motol oprášil "kulichy"
TITA: Motol oprášil "kulichy"
z2013-09-1111.9.Mladá fronta Dnes
Lenka Petrášová
aazezk
nadstandard
Na kole a pěšky po Kraji Vysočina
Pochody i cyklo byly opět ve volitelných vzdálenostech 5, 15, 30, 50 km (někdy i více).
z2013-09-099.9.Havlíčkobrodský deník
Leoš Palán
azezk
Nemocnice TGM Hodonín
Nemocnice TGM Hodonín, příspěvková organizace (NTGM) je součástí sítě zdravotnických zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem, za šedesát let svého trvání má v ní již pevné místo a nyní patří k největším zaměstnavatelům na Hodonínsku.
z2013-09-1010.9.Slovácko
azezk
Nemocnice v Motole opráší "kulichy", připravuje protekční program
TITA: Nemocnice v Motole opráší "kulichy", připravuje protekční program ISSU: 0254 Protekčním pacientům říkají v pražské nemocnici v Motole "kulich". Toto označení proslavil ředitel zařízení Miloslav Ludvík, když unikla na veřejnost nahrávka jeho školení pro zaměstnance.
z2013-09-1111.9.praha.iDNES.cz
MF DNES, Lenka Petrášová
aazezk
nadstandard
Nižší úhrady za léky při IVF
TITA: Nižší úhrady za léky při IVF ISSU: 0019 Jedná se celkem o šest léčivých přípravků. Ministerstvo zdravotnictví a Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) stanovily, že u těchto léků, které stimulují vaječníky, sníží úhrady od zdravotních pojišťoven přibližně o 40 procent.
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)
red
azezk
Očkování. Pro děti, ale i pro dospělé
CLMN: Zdraví
z2013-09-1010.9.Metro
HUD
azezk
Bádání ve vědeckých a výzkumných centrech nese ovoce
TITA: Bádání ve vědeckých a výzkumných centrech nese ovoce ISSU: 0009 Umístění vědeckých center, počet laboratoří, množství vědců, seznam výzkumných programů, výše celkových nákladů a dotací. Tyto informace ve většině zpráv o brněnské vědě a výzkumu nechybějí.
z2013-09-099.9.Brněnský Metropolitan
aaazezk
portál
rozpočet
Boskovická opozice chce po nemocnici čísla za posledních pět let
SRCM: denik.cz DATI: 09.09.2013 Boskovice – Spory kvůli boskovické nemocnici pokračují.
z2013-09-099.9.denik.cz
azezk
České lázeňství skomírá
TITA: České lázeňství skomírá České lázeňství skomírá. Klesají jim příjmy od zdravotních pojišťoven, a proto i počty zaměstnanců a jejich platy.
z2013-09-1010.9.Radio Impuls
azezk
ČR bude ve Štrasburku čelit stížnosti kvůli domácím porodům
SRCM: denik.cz DATI: 09.09.2013 Podle zastánkyň domácích porodů jsou však informace o nebezpečí domácích porodů mýtem.
z2013-09-099.9.denik.cz
aazezk
porod
Dejte se zdravotně DO KUPY
TITA: Dejte se zdravotně DO KUPY ISSU: 0019 CLMN: Žena a zdraví CELÉ ROKY JSTE NA SVÉ ZDRAVÍ KAŠLALA, ALE TEĎ TO CHCETE ZMĚNIT?
z2013-09-1111.9.Žena a život
ANDREA V. VOTRUBOVÁ
azezk
Diagnóza českého zdravotnictví – Z 73.0?
SRCM: Tempus Medicorum DATI: 09.09.2013 TITA: Diagnóza českého zdravotnictví – Z 73.0? ISSU: 0009 PGPP: 003 CLMN: Výzkum CREA: PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph. D. Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. LANG: cz DMCL: OY09A03A.TXT LNKW: http://www.lkcr.cz/ ISSN: 1214-7524 REGI: Časopisy - oborové tituly DATP
z2013-09-099.9.Tempus Medicorum
PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph. D. Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.
azezk
Dobrá zpráva
Transfúzní stanice přijede pro krev Domažlice – Pracovníci transfúzní stanice klatovské nemocnice přijedou do Domažlic pro krev v pondělí 23. září.
z2013-09-1212.9.Domažlický deník
(bau)
azezk
Dostane nemocnice v České Lípě akreditaci? Rozhodne se brzy
SRCM: denik.cz DATI: 11.09.2013 TITA: Dostane nemocnice v České Lípě akreditaci?
z2013-09-1111.9.denik.cz
aazezk
porod
Fakultní nemocnice čelí propadu
TITA: Fakultní nemocnice čelí propadu
z2013-09-099.9.Mladá fronta Dnes
(tů)
aazezk
rozpočet
Fischerův náměstek končí kvůli diplomu. Bratislavská univerzita popírá, že by ji vystudoval
Náměstek ministra financí Lubomír Toman má problém. Tvrdí, že má diplom z bratislavské vysoké školy, její děkan to ale popírá a úředníka vyzval, aby své studium doložil. Ministr v demisi Jan Fischer se rozhodl, že náměstka odvolá, poslední šanci má Toman do pondělí.
z2013-09-1111.9.iHNed.cz
fas
azezk
Je rehabilitace překážkou v práci?
TITA: Je rehabilitace překážkou v práci? Je rehabilitace, která je součástí léčby, tj. Zaměstnavatel mi tvrdí, že není placená, protože se jedná o léčení, nikoliv o vyšetření nebo ošetření.
z2013-09-099.9.Revue Sondy
(zr)
azezk
Jirsa (ODS): Kde se jen zašmodrchalo naše české podnikání?
SRCM: parlamentnilisty.cz DATI: 09.09.2013 TITA: Jirsa (ODS): Kde se jen zašmodrchalo naše české podnikání?
z2013-09-099.9.parlamentnilisty.cz
ODS
aazezk
rozpočet
K plnému nasazení datových schránek je skeptický i ministr
GSTS: Zuzana ČERNÁ, František KONÍČEK Šéf resortu práce a sociálních věcí v demisi František Koníček by považoval za chybu, kdyby živnostníci museli pro komunikaci se sociálkou používat jen datové schránky. Mluvila s ním naše reportérka Zuzana Černá.
z2013-09-1010.9.Radio Impuls
azezk
Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví
V České republice je bez domova 30 tisíc lidí a jejich počet celkem snadno může ještě o 100 tisíc stoupnout. Taková je podle ministra práce a sociálních věcí realita České republiky. Dva roky vznikala koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví do roku 2020 a po dnešku je na světě.
z2013-09-1010.9.Radiožurnál
azezk
Konference Kvalita zdravotní péče a akreditace
SRCM: Zdravotnické noviny DATI: 09.09.2013 TITA: Konference Kvalita zdravotní péče a akreditace ISSU: 0018 PGPP: 035 READ: 48000 CLMN: Ze společnosti CREA: (red) LANG: cz DMCL: ZJ18A35D.TXT LNKW: http://www.zdn.cz ISSN: 0044-1996 REGI: Časopisy - oborové tituly DATP: 09.09.2013 04:58:29 IDFK: COXZ20130909010053
z2013-09-099.9.Zdravotnické noviny
(red)
azezk
Kontroverzní sKarty: Dočkáme se vzkříšení "mrtvého" projektu?
SRCM: CT24.cz DATI: 10.09.2013 Praha – Účet za informační systém pro výplatu dávek byl skoro pětkrát vyšší, než se plánovalo.
z2013-09-1010.9.CT24.cz
Alžběta Vejvodová
aazezk
portál
"Že je v Lípě základní péče? Za to se nemusíme stydět"
TITA: "Že je v Lípě základní péče? Za to se nemusíme stydět" ISSU: 0211 ROZHOVOR S RADKEM HAVLASEM, PŘEDSEDOU PŘEDSTAVENSTVA NEMOCNICE V ČESKÉ LÍPĚ Česká Lípa – V květnu ho nová dozorčí rada českolipské nemocnice posadila do křesla předsedy představenstva.
z2013-09-1010.9.Českolipský deník
MICHAEL POLÁK
aazezk
porod
7. Dotační programy pro rozvoj měst, obcí a nestátních neziskových organizací
»» Vyhlášení prvních výzev bylo zahájeno v 3. čtvrtletí roku 2007. »» V uvedených dotačních titulech jsou oprávněnými příjemci dotace "obce" nebo "NNO".
z2013-09-099.9.Přehled dotačních programů a příležitostí
aaazezk
portál
rozpočet
Anesteziologicko-resuscitační oddělení
Začátkem sedmdesátých let byl v hodonínské nemocnici ustanoven samostatný obor, anesteziologie a resuscitace. Původní oddělení se skládalo z jednoho velkého pokoje pro čtyři pacienty, společné místnosti pro lékaře a sestry, malé čisticí místnosti s výlevkou, jedné sprchy, WC pro personál a kuchyňky, která byla společná se sousedící JIP. Na oddělení byl často nedostatek jak lékařů, tak i sester a pomocného zdravotnického personálu.
z2013-09-1010.9.Slovácko
azezk


[TOP]     9.9.2013  
Marková: Vedení TOP 09 chtěli ze zdravotní péče udělat luxus  
Zdroj: prvnizpravy.cz/

Bývalý ministr Heger a jeho TOP 09 měl v úmyslu za každou cenu ušetřit na pacientech, zrušit části nebo celé nemocnice a z potřebné zdravotní péče učinit luxusní zboží, tvdí Soňa Marková.

Po předčasných volbách se musí ihned začít jednat – do připravovaného státního rozpočtu přidat potřebné miliardy za tzv. státní pojištěnce a snížit sazbu DPH na léky a zdravotnické prostředky. Tím bude stabilizován systém veřejného zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny budou moci zmírnit systém regulací při vyúčtování péče. Následně by měly být ve zjednodušené úhradové vyhlášce navýšeny srovnatelné úhrady za srovnatelnou péči jak pro všechny zdravotní pojišťovny, tak pro nemocnice. Žádné zdravotnické poplatky pak nebudou potřeba, pacienti si oddychnou a já opakovaně velmi ráda předložím návrh zákona o jejich zrušení. Věřím, že tentokrát úspěšně, píše ve svém komentáři Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví KSČM..

Marková: Nejde jen o poplatky, ale hlavně o pacienty

Největším problémem, zvlášť u chronických pacientů a dlouhodobě hospitalizovaných, je bezesporu platba za pobyt v nemocnici. Například pojištěnci VZP zaplatili v roce 2012 za pobyt v nemocnici 1,348 miliardy korun! Přitom v roce 2011 to bylo "jen" 853,748 milionu. Platby od pacientů tedy stoupají, ale nemocniční zdravotnická zařízení se právě v této době ocitají v neudržitelné situaci. Na vině je pro zdravotnictví katastrofální politika ODS, TOP 09, VV a později LIDEM. Navýšení DPH, likvidační úhradová vyhláška, nezohledňování inflace, nesmyslný boj TOP 09 o "ovládnutí" největší zdravotní pojišťovny a možná i snaha vyrovnat si účty s "levicovým" vedením krajů přivedly nemocnice prakticky ke kolapsu po drastickém 10 až 15 procentním snížení úhrad, popisuje současnou situaci Soňa Marková.

(rp,foto:arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/markova-vedeni-top-09-chteli-ze-zdravotni-pece-udelat-luxus/


[TOP]     9.9.2013  
Odbory chtějí porovnat data o ekonomice lázní s daty pojišťoven  
Zdroj: denik.cz/

Praha - Odboráři si na dnešek pozvali ke společnému jednání zástupce ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven i lázní. Z jejich analýz vyplývá, že lázně se dostávají do kritické finanční situace, hrozí propouštění a omezování péče, někde i krach lázní. Odboráři dají na stůl svá čísla a čekají to i od ostatních účastníků jednání. Výsledkem by měl být reálný pohled na situaci lázeňství, řekla šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.

"

Odbory žádají změnu indikačního seznamu, který omezil počty nemocí, u nichž se hradí lázeňský pobyt ze zdravotního pojištění, a zkrátil dobu pobytu v lázních. Pro lázně to podle Žitníkové znamená půlmiliardový propad příjmů.

Dlouhodobě spotřebovává lázeňství dvě miliardy korun z 290 miliard, které ročně má české zdravotnictví. Počty pojištěnců v lázeňské péči letos proti rokům 2011 a 2012 klesly podle propočtu odborářů o 50 procent, podle Všeobecné zdravotní pojišťovny jen o 20 procent.
Ohrožení lázní

Zdravotní pojišťovny se dohodly s lázněmi na úhradách na příští rok, budou jim platit stejně jako letos. Podle Žitníkové to neřeší ekonomické ohrožení lázní, platba za jednoho pacienta zůstává, indikační seznam ale počty pacientů sníží, takže celkové příjmy budou nižší.

Zdravotní pojišťovny hradily v posledních letech léčení zhruba 120.000 pacientů, letos jejich počet podle odborů těžko dosáhne 60.000.

V lázních pracuje kolem 1100 lázeňských pracovníků a dalších 40.000 v návazných profesích. Odbory varovaly, že s poklesem počtu pacientů už začalo propouštění, do konce roku by mohl počet propuštěných dosáhnout 10.000. Lázně přitom jsou často v regionech nejvíc ohrožených nezaměstnaností."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/odbory-chteji-porovnat-data-o-ekonomice-lazni-s-daty-pojistoven-20130909.html


[TOP]     9.9.2013  
Protonové centrum vymáhá 93,5 miliónu ušlého zisku  
Zdroj: Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)/ (str. 5)  [ kabátek ]

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) se v rámci svého zasedání 26. srpna mimo jiné zabývala stavem vyjednávání s pražským Proton Therapy Center (PTC). Mezi podklady, které členové rady k tomuto tématu obdrželi, měl být podle sdělení PTC i materiál, v němž centrum nabízí způsob řešení, který by ukončil spory.
Server Aktuálně.cz uvedl, že tato nová nabídka centra spočívá v tom, že letos by cetrum odléčilo pro VZP na 450 pacientů, příští rok 1100, v roce 2015 na 1450 a až v roce 2016 plných 1650 pojištěnců VZP, které stanoví údajná smlouva o smlouvě budoucí z r. 2006. Mluvčí PTC Vladimír Šulc toto znění nabídky potvrdil ČTK.
Ředitel VZP Ing. Zdeněk Kabátek jednatelům PTC Pavlovi a Václavovi Laštovkovým odpověděl, že podle analýz pojišťovny jde o počty významně nadnesené. Navíc šéf pojišťovny pro konečné rozhodování o nabídce potřebuje řadu dalších informací.
Předseda správní rady VZP Ing. Petr Nosek po zmíněném zasedání konstatoval, že de facto k žádnému pozitivnímu vývoji ve sporu nedošlo a žádná ze stran nezměnila postoj. Centrum trvá na platnosti smlouvy o smlouvě budoucí, která mu na 15 let zaručuje ročně 1,2 miliardy korun od VZP. Pojišťovna nadále platnost dokumentu zpochybňuje. Pacientům léčbu protony zajistí, pošle je však do pražského centra jen v případech, kdy je cenová nabídka výhodnější než nabídka mnichovského centra.
Novým atributem dlouhodobého a intenzivně medializovaného konfliktu je žaloba centra k rozhodčímu soudu, kterou centrum hodlá vymoci od VZP zhruba 93,5 miliónu korun jakožto ušlý zisk vzešlý z toho, že pojišťovna nepodepsala s centrem smlouvu.
Podle Aktuálně.cz se centrum se v žalobě odvolává na posudek znaleckého ústavu VGD Appraisal, který škodu za období mezi prosincem 2012 a červnem 2013 vyčíslil. Soud by měl rozhodnout ještě během září.
Centrum bezprostředně po zasedání správní rady vydalo tiskovou zprávu, na tu vzápětí zareagovala pojišťovna – oba dokumenty zveřejňujeme v nezkráceném znění.


[TOP]     9.9.2013  
Zdravotní výbor naši petici  
Zdroj: Tempus Medicorum/ (str. 10)  [ rusnok polák ]

Senátu podpořil

Senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se na svém zasedání 7. 8. 2013 zabýval Peticí občanů za zachování fungujícího zdravotnictví. Cíl petice přednesl a obavy 133 tisíc občanů-signatářů vysvětlil prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek. Náměstek MUDr. Ferdinand Polák zastupující ministerstvo petici odmítl jako údajně nekonkrétní a bagatelizoval její význam…
V diskusi většina členů zdravotního výboru Senátu petici podpořila a na návrh předsedy výboru prof. MUDr. Miloše Janečka přijal zdravotní výbor Senátu usnesení, které podpořili všichni přítomní s výjimkou senátorky ing. arch. Daniely Filipiové (bývalá ministryně zdravotnictví – ODS).
V usnesení výbor oznamuje Organizačnímu výboru Senátu Parlamentu ČR (PČR), že šetření ve věci senátního tisku č. 131 bylo ukončeno, a navrhuje mu zařadit na pořad schůze Senátu bod: senátní tisk č. 131 "Petice občanů ČR za zachování fungujícího zdravotnictví". Doporučuje, aby Senát PČR na základě zevrubného seznámení a projednání senátního tisku č. 131 přijal usnesení, v němž se říká:
Senát PČR pokládá za prvořadé zachovat dosavadní odbornou úroveň a dostupnost zdravotní péče. Obrací se proto na vládu a Poslaneckou sněmovnu s apelem proti dalšímu snižování veřejných výdajů na zdravotnictví. Žádá, aby pojistné za státem hrazené pojištěnce bylo zvýšeno už při schvalování rozpočtu na rok 2014. Za situace, kdy příjmy zdravotního pojištění neodpovídají stoupajícím cenám, a tedy i nákladům na dosud poskytovanou péči, je nadále neudržitelné, aby nebyly valorizovány částky, které stát hradí za část pojištěnců. Žádá vládu, aby revidovala úhradu léčiv a především doplatků s ohledem na možnosti občanů s nízkými příjmy, především seniorů. V důsledku stoupajících životních nákladů se pro tuto skupinu pacientů dostávají doplatky, eventuálně ceny nehrazených léčiv, nad jejich možnosti, a proto zdravotní péči odmítají nebo zanedbávají. Důsledkem je zhoršení jejich zdravotního stavu, léčba bude následně obtížnější a nákladnější. Rychleji se také propadají mezi skupinu závislou na sociálních dávkách.
Vláda by měla velmi pečlivě zvážit rušení zdravotnických zařízení, která dosud přímo spravuje. Okamžité snížení nákladů za jejich provoz nemůže mít větší váhu než zachování mnohdy specializované péče. Stále musí zůstat prioritou zachování dosud poskytované péče bez zhoršení její dostupnosti. V této souvislosti se Senát obrací na Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny i odborné společnosti, aby ve vzájemné spolupráci revidovaly indikační seznamy pro lázeňskou léčbu. V současné době hrozí uzavření některých lázeňských provozů. Jejich činnost by bylo velmi obtížné obnovit. Na zřizovatele a vedení lázeňských zařízení se Senát obrací s výzvou, aby změnou nabídky a výraznou propagací lázeňských provozů zvýšili zájem o preventivní a rehabilitační pobyty klientů za úhradu. Regulační poplatky nesplňují deklarovaný záměr. Senát bude proto při projednávání novel zákonů podporovat úplné zrušení poplatků.
Výbor určuje, že osobou zastupující petenty, která požívá práv podle § 142a odst. 2 jednacího řádu Senátu PČR, je zástupce petičního výboru MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory. Doporučuje, aby se schůze Senátu PČR dále zúčastnil zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR, zástupce Všeobecné zdravotní pojišťovny a Svazu zdravotních pojišťoven, které výbor považuje za peticí dotčené, a určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 131 na schůzi Senátu senátora Miloše Janečka.

---

Programové prohlášení vlády Jiřího Rusnoka – kapitola zdravotnictví Dne 25. června 2013 byl Jiří Rusnok jmenován předsedou vlády a zároveň byl pověřen sestavením nového kabinetu. Vládu jmenoval 10. července 2013 prezident republiky Miloš Zeman. Ve středu 7. srpna 2013 vláda nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně, když pro ni hlasovalo 93 poslanců, proti bylo 100 poslanců. Předseda vlády Jiří Rusnok předal v úterý 13. srpna demisi do rukou prezidenta republiky, který jej pověřil vedením vlády jako vlády v demisi až do vytvoření nové politické vlády po předčasných volbách. V programovém prohlášení Rusnokovy vlády v demisi se říká: Udržení současné kvality českého zdravotnictví a jeho finanční stabilizace patří mezi základní priority této vlády. Vláda navrhne valorizaci platby za státní pojištěnce a odkup pohledávek zdravotních pojišťoven za účelem zlepšení jejich likvidity. Zajistí lepší podmínky úhrad péče pro poskytovatele zdravotní péče, zvláště v sektoru ústavní péče. K tomu přispěje i další rozvoj úhradových mechanismů a dokončení kultivace Sazebníku výkonů. Prioritou bude rovněž efektivní využití maximálního objemu finančních zdrojů EU pro oblast zdravotnictví. Vláda bude pokračovat i v restrukturalizaci péče podle potřeb pacientů a v souladu s trendy rozvoje medicíny. S ohledem na stárnutí obyvatelstva bude také rozvíjet koncepci dlouhodobé péče a prohlubovat koordinaci zdravotních a sociálních služeb. Vláda dokončí legislativní proces připravovaných novel zákonů, zejména prosadí připravovaný zákon o zdravotnických prostředcích. Vláda připraví návrh novely zákona o zdravotním pojištění vztahující se k ekonomicky náročnější variantě péče a regulačnímu poplatku za hospitalizace. Vláda podpoří připravenou novelu zákona vztahující se k přeshraniční péči, která uvede právní řád ČR do souladu se závazky vyplývajícími z našeho členství v EU. Zasadíme se také o realizaci Koncepce hygienické služby a primární prevence. Tyto kroky Ministerstvo zdravotnictví ČR připraví po regulérní debatě se stavovskými organizacemi, odbory, odbornými společnostmi a pacientskými organizacemi. Zdroj: www.vlada.cz


[TOP]     9.9.2013  
Hegerovi z lopaty  
Zdroj: Tempus Medicorum/ (str. 2)

Ve vší tichosti připravoval ministr Heger se svými lidmi novelu zákona č. 48/1997Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Návrh, který nebyl projednáván v řádném připomínkovém řízení a o jehož existenci se lékařská komora dozvěděla náhodou díky prořeknutí náměstka Noska, měl být schválen přilepený k zákonu novelizujícímu zákon o VZP a zákon o resortních pojišťovnách nikým nepovšimnut během letošních prázdnin tak, aby nabyl účinnosti již k 1. 1. 2014. Pokud by se tento záměr ministru Hegerovi podařil, pak by v naší zemi od ledna příštího roku existovalo úplně jiné zdravotnictví. Veškerou moc nad osudy lékařů i našich pacientů by převzaly zdravotní pojišťovny.
Komoroví právníci definovali pět nejzávažnějších nebezpečí, která nám hrozila: 1. Zrušení dohodovacího řízení o rámcové smlouvě i rámcové smlouvy jako takové s tím, že podmínky smluvního vztahu dohodne každá zdravotní pojišťovna s každým poskytovatelem individuálně.
2. Zrušení dohodovacího řízení o hodnotě bodu, výši úhrad zdravotních služeb včetně regulací, s tím, že toto bude vždy už jen stanovovat Ministerstvo zdravotnictví ČR vyhláškou a úhradová vyhláška může platit déle než rok, až do vydání nové úhradové vyhlášky.
3. Smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb mají být uzavírány na dobu neurčitou a zdravotní pojišťovna může smlouvu vypovědět v tříleté výpovědní lhůtě pro ambulantní poskytovatele a v pětileté výpovědní lhůtě pro poskytovatele lůžkových zdravotních služeb, a to bez uvedení jakýchkoli důvodů.
4. Výběrové řízení pro síť smluvních poskytovatelů zdravotních služeb zdravotních pojišťoven nemůže již vyvolat poskytovatel zdravotních služeb a jeho vyhlašovatelem již nebude příslušný krajský úřad, ale vyhlašovatelem a tím, kdo jediný bude oprávněn toto výběrové řízení vyvolat, mají být pouze zdravotní pojišťovny, které si samy stanoví kritéria pro výběr vhodných uchazečů pro uzavření smlouvy.
5. Zdravotní pojišťovny mají mít právo "vypůjčovat si smluvní lékaře" od jiné zdravotní pojišťovny, pokud nemají dostatečnou síť smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pro poskytování zdravotní péče svým pojištěncům.
Pokud by pan ministr Heger svoji práci mohl dokončit, pak by pacientům rozhodnutím úředníka zdravotní pojišťovny mohl být odebrán jejich lékař, ale i nemocnice, protože by s nimi zdravotní pojišťovna byla oprávněna bez uvedení důvodů vypovědět smlouvu. Pokud by pacient chtěl u takového lékaře zůstat, musel by si plně hradit veškerou zdravotní péči ze svého.
Výběrová řízení určující, který lékař a jaká nemocnice budou mít nadále smlouvu se zdravotní pojišťovnou, by si řídila sama zdravotní pojišťovna, hlavním kritériem by pochopitelně byla co nejnižší cena. Zdravotnictví by tak ovládly obchodní řetězce, šlo by o konec soukromých lékařů v Čechách. Úspěšný by byl ten, kdo nejvíce ušetří na svých pacientech, případně může nabídnout dumpingové ceny.
Jak za první republiky v Československu, tak v řadě zemí EU nyní rozhoduje svobodná volba pacienta. Krachuje lékař, od kterého pacienti odcházejí, úspěšný je ten, koho si pacienti svobodně zvolí. Podle ministra Hegera by rozhodující byla přízeň vedení zdravotních pojišťoven, což je nesmírný prostor pro korupci a klientelismus. Blíží se volby, čas, kdy nám občanům budou politici zase jednou slibovat hory i doly. Alespoň my lékaři bychom si měli zachovat zdravý rozum a řídit se vlastní zkušeností. Neměli bychom zapomínat na plán snížit tarifní platy lékařů až o 40 %, na nedodržené sliby z memoranda, jehož podpisem skončila akce "Děkujeme, odcházíme", na pokles reálných příjmů většiny lékařských praxí způsobený ministerskými úhradovými vyhláškami. Neměli bychom však zapomínat ani na plán zlikvidovat v zájmu pojišťoven a zdravotnických řetězců podstatnou část soukromých lékařů. V tomto případě nás panu ministrovi takříkajíc z lopaty zachránila náhoda, že agonií zmítaná vláda dodýchala právě včas. Příště už bychom takové štěstí nemuseli mít.

Foto: archiv ČLK


[TOP]     9.9.2013  
Mladého dělníka zachránilo protonové dělo  
Zdroj: Liberecký deník/ (str. 1)

Liberec, Praha – Šetrná protonová léčba rakoviny (ve srovnání s léčbou fotonovou, která spaluje okolní tkáně, ale je výrazně levnější) nemusí být jen pro vyvolené, kteří disponují tučnými bankovními konty a léčbu si případně uhradí sami. Záleží ovšem na tom, jakou máte zdravotní pojišťovnu a zda narazíte na lékaře, kteří vám budou proton v Praze bez obav indikovat.
"V tomhle státě se kdekdo pořád něčeho nebo někoho bojí," řekl mluvčí protonového centra Vladimír Šulc. Zároveň zdůraznil, že se jednání se zdravotními pojišťovnami ohledně proplácení protonové léčby u nás konečně začínají posouvat. "Až na jednu výjimku, kterou je největší pojišťovna u nás, tedy Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)," doplnil Šulc.
VZP dlouhodobě proklamuje, že raději posílá pacienty na proton do německého Mnichova. Její mluvčí Oldřich Tichý uvedl: "V konkurenčním mnichovském protonovém centru poskytují klientům VZP péči za paušální částku 502 tisíc korun. V Praze chtějí peněz víc, až 900 tisíc." ...2 Mladého dělníka zachránilo protonové dělo

Pokračování ze str. 1...
"Je tedy logické, že VZP vedena snahou zajistit protonovou terapii co největšímu počtu klientů, kteří ji opravdu potřebují, využívá služby takového zařízení, které je při mnohonásobně větších zkušenostech zároveň výrazně levnější," dodal mluvčí VZP Oldřich Tichý.
S tím ale jediné protonové centrum u nás nesouhlasí. Ceny jsou podle něj naprosto srovnatelné s těmi německými a navíc, člověk je "doma". Jako důkaz předložilo příběh mladého dělníka, sedmadvacetiletého Jindřicha ze Škodovky. "Zaměstnanecká pojišťovna Škoda poslala na léčbu "obyčejného" dělníka, ale ještě podstatnější je, že doktoři z liberecké nemocnice trvali na svém, léčbu indikovali," sdělil mluvčí protonového centra Šulc.

Příběh dělníka

Jindřich si několik měsíců stěžoval na bolest hlavy, ale lékaři mu prý diagnostikovali namožené trapézové svalstvo. Až později ho neurologové poslali na počítačovou tomografii mozku s podezřením na nález. Ten se bohužel potvrdil, šlo o hemangiopericytom.
"Kamarádi mi nejdřív nevěřili, říkali, co si to vymýšlíš za diagnózu. Pak šlo najednou všechno rychle. Jel jsem do Liberce a podstoupil devítihodinovou operaci. Pan profesor Suchomel prohlásil, že něco takového ještě neviděl. A udělají vše, aby to dostali ven a zachránili mi život," řekl Jindřich. Byli to tedy právě specialisté z liberecké nemocnice, kteří trvali na pooperačním ozařování protony. Pomohli tak Jindřichovi prosadit úhrady ze strany jeho zdravotní pojišťovny. "V případě protonové léčby je velmi individuální indikace. Určitě je vhodná na některé typy tumorů, například chordomy," řekl lékař Pavel Buchvald, zástupce přednosty libereckého neurocentra.
Jindřich podstoupil třicetidenní protonovou léčbu a po celou dobu si vedl deník. "Začaly se dít obrovské změny. Začal jsem lépe vidět a vrátila se mi paměť po předešlé léčbě pneumokoka," napsal do deníku. Po léčbě si vzal mladý muž dva týdny dovolené,aby se pak rovnýma nohama vrátil naplno do práce. Ve skladu na vysokozdvižném vozíku zvedá do pětimetrové výšky i tři tuny materiálu.
"Rozhodují centimetry a člověk se tam musí docela soustředit. Zpočátku mne ale kolegové šetřili, dali mi čas," popsal Jindřich. Během samotné protonové léčby neměl Jindřich podle svých slov potíže s nevolností nebo příjmem potravy.

Postoj nemocnic

"Z pohledu ředitele nemocnice, kde je Komplexní onkologické centrum, bychom velmi rádi, aby došlo k jasné dohodě pojišťoven a Protonového centra v Praze, jaké diagnózy budou touto metodou léčeny, a pojišťovny následně s Protonovým centrem uzavřely konkrétní smlouvy," informoval ředitel Krajské nemocnice Liberec Luděk Nečesaný.
Dodal, že nynější situace velmi komplikuje práci onkologů neustálými dotazy pacientů a jejich příbuzných na tento způsob léčby a přivádí lékaře do velmi nepříjemných situací.
"V každém případě si myslím, že tato léčba své opodstatnění má, byť odborně nedokážu posoudit konkrétní případy, a že jasná dohoda o úhradách uklidní napjatou situaci a ve finále pomůže těm, kteří vše odnáší, pacientům s onkologickým onemocněním," uzavřel Nečesaný.

---

"Z pohledu ředitele nemocnice, kde je Komplexní onkologické centrum, bychom velmi rádi, aby došlo k jasné dohodě pojišťoven a Protonového centra v Praze, jaké diagnózy budou touto metodou léčeny, a pojišťovny pak následně s Protonovým centrem uzavřely konkrétní smlouvy." Luděk Nečesaný, ředitel KN Liberec

Přehled hlavních předností protonové léčby

P Minimální poškození zdravých tkání a z toho vyplývající možnost léčby nádorů v blízkosti důležitých tělesných orgánů – zcela zásadní při léčbě nádorů dětského věku. P Nízké riziko vedlejších účinků v průběhu i po ukončení léčby zářením a rychlejší zotavení pacientů po ukončení léčby. P Přesné cílení nádoru a maximální ochrana zdravé tkáně a související nižší riziko vzniku sekundárních zhoubných nádorů. P Vysoká pravděpodobnost úplného zničení (eradikace) nádorových buněk (rakoviny) a šance na dlouhodobé přežití pacientů. P V konečném důsledku šetření nákladů na následnou zdravotní i sociální péči nevyléčeného pacienta nebo pacienta s významnými vedlejšími účinky léčby.

Foto: PROTONOVÁ LÉČBA je velice šetrná.
Foto: Protonové centrum Praha


[TOP]     12.9.2013  
Který ušák lépe hopsá? I v tom se soutěží. S podporou VZP  
Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 4)  [ šnajdr ]

PRAHA Flíček, Bajaja, Rambo, Snížek, Ouško, ale i Ozzy – to jsou jména králičích šampionů, kteří o víkendu hájili barvy České republiky na mistrovství Evropy v králičím hopu. Králičí reprezentanti na povel "hop!" hopsají do výšky, dálky i přes překážky.
Nesmějte se, to je vážná věc a podle Českého svazu chovatelů dokonce prestižní závod. Tak moc, že na něj své peníze věnovala i největší zdravotní pojišťovna v zemi VZP.
Ta má zjevně zvířata ráda. Její dceřiná společnost před časem spřádala plány, jak vymyslet zdravotní pojištění pro domácí mazlíčky nebo pro koně, z čehož sice sešlo, ale náklonnost k chlupáčům projevila VZP nyní v Havlíčkově Brodě na králičím šampionátu.
Na oficiálních materiálech k mistrovství včetně webových stránek se skví logo VZP vedle dalších partnerů a sponzorů akce, jako je třeba kraj Vysočina či výrobce zvířecích granulí. A jak a proč se tu ocitl sponzoring VZP? Že by vznikalo zdravotní pojištění pro králíky, řekněme s očkováním proti králičí tularemii zdarma?
"Byla to akce, kam přijde hodně lidí, a pokud se má VZP snažit získávat klienty, musí dělat také nějaký marketing," vysvětluje mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Peníze podle něj nebyly čistý sponzoring, ale šly Českému svazu chovatelů za zaplacení promostánku s týmem rozdávajícím letáčky zdravotní pojišťovny. Celá akce přišla VZP na deset tisíc korun. "Cíl byl oslovit co nejvíce lidí a to se také povedlo," dodal mluvčí s tím, že jde o lepší způsob, jak oslovit klienty, než si jako konkurence najmout agenturu s brigádníky a přetahovat klienty k přestupu lživými argumenty.

Foto: Přes překážky Mistrovství Evropy v králičím hopu se uskutečnilo o víkendu.
Foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA


[TOP]     9.9.2013  
Žádáme VZP: Otevřete okna!  
Zdroj: Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)/ (str. 6)

* komentář

Za CzechMed, Českou asociaci dodavatelů zdravotnických prostředků, reaguji na oznámení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) o uzavření možnosti přihlašování nových výrobků do úhradového katalogu až do konce tohoto roku. Vzhledem k tomu, že se tímto katalogem řídí i všechny ostatní zdravotní pojišťovny, nedostanou se nové výrobky vůbec na trh.
Ještě v roce 2008 bylo sice možné výrobky zařazovat průběžně, protože číselník VZP se aktualizoval kvartálně, ale nyní jsou nastavena tzv. separátní okna – pro poukazové a nemocniční zdravotnické prostředky. Trvají pouhý týden a uzávěrka je necelé 4 měsíce před uvedením v číselníku. Když si pak VZP "střihne pauzu" a některý půlrok vynechá, pacienti se k inovativní medicíně jednoduše nedostanou.
Historicky je to u nás nastaveno tak, že VZP administrovala zmiňovaný katalog/číselník pro celý trh. Podle tohoto číselníku se vykazovaly a hradily zdravotnické prostředky všemi pojišťovnami. Postupem času však docházelo ke stále hlubším diskusím kolem tohoto dokumentu, protože nemá dána jasná pravidla pro tvorbu, nikde v zákoně není zakotven a představuje pouze právo zvykové. Paradoxně by zdravotnické prostředky vlastně ani nemusely být v číselníku VZP uvedeny, ale prakticky musejí.
V českém systému vykazování totiž nemá výrobek jiný "kód" než ten z číselníku VZP. Aby pacient dostal hrazenou pomůcku v lékárně či výdejně zdravotnických potřeb, musí jej tato "výdejna" nějak vykázat a dostat zaplacenu. I v nemocnicích jej účetní systémy neumějí "zúřadovat" jinak než pomocí kódu VZP. Všeobecná zdravotní pojišťovna si sice může hrát na to, že je číselník "jejím" úhradovým katalogem, nicméně v praxi kód z tohoto číselníku znamená, že na trhu hrazených prostředků výrobek buď existuje, anebo ne! V souvislosti s uzavřením vstupu nových výrobků do katalogu se VZP odvolává na nový zákon o zdravotnických prostředcích. Aby se číselník (především poukazových prostředků) přizpůsobil již očekávaným pravidlům a tím i kategorizaci podle nového zákona. Údajně se jedná o náročnou práci, proto byla úhradová okna pro podzim 2013 zrušena. Nyní se však účinek zákona a vůbec jeho schválení v souvislosti s novou vládou o několik měsíců posouvá. Je zřejmé, že není potřeba tolik kvaltovat, proto se nabízí otázka: Proč úhradová okna na podzim tohoto roku zavírat?
Asociace CzechMed po celou dobu své existence usiluje o srozumitelná a zvládnutelná pravidla toho, jak se výrobek dostane do úhrad. Chceme, aby existovaly – nejlépe zákonem vymezené – procesy, kde bude přesně specifikované, co, kdy, kde a jak je potřeba doložit a vykonat, aby byl prostředek do úhrady zařazen. A aby byla tato opatření ve srozumitelné proporci s účelem – to znamená získávat hodnotné výrobky za rozumné peníze pro pacienty.
Cokoliv jiného se nám jeví jako zástupný problém anebo přímo zastírací manévr. Nyní bezprostředně žádáme, aby VZP otevřela okna na zařazování nových výrobků, a to za srozumitelných pravidel bez byrokratické šikany. Tak jednoduché to je!

Foto:

O autorovi: MUDr. Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed


[TOP]     9.9.2013  
Zdravotní pojištění cizince s trvalým pobytem v ČR  
Zdroj: Revue Sondy/ (str. 2)

Jaké povinnosti musí splnit cizinec, který získá v Česku trvalý pobyt a tím i nárok na zařazení do systému veřejného zdravotního pojištění místo pojištění komerčního? Vrátí mu komerční pojišťovna zbytek pojistného, které bylo zaplaceno?

Cizinec, který získá v ČR trvalý pobyt, se tím dnem stává účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění. Takový cizinec se automaticky stane pojištěncem VZP, pokud se sám aktivně nepřihlásí k jiné zdravotní pojišťovně. VZP totiž podle zákona "provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud ho neprovádějí rezortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny".
Informaci o získání trvalého pobytu dostane VZP z příslušných registrů.
Pokud se v informačním systému poté neobjeví údaj o registraci pojištěnce k některé zdravotní pojišťovně, posílá mu VZP výzvu k identifikaci zdravotní pojišťovny, k níž se přihlásil. Pojištěnec je zároveň informován, že pokud neprovede jinou volbu, stává se pojištěncem VZP a má se dostavit na klientské pracoviště vyplnit evidenční list.
Povinnosti má stejné jako každý jiný pojištěnec - musí se přihlásit, plnit oznamovací povinnost, platit pojistné atd.
Komerční zdravotní pojištění cizinců se řídí podle uzavřené smlouvy a pojistných podmínek jednotlivých pojistných produktů, které vycházejí z platného znění zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Ve většině případů nejsou komerční pojišťovny povinny zohlednit případnou nadbytečnost pojištění (např. zde po získání trvalého pobytu), avšak postup při vracení nespotřebované části pojistného je u jednotlivých pojišťoven rozdílný. Veškerá ujednání záleží na konkrétních dohodnutých podmínkách.


[TOP]     10.9.2013  
Němeček: konkurenci Agelu považuji za zdravou  
Zdroj: Medical Tribune/ (str. 4)  [ kabátek ]

Redakce Medical Tribune přináší rozhovor, ve kterém se stínový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček vyjadřuje k řadě kontroverzních otázek. MT se ho mimo jiné ptá na jeho účast v představenstvu netransparentní společnosti Centrum buněčné terapie a diagnostiky a na jeho vztah k působení finanční skupiny Agel na severní Moravě.

Jednačtyřicetiletý MUDr. Svatopluk Němeček řídí Fakultní nemocnici v Ostravě osm let. Vedle toho je členem zastupitelstva Moravskoslezského kraje a zastupitelem města Bohumín. Ještě před rokem kandidaturu do vysoké politiky odmítal. "Kdepak, mám malé děti, na nic takového nemám čas," uvedl loni pro MF DNES.
Také samotná ČSSD dlouho rozvažovala, kdo stínový resort zdravotnictví povede. Ještě letos na jaře byl stínovým ministrem zdravotnictví senátor prof. MUDr. Jan Žaloudík, který se k některým kontroverzním tématům ve zdravotnictví stavěl jednoznačně. Velmi otevřeně mluvil například o vlivu finanční skupiny Agel: "Naprosto mi chybí jakákoli její vize pro zdravotnictví, kromě komerčních zájmů… Současné ministerstvo zdravotnictví žádné mantinely Agelu nedává. Naopak mu přihrává, a to už od dob julínkovsko-šnajdrovského vedení," uvedl v dubnu Žaloudík pro Medical Tribune. Krátce poté, co úvaha Jana Žaloudíka v MT vyšla, sociální demokraté svého stínového ministra vyměnili. Svatopluk Němeček má jako ředitel ostravské nemocnice k finanční skupině Agel mnohem blíže, a to nejen regionálně. Jak vyplývá z následujícího rozhovoru, vlivu této skupiny se neobává, naopak jej považuje za zdravý.

- ČSSD prosazuje zrušení poplatků ve zdravotnictví. Jaký dopad by měl výpadek příjmů v ordinacích a dalších zdravotnických zařízeních?

Zrušení většiny poplatků ve zdravotnictví je dlouhodobým programovým cílem ČSSD. Dnes jsou tyto poplatky pro občany s nízkými příjmy mnohem tíživější než v době, kdy byly zaváděny. Máte pravdu, že zrušení těchto poplatků bude znamenat výpadek příjmů systému něco přes 5 miliard korun. ČSSD garantuje, že tento výpadek plně nahradí zvýšením plateb do systému zdravotního pojištění ze státního rozpočtu. Lékařům i nemocnicím tyto výpadky plně nahradíme zvýšenými platbami zdravotních pojišťoven.

- ČSSD dlouhodobě proklamovala redukci počtu zdravotních pojišťoven, původně bylo cílem dosáhnout jedné zdravotní pojišťovny, která by spravovala veřejné zdravotní pojištění. Prosazoval byste tuto změnu při svém příchodu na ministerstvo zdravotnictví?

Podpoříme další snížení počtu zdravotních pojišťoven. Neplánujeme ale zcela zásadní změnu celého systému, kterou by představoval systém jediné zdravotní pojišťovny a tím vlastně přechod na státní zdravotní službu. Zdravotníci i široká veřejnost si zaslouží aspoň několik let stability a relativního klidu. Nicméně postavení a role zdravotních pojišťoven v systému se musí změnit. Odmítáme snahu předchozích pravicových vlád, aby to byly zdravotní pojišťovny, které mají klíčové slovo v řízení zdravotnictví. Hlavní slovo zde má mít stát a zdravotní pojišťovny musejí realizovat jeho politiku.

- U některých zdravotních pojišťoven, které spravují veřejné peníze, není vůbec zřejmé, kdo tyto pojišťovny vlastně řídí a ovlivňuje. Chcete nějak změnit tento stav?

Posílíme kontrolu státu nad zdravotními pojišťovnami. Zvýšíme transparentnost jejich nakládání s veřejnými penězi. Prosadíme zveřejnění všech smluv se všemi zdravotnickými zařízeními.

- Ptala jsem se na předchozí otázku proto, zda vy osobně věříte tomu, že například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nemá vůbec žádné vazby na skupinu Agel.

Není podstatné, čemu věřím nebo nevěřím. Je potřeba dát otevřeně na stůl fakta. Faktem je, že ČPZP je veřejnou zdravotní pojišťovnou a nikoliv privátní pojišťovnou, jak uvádějí některá média. A faktem také je, že se objevují dohady o vlivu skupiny Agel na tuto pojišťovnu. Je škoda, že pan ministr Heger nevyužil všech svých pravomocí a neposlal do této pojišťovny opravdu důkladnou kontrolu, která by prověřila, jestli náhodou některá zařízení Agelu nezvýhodňuje. Anebo by se prokázalo, že tomu tak není a jde jen o fámy. Ale ta kontrola proběhnout určitě měla. Pokud po volbách ponesu za resort zdravotnictví odpovědnost, vyslání této kontroly bude jedním z mých prvních kroků.

- Někteří představitelé ČSSD se vyslovují proti monopolizaci zdravotní péče. Například senátor Jan Žaloudík považuje síť Agel za nebezpečnou, s velkými kontakty na MZ. Pokud se stanete ministrem zdravotnictví, budete činit legislativní kroky proti tomu, aby jediný vlastník provozoval drtivou většinu všech segmentů ve zdravotnictví? Nebo současný stav podle vás nevykazuje příznaky monopolu?

V Moravskoslezském kraji, kde působím, naštěstí nikdo monopol nemá - zhruba třetinu nemocniční péče poskytuje FN Ostrava, třetinu krajské nemocnice a zhruba třetinu síť Agel. Podobně vyrovnané jsou podíly tří klíčových pojišťoven. A věřte, že v tomto prostředí se Fakultní nemocnice Ostrava konkurence Agelu ani nikoho jiného rozhodně nebojí, ve velké části konkurenčních soubojů vítězíme. Nicméně je to konkurence kultivovaná, bez vzájemného osočování či osobní nenávisti. Naopak v mnoha oborech naši lékaři a lékaři některých nemocnic Agelu spolupracují při léčbě pacientů v regionu. Ale třeba situace v sousedním Olomouckém kraji mi už tak vyvážená nepřipadá. Tyto věci by měl hlídat a posuzovat antimonopolní úřad. Problém je ale asi v tom, že oni posuzují monopolní pozici v rámci celé České republiky a v tomto pohledu problém s monopolem není. Takže máte pravdu, bude potřeba změnit legislativu tak, abychom bránili monopolům již na úrovni regionu.

- Jak konkrétně spolupracuje FN Ostrava se sítí Agel?

Nějaká globální spolupráce neexistuje, jsme spíše v jakémsi vztahu kultivované konkurence. Nicméně spolupráce na úrovni jednotlivých medicínských odborností funguje s jednotlivými nemocnicemi a nemám informace, že by zde měli naši lékaři problémy.

- Co máte konkrétně na mysli tou kultivovanou konkurencí?

Příkladem může být konkurence mezi námi, myslím tím Fakultní nemocnici Ostrava, a Agelem v oblasti onkologie na severní Moravě. Když jsem před mnoha lety do FN Ostrava přišel, pozici číslo jedna v onkologii v kraji měla právě společnost Radioterapie v Novém Jičíně patřící ke skupině Agel. Jsem rád, že během několika let jsme v naší nemocnici vybudovali špičkové onkologické pracoviště v čele s doc. Feltlem, které je dnes v regionu nezpochybnitelnou jedničkou. Nový Jičín je bezesporu naše konkurence, ale to nebrání našim lékařům, aby se např. zapojovali do společných regionálních studií a s kolegy z Nového Jičína normálně komunikovali. Což v mnoha jiných oborech v České republice rozhodně není pravidlem.

- Jste předsedou představenstva Centra buněčné terapie a diagnostiky a. s. Toto centrum dostává stovky milionů korun z veřejných peněz. Nikdo z vedení firmy nebyl schopen redakci MT vysvětlit, jaké konkrétní vědecké kapacity na projektech pracují, které produkty má centrum u SÚKL schválené pro výrobu. Jde prý o obchodní tajemství. Stejnou otázku tedy pokládám vám jako předsedovi představenstva CBTD. Dokážete jako kandidát na ministra zdravotnictví tyto pochybnosti o fungování celého projektu vyvrátit?

Na funkci v představenstvu společnosti CBTD jsem již před několika měsíci rezignoval. Důvod byl jednoduchý. Začínal jsem mít pocit, že nemám především z časových důvodů dění v této společnosti natolik pod kontrolou, abych s ní mohl i nadále spojovat své jméno. Z pozice státu jsem měl především v prvních fázích dohlížet na to, aby základní procesy a pravidla v této společnosti fungovaly korektně. V poslední době, kdy se společnost začala rozrůstat, začala budovat velkou budovu na zelené louce a začala získávat granty z evropských fondů, už to počínalo být nad mé síly. Ale jinak se mi základní myšlenka tohoto projektu, tedy postavit na zelené louce v podstatě jakousi moderní továrnu, kde se budou vyrábět umělé tkáně, stále velmi líbí. Přál bych si proto, aby takovýto projekt byl úspěšný. Je ale jasné, že základní podmínkou je transparentnost a hraní s otevřenými kartami. Odmítání informovat o detailech projektu považuji za velkou chybu.

- Na stránkách centra jste stále uveden jako předseda představenstva CBTD, stejně tak v obchodním rejstříku. Ve vedení firmy působíte navíc od roku 2009, tedy celé čtyři roky. Jste tedy jistě kompetentní osobou odpovědět na všechny mé předchozí dotazy. Zeptám se tedy prosím znovu. Jací lidé s CBTD spolupracují a jaké jsou jejich konkrétní výsledky za stovky milionů z evropských investic? Projekty, na které dostalo CBTD peníze, vznikaly v době, kdy jste byl dávno ještě členem předsednictva…

Nezlobte se, ale to je opravdu otázka, kterou je potřeba klást současnému managementu CBTD. Nejsem již členem představenstva a ani jinak nejsem s touto společností ve spojení, proto za ně nemohu hovořit, stejně tak poskytovat informace o jejich obchodních či jiných vztazích.

- Uvádíte, že jste opustil předsednictví představenstva CBTD proto, že šlo o příliš rozsáhlý projekt. Nebude nad vaše síly řídit celé ministerstvo zdravotnictví, když vám členství v předsednictvu jedné firmy přišlo příliš náročné?

Každý manažer musí znát své možnosti. Mou hlavní minulou a současnou profesí je funkce ředitele Fakultní nemocnice Ostrava. A věřte, že to vyžaduje opravdu velké nasazení.

- V představenstvu Národního tkáňového centra, které je sesterskou firmou CBTD, stál až donedávna současný ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Poté, co byl jmenován do čela pojišťovny, jste uvedl, že jeho jméno je ta nejlepší možná volba. Proč je pro vás Zdeněk Kabátek ideálním šéfem VZP?

Jestli je ideálním šéfem VZP, to bych se po tak krátké době, kdy je ve funkci, neodvážil tvrdit. Ale máte pravdu v tom, že v době, kdy se v režii předchozí pravicové vlády vybíral nový šéf VZP, jsem z uváděných jmen považoval volbu Ing. Kabátka za nejlepší. Poznal jsem ho už dříve jako člověka, který má zdravý selský rozum a snaží se problémy řešit a ne o nich jen mluvit. V tom mě nezklamal ani za ten relativně krátký čas ve funkci ředitele VZP. Domnívám se, že se snaží aspoň zčásti změnit tuto instituci na korektního obchodního partnera nemocnic i ambulantních lékařů. Z jeho kroků ve VZP pozitivně hodnotím dokončení vymetení IZIP z VZP. Velmi také oceňuji, že nepodlehl mnohdy nevybíravému nátlaku kolem Protonového centra. A cením si také toho, že vnímá realitu, že si je vědom toho, jak začínají být poskytovatelé péče podfinancovaní a že je to opravdu velký problém.

- V čem podle vás tento problém spočívá?

Financování zdravotnictví je v kritickém stavu. TOP 09 a pan ministr Heger nám nechali deficit kolem 10 miliard Kč. Stát ročně odsává ze systému financování zdravotní péče kolem 6 miliard Kč na zvýšené DPH. To považuji za naprosto zásadní problém. Vlivem drastické úhradové vyhlášky, kterou vydal bývalý ministr Heger, byl tento deficit z velké části přenesen na nemocnice a další poskytovatele. A opravdu nestraším, když říkám, že pokud nepřijdou zásadní kroky pro finanční stabilizaci, začnou nemocnice ve velkém krachovat!

Foto: Svatopluk Němeček, stínový ministr zdravotnictví
Foto MT


[TOP]     9.9.2013  
Příběh Angeliny Jolie vede ženy k prevenci  
Zdroj: Jindřichohradecký deník/ (str. 3)

Jindřichohradecko – Na třetím místě v počtu žen, které využily možnost získat příspěvek na preventivní vyšetření prsu na mamografu či sonografu, se umístil okres Jindřichův Hradec. "Kampaň, kterou v květnu zahájila Všeobecná zdravotní pojišťovna, reaguje na příběh herečky Angeliny Jolie, která v polovině května zveřejnila, že si nechala kvůli velkému vrozenému riziku rakoviny odstranit obě mléčné žlázy," informoval Oldřich Tichý, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP.
Na Jindřichohradecku se dosud zapojilo 56 žen, kterým pojišťovna na preventivní vyšetření vyplatila celkem 26 938 korun. "Ženy od 40 do 45 let si z příspěvku mohou zaplatit mamografii, mladší sonografii, ženy nad 45 let si mohou zkrátit interval vyšetření na jeden rok. Z veřejného zdravotního pojištění totiž pojišťovny hradí preventivní mamografii jednou za dva roky až ženám od 45 let," vysvětlil Oldřich Tichý.
"Já chodím na preventivní sono od devětadvaceti let a hradí mí ho pojišťovna. Kvůli rodinné anamnéze mám totiž zvýšené riziko onemocnění. Jsem ale ráda, že tahle možnost existuje a ženy by neměly s preventivními prohlídkami váhat," míní jednatřicetiletá Pavla Nouzová z Jindřichova Hradce, jejíž matka rakovinu prsu prodělala již dvakrát. Poprvé ve třiačtyřiceti, podruhé o osm let později.
Podle lékaře Jaroslava Balcara, který v jindřichohradecké nemocnici vede mammologickou ambulanci, počet pacientek v jeho péči zůstává v posledních letech přibližně stejný. "K nám již chodí pacientky, které mají buďto nějakou diagnózu indikovanou nebo mají rizikovou rodinnou anamnézu. K prvotnímu vyšetření ale ženy odesílá praktický lékař nebo gynekolog," vysvětlil. Kampaň Angelina potrvá do konce listopadu, do kdy je možné čerpat i příspěvek.

---

rakovina prsu

– 6 000 nových případů ročně
– 2 000 žen ročně na následky tohoto onemocnění umírá
– bylo prokázáno, že pravidelným mamografickým vyšetřením doplněným případně dalšími metodami je možné zjistit většinu nádorů již v počátečním stádiu, tedy v době, kdy jsou dobře léčitelné
– lze tím snížit úmrtnost až o 30 procent.


[TOP]     9.9.2013  
PTC: Upřednostňujeme dohodu a léčbu pacientů, nikoliv soudní spor s pojišťovnou  
Zdroj: Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)/ (str. 5)

Pro dnešní zasedání dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) připravilo pražské protonové centrum rozsáhlý materiál, jehož smyslem bylo nabídnout vstřícné řešení, které bude v zájmu pacientů, povede k věcným jednáním a ukončení sporů. Protonové centrum opakovaně deklaruje, že upřednostňuje dohodu umožňující léčbu českých pacientů, nikoli soudní spory. V důsledku přístupu VZP a díky časově náročnému systému schvalování léčby, který ve vztahu k protonové léčbě VZP zavedla, se protonová léčba stala pro pacienty VZP v podstatě nedostupnou. Podle Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky je jen v ČR každoročně 3000 až 4500 pacientů, kterým by měla být indikována protonová léčba. Veškeré vstřícné kroky a návrhy ze strany protonového centra byly až dosud ze strany vedení VZP ignorovány.
Proto se pražské centrum rozhodlo podniknout příslušné právní kroky. To zahrnuje i vymáhání konkrétní vyčíslené škody za období do konce června, který podle znaleckého posudku činí 93 467 000 Kč. Protonové centrum vždy upřednostňovalo a dále upřednostňuje vyřešení sporu s VZP dohodou, která umožní zpřístupnění protonové léčby všem potřebným pacientům, pojištěncům VZP. V rámci vstřícného přístupu je pražské protonové centrum připraveno s VZP jednat o úpravě podmínek poskytování zdravotní péče tak, aby nemuselo dojít k údajně skokovému zásahu do stávajícího systému léčebné péče v oblasti onkologie.
Prakticky to znamená postupné zvyšování léčených pacientů do roku 2016. Konkrétní nabídka byla již VZP zaslána. Pokud VZP bude přístupna věcným jednáním v zájmu pacientů, je pražské protonové centrum připraveno ke smírnému vyřešení sporu. Není zájmem protonového centra získat soudně náhradu zisku, ale naopak použít peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění k léčbě českých pacientů. Cena léčby v pražském centru je nyní při navrhovaném mixu diagnóz 467 000 Kč, tedy zdaleka nejmenší mezi všemi zahraničními protonovými centry. Indikace k protonové terapii jsou shodné s indikacemi používanými v protonových centrech ve světě. Tyto indikace byly podrobně zpracovány Odbornou radou PTC a odrážejí ty klinické situace, kdy je třeba uchránit nemocného před trvalými devastujícími následky léčby (radioterapie u dětí, maligní lymfomy, nádory hlavy a krku), nebo ty indikace, kde jsou výsledky současné terapie naprosto nedostatečné (nádory slinivky břišní, vybrané plicní nádory), dále kde protonová terapie výrazně snižuje rizika komplikací a zvyšuje kvalitu života (prostata). Tyto indikace byly předloženy výboru Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF) v lednu 2013 a výbor je vzal na vědomí bez připomínek.
Institut pro zdravotní ekonomika a technology assesment (iHETA) vypracoval HTA analýzu využití protonové terapie v České republice při léčbě onkologických pacientů (pozn. redakce: viz ZN č. 18/2013), která potvrzuje, že cena protonové léčby z dlouhodobého hlediska plátci zdravotní péče přináší výraznou finanční úsporu díky významně lepší kvalitě života pacientů, kteří po šetrnějším ozáření netrpí zbytečně nežádoucími dlouhodobými účinky a mají podstatně větší šanci na vyléčení. Kupříkladu při léčbě 600 českých pacientů s karcinomem prostaty přinese protonová terapie českým zdravotním pojišťovnám roční úsporu 54 milionů korun. Slovenská VšZP již tuto ekonomickou výhodu zohlednila a pacienty do pražského centra posílá.

Foto: archiv PTC


[TOP]     9.9.2013  
Preventivní očkování Rh-negativních žen imunoglobulinem anti-D  
Zdroj: Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)/ (str. 3)

* PORADNA

OTÁZKA: Hradí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) u Rh-negativních žen preventivní očkování imunoglobulinem anti-D? Můj gynekolog mi nabídl možnost zakoupení přípravku Rhesonativ na recept s tím, že si ho sama zaplatím a poté nechám pojišťovnou proplatit. Stačí tedy nechat si v lékárně vystavit doklad o zaplacení a s ním jít na pobočku?

ODPOVĚĎ: Gynekologem navržený postup je zcela nesprávný a neměla byste na něj přistoupit. Zdravotní pojišťovna totiž léčivé přípravky obsahující humánní imunoglobulin anti-D hradí, přičemž jednou z možných indikací je právě preventivní podání anti-D imunoglobulinu Rh-negativním těhotným ženám ve 28. týdnu těhotenství. Při aplikaci u ambulantního gynekologa pacientka platí pouze případný doplatek, což je v současnosti maximálně 143 Kč u 1 ml dávky přípravku Rhesonativ 625 (max. cena v lékárně může být 716,48 Kč a úhrada, kterou platí pojišťovny, je 573,36 Kč).
Pravidla pro vykazování a úhradu z prostředků veřejného zdravotního pojištění jsou ovšem přesně stanovena, a to vyhláškou MZ č. 63/2007 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely. Pro anti-D imunoglobulin platí, že je ze zdravotního pojištění hrazen smluvnímu zdravotnickému zařízení jako zvlášť účtovaný léčivý přípravek (ZULP). Přípravky v režimu ZULP sám lékař nakoupí na základě žádanky přímo od lékárny na fakturu a pak je ve vazbě na příslušný výkon aplikace konkrétní pacientce jako ZULP vyúčtuje (přeúčtuje) pojišťovně. Případný doplatek, tedy rozdíl mezi cenou v lékárně a úhradou od pojišťovny, zaplatí pacientka na místě přímo lékaři (na následné proplacení této částky není nárok, stejně jako např. u doplatků za léky).
Imunoglobulin anti-D (Rhesonativ) je tedy hrazen z veřejného zdravotního pojištění v případě, kdy je zdravotní pojišťovně účtován lékařem (zdravotnickým zařízením). Kdyby byl předepsán pacientce na recept, nesplňuje podmínky pro úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a pacientka si ho při výdeji v lékárně hradí sama v plné výši. K takovému postupu ale není důvod! Navíc informace, že pojišťovna částku proplatí, je nepravdivá. Zdravotní pojišťovna pacientovi nemůže zpětně proplatit jím zaplacené zdravotní výkony, léky, zdravotnické prostředky apod., protože v legislativě není zakotven tzv. pokladenský systém, který by to umožňoval.
Částku zaplacenou v lékárně není ani možno si nechat proplatit z fondu prevence VZP například v rámci programu Zdravý život. V případě profylaxe podáním anti-D imunoglobulinu ve 28. týdnu těhotenství Rh-negativním ženám totiž nejde o očkování, natož o očkování nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, jak je v podmínkách programu stanoveno. Příspěvky klientům z fondu prevence pojišťovny jsou každoročně vždy přesně specifikovány a i s podmínkami pro čerpání je najdete na www.vzp.cz/vyhody.

O autorovi: Mgr. Oldřich Tichý, vedoucí tiskového oddělení VZP


[TOP]     9.9.2013  
Protonová léčba ve smyčce sporů  
Zdroj: Zdravotnické noviny/ (str. 6)

Pražské protonové centrum (PTC) v minulých dnech oznámilo, že Všeobecné zdravotní pojišťovně nabízí vstřícné řešení, které bude v zájmu pacientů, povede k věcným jednáním a ukončení sporů. VZP vyjádřila obavy, že protonovému centru jde pouze o zisk, nikoli o pacienty.

Protonové centrum opakovaně deklaruje, že upřednostňuje dohodu umožňující zpřístupnění léčby českým pacientům, nikoli soudní spory. "V důsledku přístupu VZP a kvůli časově náročnému systému schvalování léčby, který ve vztahu k protonové terapii pojišťovna zavedla, se tato metoda stala pro její klienty v podstatě nedostupnou. Veškeré vstřícné kroky a návrhy ze strany protonového centra byly až dosud vedením VZP ignorovány," sdělil naší redakci mluvčí PTC Vladimír Šulc. Proto se PTC před časem rozhodlo podniknout příslušné právní kroky, které zahrnují vymáhání škody za období do konce června, což podle znaleckého posudku činí 93,5 milionu korun. Nyní je však PTC v rámci vstřícného přístupu připraveno s VZP jednat o úpravě podmínek poskytování zdravotní péče tak, aby nemuselo dojít k údajně skokovému zásahu do stávajícího systému léčebné péče v oblasti onkologie. VZP ovšem toto gesto za vstřícné nepovažuje. "Je zvláštní, když soukromé protonové centrum bratrů Laštovkových vydává žalobu, v níž se dožaduje zisku, jehož astronomická výše je na poměry českého zdravotnictví něčím naprosto nevídaným, za vstřícný krok. Tato žaloba ukazuje, že centru nejde o pacienty, ale v první řadě o vlastní zisk," reaguje mluvčí VZP Oldřich Tichý.

3000–4500 vhodných pacientů

PTC však zmiňuje stanovisko Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP (SROBF), podle něhož je v Česku každoročně 3000–4500 vhodných pacientů, kterým by měla být indikována protonová léčba. V tomto smyslu PTC požaduje po VZP, aby do roku 2016 postupně zvyšovala počty zde léčených pacientů. Konkrétní nabídka již byla VZP podle mluvčího Šulce zaslána. "Pokud VZP bude přístupná věcným jednáním v zájmu pacientů, je pražské protonové centrum připraveno ke smírnému vyřešení sporu. Není naším zájmem získat soudně náhradu zisku, ale naopak použít peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění k léčbě českých pacientů," říká mluvčí Šulc.
Cena léčby jednoho pacienta v pražském centru nyní při navrhovaném mixu diagnóz dosahuje v průměru 467 tisíc korun, což je podle PTC zdaleka nejnižší částka mezi všemi protonovými centry.

Roční provoz středně velké nemocnice

Mluvčí VZP však namítá, že cena za mix diagnóz pro pojišťovnu neznamená konkretizovanou nabídku a žádný další návrh prý již pojišťovna od PTC neobdržela. "Jednoduchý výpočet ukazuje, že soukromé protonové centrum bratrů Laštovkových předpokládá jen díky platbám od VZP zisk ve výši přes 186 milionů korun ročně. Vzhledem k tomu, že u VZP je cca 60 procent českých pojištěnců, plánuje PTC z veřejného zdravotního pojištění ročně vytáhnout jako svůj zisk celkem 311 milionů korun. Pro představu je dobré uvést, že 311 milionů korun jsou kompletní náklady na roční provoz jedné středně velké nemocnice, zatímco soukromé protonové centrum v Praze požaduje tuto částku jako svůj zisk," namítá Oldřich Tichý. Podle jeho vyjádření při dosavadních jednáních zástupci PTC doposud vždy trvali na průměrné ceně 606 tisíc za pacienta, jak stanovovaly podmínky ve smlouvě o smlouvě budoucí, kterou s PTC před deseti lety podepsal tehdejší správce pojišťovny Antonín Pečenka. "Ve skutečnosti ovšem ve všech případech, kdy VZP požádala protonové centrum o kalkulaci léčby pro své klienty, byly požadované částky ještě mnohem vyšší. Pohybovaly se od 720 tisíc korun do jednoho milionu. V konkurenčním mnichovském protonovém centru přitom poskytují klientům VZP péči za paušální částku cca 500 tisíc korun. Je tedy logické, že VZP vedena snahou zajistit protonovou terapii co největšímu počtu klientů, kteří ji opravdu potřebují, využívá služby takového zařízení, které je při mnohonásobně větších zkušenostech zároveň výrazně levnější," dodává mluvčí pojišťovny.

Jako houby po dešti

Indikace, na kterých PTC u protonové terapie trvá, jsou shodné s indikacemi používanými v protonových centrech ve světě. "Jde o případy, kdy je třeba uchránit nemocného před trvalými devastujícími následky léčby – radioterapie u dětí, maligní lymfomy, nádory hlavy a krku. Dále jde o indikace, kde jsou výsledky současné terapie naprosto nedostatečné – například nádory slinivky břišní či vybrané plicní nádory. A v neposlední řadě případy, kde protonová terapie výrazně snižuje rizika komplikací a zvyšuje kvalitu života – typicky malignita prostaty," uvedl mluvčí PTC Šulc s tím, že tyto indikace odborná rada PTC v lednu 2013 předložila výboru SROBF a výbor je vzal na vědomí bez připomínek. Vladimír Šulc také připomíná celosvětový trend výstavby nových protonových center ve světě nebo podstatné modernizace již existujících (většinou doposud experimentálně fungujících) center, která se od vědeckých a výzkumných aktivit přesouvají k rutinní klinické praxi. "Během 2–3 let by mělo být dokončeno zhruba 35 protonových center po celém světě. Většina z nich je rozestavěna, nebo již dokonce léčí. Je rovněž jasně patrné, že původní dominance USA a Japonska je silně dotahována ze strany evropských států," uzavírá mluvčí PTC.


[TOP]     11.9.2013  
Interview s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem  
Zdroj: ČT 24/  [ rusnok ]

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Dobrý podvečer. Začíná Interview Daniely Drtinové. Ministerstvo práce ustoupilo lékařům. Až do konce roku 2015 nemusejí vyplňovat elektronické neschopenky. Jak silná výhra to je? Podaří se celkově lékařům prosadit, aby elektronické neschopenky byly jen dobrovolné? Nebrání se lékaři ve věku počítačů elektronické komunikaci zbytečně? Pozvání do studia přijal prezident České lékařské komory Milan Kubek, dobrý podvečer.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Dobrý večer vám i všem divákům.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tak nebrání se lékaři něčemu, čemu se stejně v této době nakonec nevyhnou?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak vy jste zmínila to podstatné, my nejsme proti samotnému principu elektronické komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení, ale chceme, aby ten systém byl dobrovolný. To znamená ten, kdo o to má zájem a kdo oceňuje to, že mu to urychluje práci, nechť to tak dělá. Není bez zajímavosti, že ze 35 tisíc lékařů tak dosud učinilo 178. To jsou aktuální čísla České správy sociálního zabezpečení ze včerejšího dne. A to asi o něčem svědčí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ale o dobrovolnosti, pane prezidente, zákon nemluví. Ten nemluví o tom, že by mohly být potom dobrovolné právě ty elektronické neschopenky. A jeden odklad už lékaři měli. Už letos přece měli vyplňovat elektronické neschopenky a odklad jste dostali. Tak nezaspali jste trochu?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak já si myslím spíš, že ten systém ze strany státu nebyl vůbec nijak propagován. Já se přiznám, že my jsme ani nevěděli, do kdy ten odklad trvá. My jsme vyjednávali o tom, aby ten odklad byl...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
No, ale neznalost zákona neomlouvá.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Samozřejmě, samozřejmě. Ale pokud stát chce na někoho přenést nějakou povinnost, tak by měl ve svém vlastním zájmu se snažit, aby ta druhá strana tu povinnost mohla plnit. A já jsem rád, že se nám podařilo vyjednat aspoň další dvouletý odklad, protože pokud by tomu tak nebylo, tak od 1. ledna příštího roku by skutečně neschopenky se zadrhly, lidé by nedostali pravděpodobně své nemocenské dávky, protože ti lékaři by neměli jinou šanci než dát jim dál ten papírový formulář a posílat je na ty České správy sociálního zabezpečení.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
No, a nezaspala třeba tak trošku právě i Česká lékařská komora? Vy říkáte, stát o tom tedy příliš nemluvil. Já jsem vám oponovala tím, že neznalost zákona neomlouvá. Čas elektronických neschopenek se zkrátka blížil a bylo ticho po pěšině. A až to začalo hořet, tak jste o tom začali teprve jednat s ministrem v demisi.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Já říkám, my jsme skutečně nevěděli, že ten problém je tak aktuální. Pro zajímavost, nevěděl to ani pan ministr zdravotnictví. O těch povinnostech, které se ukládají například živnostníkům, protože to nejsou jenom lékaři, ale z 900 asi 50 tisíc osob samostatně výdělečně činných dnes komunikuje pouze asi 44 tisíc prostřednictvím datových schránek. Tak také jsou povinni od ledna příštího roku a neví o tom například nebo ještě minulý týden o tom nevěděl ani Svaz průmyslu a dopravy.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A kdo tedy zaspal?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak já myslím, že jednoznačně zaspalo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ale to elektronické neschopenky nedoplní, nevyplňuje. Ten zákon platí pro vás.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Ne, ne, to ne. Ale pan ministr Drábek ten zákon prosadil jednak bez jakékoliv konzultace s lékaři, odtržen od jakékoliv reality. Já se domnívám spíš, že skutečně šlo o velký kšeft, protože my nemůžeme zastírat realitu, že máme mezi pracujícími lékaři 20 procent lékařů starších 60 let a že průměrný věk praktických lékařů, kterých se to nejvíc týká, je 55 let. A pokud nechceme ty kolegy jaksi přinutit k tomu, aby ukončili provozování svých praxí, musíme vytvořit jim podmínky, aby mohli pokračovat v práci tak, jak dosud zvyklí. Protože to jsou lidé, kteří jsou kvalifikovaní odborníci, oni mají obrovské zkušenosti, mají velkou klientelu, pacienti o ně mají zájem, ale prostě hold jim je třeba 70, v životě s počítačem nepracovali a už se to nenaučí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Vy jste říkal...

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
A ono, pardon ještě, ono totiž nejde jenom ta představa, že někdo, už jsem takové námitky slyšet, no, tak prostě pošlete to mailem a tak dále, ono to prostě není tak jednoduché. Ten způsob té komunikace musí být buďto přes datovou schránku nebo prostřednictvím ověřeného elektronického podpisu. A to už je poměrně komplikované. A nezastírám i to, že to nese určité náklady, které se stát snaží přehodit na nás na lékaře.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Vy jste říkal, že to byl podle vás především velký kšeft, ale to se používá většinou vždycky, když stát nutí k přechodu na elektronickou komunikaci. Ministr v demisi, ministr práce v demisi říká, že to může být pohodlnost. Ale vy jste naznačil ta slova o velkém kšeftu. Máte pro to nějaké důkazy s ohledem na to, že to se vždycky říká, že to je kšeft?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak je to ze stejné kuchyně jako vyplácení sociálních dávek. A ne asi náhodou je bývalý pan ministr Drábek a respektive jeho náměstek pan Šiška předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení. Já pochopitelně...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Asi se to nedá úplně paušalizovat.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Nedá, nedá, ale prostě...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A jestli nemáte třeba konkrétní důkaz směrem k tomuto systému? To ne.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Ne, ne, konkrétní důkaz nemám, ale mám velké pochybnosti o tom, že ten systém prostě nebude fungovat, tak jako nefunguje registr vozidel, tak jako nefunguje vyplácení sociálních dávek. A když se... my jsme se bavili včera poměrně konkrétně s panem ministrem Koníčkem o tom, jaké úspory tedy ten systém přináší.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Pane prezidente, omlouvám se, jenom...

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Stát neví.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Já vás na malinko jenom chvilku přeruším. Vy jste říkal, že se obáváte, že by ten systém nefungoval, podobně jako nefungoval dřív registr. Malinko vás teďka přeruším, poslechněme si, co na spolehlivost systému říká Česká správa sociálního zabezpečení.

Pavel KREJČÍ, vrchní ředitel úseku sociálního pojištění ČSSZ /Události, komentáře, 10. 9. 2013/:
Obavy, že by systém zkolaboval na tom, že je nový, nefunkční a podobně, jako u jiných nových systémů budovaných v rámci posledního e-governmentu a vývoje v jiných resortech, tak je, je malinko zavádějící. Takže my skutečně tvrdíme, že ten náš systém v tomto smyslu funkční bude.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tak není to jen výmluva a pohodlnost lékařů, jak o tom mluví ministr práce v demisi?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak slyšeli jste tvrzení nepodložené jakýmkoliv důkazem. Prostě my tomu můžeme věřit, pokud se...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ale ty systémy fungují.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Pokud se připojuje...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Správa sociálního zabezpečení funguje denně.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Pokud se připojilo 178 lékařů, tak to funguje. Až se jich připojí 35 tisíc, tak to fungovat nemusí. A určitou analogii s vyplácením sociálních dávek si nemohu odpustit. Je to systém, který měl stát 400 milionů, stál 2 miliardy, stál nervy tisíce zaměstnanců nejrůznějších správ sociálního zabezpečení a pracovních úřadů. Prostě my nevidíme žádný důvod, proč by zrovna toto mělo fungovat. A já říkám, že my se nebráníme elektronické komunikaci, ale musí to být užitečné. To znamená dobrovolné. Nechť ten systém svojí funkčností, rychlostí, efektivitou, levností přesvědčí o tom, že je životaschopný a já věřím, že postupně se lékaři budou k tomu systému připojovat. Ale upozorňuji na to, že je zde skupina lékařů nezanedbatelná a nenahraditelná, protože tento stát dopouští to, že stále 200 lékařů každoročně odchází, odchází ti mladí do zahraničí a my jsme čím dál tím víc závislí na práci lékařů v seniorním věku. A my prostě si nemůžeme dovolit naráz říci prostě: kolegové, vy musíte končit, vy jste sice kvalifikovaní odborníci, pacienti vás mají rádi, máte svojí klientelu, ale jenom proto, že nejste schopni vyplňovat neschopenky elektronicky, tak prostě musíte skončit.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Nemají lékaři bez počítače, a to jsou ti, o nichž mluvíte, na jedné straně skutečně stojí otázka, jestli je problémem toho systému, že máme tedy sedmdesátileté praktické lékaře, ale nic proti samozřejmě těm praktikám. Já chápu, že svojí práci vykonávají dobře a že jsou třeba. Ale na druhou stranu jestli nemají tito lékaři bez počítače ztížen přístup třeba k novinkám v oboru? Jestli to potom vlastně není i svým způsobem ohrožením zdravotní péče?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak v žádném případě ne. Česká lékařská...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Nebo snížením řekněme.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Česká lékařská komora garantuje a organizuje celoživotní vzdělávání lékařů, včetně jeho elektronických forem. Ale ty elektronické formy jsou stále minorita. To dominantní, kde lékaři čerpají informace, jsou knihy, odborné časopisy, semináře, klinické dny, stáže. Skutečně ty elektronické informace jsou minoritou. A máme...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Je problém toho systému to, že tedy mezi praktiky je hodně nebo vysoké procento seniorů?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
No, my to musíme...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Třeba to tak není.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
My to musíme, my to musíme reflektovat. Prostě pokud máme 20 procent lékařů...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A vnímáte to jako problém?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Ano, vnímáme to jako problém a určitě k tomu lvím podílem přispěl pan ministr Heger, který podrazil lékaře, nedodržel slib, který jménem státu dal v akci Děkujeme, odcházíme. A dál nám mladí lékaři odchází. Prostě my ty starší lékaře skutečně nemáme kým nahradit.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Vy říkáte, že vás podrazil bývalý ministr, ale...

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Lékaře podrazil.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
... zkrátka ty... nebo lékaře, myslím vás, nikoliv Vás, ale vás lékaře, ale zkrátka když ty peníze v systému nejsou, a když chybějí a každým rokem se dostává teď už v poslední době ten systém opět do schodku?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak je třeba se podívat, proč se dostává do schodku. Tou hlavní příčinou je to, že 4 roky se nevalorizovala platba za státního pojištěnce, zůstává 723 korun a tady je hlavním viníkem pan ministr Heger, který jednak neprosadil zvýšení platby za státního pojištěnce. A jednak nechal pana ministra Kalouska vysávat peníze zdravotnictví do státního rozpočtu. Je třeba si připomenout, že se nám dvakrát zvýšila DPH od ledna 2012, obě sazby a od ledna letošního roku ta spodní sazba. A řada zboží, která byla ve snížené sazbě, se posunula do té normální daňové sazby a pro zdravotnictví toto znamená, že za rok poslalo do státního rozpočtu 6 a čtvrt miliardy korun. To jsou peníze, takže nejenom že zdravotnictví nedostává peníze navíc, ale naopak dotuje stále víc státní rozpočet. A to připustil pan ministr Heger a jaksi já skutečně tvrdím to, že on nebyl ministrem zdravotnictví, on byl spíš nebo choval se jako loajální náměstek ministra financí Kalouska a činil tak jenom proto, aby se udržel co nejdéle ve funkci ministra. A to se mu podařilo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
To je ale vaše interpretace.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
To je interpretace, která je mezi lékaři stále více populární.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
On by vám řekl zcela jistě něco jiného. Pane prezidente, podle krizového štábu, který sdružuje nemocnice, odbory a pacienty, by vláda měla přerozdělit zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven a dát je tedy VZP, která je v problémech. Vy jste soukromý lékař, přišlo by vám to fér, kdyby zdravotní pojišťovny, které hospodaří dobře, když to řeknu zjednodušeně, dotovaly VZP?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak je třeba se podívat, proč hospodaří takzvaně dobře. Oni jednak mají jiný kmen pojištěnců, to znamená, přeci jenom mají osoby, které jsou mladší, zdravější. Za další, špatná legislativa umožňuje zdravotním pojišťovnám platit různě. Když se podíváte na to, jak platí která zdravotní pojišťovna, tak zjistíte třeba, že nejvíc za nemocniční péči platí Všeobecná zdravotní pojišťovna. Má nejnemocnější klienty a na jednoho klienta platí nejvíc. A ty menší...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ano, ale za to nemohou ty ostatní zdravotní pojišťovny. Jestli by to nebylo znárodněním, jak tvrdí ony zdravotní pojišťovny? Ostatně už to zažily.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak je třeba, je třeba nastavit stejné podmínky, to znamená, aby nemohly, já nechci použít slovo parazitovat, ale aby, teď mě nic jiného nenapadá, prostě aby nebyly zvýhodněny tím, že si mohou vybírat pouze lukrativní klientelu. To znamená, ta opatření, která by stát měl rychle učinit, jsou poměrně jednoduchá, skutečně přerozdělit ty peníze z účtu zdravotních pojišťoven a už se...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A podle vás by to nebylo znárodněním, jak to vidí zdravotní pojišťovny?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Ne, ne, znárodnění to není, protože vy můžete znárodnit něco, co je privátní.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
To netvrdím já, ale ty zdravotní pojišťovny.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Já vím, ale vy můžete znárodnit něco, co je privátní. Veřejné zdravotní pojišťovny privátní nejsou. I ty malé resortní pojišťovny jsou veřejnoprávní instituce. To znamená, to nejsou žádné peníze, které by patřily členům správní rady nebo...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale není to tak, že ty zdravotní pojišťovny lépe hospodaří než VZP?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Ne, máme nastavenou, špatně nastavenou legislativu, která umožňuje těmto zdravotním pojišťovnám jaksi platit za většinu té nejnáročnější péče méně, to je v nemocnicích. A na druhé straně oni třeba bonifikují některé skupiny třeba praktické lékaře, aby prostřednictvím těch zvýšených úhrad pro ně ti praktičtí lékaři byli motivováni získávat jejich klienty. Ale jestli jste zmínila ta opatření, která je třeba rychle provést, ta skutečně zvýšit platbu za státního pojištěnce.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
O kolik, pane prezidente, abychom to nastrukturovali tu debatu, protože zajímalo by mě, jestli tedy jste na pozici premiéra nebo ministra zdravotnictví. Premiér prosazuje tu nižší variantu, zvýšení o 50 korun měsíčně, ministr zdravotnictví jde poměrně razantněji do té změny, až navrhuje 98 měsíčně to navýšení. Ale neshodnou se.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Těch 98 korun, já jsem o tom jednal s panem ministrem a jsem rád, že skutečně přišel do křesla ministra zdravotnictví někdo, kdo hájí zájmy svěřeného resortu, pardon. To je aproximace toho, o co zdravotnictví přišlo tím, že se ty platby nevalorizovaly. Takže jednoznačně podporuju tu nejvyšší variantu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Těch 98.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Těch 98, které zajistí, že stát vrátí do zdravotnictví to, co z něj vysál prostřednictvím zvýšeného DPH a valorizují ty platby za státní pojištěnce na úrovni probíhající inflace za ty poslední 4 roky. To číslo není náhodné, já jsem, říkám, o něm diskutoval s panem ministrem Holcátem a toto Česká lékařská komora plně podporuje.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
No, ale premiér v demisi Jiří Rusnok řekl tady v Interview minulé pondělí, že na téměř stokorunové navýšení nejsou peníze.

Jiří RUSNOK, premiér v demisi /nestraník /Interview Daniely Drtinové, 2. 9. 2013/:
Samozřejmě vím, že požadavky jsou na tý vyšší hranici. To znamená navýšení o 70 nebo 100 korun, to už by ale stálo 5, 7 miliard. A to jsou obrovské peníze, na které podle mě rozpočet nemá.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tak podle premiéra jsou nemocnice i lékaři zvyklí na to, že nakonec to vždycky stát zaplatí. Obejde se to bez systémových změn?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak já nevím, co nazýváte systémovou změnou. Každopádně...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
O systémových změnách mluvil premiér v demisi, že zkrátka nebude možné jen vždycky zaťukat na stát, aby peníze vydal v době krize, ale že je třeba provést restrukturalizace a podobně.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Já mu rozumím. On většinou, já se nechci dotknout pana premiéra, ale většinou politik, když neví, co říct, tak řekne něco o systémovosti, nesystémovosti a podobně. Tady prostě stát ukradl ze zdravotnictví 6,5 miliardy korun cestou zvýšení DPH a my jsme totiž jediní, jako zdravotnictví je jediná služba, která nemůže přenést DPH na konečného spotřebitele. Daňově se k nám stát chová, jako kdybychom nebyli koneční spotřebitelé svých vlastních služeb. Je to naprosto nesmyslné, ale je tomu tak. Já jestli bych se dostal k těm dalším krokům, to znamená přerozdělit pojistné, přerozdělit peníze z účtu zdravotních pojišťoven a nastavit ty mechanismy spravedlivě. Valorizovat platbu za státního pojištěnce, snížit sazbu DPH na léky a zdravotnické prostředky hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
No, dobře, ale o tom jste mluvil třeba s ministrem zdravotnictví v demisi, anebo s ministrem práce, tedy spíš v tomto případě s ministrem financí možná, i pokud by byli ochotni k tomuto kroku? To je přece důležité, jestli jste s ním o tom vůbec mluvil s ministrem?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak já o tom s ministrem zdravotnictví pochopitelně mluvil. Je jasné, že tato daňová změna čeká na příští vládu a věřte mi, že jsem začal jednat s těmi lidmi, kteří pravděpodobně podle různých průzkumů tu vládu sestavovat budou. A snažím se je přesvědčit o tom, že...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže v zákonném opatření toto nebude?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Ne, toto, toto není možno prosazovat zákonným opatřením. Ale Evropská unie nám umožňuje okamžitě snížit DPH na léky a zdravotnické prostředky hrazené z veřejného zdravotního pojištění na 5 procent. Je možno s Evropskou unií jednat o nulové sazbě, kterou má vyjednánu třeba Velká Británie, Švédsko, Malta, proč by to nemohla vyjednat Česká republika. Takže těch opatření je několik, ale skutečně třeba se jimi konečně, konečně zabývat, protože ta příjmová stránka českého zdravotnictví, na úvod bylo zmiňováno, v jaké je kondici, zdravotnictví díky lékařům a ostatním zdravotníkům chválabohu funguje. Ale na konci roku skutečně peníze dojdou. Všeobecná zdravotní pojišťovna podle slov svého ředitele bude asi 3,5 miliardy korun v mínusu. No, a prostě nejsme perpetum mobile a neradi bychom omezili zdravotní péči pro pacienty.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
No, a myslíte, že pokud jde třeba právě o snížení sazeb DPH, že vás budoucí vláda, budoucí sněmovna vyslyší? Mluvíte třeba o tom s některými lídry tedy politických stran už teď?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Ano, právě už teď před volbami.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A jsou politické strany, které vám slibují, že by to tak mohlo být?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak je to například v programu ČSSD.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže doufáte v to, že tím způsobem skutečně dojde ke snížení sazeb DPH.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak já předpokládám, že politické... já předpokládám, já předpokládám, že politické strany budou plnit své programy, budeme o tom jednat i s dalšími politickými stranami. A máme i připraven takový určitý nástin řešení, která je třeba udělat. A budeme rádi, aby co nejvíc politických stran se těch našich myšlenek a nápadů chopilo a realizovalo je po volbách.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tak vraťme se k těm systémovým změnám, o kterých jste tedy řekl, že vždycky politici, když už nevědí kudy kam, tak zmiňují systémové změny. Mezi ně se zcela jistě dá počítat například výraznější restrukturalizace, snížení počtu lůžek, případně nemocnic. Proti tomu ale Česká lékařská komora také poměrně dost silně protestovala. Podle vás to jde udržet ten stávající systém se všemi lůžky, se všemi nemocnicemi a navíc tedy bez postupného zvyšování spoluúčasti pacientů, pokud premiér říká: v rozpočtu nejsou peníze?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Je třeba si uvědomit, že nemocnice nejsou placeny podle počtu lůžek. To znamená pro...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Já jsem to oddělila jako dvě věci.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Ano, ano, pro ředitele nemocnic není výhodné v žádném případě držet prázdná lůžka, proto díky změnám v medicíně, která je skutečně stále intenzivnější a řada zákroků se prostě provádí invazivně, díky tomu pacienti nemusí tak dlouho ležet v nemocnici, mohou jít dříve domu, řada zákroků se provádí ambulantně nebo v režimu takové té jednodenní péče, tak dochází postupně ke snižování počtu lůžek. A to je přirozený proces. My jsme bránili určité hurá akci, když někdo takhle naslinil prst a řekl: tak kolik zrušíme, řekl 10 tisíc. To je nesmyslné. My musíme přizpůsobit počet lůžek potřebám pacientů. Vždyť zdravotnictví je zde přeci pro lidi, pro nemocné. A my třeba katastrofálně nám schází lůžka následné péče. To znamená, nerušme lůžka, ale transformuje je v lůžka následné péče. A ono to postupně pomalinku probíhá. A zdravotnictví je poměrně závažná, závažný resort, skutečně dotýká se potenciálně každého z nás a to někdy jaksi existencionálně, a proto si zaslouží citlivější přístup a ne nějaké takové ty hurá akce.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Omezuje se podle vás už někde zdravotní péče?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
No, tak bohužel ano, omezuj se, protože skutečně pokud nemocnice například nemají peníze, některé už ani na mzdy, tak dochází ne zatím naštěstí k omezování té péče akutní, ale odkládají se plánované výkony. A pacienti to pozorují v tom, že prostě musí déle čekat na plánovaný zákrok.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A mohl byste uvést nějaký konkrétní třeba příklad? Určitě jste v kontaktu samozřejmě s lékaři, tak možná nějaký konkrétní příklad v nějaké nemocnici?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak já si myslím, že se tak nějak chovají, chovají prakticky všechny nemocnice, že prostě pokud nechtějí páchat ekonomickou sebevraždu, tak prostě odkládají, odkládají ty plánované výkony, odkládají už přes leden do příštího roku. Doufají, že dojde ke změnám ve financování. Já bych chtěl ještě připomenout, že byla to lékařská komora, kdo inicioval stížnost, kterou podala skupina 36 senátorů k Ústavnímu soudu, aby rozhodl o jaksi protiústavnosti té stávající úhradové vyhlášky. Já pevně věřím, že Ústavní soud ještě do konce platnosti té vyhlášky, do konce roku rozhodne, abychom se dozvěděli, jestli takovéto drastické omezování dostupnosti zdravotní péče je v souladu s ústavou či nikoli, když naše ústava garantuje občanům širokou dostupnost, kvalitu a bezpečnou zdravotní péči.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tak si poslechněme, co k tomu v Interview řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.

Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven /Interview Daniely Drtinové, 4. 9. 2013/:
To, jestli vlastně do toho systému budou peníze přility, anebo ne, tak dneska z dnešního pohledu není vůbec jasné a může se stát, že skutečně tady to bylo u některých lázní v letošním roce, takže některá nemocnice může být v takové finanční situaci, že raději rozhodne zřizovatel, že ji zavře a že ji nebude dále provozovat. My ty kapacity máme pouze omezené z hlediska financí, ale ne z hlediska počtu lékařů a počtu kvalitních pracovišť.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tak, pane prezidente, podle prezidenta Gajdáčka je lékařů dost a je i dost kvalitních zdravotních, zdravotnických zařízení. Ostatně i vy jste sám před chvílí říkal, že ten systém funguje stále díky lékařům a díky to, jakým způsobem to oni investují svojí energii a čas do práce. No, ale pak nestraší se příliš tím, že může na podzim dojít ke kolapsům nemocnic? Není to zkrátka jen politika?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak pokud rozdělíte finance během celého roku, tak ono to prostě pořád do určitého momentu jde. A je to taková situace jako u toho člověka, co padá z toho mrakodrapu a ještě ve druhém patře ho slyší opakovat "zatím je to pořád dobrý". Prostě my ještě nejsme na konci roku, ty peníze dojdou přibližně kolem poloviny listopadu a bude záležet na té které nemocnici, jak k tomu přistoupí. Jestli prostě nemocnici v podstatě zavře a bude se předstírat, že uklízí, maluje nebo něco, něco opravuje a tak dále.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
To hrozí třeba?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
To reálně hrozí, protože skutečně jako zodpovědný manažer nemocnice prostě nemůže poskytovat zdravotní péči, kterou nedostane zaplacenou. A zatím zde žádná změna úhradové vyhlášky prostě na stole, na stole není a opravdu prostě těm nemocnicím peníze dojdou. Ono se to týká i soukromých lékařů, ale u těch nemocnic to má jaksi závažnější dopady, protože do nemocnice chodíte v závažnějším zdravotním stavu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo zdravotnictví v demisi taky navrhne vládě zákonné opatření, kterým se upraví poplatek za pobyt v nemocnici. Místo stovky, kterou tedy zrušil Ústavní soud, se navrhuje 60 korun. S tím souhlasí komora?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak my jsme byli pro to, aby ta částka byla 100 korun, případně vyšší, ale aby se platila omezenou dobu, tak jak je tomu v Německu. A můžeme se bavit, jestli 20 dnů v roce, 30 dnů v roce a podobně. Ale je třeba vyřešit v tomto případě jeden problém, a to jsou léčebny dlouhodobě nemocných. To znamená, je třeba zvýšit příspěvek pojišťoven na ta lůžka následné péče a léčebnám dlouhodobě nemocných, protože ty by měly v tomto případě velký, velký propad. Ale myslíme si, že krátkodobý a po omezenou dobu placený příspěvek na hotelové služby, neříkejme, prosím, regulační poplatek, to je úplný nesmysl, na hotelové služby v nemocnici, nikoho nepoloží, jaksi netvoří bariéru v přístupu zdravotní péči.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
No, ale to jste asi změnili názor, protože Česká lékařská komora dřív kritizovala zavedení poplatku od zavedení.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Ono to není právě tak, tak plošné, jo. My jsme třeba naopak...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Pro jaký sociálně únosný poplatek tedy jste,

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Samozřejmě jsme, týká se to právě třeba toho časově omezeného poplatku v nemocnicích. Ostatně my jsme třeba navrhovali poplatky a poměrně by měly být drastické za zneužívání zdravotnické záchranné služby a podobně. Ale k těm poplatkům asi jednu poznámku, a také o tom jednám s politiky. Pro nás není žádná zábava vybírat peníze od pacientů. Je to někdy velmi nepříjemné, je třeba si ovšem uvědomit, když pan ministr Julínek zaváděl regulační poplatky, tak třeba soukromým lékařům, ambulantním specialistům snížil úhradu od zdravotních pojišťoven o 5 procent s tím, že si ty peníze máme od pacientů vybrat. A my bychom byli velmi neradi, aby se opakovalo to, co udělalo pan ministr Heger, on odpustil poplatky za děti, ale nezajistil kompenzaci lékařům, kteří ošetřují děti. To znamená, platí naše teze, ano, jsme pro zrušení poplatků, které stejně žádnou regulační funkci nemají, ale trváme na tom, že ty vypadlé příjmy musí zdravotní pojišťovny zdravotnickým zařízením kompenzovat.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tak to by byly opět další výdaje navíc, o kterých premiér v demisi říká, že je státní rozpočet nemá.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Samozřejmě, naše zdravotnictví je strašně...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
To jsme se vrátili na začátek.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Je strašně podfinancováno. Je třeba si uvědomit, že za 7,5 procenta našeho hrubého domácího produktu se snažíme poskytovat péči srovnatelnou tomu, co mají občané třeba v Německu. Ale to vydává bezmála 11 procent svého úplně jiného hrubého domácího produktu. A my používáme stejné léky, stejné přístroje.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Prosím už jen velmi stručně, pár vteřinek, jestli přijdou na podzim protesty lékařů?

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Tak já se obávám, že přijít mohou v souvislosti právě s těmi úhradami, ale velký problém čekám od ledna příštího roku, protože stát vůbec neřešil problém nedostatku lékařů v nemocnicích a končí výjimka Evropské unie s množstvím přesčasové práce.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tak já vám děkuju, to je všechno. Za chvíli Události, na viděnou zítra, na shledanou.

Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora:
Děkuju za pozvání a přeji všem pevné zdraví.


[TOP]     9.9.2013  
České lázně chřadnou. Letos jim ubyla třetina pacientů  
Zdroj: E15/ (str. 2)

Letité stesky představitelů českých lázní o úbytku pacientů už potvrzují i zdravotní pojišťovny. Podle VZP vyjelo loni na hrazený pobyt v prvním pololetí 21 560 jejích klientů. Letos ale už o třetinu méně, jen necelých 15 tisíc. "V oblasti lázeňské péče se řídíme příslušnou vyhláškou. Jsme si ale vědomi poklesu, a proto se ho snažíme lázním kompenzovat v oblasti rehabilitační a dlouhodobé péče," uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Za letošní první čtvrtletí klesl počet všech pacientů s komplexní i příspěvkovou léčbou v lázních o pětinu. V nákladech byl ale sešup ještě dramatičtější: o 31 procent na 222 milionů. Pacienti na pojišťovnu přitom lázním ubývají již tři roky.
"Naše celkové příjmy od pojišťoven letos klesnou na polovinu roku 2011, kdy dosáhly tří miliard korun," odhaduje viceprezident Svazu léčebných lázní Martin Plachý. Příčinu vidí hlavně v indikačním seznamu, který vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví od října 2012. Ten zkracuje délku pobytů a pro některé diagnózy omezuje počet opakování léčení.
O situaci představitelé svazu jednali i s ministrem zdravotnictví Martinem Holcátem. Bez výsledku. "Má to prý řešit až nové vedení rezortu po volbách," uvedl Plachý. Odbory požadují návrat indikačního seznamu do rozsahu před jeho novelizací loni v říjnu. Dnes to budou žádat na společném jednání se zástupci ministerstva, zdravotních pojišťoven, Sdružení lázeňských míst ČR a Svazu léčebných lázní ČR.

Více E15.cz

---

O autorovi: Marcela Alföldi Šperkerová l Praha Autorka je redaktorkou týdeníku Euro


[TOP]     10.9.2013  
IKEM provedl od roku 1995 tisíc transplantací jater  
Zdroj: Medical Tribune/ (str. 5)

Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedli v polovině srpna (13. 8.) jubilejní tisící transplantaci jater. Šestačtyřicetiletá pacientka ze Sokolovska získala spolu s novými játry i novou ledvinu. Stalo se tak 18 let poté, co byl v IKEM transplantační program jater zahájen. Velmi složitý výkon zde ročně zachraňuje život desítkám pacientů, včetně dětí, kterých zde bylo dosud transplantováno 77. Nejmladšímu pacientovi s novými játry bylo půl roku, nejstaršímu 74 let.

Málokterá orgánová transplantace dává pacientům tak velkou naději na přežití a výrazně zlepšenou kvalitu života jako transplantace jater. Mnozí z pacientů se podle MUDr. Pavla Trunečky, CSc., přednosty Transplantcentra IKEM, následně vracejí do práce, stávají se rodiči a žijí plnohodnotný život, včetně provozování fyzicky náročných sportů. Konkrétně, jeden rok po transplantaci jater přežívá přibližně 90 % příjemců a téměř 80 % přežívá více než deset let od transplantace. "Při porovnání výsledků dlouhodobého přežívání pacientů po transplantaci jater se IKEM řadí nad evropský průměr, a to o řadu let," doplňuje MUDr. Trunečka.
Játra jsou druhým nejčastěji transplantovaným orgánem. Od roku 2013 IKEM poprvé nabízí celé spektrum výkonů v rámci transplantace jater. "Tu je možné provést několika způsoby. U dospělých i dětí můžeme použít buď celá játra, nebo jejich část. Tu získáváme buď tím, že játra zredukujeme, v tomto případě ale část orgánu není využita, proto jsme přistoupili k provádění transplantace tzv. splitem. Při něm se játra rozdělí a transplantují se dvěma příjemcům," vysvětluje postupy MUDr. Froněk s tím, že tímto způsobem je možné jedním orgánem zachránit život dospělému a dítěti. Transplantace jater patří podle přednosty Transplantcentra Pavla Trunečky ke standardní léčbě selhání jater, metabolických vad a některým nádorů ohrožujících život.

Žadatelů je méně, než odpovídá incidenci. Jak situaci zlepšit?
Je známo, že v zemích, kde je rozvinutý a dobře fungující transplantační program, se potýkají s velkým množstvím pacientů čekajících na transplantaci jater. To se projevuje dlouhými čekacími lhůtami a významnou mortalitou. Velké množství nemocných se svého dárce nedočká. "V USA je počet nemocných čekajících na transplantaci minimálně čtyřikrát až pětkrát větší, než je roční počet těchto výkonů. Nemocní zde běžně čekají na transplantaci jater dva až dva a půl roku. Když předpokládáme, že incidence jaterních chorob je ve vyspělých zemích velmi podobná, dalo by se předpokládat, že v ČR také nebudeme stačit uspokojovat potřeby nemocných čekajících na transplantaci jater, a to z důvodu jak vysokého počtu čekatelů, tak nedostatku dárců. To se ale neděje," říká MUDr. Trunečka. V ČR je podle něj indikováno k transplantaci jater mnohem méně nemocných než v USA a západní Evropě. Výsledkem je, že pacienti s jaterním onemocněním umírají v regionech, aniž by byli rozpoznáni jako potenciální kandidáti a indikováni k transplantaci jater. Co je příčinou této situace? "Pravděpodobně je důsledkem špatně nastavené spolupráce mezi centry v jednotlivých regionech a internisty a dalšími lékaři v terénu, kteří by pacienty aktivně vyhledávali a do hepatologického centra odesílali," nabízí vysvětlení MUDr. Trunečka. Např. podle doporučení onkologické a hepatologické společnosti by mělo být jako sekundární prevence hepatocelulárního karcinomu u pacientů s cirhózou jater alespoň jednou za půl roku provedeno sonografické vyšetření. "Pokud by byl tento screening důsledný, měli bychom diagnostikovaných mnohem více pacientů s hepatocelulárním karcinomem.
Vedle nedostatečného vyhledávání nemocných indikovaných k transplantaci je dalším dlouho bolavým místem programu transplantace jater malý počet vhodných dárců. Jejich počet v ČR dosahuje až 20 dárců na milion obyvatel za rok. V úspěšnějších zemích však převyšuje horní hranice počtu dárců 30 na milion obyvatel. "Rozdíl je daný nedostatečným aktivním vyhledáváním dárců na jednotkách intenzivní péče a pak tím, že máme menší centralizaci pracovišť zaměřených na intenzivní medicínu a menší oddělení si nemohou dovolit mít vlastního koordinátora transplantací (dárcovského konzultanta) vyhledávajícího potenciální dárce. K tomu přispívá nedostatečná úhrada těchto aktivit a péče o potenciálního dárce pro odběrovou nemocnici."

Balíčkové ceny přinášejí férovější financování transplantací Ještě minulý rok bylo financování transplantačního programu IKEM problematické. Jednání zástupců IKEM s ministerstvem zdravotnictví a plátci péče vedlo k rozhodnutí zdravotních pojišťoven přistoupit na takzvané balíčkové ceny. "Pokud by pojišťovny dál platily jen podle úhradové vyhlášky, chybělo by IKEM letos 100 milionů korun. Pojišťovny však od července navýšily platby a počítají s individuálními úhradami transplantací i příští rok. Tzv. balíčkové ceny zahrnují veškerou péči před, během i po transplantaci a nastavují financování transplantací dle skutečného stavu. Zahrnují vedle platby samotného transplantačního výkonu také např. úhrady práce odběrového týmu v dárcovské nemocnici, ošetření, perfuze a udržování dárcovského orgánu ve vitálním stavu, imunosupresivní léčbu, ale i udržování transplantačního centra v pohotovosti," vysvětluje MUDr. Aleš Herman, ředitel IKEM. Pro ilustraci, v případě jater balíčková cena činí 1 684 000 korun, transplantace srdce je ještě dražší (cca 1 714 000 korun), naopak u ledviny se podle představitelů IKEM cena pohybuje kolem půl milionu korun.
Celý problém financování transplantačního programu IKEM eskaloval v situaci, kdy zdravotní pojišťovny přistoupily k narovnání úhrad vysoce výnosného Kardiocentra, které částečně krylo prodělečné transplantační programy. "Tato ,dotace‘ transplantačního programu se ročně pohybovala kolem 160 milionů korun. Proto jsme si zadali vypracování ekonomické analýzy, abychom věděli, kolik reálně jednotlivé transplantace stojí, a tyto analýzy se pak staly základem návrhu tzv. balíčkových cen," upřesňuje ředitel IKEM.
Mluvčí VZP Oldřich Tichý potvrdil, že úhrady IKEM díky dohodě na balíčkových cenách stoupnou. VZP tak dá za rok za transplantace 236 milionů korun, podle úhradové vyhlášky by to bylo jen 137 milionů. Podle ředitele IKEM se očekávaný příliv peněz letos už projevil tím, že na čekací listině není žádné dítě, zatímco loni jich bylo na listině deset, k tomu 80 pacientů čekalo na transplantaci jater, 60 nemocných na srdce a přes 100 čekatelů bylo na waiting listu na transplantaci ledviny.

Foto: Tisící transplantaci jater v IKEM podstoupila žena s polycystózou jater a ledvin
Foto MT


[TOP]     11.9.2013  
Olejár s Cikrtem v ostré při. Kvůli nápadům některých stran. Co je čílí nejvíc?  
Zdroj: parlamentnilisty.cz/

Jako nesmyslné označil prezident Svazu pacientů Luboš Olejár nápady TOP 09 a Strany zelených kolem zdraví lidí. Zatímco topka navrhuje poskytovat bonusy nekuřákům, abstinentům či lidem, kteří jedí zdravě, zelení naopak chtějí vyšší zdanění potravin s vysokým obsahem cukru a živočišných tuků. "Že se nestydí tohle nabízet a jít s tím na trh," zlobí se ale Olejár.

"TOP 09 chce bonusy pro nekuřáky", zní titulek článku deníku Právo. List zde referuje, že topkaři by chtěli lidem dávat za odpovědný přístup ke svému zdraví bonusy. Důraz má být kladen na předcházení velkých zdravotních rizik, jako jsou kouření, konzumace alkoholu či přejídání, které vede k obezitě. Zdravotní pojišťovny by proto měly dávat lidem, co žijí zdravě, bonusy.

Strana zelených by naopak ráda zavedla daň z hnojiv nebo ze škodlivých potravin, které mají vysoký obsah rafinovaného cukru a živočišných tuků. Podobně prý smýšlí i jiné levicové strany v mnoha dalších zemích EU.

Podle předsedy Zelených Ondřeje Lišky je to prý spravedlivý návrh. Vyšší zdanění "škodlivých" potravin má vést podle něj k jejich nižší spotřebě a následně k lepšímu zdraví populace, snížení nemocnosti a snížení výdajů ve zdravotnictví.

Zákaz prodeje sladkostí ve školách

"Proč by měli nést náklady nezodpovědného chování jednoho člověka všichni ostatní?" otázal se nedávno Liška. Jeho strana pak na webové stránce upřesňuje, že zdanění může jít ruku v ruce s organizačními opatřeními, jako je například zákaz prodeje sladkostí přímo ve školách nebo omezení spotřeby tučných jídel ve školních jídelnách.

"Naším hlavním programem je však osvěta a motivační programy pro zdravou výživu," uvádí na webové stránce Strany zelených Jiří Urban, konzultant SZ pro otázky zemědělství a potravinářství.

Návrhům zejména zelených se ale vysmívají jak bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt, tak i prezident Svazu pacientů Luboš Olejár.

Olejár: Budeme jíst kořínky, nebo jak?

"Jestli to Strana zelených dělá pro vegetariány, tak možná, že pár promile občanů bude na to slyšet. Ale to jsou takové nesmysly, obdobně jako jsou nesmyslné návrhy od TOP 09," uvedl pro ParlamentníListy.cz Olejár.

Podle něj již Miroslav Kalousek jako ministr financí zatížil potraviny patnáctiprocentní daní z pěti. "Už tady se zachoval jako sprosťák a teď lidem ještě bude nabízet nějaké zvýhodnění? A co těm lidem dá? Kořínky? Tam je to ale bez rozdílu zvýšení daní... Kalouskovi nevěříme ani nos mezi očima a to je celé, co na to mohu říci. Proto se nám ani nevyplatí, jako voličům, číst Kalouskův program. Jak se řekne Kalousek a Schwarzenberg, tak nic nebrat," rozlítil se dále Olejár.

"Zelení pak mluví rovnou o zvyšování daní. Ale ať se nejdříve omluví lidem za to, co jim provedli, když byli s Topolánkem ve vládě - mám na mysli ten ´Topolánkův batoh´," řekl dále rozlobený šéf Svazu pacientů.

Asi příště potrestáme ty, co jsou ošklivé

"To víte, že to je nesmysl! Někdo může jíst tuky a vepřové stále a někdo ho nemůže vůbec, záleží to prostě na konstelaci člověka, na jeho biologické stavbě. Jsou to dědičné záležitosti.... Pár ženských je pěkných, tak příště potrestáme ty, co jsou ošklivé, nebo co?" namítl ještě Olejár s tím, že TOP 09 a Strana zelených jsou navíc strany, co už lidi zklamaly.

"Jsem rozzlobený na ty partaje, že se nestydí tohle nabízet a jít s tím na trh, protože my budeme dávat velké doporučení nepodporovat ty strany, které tady už historicky zklamaly a šly naopak proti lidem," dodal k tomu Olejár.

I když i podle Tomáše Cikrta, bývalého mluvčího exministra Tomáše Julínka, jsou návrhy zelených "nesmysly", naopak na bonusy pěje chválu.

Cikrt: Bonusy ano! Chtěl je už Julínek

"Bonusy, které by realizovaly pojišťovny, jsou rozumným návrhem. Jenže tento návrh měl kdysi v reformě i exministr zdravotnictví Julínek. Bonusy jsou rozumná věc v každém případě. Ale záleží na tom, jak je nastaví samy pojišťovny ve stávajícím systému. Je to spíše kosmetická změna, ale určitě dobrá," poznamenal Cikrt k bonusům.

"Tomáš Julínek chtěl změnit prostředí, v němž zdravotní pojišťovny pracovaly a bonusy jsou jednou z mnoha věcí, které mohou zavádět v rámci svých uvolněných pravomocí. Jde o to, že samy pojišťovny by mohly přicházet s takovými návrhy, v nichž by usilovaly o klienta, a chtěly by, aby se choval zdravě, což by bylo zároveň i výhodné pro obě dvě strany. Vždy je totiž dražší léčit následky nějakého špatného zdravotního chování, než to, že člověk o sebe a své zdraví začne dbát. Lepší je dát mu na to peníze a motivovat ho, neboť to celkově přijde pojišťovny levněji. Julínek předkládal tento návrh logicky vyplývající z toho, že se změní systém u pojišťoven," informoval dále ParlamentníListy.cz Cikrt.

Malusy ne...

Zdůraznil ale, že naopak Julínek nikdy nenavrhoval tzv. malusy, i když se mu to často podsouvá.

"Když je člověk nemocný, tak ho ještě ztrestáme? A kdo je vinen za svou nemoc? Bonusy jsou naproti tomu pozitivní a vedou ke změně chování lidí. U malusů jde o to, že třeba kouříš, jsi tlustý, tak tě za to potrestáme a budeš mít dražší pojištění. Ale to není dobrá věc a nevede ani ke změně chování. Ale k bonusům se člověk aktivně přihlásí sám a záleží jen na tom, jak jsou nastavené - buď nějakou finanční výhodou, nebo lepším přístupem," řekl Cikrt.

Zelení ale podle něj svým návrhem "zdanit škodlivé potraviny" prý jen potvrzují, že jsou levicovou stranou.

"Já osobně nejsem příznivec zvyšování daní a to jakýchkoliv. Navíc tohle ani vlastně nevede ke změně chování jedlíků. Jenom to vede ke spekulacím, co je dobré a co je špatné, což v důsledku může vést až k různým podvodům. Navíc by to byla i složitá administrativní věc, která by jenom stát zatížila a ani nevedla k žádnému velkému vylepšení zdraví lidí. Šlo by jen o to, vybrat víc peněz od lidí, takže se mi tento návrh nelíbí vůbec," dodal Cikrt.

Julínek nezvýšil odvody za státní pojištěnce a ještě lidi potrestal

"Cikrtové a Julínkové nám tady už zavařili dost a nadělali navíc i hodně dluhů namísto toho, aby dobře spravovali systém zdravotního pojištění, který prostě zničili. Ať řekne Cikrt proč Julínek snížil odvod za státní pojištěnce o deset korun, místo toho, aby jej zvednul! Ať nám tady nevykládá blbosti... Šedesát procent obyvatel je na dávkách, to znamená na státní podpoře, a má být za ně odváděn příspěvek od státu. Julínek ale namísto toho, aby to dal do latě, tak ještě potrestal lidi, co jsou nemocní a jdou k lékaři, zdravotnickými regulačními poplatky," zahřímal ke slovům Cikrta šéf Svazu pacientů Olejár.

"Svaz pacientů České republiky se určitě nebude zabývat návrhy pravicových stran, které to tady celé podělaly, lidi ožebračily a výsledkem je, že mají nyní hluboko do kapsy a ještě mají na krku exekuce za to, že náhodou nezaplatili třicet korun či zapomněli zaplatit složenku z nemocnice s fakturou. Nepodporujeme jejich programy, protože jsou lživé," dodal Olejár k oběma návrhům.

V Dánsku daň za tučné potraviny byla, ale jen rok

Problémy s nadváhou má více než 1,6 miliardy lidí na celé planetě. Češi nejsou žádnou výjimkou; více než polovina se potýká s nadváhou a obezitou. Na pomyslném žebříčku obezity se celosvětově jako první drží USA. Dohání je Anglie, Řecko, Portugalsko, Izrael, Irsko a Dánsko.

Právě v Dánsku byla v roce 2010 uvalena "daň z tuku v potravinách". Měla lidi motivovat k nákupu zdravějších potravin. Daň byla uvalena na cukrovinky, čokoládu, zmrzlinu a sladké limonády. Dlouho ale v této zemi nevydržela - po roce byla zrušena, neboť Dánové si pro tučné potraviny začali jezdit do zahraničí.

Za rok prostřednictvím této daně do státní kasy Dánska ale přiteklo zhruba 380 milionů dánských korun, tedy asi 1,2 miliardy korun českých. Zdanění ovšem prý zvýšilo náklady výrobců zhruba o 25 procent.

Tento typ zdanění přitom odsuzují i evropští potravináři. "Pokud se zavádí taková daňová opatření, mělo by být podrobně vědecky posouzeno, zda to skutečně bude mít účinek. Diskriminační daně jsou tupé nástroje, neboť postihují všechny spotřebitele, a to bez ohledu na jejich životní styl, zdravotní stav nebo skladbu jejich stravy," tvrdí Evropská konfederace potravinářského průmyslu.

Potravinářská komora České republiky je dokonce toho názoru, že daň z tučných potravin nefunguje vůbec a tak ani nemá žádný smysl ji zavádět.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1391&clanek=285253


[TOP]     9.9.2013  
Poplatky za pobyt v nemocnici  
Zdroj: Revue Sondy/ (str. 7)

Ze zpráv v tisku mi není jasné, kdy budou v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu zrušeny regulační poplatky za pobyt v nemocnici.

Formulace, že Ústavní soud zrušil zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun, která se občas ve sdělovacích prostředcích objevuje, není správná. Podnět, kterým se Ústavní soud zabýval, se sice týkal zvýšení regulačních poplatků ze 60 na 100 Kč za každý den lůžkové péče, ale soud po přezkoumání dospěl k rozhodnutí zrušit uplynutím dne 31. 12. 2013 ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že pokud nebude přijata do stanoveného termínu nová legislativní úprava, bude od 1. ledna 2014 zrušena povinnost pojištěnce v souvislosti s poskytováním hrazených služeb hradit regulační poplatek ve výši 100 Kč za každý den, ve kterém je poskytována lůžková péče včetně lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče. Totéž platí i pro pobyt průvodce dítěte v lůžkovém zařízení, je-li hrazen ze zdravotního pojištění.
Pacienti tedy v současné době musí počítat s tím, že regulační poplatky za den lůžkové péče jsou povinni hradit ve stejné výši jako dosud, a to do změny legislativy, která by poplatky za lůžkovou péči nově upravila, nebo do 1. 1. 2014.
Regulačními poplatky v ambulantní sféře (30 Kč za klinické vyšetření, návštěvní službu a recept, 90 Kč za pohotovost) se Ústavní soud nezabýval.


[TOP]     9.9.2013  
Zdravotnictví ČR 2012 ve statistických údajích  
Zdroj: Tempus Medicorum/ (str. 13)

1. Obyvatelstvo a jeho pohyb

Podle výsledků statistické bilance měla k 31. 12. 2012 Česká republika 10 516 125 obyvatel. Počet obyvatel se tak zvýšil o 10 700 osob, což bylo téměř výhradně v důsledku zahraniční migrace. Přirozený přírůstek činil pouze 387 osob, v porovnání s předchozím rokem je to o 1,4 tisíce osob méně. Snížení zaznamenal i migrační přírůstek, a to o 6600.
V dlouhodobém vývoji dochází k populačnímu stárnutí. Počet osob ve věku 65 let a více převyšuje počet dětí ve věku 0–14 let v České republice již od roku 2006. V roce 2012 výrazněji posílila věková skupina 65 a více let, její podíl na celkové populaci činil 16,8 % (oproti 16,2 % v roce 2011). Podíl dětské složky populace se již čtvrtým rokem v řadě, v důsledku rostoucí porodnosti v letech 2002–2008, rovněž zvyšuje, v roce 2012 byl 14,8 %.
Index stáří, což je počet osob starších 64 let na 100 dětí ve věku do 15 let, dosáhl hodnoty 113,3 (110,4 v roce 2011). Průměrný věk se zvýšil u obou pohlaví o 0,2 roku, u mužů na 39,8 roku a na 42,7 roku u žen.
Klesající trend počtu narozených dětí v předchozích třech letech se v roce 2012 pozastavil. Živě se narodilo 108 600 dětí, což je v porovnání s rokem předchozím pouze o 97 dětí méně. Úhrnná plodnost se zvýšila z hodnoty 1,43 dítěte na jednu ženu během jejího reprodukčního období na hodnotu 1,45. Průměrný věk matek při narození prvního dítěte i dítěte celkem, tj. bez ohledu na pořadí dítěte, se zvýšil o 0,1 roku na 27,9, resp. 29,8 roku.
Podíl dětí narozených mimo manželství dále vzrostl a dosáhl 43,4 %, což představuje nárůst o 1,6 procentního bodu.
Počet sňatků se v roce 2011, poprvé od roku 1918, dostal pod hranici 46 000 a dosáhl tak historického minima. V roce 2012 bylo uzavřeno v porovnání s rokem 2011 pouze o 69 sňatků více. Průměrný věk při prvním sňatku činil u mužů 32,3 roku, u žen 29,6 roku. Počet rozvodů se snížil o 1700. Bylo rozvedeno 26,4 tisíce manželství. Podíl manželství končících rozvodem klesl z 46,2 % v roce 2011 na 44,5 %. Průměrná délka manželství do rozvodu činila 12,8 roku. Nejvyšší míra rozvodovosti je mezi 3. a 5. rokem manželství.
Počet potratů čtvrtým rokem opět klesá. Celkem bylo v roce 2012 registrováno 37 700 potratů, což je o 1,1 tisíce méně než v roce předchozím. Počet evidovaných UPT činil 23 000, což představuje historické minimum. Podíl UPT na celkovém počtu potratů činil 61 %, samovolných potratů 36 % a mimoděložních těhotenství 3 %.
V průběhu roku 2012 zemřelo 108 200 osob, což je o 1300 více než v roce 2011. Hrubá míra úmrtnosti (počet zemřelých na 1000 obyvatel) se zvýšila o 0,1 na 10,3. Standardizovaná úmrtnost, která eliminuje vliv věkové struktury, zaznamenala pokles, u mužů z 918,4 na 903,1 úmrtí na 100 000 mužů, u žen z 545,5 na 542,6 úmrtí na 100 000 žen (přepočet na evropskou standardní populaci). Struktura příčin smrti zůstává dlouhodobě bez významných změn. Nemoci oběhové soustavy, nejčastější příčina smrti, se podílely na celkovém počtu úmrtí 49,0 % (53,0 tisíce zemřelých). Novotvary měly za následek 25,6 % úmrtí (27 700 zemřelých) a nemoci dýchací soustavy i vnější příčiny (poranění a otravy) byly příčinou 5,4 % úmrtí. Uvedené čtyři kapitoly příčin smrti měly za následek 85,5 % všech úmrtí v roce 2012.
Do jednoho roku věku zemřelo 285 kojenců, hodnota kojenecké úmrtnosti tak klesla na 2,6 promile.
Střední délka života při narození zaznamenala nárůst u mužů o 0,3 roku, u žen o 0,2 roku.

2. Zdravotní stav

Vývoj zdravotního stavu lze obecně charakterizovat dlouhodobým rostoucím trendem výskytu chronických onemocnění.
V roce 2010 bylo do Národního onkologického registru ČR nově nahlášeno 82 600 případů zhoubných novotvarů a novotvarů in situ (dg. C00–C97 a D00–D09; dále jen ZN), z toho 42 900 případů u mužů a 39 700 u žen. Meziročně se počet nově hlášených ZN v absolutním počtu zvýšil u mužů i žen zhruba o 4 %. Standardizovaná incidence eliminující vliv věkové struktury (přepočet na 100 000 obyvatel standardní evropské populace) rovněž vzrostla, u mužů o 2 %, u žen o 3 %. Zatímco incidence v dlouhodobém vývoji roste, úmrtnost vykazuje trend opačný. Nejrozšířenějším zhoubným novotvarem, vyjma jiného ZN kůže (dg. C44), je u mužů od roku 2005 ZN předstojné žlázy (131,2 případu na 100 000 mužů v roce 2010), který vystřídal do té doby nejčetnější ZN průdušnice, průdušky a plíce (89,9). Nejčastějším onkologickým onemocněním u žen (kromě C44) je ZN prsu, který v roce 2010 představoval 16 % všech hlášených ZN u žen (121,3 případu na 100 000 žen).
Výskyt infekčních nemocí sledovaných informačním systémem EPIDAT se v roce 2012 vyznačoval nárůstem výskytu salmonelóz (A02) o 20 % z 83,4 na 100,0 případů na 100 000 obyvatel.
Výskyt tuberkulózy má u nás příznivý vývoj. Česká republika se řadí k zemím s nízkým výskytem tohoto onemocnění. Tento stav potvrzují i data za rok 2012. Na základě zpracovaných údajů z Registru tuberkulózy bylo v loňském roce hlášeno celkem 611 případů TBC (tj. 5,8 případu na 100 000 obyvatel), což odpovídá úrovni roku 2011 (609 případů).
Výskyt TBC je výrazně vyšší u mužů než u žen, v roce 2012 to bylo v poměru 1,9 : 1. Převažující formou onemocnění je TBC plic.
Počet léčených diabetiků dlouhodobě roste. Ke konci roku bylo evidováno 841 200 léčených diabetiků (tj. 7999,4 na 100 000 obyvatel), z toho bylo 91,8 % osob s diabetem 2. typu a 6,7 % s diabetem 1. typu.
V roce 2012 bylo evidováno nejméně nově hlášených případů nemocí z povolání (N zP) od počátku jejich statistického sledování v roce 1973. Došlo k poklesu z 1210 na 1042 případů NzP, tj. o 168 případů (14 %) méně.
Vrozená vada do jednoho roku života byla zjištěna u 4815 dětí narozených v roce 2011 (2930 chlapců a 1885 dívek). Na 10 000 živě narozených připadalo 443 dětí postižených vrozenou vadou (oproti 433 dětem narozeným v roce 2010).
Hodnoty ukazatelů pracovní neschopnosti (PN) zaznamenávají v posledních letech, v důsledku legislativních změn v nemocenském pojištění, značný pokles. V roce 2012 počet hlášených případů PN na 100 nemocensky pojištěných činil 27,44, průměrné procento PN 3,452. Průměrná délka trvání 1 případu PN dosáhla 46,1 dne.

3. Zdravotnická zařízení

K 31. 12. 2012 bylo v České republice evidováno 28 753 zdravotnických zařízení (včetně detašovaných pracovišť), z toho 20 224 samostatných ordinací lékařů primární péče a lékařů specialistů. Státních zařízení, zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR a ostatními centrálními orgány, bylo celkem 213, nestátních zařízení bylo 28 540 (zřizovatel kraj: 149, zřizovatel město, obec: 169, zřizovatel fyzická osoba, církev, jiná právnická osoba: 28 222).
Ve všech zdravotnických zařízeních pracovalo koncem roku v přepočtu na celé úvazky (včetně smluvních pracovníků) 46 968 lékařů (z toho 6648 stomatologů) a 107 478 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí (ZPBD). Na jednoho lékaře (včetně stomatologů) v ČR připadalo v průměru 224 obyvatel. Pokud nebereme v potaz stomatology, pak na jednoho lékaře v ČR připadalo 261 obyvatel.
Ve státních zařízeních pracovalo 19,6 % všech lékařů a 25,6 % všech ZPBD, lůžkový fond státních zařízení ústavní péče představoval 29,2 % z celku. V zařízeních územních orgánů, kde je zřizovatelem kraj nebo město/ obec, pracovalo 10,1 % všech lékařů a 15,1 % ZPBD, z toho v krajských zařízeních pracovalo 7,3 % všech lékařů a 10,9 % ZPBD. Kraje (jako zřizovatelé) spravovaly 55 lůžkových zařízení a jejich lůžkový fond představoval 10,5 % z celkového lůžkového fondu ČR. Lůžka v soukromých zařízeních zřizovaných fyzickou osobou, církví nebo jinou právnickou osobou (vč. obchodních společností v majetku kraje nebo města/obce) tvořila 55,3 % všech lůžek a pracovalo v nich 70,3 % všech lékařů a 59,4 % ZPBD.
V ambulantní péči pracovalo 71,1 % všech lékařů a 51,0 % všech ZPBD. Měřeno úvazky lékařů byla ambulantní péče z 81,7 % poskytována v zařízeních soukromých. Primární péči (o děti, dorost a dospělé, gynekologickou a stomatologickou) zajišťovalo 46,4 % ambulantních lékařů, 53,6 % tvořili ambulantní specialisté. Na jednoho ambulantního lékaře (včetně diagnostických služeb) připadalo v průměru 315 obyvatel.
Dostupnost primární péče o dospělé, děti a dorost je v krajích ČR rozdílná. Dlouhodobé mezikrajové rozdíly vykazuje také stomatologická a gynekologická primární péče. Na jednoho praktického lékaře pro děti, dorost a dospělé v průměru připadalo 1402 obyvatel, na jednoho praktického zubního lékaře 1596 obyvatel a na jednoho praktického gynekologa 3840 žen.
V lůžkové péči (bez lázní) k 31. 12. 2012 pracovalo celkem 11 979 lékařů a 41 326 ZPBD. Na 10 000 obyvatel ČR připadalo v průměru 76,4 lůžek (v nemocnicích 55,9 a v odborných léčebných ústavech 20,4 lůžek). Lůžkový fond soukromých zařízení (spravovaných fyzickou osobou, církví nebo jinou právnickou osobou) představoval 44,5 % z celku.
Síť lůžkových zařízení ústavní péče byla koncem roku 2012 složena ze 188 nemocnic s celkovým počtem 58 832 lůžek (v tom 49 181 lůžek bylo vyčleněno pro akutní péči, 7460 lůžek pro následnou péči a 2191 lůžek pro novorozence) a 158 odborných léčebných ústavů (vč. ozdravoven a hospiců, bez lázní) s celkem 21 470 lůžky. Lůžka v psychiatrických léčebnách představovala z celkového počtu lůžek v odborných léčebných ústavech 42,4 % (9097 lůžek), lůžka v léčebnách pro dlouhodobě nemocné 33,6 % (7204 lůžek).
Kapacita akutní lůžkové péče v nemocnicích klesla proti roku 2011 o 1497 lůžek, což představuje pokles o 3,0 %. Stejně tak se snížil počet lůžek na novorozeneckých odděleních, kde došlo k poklesu o 10 lůžek, tj. o 0,5 %. Nepatrný nárůst zaznamenala lůžka následné péče, a to o 3 lůžka. Celkově tak došlo v nemocnicích oproti roku 2011 k poklesu o 1504 lůžek, tj. o 2,6 %.
Z hlediska absolutního počtu lůžek v odborných léčebných ústavech (mimo lázně) zaznamenaly nejvýraznější pokles v průběhu roku 2012 psychiatrické léčebny (o 157 lůžek), dále pak léčebny TBC a respiračních nemocí (o 40 lůžek), další lůžková zařízení (o 39 lůžek) a ostatní dětské odborné léčebné ústavy (o 8 lůžek).
Nejvyšší využití lůžek vykazují dlouhodobě rehabilitační ústavy (345,4 dne) a psychiatrické léčebny (337,1 dne). Naopak nejnižší využití lůžek měly dětské ozdravovny (74,2 dne).
Lázeňský lůžkový fond čítal 89 lázeňských léčeben s 26 196 lůžky (proti roku 2011 kapacita lázeňského lůžkového fondu klesla o 639 lůžek). Lázeňský lůžkový fond je již téměř plně zprivatizován.
Dlouhodobý trend poklesu využití celkové lůžkové kapacity nemocnic se v roce 2012 po devíti letech zastavil a došlo k jeho opětovnému nárůstu. Využití lůžek ve dnech maximální kapacity vzrostlo oproti roku 2011 o 5,5 dne, tj. na 255,6 dne. K nárůstu došlo u všech druhů poskytované péče, největší nárůst byl však zaznamenán u akutní péče (z 240,3 dne v roce 2011 na 245,6 dne v roce 2012). V případě využití lůžek v % skutečné lůžkové kapacity byla lůžka v nemocnicích využívána ze 73,8 %, tj. o 0,3 % více než v roce 2011. Naopak ke snížení došlo u celkové průměrné ošetřovací doby, která klesla oproti roku 2011 o 0,3 dne, tj. na 6,9 dne. Nárůst ošetřovací doby byl zaznamenán pouze u lůžek následné péče, a to o 0,7 dne, tj. na 45,8 dne.
Pokud jde o zvláštní zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy a dětské domovy, stacionáře pro děti i dospělé, jesle, dopravní a záchranná zdravotnická služba a záchytné stanice), i v roce 2012 pokračoval pokles počtu míst v těchto zařízeních (z 5116 míst v roce 2011 na 5016 míst v roce 2012).
Lékárenskou péči v ČR poskytovalo ke konci roku 2012 celkem 2736 lékáren a 464 výdejen zdravotnických prostředků (vč. odloučených pracovišť). Na jednu lékárnu připadalo v průměru 3844 obyvatel. Síť lékáren však není rovnoměrně rozložená a koncentruje se spíše do větších měst.
Koncem roku 2012 pracovalo ve zdravotnictví celkem 249 658 pracovníků, z toho 242 575 zaměstnanců v evidenčním počtu a zaměstnavatelů a 7083 smluvních pracovníků. Z celkového počtu pracovníků představovali lékaři 15,9 %, zubní lékaři 2,9 % a sestry a porodní asistentky 33,5 %. Podíl odborných zdravotnických pracovníků byl 82,5 %.
Struktura a zajištění sítě zdravotnických zařízení je v ČR dlouhodobě stabilizovaná. Opětovně byl zaznamenán pokles akutních lůžek a jejich podílu na celkovém počtu lůžek v nemocnicích. Po devíti letech došlo k nárůstu využití lůžek v nemocnicích, a to u všech druhů poskytované péče. Výrazný nárůst zaznamenala zařízení lékárenské péče.

4. Výdaje na zdravotnictví

Podle mezinárodní metodiky jsou za veřejné výdaje považovány výdaje státního rozpočtu a rozpočtů krajů a obcí a dále výdaje veřejného zdravotního pojištění.
Celkové výdaje na zdravotnictví dosáhly v roce 2012 cca 292 737 mil. Kč, což je první předběžný údaj. Z toho výdaje veřejných prostředků byly ve výši 246 018 mil. Kč, tj. 84,0 % celkových výdajů na zdravotnictví. Výdaje systému veřejného zdravotního pojištění činily 230 371 mil. Kč (zdroj MF ČR). Podíl zdravotních pojišťoven na financování zdravotnictví činil 78,7 %, soukromé výdaje představovaly celkem 16,0 % z celkových výdajů na zdravotnictví. V přepočtu na jednoho obyvatele bylo celkem ve zdravotnictví vynaloženo 27 855 Kč (vše předběžné údaje).
Pokles výdajů na zdravotnictví se v roce 2012 s největší pravděpodobností zastavil (2009: 7,79 % HDP, 2010: 7,62 % HDP, 2011: 7,53 % HDP, 2012: 7,64 % HDP). Na růstu podílu výdajů na zdravotnictví na HDP se podílela vedle nárůstu sazeb DPH i nižší úroveň HDP v letech 2009 až 2012 oproti roku 2008.

5. Mezinárodní srovnání

Pro většinu evropských zemí je dlouhodobým rysem demografického vývoje stárnutí populace. Index stáří, ukazatel používaný pro porovnání věkové struktury a definovaný jako podíl osob ve věku 65 let a více na 100 dětí, překračuje ve stále více zemích hodnotu 100 (tzn., že počet osob starších 64 let je vyšší než počet dětí). V rámci EU je tomu ve 3/5 členských zemí, z nich nejvýrazněji převyšuje počet seniorů počet dětí v Německu a dále v Itálii. Index stáří překročil v Německu již hodnotu 150. Naproti tomu nejmladší unijní zemí je Irsko, kde děti tvoří 1/5 obyvatel a podíl osob ve věku 65 let a více je v porovnání s výše uvedenými "nejstaršími" zeměmi zhruba poloviční. ČR patří již od roku 2006 k zemím, kde je počet seniorů vyšší než počet dětí. Patří mezi země s nízkým podílem dětí (14,6 % v roce 2011), ale zatím mezi země s relativně nižším zastoupením osob starších 64 let (15,9 %). Index stáří v roce 2011 dosáhl hodnoty 110,4.
Porodnost v Evropě zůstává dlouhodobě na nízké úrovni. Nejvíce živě narozených na 1000 obyvatel připadá dlouhodobě v Irsku a na Islandu (16,3, resp. 14,1 v roce 2011). Nejnižší porodnost přetrvává v Německu, kde od roku 2001 nepřekročila hodnotu 9 a v roce 2010 činila 8,3. Hodnota tohoto ukazatele v ČR v letech 2007–2010 opět převyšovala 11 a byla tak nad průměrem EU. V roce 2011 znovu klesla pod tuto hodnotu, na 10,4, a pod průměr EU.
Úhrnná plodnost, která vyjadřuje průměrný počet živě narozených dětí jedné ženě během jejího reprodukčního období, opět v žádné z evropských zemí nedosahuje hranice prosté reprodukce, tj. 2,1 dítěte na ženu. Těsně pod touto hranicí se pohybuje Island (v letech 2008–2010 jako jediná země této hodnoty dosahoval), Irsko a Francie. V rámci EU patří k zemím s nejnižší úrovní plodnosti Maďarsko (1,24 v roce 2011) a Polsko a Rumunsko (1,30 v roce 2011, resp. 2010). Česká republika se hodnotami 1,49 v roce 2010 a 1,43 v roce 2011 řadí do skupiny zemí s nízkou plodností (tzn. úhrnnou plodnost nižší než 1,50).
Zlepšování úmrtnostních poměrů je dalším společným rysem pro většinu evropských zemí. Stále však přetrvávají v úrovni úmrtnosti výrazné rozdíly mezi západoevropskými zeměmi a zeměmi bývalého východního bloku. Odrazem klesající úmrtnosti je prodlužující se délka života. Nejdelší střední délku života při narození mají v Evropě dlouhodobě muži ve Švýcarsku (80,4 roku v roce 2010) a na Islandu (80,1 roku v roce 2008 a 79,9 roku v roce 2009), v rámci zemí EU se muži nejvíce přibližují hodnotě 80 let na Kypru a ve Švédsku. Ženy se dožívají dlouhodobě nejvyššího věku, nad 85 let, ve Francii, Španělsku a mimo EU ve Švýcarsku. Na opačném konci žebříčku jsou ze zemí EU muži v Litvě a Lotyšsku (méně než 70 let) a ženy v Bulharsku a Rumunsku (pod 78 let). Pozice ČR zůstává nezměněná. Nedosahuje u obou pohlaví ani průměru EU, ani nejnižší hodnoty v EU-15 (tj. v členských zemích EU před květnem 2004). Hodnotami 74,9 roku pro muže a 81,2 pro ženy v roce 2011 zaostává ČR za zeměmi s nejdelší nadějí dožití při narození u mužů o zhruba 5 let, u žen o 4 roky. V rámci postkomunistických zemí střední a východní Evropy zaujímá jedno z předních míst. Ukazatelem, jehož hodnotami se ČR řadí k evropské špičce, je kojenecká úmrtnost. Od roku 2008 je v ČR pod hodnotou.

---

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky www.uzis.cz

Vývoj střední délky života
Střední délka života

Rok při narození ve věku 15 let
muži ženy muži ženy
1955 66,60 71,60 54,50 59,00
1960 67,90 73,40 55,10 60,10
1970 66,10 73,00 53,20 59,70
1980 66,80 73,90 53,50 60,30
1985 67,50 74,70 53,80 60,80
1990 67,60 75,40 53,70 61,30
1995 69,70 76,60 55,60 62,40
2000 71,65 78,35 57,19 63,81
2005 72,88 79,10 58,32 64,48
2010 74,37 80,60 59,72 65,93
2011 74,69 80,74 60,05 66,04
2012 75,00 80,88 60,35 66,17

ve věku 45 let ve věku 65 let
muži ženy muži ženy
26,90 30,50 12,20 13,90
27,50 31,40 12,50 14,50
25,70 30,90 11,10 14,10
25,70 31,20 11,20 14,30
25,90 31,70 11,50 14,70
25,80 32,30 11,60 15,20
27,60 33,30 12,70 16,00
28,92 34,60 13,72 17,09
29,89 35,19 14,38 17,55
31,12 36,55 15,26 18,71
31,42 36,71 15,47 18,82
31,69 36,80 15,59 18,91

Vývoj počtu lékařů – fyzické osoby *)
Lékaři (bez zubních lékařů)
Počet
Rok absolutně na 10 000 obyvatel
muži ženy celkem obyvatel na 1 lékaře
1970 10 686 7 762 18 448 18,8 531,7
1975 11 293 8 944 20 237 20,0 498,8
1980 12 530 10 773 23 303 22,6 441,7
1985 13 594 13 055 26 649 25,8 388,0
1990 13 959 14 077 28 036 27,1 369,7
1995 15 280 16 850 32 130 31,1 321,2
2000 16 846 18 936 35 782 34,9 286,9
2005 17 454 20 158 37 612 36,7 272,5
2010 17 527 21 745 39 272 37,3 268,2
2011 17 594 22 204 39 798 37,9 264,0
2012 17 708 22 612 40 320 38,3 260,8

*) do roku 1990 pouze lékaři v evidenčním počtu, od roku 1995 celkový
počet lékařů (tj. včetně přechodně neaktivních); do roku 1995 údaje bez
zdravotnických zařízení ostatních centrálních orgánů, od roku 2000 za
zdravotnictví celkem

Vývoj celkových výdajů na zdravotnictví
Výdaje v milionech Kč

Rok
celkem
1995 102 664
2000 146 835
2005 218 774
2006 226 810
2007 241 935
2008 284 520
2009 292 708
2010 289 035
2011 287 768
20124) 292 737

v tom
veřejné1) soukromé2)
93 309 9 355
132 962 13 873
191 356 27 418
197 027 29 783
206 565 35 370
218 719 45 801
244 754 47 954
243 281 45 754
242 410 45 358
246 018 46 719

Výdaje Podíl
na v 1 obyv. Kč na výdajů v HDP3) %
9 938 6,69
14 294 6,47
21 377 7,02
22 092 6,77
23 437 6,61
25 362 6,87
27 900 7,79
27 482 7,62
27 415 7,53
27 855 7,64

1) 1995–2009 dle ČSÚ, 2010–2012 dle Ministerstva financí ČR
2) 1995–2011 dle ČSÚ, 2012 – odhad ÚZIS ČR
3) HDP dle národních účtů ČSÚ zveřejněných do 30. 6. 2013
4) předběžné údaje

Foto:


[TOP]     9.9.2013  
České lázně neprosperují a mají existenční problémy  
Zdroj: Radiožurnál/

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
České lázně neprosperují, mají existenční problémy a jejich příjmy spadly během 3 let na polovinu. Mají také zhruba polovinu klientů placených zdravotními pojišťovnami. Zdravotničtí odboráři mluví až o 10 tisících propuštění, tedy případně, a zároveň vyzývají pacienty, aby se nebáli urgovat u svých lékařů lázeňské poukazy, pokud na ně mají nárok. Začíná Dvacet minut Radiožurnálu, dobré odpoledne. Proti mě ve studiu Radiožurnálu sedí prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. Dobré odpoledne.

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Dobré odpoledne vám i posluchačům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když si člověk přečte zprávy, pane Bláho, tak to vypadá, jako když se všichni kolem proti léčebným lázním spikli, ministr, případně zákonodárci, lékaři, revizní lékaři, v některých ohledech možná zdravotní pojišťovny, tak to je správný dojem, nebo ne?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Ono to tak vyznívá, někdy ten pocit takový máme, ale určitě se vyhýbáme slovům krize a spiknutí, protože to samozřejmě škodí, poškozuje nás to v očích potenciálních návštěvníků, hostů, pacientů a ten, kdo asi stojí za těmi největšími problémy, je poslední ministr zdravotnictví Heger, který ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy pardon, předposlední.

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Předposlední, ano, ano, který nedal na všechna naše varování. Byli jsme označováni za to, že vyděláváme ďábly a děsy a že to tak určitě nebude, že strašíme národ. My jsme si pak uvědomili, že národ strašit nechceme, že musíme tohle komunikovat opravdu jenom směrem k té odborné veřejnosti a k ministerstvu a bohužel se ale ukázalo, že jsme měli pravdu a ty výpadky, které my jsme spočítali, tak se dějí a dnes to vypadá tak, že největší problémy mají lázně ve vnitrozemí, které byly závislé jenom na pojištěncích a v podstatě jejich šance uplatnit se na nějakém dalším třeba turistickém trhu je minimální.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co úplně konkrétně podle vašeho názoru bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger udělal, tedy jaksi ve vztahu k léčebným lázním?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Tak dá se na to koukat dvěma pohledy. On udělal jednu věc, která ..., udělal jednu věc, ale dá se vidět dvěma pohledy. Jeden pohled je, že provedl revizi směrnice, vyhlášky o takzvaném indikačním seznamu, která určitě byla medicínsky zastaralá a dopouštěla se některých už nespravedlností možná historicky zakotvených, to ano ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, jenom technicky indikační seznam je seznam řekněme onemocnění, po kterých, nebo v rámci kterých je dobré nasadit lázeňskou léčbu?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Je možné nasadit lázeňskou léčbu a tuto léčbu hradit ze zdravotního pojištění.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak.

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Je to vyhláška, kterou vydává ministerstvo zdravotnictví. Ona byla v té době víc než 15 let stará, takže medicína kus cesty udělala a určitě bylo potřeba ji obnovit a opravdu narovnat ty určité historické diskrepance.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ten druhý pohled?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Druhý pohled je, že to udělali moc radikálně a tohle to řekněme medicínské zadání překročili a přidali k němu ekonomické důvody ve snaze ušetřit. Dnes celá Evropa se snaží šetřit na výdajích na zdravotní péči, kde to jen jde, všechny zbytné odsouvat, a to ministr přehnal a když jsme argumentovali tím, že lázně dlouhodobě svoji závislost na pojištění snižují i bez takovéhoto razantního zákroku, je potřeba jim dát delší čas a ony to zvládnou, tak na to nedbal, tvrdil nám, že ten rozsah bude sotva 15 % z těch plánovaných výdajů, našim 50 % se smál a když pak se to stalo a těch 50 % opravdu začalo vypadávat, tak dlouho trvalo, než vůbec uznali, že se tak děje, a když už to teda konečně uznali, tak jsou různé důvody, proč nechtějí přijmout nějaká nápravná opatření a změnit to.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K těm se, pane Bláho, ještě dostaneme. Řekněte mi nějaký konkrétní příklad toho, kde bývalý ministr zdravotnictví přestřelil, kde to přehnal?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Tak já neřeknu, kde to přehnal, řeknu nejdřív, co by bývalo úplně stačilo. Průměrná délka pobytu v lázních byla u dospělých osob 26 dnů. Oni nastavili délku, která se u některých diagnóz tvářila na 21 dnů, jinde to bylo 28, tak sjednotili na 21, to znamená to statistické číslo 26 změnili na 21. To už samo o sobě je 18% snížení. Tahle jednoduchá matematika vylučovala jeho tvrzení o 15% úspoře. A tam, kde ..., kdyby udělali jenom tohle, dosáhli, co chtěli a lázně by fungovaly dál. Tam, kde totálně přestřelili, byla skupina pohybových diagnóz vůbec ve statistice lázeňských pobytů a diagnóz, se kterými se jezdí, tvoří takzvané pohybovky 50 %, lázeňství je o pohybovkách. A z těch pohybových diagnóz zase 50 % tvořili hosté, kteří se do lázní rok co rok vraceli s diagnózami typu artróz velkých kloubů. V podstatě onemocnění, které se dá řešit buď operačně, anebo konzervativně opakovanými rehabilitacemi. A těmto pacientům indikační seznam z roku na rok toto právo sebral, čili to je dalších jednoduchých 25 % z celého objemu lázeňské péče, které vypadlo a vypadlo z roku na rok a právě ta kumulace a skoková změna je to, co dnes lázním působí problémy, a tam opravdu ministr přestřelil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy zastupujete, pokud se úplně nepletu, ve Svazu léčebných lázní 30 lázní, když nebudeme počítat Velichovky, které v podstatě zkrachovaly, tak tedy 29?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Já si myslím, že je to víc, ale teď teda jste mě nachytal, číslo přesně nevím, myslím, že nás je 34.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na vašich webových stránkách je vás 30.

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Jo, dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kolik z nich je státních?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Jsou tam Jánské Lázně. Tam je zajímavé, že jako jedněm z prvních podřízli tu větev právě Jánským Lázním.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, víte, proč se ptám, pane Bláho? Vy sám říkáte, že to je evropský trend šetřit na poskytování zdravotní péče nebo se snažit prostě nějakým způsobem zastavit ten výdej peněz, tak není to prostě legitimní postup od ministerstva zdravotnictví snažit se ušetřit a když se rozhodlo, tak se snažit ušetřit například na tom, že nebude z veřejného zdravotního pojištění platit tolik lázeňské péče?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Určitě, a to my jsme nikdy nezpochybňovali, tak jako nejsem proti, abychom se spolupodíleli na plombách u zubaře. Prostě vývoj v Evropě říká, že si žijeme nad poměry jako státy i pojištění a to proto, že ho nedůsledně vybíráme, že budeme starší a starší a víc nemocní a medicína je drahá, takže nám ty prostředky na tu akutní medicínu stačit nemohou, to je ta jedna strana mince. Druhá strana mince je, když už teda k té změně přistupuju, tak to musím udělat šetrně, abych nezpůsobil dominovým efektem více škody než užitku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co je to víceškoda, která by teď mohla nastat, nebo možná nastává?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Tak, když nebudu mluvit teda o tom zhoršení dostupnosti zdravotní péče, kde se přenáší ta péče na ty osoby, aby si ji samy zaplatily, tak budu mluvit o lázeňských regionech, ty jsou už z těch geologických důvodů výskytu pramenů a tak dále, soustředěny v pohraničních regionech, čili regionech a vysokou mírou nezaměstnanosti. Tam, když přijdou zaměstnanci o pracovní místo v lázeňství, což jsou často jediní a největší zaměstnavatelé, je velmi těžké, aby se uživili a našli jiné místo, čili stát bude ten, kdo tam převezme péči o tyto lidi a bude jim hradit sociální výdaje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Hrozí teď, operujme tedy s číslem 30 nebo 34 léčebných lázní v České republice, kolika těmto ústavům hrozí to, o čem vy mluvíte, to znamená, že budou muset začít opravdu propouštět?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
To bych řekl, že snad až na úplné výjimky, už udělaly všechny lázně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
I vy?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kromě jiného vy šéfujete spojeným Lázním Luhačovice a Jáchymov, i vy jste propouštěli?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Ano, a to tak, že ne, že jsme čekali na ten 1. říjen 2012, ono jednak to bylo dlouhodobě zřejmé, ten vývoj v Evropě byl jasný, a navíc od roku 2010 se vlekla ta jednání o indikačním seznamu, čili my jsme s koncem roku 11 i 12 výrazně snižovali stavy lidí, v Jáchymově to bylo o 8, skoro 9 %, to je 80, 90 lidí, v Luhačovicích to číslo je kolem 5 %, měnili jsme provozní doby různých objektů a tak dál, tomu se nevyhne nikdo, na druhou stranu naše zařízení mají to štěstí, že Luhačovice třeba byly vždy populární místo lázeňské dovolené, takže je objevují samoplátci a objevili, a Jáchymov zase dokáže nahrazovat ten výpadek aspoň z výrazné části cizinci, ale tohle štěstí nemá řada jiných lázní ve vnitrozemí, které mají to skóre pojištěnců nebo měly kolem 80 %, tam je problém.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu rozumím. Na druhou stranu měl by stát řekněme svoji politickou vůči léčebnému lázeňství suplovat politiku zaměstnanosti, měl by tím, že bude vyhlášky a směrnice nastavovat nějakým způsobem, podporovat zaměstnanost právě v těch lázních, které do značné míry, téměř ve většině jsou soukromé?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Tak já si myslím, že by stát hlavně neměl rozdělovat, co je státní a soukromé, trestat toho, kdo ty daně vytváří. Přece ten náš stát je postaven na odpovědnosti těch vlastníků a když někdo mluví o Baťovské tradici, která je právě v Luhačovicích silná, tak to právě jsou osobnosti, které dávají práci jiným, tvoří daně a rozvíjí stát a o ten stát se chtějí také odpovědně starat a to stejného chtějí od vlády a neznamená to, že se snaží o své zisky. Ono totiž, když destabilizujete ten stát, spustíte nějakou nezaměstnanost, vrátí se to jako bumerang a nemluvím o těch výdajích, když ten stát v tuhle chvíli ušetří něco ze zdravotního pojištění a stejné prostředky vydá ze sociálních nákladů nebo výdajů, tak tam žádný smysl nevidím, notabene, když zastaví v těch lokalitách rozvoj a sebere jim perspektivu, tak si myslím, že sám pro sebe neudělal dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, dnes je se mnou ve studiu prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. Vy jste to už, pane prezidente, zmínil krátce na začátku, když jste říkal, že ve chvíli, kdy se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo ke změně toho indikačního seznamu, že jaksi akceptovalo i to, že medicína postoupila a tak dále, a tak dále, no, tak ta otázka zní - není to opravdu tak, že medicína postoupila tak, že většina úkonů, které se provádějí v léčebných lázních, jsou v podstatě anachronismem?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
U řady diagnóz tomu tak bylo, ale taky už se skoro neprováděly ty zákroky. On to ten, ať tomu řekneme trh nebo medicína zregulovala sama, po některých zákrocích lékař už pacienta do lázní neposílal, i když to v té vyhlášce bylo napsáno a taky to vyřazení diagnóz ze seznamu není ten hlavní problém, ty vyřazené diagnózy do lázní stejně nejezdily, on ministr často říkal - po operaci žlučníku nepotřebuju chodit po kolonádě s kalíškem, ale já bych chtěl, aby mi takového pacienta ukázal, už tam nebyli prostě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Problém je tedy ta průměrná délka pobytu tak, jak jste o ní mluvil?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Problém je průměrná délka, problém je opakování pobytu u těch diagnóz, které mají jiné řešení, mají řešení operační a ta operace samozřejmě něco stojí a po té operaci následuje rehabilitace. Je otázka, jestli se každý v tom věku, ve kterém se ho to týká, také na tu operaci chystá, cítí a myslím, že tam opravdu ta konzervativní lázeňská léčba je alternativou a určitě je jasné, že je na místě diskuse, jestli, když prostředky nejsou, jestli platit tu léčbu každý rok nebo ob rok a podobně a tomu jsme se taky nebránili, dokonce jsme říkali pojďme to tak udělat, ale dejme tomu 2, 3 roky, ale zásadním problémem je ten skok.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Na druhou stranu například z toho dnešního setkání a jaksi porovnávání si dat mezi vámi, zdravotnickými odboráři například a dalšími skupinami vzešel taky jeden hlas od zdravotnických odborářů, který vyzývá pacienty, pokud mají nárok, aby sami upozorňovali své lékaře, aby jim takový lázeňský poukaz napsali, protože se podle nich lékařům do toho nechce, tak je to z vašeho pohledu správný krok?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
A on nevznikl dnes, on se dělal samozřejmě dřív, on trochu zkresluje ta letošní čísla, protože před tou změnou indikačního seznamu, kdy řada lidí věděla, že už se do lázní nedostane, tak byla i médii nabádána k tomu, aby si o lázně řekla v uvozovkách ještě předtím, což také řada z nich udělala, proto my hodnotíme ty data ne meziročně, ale srovnáváme třeba dvouleté, tříleté období a určitě je to správně, protože myslím, že i náš národ potřebuje poučit o tom, že jeho zdraví je jeho odpovědnost a že to není odpovědnost lékaře. On nám asistuje, abychom se o své zdraví dobře starali, a proto taky se nesmíme bát se zeptat a o nějaké péči, na kterou ..., anebo ho nechat, aby nám posoudil, jestli teda by ty lázně byly prospěšné pro naše zdraví.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Chápu, možná jsem se ptal ještě z jiného úhlu, vnímáte ten přístup lékařů k léčebným lázním tak, že řekněme úmyslně nevypisují poukazy na lázně někteří?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Určitě se to tak dá říct, ale ten úmysl bych řekl, že není zlý nebo není to nepřátelský vůči lázním, ale řadě z nich chybí povědomí o lázeňství, protože já jsem tu lékařskou fakultu vystudoval taky a musím říct, že o lázeňství jsem se tam moc nedozvěděl a ani ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, to znamená, že to je nějaká nevědomost, že není, že by z toho měli nějaký profit?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Je to nevědomost, myslím si, že to je nevědomost a je to dlouhodobá nevědomost a možná i systematická tak, jak ta medicína se dynamicky rozvíjí a vznikají nové obory, moderní obory, kterým se věnuje péče, tak tomuto tradičnímu oboru, on, a to je taky i v tom, jak nám se těžce shání ten lázeňský lékař, který v tom bude vidět svoji budoucnost a bude pracovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Bláho, ještě z jednoho úhlu pohledu, když se člověk podívá na statistiku řekněme z posledních 3, 4 let, tak tam je propad lidí, kteří jezdí do léčebných lázní, /nesrozumitelné/ počtu téměř o polovinu. To je kvůli čemu? Kvůli tomu, že najednou lékaři vědí víc o lázeňství nebo ...?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Ne, ne, ne, to vás musím opravit, ono je na to potřeba se podívat v delším horizontu. Ty poslední 3 roky jsou specifické těmito opatřeními ministerstva, kterým předcházel náš boj o to informace, kde se řada lékařů i pacientů vůbec ztratila v tom, jestli do lázní mohou, a pojišťovny už na tu změnu nechtěly čekat, tak taky vytvořily, řekněme, byrokratickou bariéru, aby to šlo trochu hůř, ale dlouhodobě ten úbytek byl vždycky mezi 3 až 5 % a ten důvod byl ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Meziročně.

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Meziročně. A když teda tam do toho přidám, že lékaři neměli velké povědomí o lázních, tak další jsou ty socioekonomické faktory, lázeňská léčba je při našem tempu života na 3 nebo 4 týdny dlouhá, ne, že by nebyla efektivní při té délce, ale řada z nás prostě dává přednost tomu, že si rychle doběhne koupit lék do nejbližší lékárny a věci přecházíme, nedovolujeme nám to zaměstnavatel a podobně, a to všechno se dohromady, navíc tady přišla veliká společenská změna, která ze spousty lidí udělala štvance své práce a zdraví jsme odkládali a myslím si, že lidi ve věku blízkém mému, mezi 40 - 50, kteří se v tom životním tempu teď unavili, by mohli být zákazníky lázní, musíme je to nejdřív naučit, musí poznat během nějakého krátkého víkendového pobytu a pak se tam mohou dostat a tahle změna probíhá vlastně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co vy chcete vlastně od ministra zdravotnictví, protože zdravotničtí odboráři ho navštíví 17. září, vy, tím myslím zástupci Svazu léčebných lázní jste u něj už byli, co od něj chcete?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Chceme od něj to, co jsme chtěli od toho předchůdce, aby si uvědomili, že ten zásah byl moc velký, nešetrný a že může v některých místech obor zničit, aby dal zpátečku takzvaně v některých opatřeních toho indikačního seznamu té vyhlášky přijmul ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ve kterých přesně?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Přijmul úlevu. Ta první klíčová je umožnit aspoň dočasně, řekněme odložit opatření, které zabraňuje tomu opakovanému pobytu, jeho platnost dát o 1 až 2 roky později. Čímž ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, jenom, abych tomu správně rozuměl, o 1 či 2 roky později ještě navýšit výdaje do lázeňství?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
No, ne navýšit, ony pořád klesají a my tímhle je jenom zastavíme, že nebudou klesat tak radikálně. Pojišťovny totiž dnes operují s nějakým svým předpokladem, kolik do lázeňství dají, a ten předpoklad je pořád vyšší, než nám ukazují čísla, že dají ve skutečnosti, a my říkáme - vraťte se aspoň na svůj předpoklad, který jste si pro letošní rok stanovili a udělejme to tak, že umožníme těm, kteří v lázních, které lázně opakovaně potřebují a kontrolujme, tam jsou podmínky, jak se ten pobyt schvaluje dopředu, a tyto lidi do lázní ještě pusťme a pusťme je tam ještě tento a třeba příští rok. Těm lázním přidáme 10 až 15 % jejich stávajícího výpadku zpátky a umožníme jim přežít a trochu se konsolidovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když jste byli za ministrem zdravotnictví Martinem Holcátem vy, zástupci svazu lázní, tak co vám na to řekl?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Řekl nám takové to klišé v systému nejsou peníze, ale to je takové obecné povídání.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to je klišé, anebo si myslíte, a nemá pravdu?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Má pravdu, ale je to klišé, protože, když v tom celém systému řekněme chybí 5 %, ale vy z toho oboru, když budete i na tom lázeňském oboru se podílet, stejně si berete 5 nebo 10 nebo 15 %, budeme pořád mlčet, ale když je to 50 %, tak musíme říct - nepoškozujte nás jakoby na úkor toho jiného systému. Čili pro lázně tam ty prostředky v uvozovkách ještě jsou a minimálně pojišťovny je plánujou, pojišťovny pořád říkají, že vydají na lázně i v letošním roce více než 2 miliardy korun, ale ta realita bude kolem 1,5. Čili říkáme - nechte tam to, co si plánujete a dozvěděli jsme se teda to klišé a potom, když jsme si ho rozmluvili a vysvětlili, tak jsme se dozvěděli, že je to příliš zásadní opatření na to, aby ho přijala vláda v demisi, a to nám ve srovnání s tím, že ta vláda bude rozhodovat o Gripenech, které jsou nákladově někde úplně jinde, přijde úsměvné a špatné, protože čím později to nápravné opatření přijmeme, tím hůře se z toho ty lázně dostanou a naše zkušenost je, že ten lázeňský zdravotní trh se nějak chová, reaguje, a 2 roky byl teď přenastovaván a každý další měsíc způsobí, že i když se pak vrátí nějaký paragraf zpátky, že už se tak stejně nebude chovat, protože už se nějak adaptuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ještě jedna poslední věc, pokud to opravdu všechno bude necháno na tu další vládu, která vzejde z voleb, které budou na konci října, tak při nejlepší vůli může být vláda hotová třeba před koncem roku, to znamená, že ta opatření začnou případně na lázeňství dopadat až někdy v první půli roku, možná na konci první půli, co to bude znamenat pro ty lázně, které jsou na tom nejhůř? Hrozí některým z nich prostě to, že podobně jako Velichovka zkrachují?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Hrozí jim nedostatek likvidity. Ona ta lázeňská péče je sezónní a vždycky v létě musíte vydělat na zimu takzvaně, je to opačný model, než mají lyžařské areály, a přesně na tom počátku jara, v jarních měsících přijde kritický moment. Musím teda popravdě řečeno říct, že ta adaptační fáze proběhla už letos, to letošní první pololetí bylo hodně kritické a dochází k mírnému oživení a my všichni věříme, že teda to oživení se trochu přenese dál, nicméně přesto tady bude existovat nějaká malá množina lázní, která bude mít veliké problémy právě v tomhle období.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu s prezidentem Svazu léčebných lázní Eduardem Bláhou. Díky za váš čas a na shledanou.

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Děkuju. I vám na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Radiožurnálu, přeji dobrý poslech.


[TOP]     10.9.2013  
Krizový štáb vyzval vládu, ať řeší krizovou situaci nemocnic  
Zdroj: denik.cz/

Praha - Krizový štáb sdružující nemocnice, odbory a pacienty vyzval dnes vládu, aby urychleně řešila kritickou situaci nemocnic. Vláda by měla rozhodnout o odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven, nebo o přerozdělení zůstatků na jejich účtech. Nemocnice by tak dostaly přidáno ještě letos a mohly zaplatit dodavatelům. Jinak hrozí zastavení dodávek energií, léků a potravin, a tím i činnosti některých nemocnic, uvádí se v prohlášení krizového štábu.

"

"Navýšení zdrojů veřejného zdravotního pojištění ještě v tomto roce je nezbytné pro okamžité zvýšení úhrad zdravotních pojišťoven nemocnicím. Bez toho již v listopadu hrozí zastavení dodávek energií, léků a potravin dodavateli z důvodu platební neschopnosti řady nemocnic, a tím zastavení činnosti," sdělil mluvčí krizového štábu a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala.

Krizový štáb vyzval vládu také k tomu, aby navýšila peníze pro chod nemocnic v příštím roce. K tomu je nutné zvýšit odvody státu na zdravotní pojištění dětí, důchodců či nezaměstnaných měsíčně minimálně o 100 korun.

"Jen těmito neodkladnými kroky lze alespoň z části kompenzovat snížení úhrad nemocnicím v roce 2013 o zhruba šest miliard korun úhradovou vyhláškou a odčerpání dalších šesti miliard korun z nemocnic zvýšením DPH," uvedl další mluvčí štábu předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová řekla, že návrh na odkup pohledávek zdravotních pojišťoven musí předložit ministerstvo financí, nespadá do pravomoci ministerstva zdravotnictví. Návrh na navýšení plateb státu už ministr Martin Holcát vládě předložil.

V programovém prohlášení vlády se s odkupem pohledávek počítá, stejně jako s navýšením plateb za státní pojištěnce. Vláda návrh na navýšení státních odvodů dostala od ministra minulý týden, projednávání přerušila a vrátí se k němu po analýzách.

V návrhu státního rozpočtu už je navýšení měsíční platby o 50 korun, za rok by to bylo navíc 3,7 miliardy. Holcát nyní navrhnul navýšení o 98 korun měsíčně, za rok by to bylo navíc 7,2 miliardy. Zdravotnictví spotřebuje za rok 290 miliard."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/krizovy-stab-vyzval-vladu-at-resi-krizovou-situaci-nemocnic-20130910.html


[TOP]     10.9.2013  
Nákladová efektivita atorvastatinu vs. simvastatinu v prevenci KVO  
Zdroj: Medical Tribune/ (str. 7)

V červnu letošního roku VZP oznámila, že na základě dohody o nejvyšší ceně (DNC) se společností MSD zařazuje na svůj pozitivní list přípravek ZOCOR (simvastatin).
Současně uvedla, že díky této dohodě se sníží výše konečné úhrady přípravku ZOCOR přibližně o 45 %. Toto oznámení vyvolalo mezi odborníky diskusi o tom, zda preference simvastatinu vůči ostatním zástupcům této skupiny je z pohledu účinnosti a bezpečnosti správnou volbou.
Nezanedbatelný je také pohled farmakoekonomický.

Připomeňme si úvodem, jakou reakci vyvolalo oznámení VZP. Na jeho základě bylo Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) zahájeno zkrácené revizní řízení celé lékové skupiny statinů, jehož výsledkem je rozhodnutí SÚKL (z 29. 8. 2013), ve kterém lékový ústav stanovuje výši konečné úhrady všem zbylým statinům o 45 % nižší v porovnání se stávajícím číselníkem. Veškeré síly jednotlivých statinů, které jsou považovány za "ekvipotentní", tak mají stanovenou stejnou výši úhrady za jednu tabletu příslušné síly.
Jednotlivé síly příslušných statinů, vyjádřené v miligramech, však nejsou ve svém efektu zcela bez výhrady ekvipotentní ve smyslu celých čísel. V rámci těchto sil existuje určitý (na první pohled nepatrný) rozdíl v účinku ve smyslu ovlivnění lipidového spektra. Tento rozdíl může mít na populační úrovni ve svém důsledku zcela zásadní vliv na celkový počet zabráněných kardiovaskulárních onemocnění (příhod, KVO), zachráněných životů, následně prodloužení délky života a stejně tak i jeho kvality.
To, že nebyl v rámci metaanalýz (network meta-analysis) pozorován rozdíl v mortalitě mezi jednotlivými statiny (QJM. 2011;104(2):109-124), je dáno složitostí tohoto nepřímého porovnání, kdy se obecně v tomto typu analýz drobné rozdíly stírají.
Cílem prezentované analýzy je vyčíslit skutečný benefit, tedy účinnost ve vztahu k celkovým nákladům na prevenci KVO za užití atorvastatinu ve srovnání se simvastatinem, a to na úrovni zastoupení dávek (sil), které se v ČR skutečně používají - odvozeno ze spotřeb hlášených distributory v ČR.

Metodika Pro účely analýzy nákladové efektivity prevence KVO pomocí atorvastatinu v porovnání se simvastatinem byl vyvinut kohortový Markovův zdravotně-ekonomický model. Markovovy modely pracují s definovanými zdravotními stavy, které ve zjednodušené formě představují (simulují) přirozený průběh onemocnění -zde právě hypercholesterolémii od jejího diagnostikování a iniciace léčby statiny až do úmrtí pacientů.
Výchozím stavem je situace, kdy jsou pacienti nasazeni na doživotní terapii příslušným statinem, v tento okamžik jsou pacienti bez výskytu KVO. Pravděpodobnost výskytu prvního KVO je odvozena z tabulek (výpočtů) SCORE a Framinghamských rovnic. Pravděpodobnost výskytu následného KVO je pak dána daty z metaanalýz a registrů.
Analýza je provedena z pohledu plátce zdravotní péče (z perspektivy veřejného zdravotního pojištění), kdy cílovou populaci tvoří pacienti s hypercholesterolémií průměrného věku 63 let. Modelovaným přínosem jsou pak zabráněná KVO (příhody fatální a nefatální), získané roky života (tzv. life-year gained; LYG) a získané roky života v perfektní kvalitě, tedy v plném zdraví (quality-adjusted life years; QALY).

Vstupy do analýzy nákladové efektivity Do modelací vstupuje kohorta pacientů, kteří jsou nasazováni na léčbu hypolipidemiky (tedy do té doby neléčení pro vysokou hladinu cholesterolu).
Účinnost jednotlivých statinů ve smyslu procentuálního snížení hladiny celkového cholesterolu a ovlivnění výše HDL cholesterolu byla převzata z aktuálních metaanalýz klinických studií (Clin Ther. 2007;29:249-252). Výpočet pravděpodobnosti vzniku (výskytu) prvního fatálního a nefatálního KVO byl proveden dle tabulek SCORE (Eur Heart J. 2003;24:987-1003), respektive dle Framinghamských výpočtů (Am Heart J. 1990;121:293-298). Pacienti, kteří již jednou prodělali KVO, mají vyšší pravděpodobnost, že se u nich KVO znovu objeví. Výskyt dalšího KVO byl odvozen z publikace JAMA. 2007;297(11):1197-1206.
Do analýzy vstupují náklady (výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění) na samotné statiny, a to ve výši dle rozhodnutí SÚKL ve zkrácené revizi ze dne 29. 8. 2013. Dle spotřeb atorvastatinu a simvastatinu hlášených distributory bylo vypočteno relativní zastoupení příslušných sil statinů. Náklady na jednotlivé komplikace (příhody) KVO, ať již fatální (36 291 Kč), nefatální (37 609 Kč) a následnou péči za jeden rok (14 933 Kč), byly vypočteny ve spolupráci s odborníky na komplexní péči příslušných onemocnění. Kvalita života pacientů byla převzata z Med. Decis Making. 2011;31:800-804.

Výsledky a diskuse analýzy nákladové efektivity Více potentní statiny (atorvastatin, rosuvastatin) jsou v České republice používány ve vyšší míře, než je tomu například u simvastatinu. Ze spotřeb statinů za rok 2012 bylo vypočítáno, že v tomto roce bylo přibližně 500 tisíc pacientů léčeno atorvastatinem (z nich 33 % silou 10 mg, 58 % silou 20 mg a 9 % silou 40 mg; atorvastatin 80 mg je používán výjimečně), simvastatinem bylo v roce 2012 léčeno přibližně 165 tisíc pacientů (z nich 21 % silou 10 mg, 69 % silou 20 mg a 10 % silou 40 mg), rosuvastinem bylo léčeno přibližně 180 tisíc pacientů s hypercholesterolémií.
V tabulce jsou prezentovány výsledky modelací, které prezentují celkové celoživotní náklady a přínosy - LYG, QALY (od vzniku hypercholesterolémie, respektive nasazení na statinovou terapii až do úmrtí), a to pro intervence atorvastatin vs. simvastatin dle procentuálního zastoupení v ČR a pro neléčenou populaci. Tyto výsledky jsou prezentovány pro kohortu 100 pacientů.

pokračování na straně A8 Nákladová efektivita atorvastatinu vs. simvastatinu…

pokračování ze strany A7

Dle našich kalkulací je v případě podávání atorvastatinu v dávkách (silách), které vycházejí ze skutečných spotřeb v ČR, získáno v kohortě 100 pacientů (v horizontu od iniciace terapie po úmrtí téměř všech pacientů) o 10,4 let života navíc, respektive o 8,2 let života v plné kvalitě navíc ve srovnání se situací, kdy je kohorta 100 pacientů léčena pomocí terapie simvastatinem v dávkách (silách), které vycházejí ze skutečných spotřeb v ČR. Tento výsledek je tedy dán tím, že výskyt nefatálních a fatálních KVO je u atorvastatinu nižší o 4,1 %, respektive o 3,8 % ve srovnání se simvastatinem v příslušných silách používaných v ČR (viz graf). Zároveň jsou celkové celoživotní náklady na kohortu 100 pacientů léčených atorvastatinem (dle zastoupení sil v ČR) vyšší o 433 tisíc Kč, než je tomu u simvastatinu (dle zastoupení sil v ČR), což je dáno používáním atorvastatinu 40 mg, který je sice dražší (v porovnání se simvastatinem 40 mg), zároveň ovšem i účinnější. Pokud se tedy v kontextu těchto výsledků zamyslíme v číslech pacientů léčených atorvastinem (500 tisíc pacientů), respektive simvastatinem (165 tisíc pacientů), dojdeme na populační úrovni v ČR k následujícímu zjištění: Kdyby byli všichni pacienti, kteří jsou nyní léčeni simvastatinem, léčeni atorvastatinem, lze očekávat, že by tato kohorta pacientů s hypercholesterolémií žila o 17 160 let déle, bylo by tak získáno o 17 160 (165 000 x 10,4/100) let života navíc, respektive o 13 563 (165 000 x 8,2/100) let plně kvalitního života navíc v horizontu od iniciace terapie po úmrtí pacientů. Tato čísla tedy reprezentují současnou ztrátu zdraví (let života, resp. let plně kvalitního života) jakožto následek terapie simvastatinem namísto atorvastatinem. Jistou limitací této analýzy a zároveň následné interpretace na populační úrovni může být fakt, že naše výpočty a modelace pracovaly s průměrnou hodnotou snížení (resp. zvýšení) hladiny celkového (HDL) cholesterolu příslušným statinem, kdy podání více potentního statinu vede samozřejmě k lepším hodnotám lipidového spektra. Není tak dostatečně pracováno se způsobem terapie k cílovým hodnotám lipidového spektra. Na druhou stranu se lze domnívat, že ne vždy je správně léčeno k cílovým hodnotám lipidového spektra, když ze spotřeb atorvastatinu a simvastatinu se jeví spotřeby 10 mg, 20 mg a 40 mg atorvastatin / simvastatin na velice obdobné úrovni.
V minulých letech byly dávky atorvastatinu (považované za) ekvipotentní vůči simvastatinu bonifikovány v úhradách za jednotku lékové formy ve výši 10 %, tato bonifikace byla "odměnou" právě za vyšší účinnost, když vlastně neplatí 100% ekvipotence ve výši celých čísel. V současné době jsou náklady (výše úhrady) za atorvastatin na stejné úrovni jako za simvastatin v rámci "ekvipotentních" dávek, navíc dojde k výraznému poklesu úhrad za terapii statiny (o 45 %).
Užití atorvastatinu tak s sebou v současné době přináší (kromě vyššího benefitu pro pacienty - zisk let kvalitního života) i úsporu v nákladech na KVO pro systém zdravotní péče v ČR.

tabulka
Výsledky analýzy nákladové efektivity (dle SCORE) u pacientů s hypercholesterolémií v prevenci
KVO pomocí atorvastatinu, simvastatinu a v případě bez terapie statiny v ČR - výsledky pro kohortu
100 pacientů
Bez terapie Atorvastatin Simvastatin Rozdíl
statiny - zastoupení v ČR - zastoupení v ČR (atorvastatin simvastatin) -
Náklady Kč (CELKEM) 6 119 906 6 378 218 5 945 287 432 931
** Statiny 0 1 528 725 855 003 673 722
** Fatální KVO 1 068 834 870 886 909 407 -38 521
** Nefatální KVO 1 907 225 1 521 278 1 594 738 -73 461
** Follow-up nefatálních KVO 3 143 847 2 457 329 2 586 139 -128 810
Výskyt nefatálních KVO (celoživotně) 68,47 % 56,02 % 58,44 % -2,42 %
Výskyt fatálních KVO (celoživotně) 41,78 % 34,90 % 36,27 % -1,37 %
Celkem QALY 733,3 776,8 768,6 8,22
Celkem LYG 1029,7 1085,0 1074,6 10,45

Foto:

O autorovi: PharmDr. Jiří Klimeš, Ing. Milan Vocelka, MUDr. Tomáš Doležal, Ph. D., Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment, iHETA, Praha


[TOP]     11.9.2013  
Situace nemocnic je vážná  
Zdroj: Haló noviny/ (str. 1)

Krizový štáb sdružující nemocnice, odbory a pacienty vyzval včera vládu, aby urychleně řešila kritickou situaci nemocnic. Vláda by měla rozhodnout o odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven, nebo o přerozdělení zůstatků na jejich účtech.

Nemocnice by tak dostaly přidáno ještě letos a mohly zaplatit dodavatelům. Jinak hrozí zastavení dodávek energií, léků a potravin, a tím i činnosti některých nemocnic, uvádí se v prohlášení krizového štábu. Krizový štáb vyzval vládu také k tomu, aby navýšila peníze pro chod nemocnic v příštím roce. K tomu je nutné zvýšit odvody státu na zdravotní pojištění dětí, důchodců či nezaměstnaných měsíčně minimálně o 100 korun.
Jen těmito neodkladnými kroky lze alespoň z části kompenzovat snížení úhrad nemocnicím v roce 2013 o zhruba šest miliard korun úhradovou vyhláškou a odčerpání dalších šesti miliard korun z nemocnic zvýšením DPH, uvedli zástupci Krizového štábu.
Lídr jihomoravské kandidátky KSČM Vojtěch Adam návrhy krizového štábu podporuje. »Než se zvýší platba za státní pojištěnce, bude to chvíli
trvat. Naopak opatření, jako je odkup nedobytných pohledávek,
by zaúčinkovalo hned a zastabilizovalo situaci nemocnic i celého zdravotnictví,
« řekl Haló novinám Adam.
S tím souhlasí i jeho kolegyně Soňa Marková, která vede komunistickou kandidátku v Královéhradeckém kraji. Upozornila ovšem, že je třeba rychle uskutečnit i další změny, například v souvislosti s DPH. »Aby státní rozpočet netuneloval rozpočet veřejného zdravotního pojištění,« vysvětlila.
»Zvýšení DPH dopadlo na nemocnice velmi tvrdě a způsobilo,
že mají mnohamilionové propady. Důležité je snížit daňové zatížení zdravotnictví a popřípadě zavést nulovou sazbu DPH na léky,« řekla našemu listu Marková. Podle Markové je nezbytná i nová úhradová vyhláška, protože právě ta je pro většinu nemocnic smrtící. »Je strašně složitá a výpočty jsou nesmyslné. Pan Heger touto vyhláškou způsobil ještě jeden problém: Nemocnice budou muset vracet
finanční prostředky při vyúčtování, protože nesplnily některé ukazatele, do nichž je úhradová vyhláška nutí. Takže propady mohou být ještě větší, než se nyní předpokládá,« varovala Marková.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová řekla, že návrh na odkup pohledávek zdravotních pojišťoven musí předložit ministerstvo financí, nespadá do pravomoci ministerstva zdravotnictví. V programovém prohlášení vlády se s odkupem pohledávek počítá, stejně jako s navýšením plateb za státní pojištěnce.

---

Adam: Odkup nedobytných pohledávek by zaúčinkoval hned a zastabilizoval situaci nemocnic i celého zdravotnictví.

ILUSTRAČNÍ FOTO - archiv Haló novin


[TOP]     9.9.2013  
Zdravotnické odbory: České lázně potřebují léčebnou kúru  
Zdroj: CT24.cz/

Praha – České lázně mají velké existenční problémy, varovala šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková po společném jednání s pojišťovnami, zástupci lázní i ministerstva zdravotnictví. Lázním totiž klesly příjmy od pojišťoven, počty léčených, počty zaměstnanců i jejich platy. Příčinou je podle odborářů nový indikační seznam, který lázeňskou péči omezil. Svá data chtějí předložit ministru zdravotnictví v demisi Martinu Holcátovi na schůzce 17. září.

Z analýz zdravotnických odborů vyplývá, že lázně se dostávají do kritické finanční situace, hrozí propouštění zaměstnanců, omezování péče, a někde dokonce i krach lázní. Odboráři proto uspořádali schůzku, na které si měli s jednotlivými stranami porovnat aktuální čísla, a získat tak reálný pohled na situaci v lázeňství.

Za hlavní kámen úrazu považují odbory indikační seznam, a proto žádají jeho změnu. Indikační seznam omezil počty nemocí, u nichž se hradí lázeňský pobyt ze zdravotního pojištění, a zkrátil dobu pobytu v lázních. Pro lázně to podle šéfky odborů ve zdravotnictví Dagmar Žitníkové znamená půlmiliardový propad příjmů.

"V indikačním seznamu se stala obrovská chyba, a to zejména u léčby chronicky nemocných pacientů, kterým je lázeňská péče ordinována maximálně jednou za dva roky, což je pro ně nedostačující. Samy zdravotní pojišťovny vidí, že by tuto péči měli mít častěji," prohlásil zástupce zdravotnických odborů Martin Vacek.

Dalším problémem, který pacientům zhoršuje dostupnost lázní, je podle Vacka přístup lékařů, zejména těch praktických. "Byrokratický systém, který je na tuto péči navázán, je od toho odrazuje," uvedl po jednání Vacek a dodal, že existenci tohoto problému uznali i zástupci ministerstva. To do budoucna plánuje zlepšit informovanost lékařů a sjednotit administrativní postupy.

Postup při předepisování lázeňské péče by se podle Vacka měl individualizovat tak, aby se napříště zohlednil zdravotní stav konkrétního pacienta. Odboráři zároveň vyzvali pacienty, aby se nebáli, pokud mají na lázně nárok, u svého lékaře o poukaz žádat. Jak podotkla Žitníková, udělají něco pro své zdraví i pro záchranu lázní a jejich zaměstnanců.

Počet pacientů klesl o 50 procent, tvrdí odbory

Zatímco v roce 2009 dostaly lázně od zdravotních pojišťoven 3,2 miliardy, letos očekávají jen 1,4 miliardy korun. Počty léčených ve stejném období klesly ze 122 000 na letos očekávaných 54 000. Podle odborářů tedy počty pojištěnců v lázeňské péči oproti rokům 2011 a 2012 klesly o 50 procent.

Ačkoliv se zdravotní pojišťovny dohodly s lázněmi na úhradách na příští rok (budou jim platit stejně jako letos), podle Žitníkové to neřeší ekonomické ohrožení lázní. Platba za jednoho pacienta zůstává, indikační seznam ale počty pacientů sníží, takže celkové příjmy se opět propadnou. Výpad příjmů se lázně snaží kompenzovat například tím, že více lákají samoplátce.

Odbory navíc upozornily na pokles počtu zaměstnanců v sektoru lázeňské péče. Za poslední dva roky se snížil o 9 procent – z 10 000 v roce 2011 na zhruba 8 500 v roce letošním. Odbory varovaly, že s poklesem počtu pacientů bude propouštění dále pokračovat. Propouštění by prý bylo ještě větší, kdyby zaměstnanci nepřistoupili na to, že dostávají 60 procent platu a nemají žádné benefity.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/241356-zdravotnicke-odbory-ceske-lazne-potrebuji-lecebnou-kuru/


[TOP]     10.9.2013  
Řešte krizovou situaci nemocnic, vyzval krizový štáb vládu  
Zdroj: tyden.cz/

Krizový štáb sdružující nemocnice, odbory a pacienty vyzval vládu, aby urychleně řešila kritickou situaci nemocnic. Vláda by měla rozhodnout o odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven nebo o přerozdělení zůstatků na jejich účtech. Nemocnice by tak dostaly přidáno ještě letos a mohly zaplatit dodavatelům.

Krizový štáb sdružující nemocnice, odbory a pacienty vyzval vládu, aby urychleně řešila kritickou situaci nemocnic. Vláda by měla rozhodnout o odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven nebo o přerozdělení zůstatků na jejich účtech. Nemocnice by tak dostaly přidáno ještě letos a mohly zaplatit dodavatelům. Jinak hrozí zastavení dodávek energií, léků a potravin, a tím i činnosti některých nemocnic, uvádí se v prohlášení krizového štábu.

"Navýšení zdrojů veřejného zdravotního pojištění ještě v tomto roce je nezbytné pro okamžité zvýšení úhrad zdravotních pojišťoven nemocnicím. Bez toho již v listopadu hrozí zastavení dodávek energií, léků a potravin dodavateli z důvodu platební neschopnosti řady nemocnic, a tím zastavení činnosti," sdělil mluvčí krizového štábu a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala.

Krizový štáb vyzval vládu také k tomu, aby zvýšila objem peněz pro chod nemocnic v příštím roce. K tomu je nutné zvýšit odvody státu na zdravotní pojištění dětí, důchodců či nezaměstnaných měsíčně minimálně o 100 korun.

"Jen těmito neodkladnými kroky lze alespoň z části kompenzovat snížení úhrad nemocnicím v roce 2013 o zhruba šest miliard korun úhradovou vyhláškou a odčerpání dalších šesti miliard korun z nemocnic zvýšením DPH," uvedl další mluvčí štábu předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová řekla, že návrh na odkup pohledávek zdravotních pojišťoven musí předložit ministerstvo financí, nespadá do pravomoci ministerstva zdravotnictví. Návrh na zvýšení plateb státu už ministr Martin Holcát vládě předložil.

V programovém prohlášení vlády se s odkupem pohledávek počítá, stejně jako se zvýšením plateb za státní pojištěnce. Vláda návrh na zvýšení státních odvodů dostala od ministra minulý týden, projednávání přerušila a vrátí se k němu po analýzách.

V návrhu státního rozpočtu už je zvýšení měsíční platby o 50 korun, za rok by to bylo navíc 3,7 miliardy. Holcát nyní navrhl zvýšení o 98 korun měsíčně, za rok by to bylo navíc 7,2 miliardy. Zdravotnictví spotřebuje za rok 290 miliard.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zdravotnictvi/reste-krizovou-situaci-nemocnic-vyzval-krizovy-stab-vladu_282191.html


[TOP]     10.9.2013  
Zachrání lázně nový ministr?  
Zdroj: Haló noviny/ (str. 2)

Českým a moravským lázním klesly příjmy od zdravotních pojišťoven, počty léčených, počty zaměstnanců i jejich platy. Příčinou je nový indikační seznam, který lázeňskou péči omezil. Pojišťovny přitom peníze na lázně mají.
České lázně mají velké existenční problémy, řekla včera novinářům předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková po jednání, na němž se sešli odboráři, zástupci zdravotních pojišťoven a lázní. Odboráři s výsledky setkání seznámí ministra zdravotnictví Martina Holcáta na schůzce 17. září.
»Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo indikační seznam, který zhoršil podmínky pro předepisování
lázeňské péče tak, že snížil počet dní, po něž je možné lázeňskou
péči předepsat. Snížil i počet diagnóz, na něž lze lázeňskou péči čerpat,« potvrdila včera Haló novinám Soňa Marková, vedoucí kandidátky KSČM pro parlamentní volby v Královéhradeckém kraji. »Tak znemožnilo lékařům,
aby lázně předepisovali.
Kvůli tomu došlo ke katastrofálnímu
poklesu klientů, kteří čerpají lázeňskou péči z veřejného zdravotního pojištění. Právě indikační seznam, vydaný bývalým ministrem zdravotnictví panem Hegerem, způsobil ten propad lázeňství.«

Lékaři do lázní posílat nechtějí

Zatímco v roce 2009 dostaly lázně od zdravotních pojišťoven 3,2 miliardy, letos s poklesem klientů očekávají 1,4 miliardy korun. Počty klientů na pojišťovnu ve stejném období klesly z 122 000 na letos očekávaných 54 000, uvedl řídící sekce lázní zdravotnických odborů Martin Vacek. »Z našeho pohledu jsou příčinou problémů hlavně dva faktory. A to indikační seznam, vyhláška, která upravuje poskytování
lázeňské a rehabilitační péče. Zamezuje opakování lázeňské péče, stanoví velmi krátkou dobu nástupu lázeňské péče po akutních výkonech a zejména u dětí, které mají vrozené
postižení, nebo úraz zkracuje péči na 28 dní,« řekl. Za další hlavní příčinu propadu lázeňské péče hrazené ze zdravotního pojištění označil přístup lékařů, zejména praktických. Ti psaní lázeňských poukazů výrazně omezili. Navíc revizní lékaři při posuzování žádostí nepostupují jednotně. Lékaře podle Vacka odrazuje byrokratický systém, navíc nemají úplné informace o novém indikačním seznamu. »Kvůli likvidaci Balneologického
ústavu už chybějí i erudovaní lázeňští odborníci,« připomněl Vacek.
»V lázeňství bylo v roce 2011 zaměstnáno zhruba 10 000 lidí, letos očekáváme pokles na 8500,« uvedl.

Černý Petr zůstal
ministerstvu

Zdravotní pojišťovny přitom včera odborářům potvrdily, že k omezování počtu léčených není důvod, protože peníze na lázeňství mají.
»Zdravotní pojišťovny mohou některé výkony přesunout do rehabilitační péče nebo léčby v odborných léčebných ústavech, nemohou ale vykompenzovat potřebu lázeňské péče pro pacienty.
Bohužel ministr zdravotnictví v demisi také považuje lázeňství za marginální záležitost.
Nový ministr zdravotnictví by měl podle mého názoru změnit indikační seznam tak, aby propad lázeňství nebyl tak velký. Vždyť se některé lázeňské budovy uzavírají,
je propouštěn personál a některé lázně dokonce krachují a ubývá pracovních míst v regionech,
kde jich není nazbyt. Černý Petr je v rukách ministerstva,« připomněla Marková.
Odboráři vyzvali pacienty, aby se nebáli, pokud mají na lázně nárok, u svého lékaře o poukaz žádat. Udělají něco pro své zdraví i pro záchranu lázní a jejich zaměstnanců, uvedla Žitníková.
Dlouhodobě lázeňství spotřebovává dvě miliardy korun z 290 miliard, které ročně má české zdravotnictví k dispozici. Odbory žádají navýšení odvodů státu za děti či důchodce, aby se do systému dostaly peníze, o něž přišel navýšením daně z přidané hodnoty a celkovým zdražením vstupů.

---

Marková: Indikační seznam, vydaný bývalým ministrem zdravotnictví panem Hegerem, způsobil propad lázeňství.

Foto:


[TOP]     9.9.2013  
VZP: Centrum se domáhá zisku, který nemá ve zdravotnictví obdoby. Platit máme všichni  
Zdroj: Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)/ (str. 5)

Pražské protonové centrum bratrů Laštovkových vydalo tiskovou informaci, ve které jedním dechem hovoří o tom, že nabídlo VZP vstřícný krok při řešení vzájemného sporu, a zároveň sděluje, že podalo na pojišťovnu další žalobu. Protože čtenář takového sdělení může být právem zmatený, rozhodla se VZP tyto informace upřesnit. Protonové centrum Praha se žalobou podanou k Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR domáhá na VZP náhrady škody způsobené ušlým ziskem, který vyčíslilo na 93 467 000 korun jen za období od 21. prosince 2012 do 30. června 2013.
Jednoduchý výpočet ukazuje, že protonové centrum předpokládá roční zisk jen díky platbám od VZP přes 186 miliónů korun. Vzhledem k tomu, že VZP má jen cca 60 % všech pojištěnců, tak celkem soukromé centrum s největší pravděpodobností plánuje vyinkasovat z veřejného zdravotního pojištění jako svůj zisk 311 miliónů korun ročně.
Je zvláštní, když soukromé protonové centrum vydává za vstřícný krok žalobu, v níž se na VZP dožaduje zisku, jehož výše je na poměry českého zdravotnictví něčím naprosto nevídaným. Tato žaloba potvrzuje, že protonovému centru bratrů Laštovkových nejde o pacienty, ale jen o vlastní zisk.
Pro představu je dobré uvést, že 311 miliónů korun jsou kompletní náklady na roční provoz jedné středně velké nemocnice, zatímco soukromé protonové centrum v Praze požaduje tuto částku jako svůj zisk.
Chce-li protonové centrum v Praze inkasovat ročně z veřejného zdravotního pojištění zisk zhruba 311 miliónů korun, pak je logické, že má zhruba dvojnásobné ceny například ve srovnání se stejným zařízením v Mnichově.
Pokud nyní soukromé protonové centrum bratrů Laštovkových uvádí, že průměrná cena za pacienta v jejich zařízení je 467 tisíc korun, znamená to tedy, že již netrvá na splnění podmínek stanovených podle nich v údajné smlouvě o smlouvě budoucí? Podle té totiž vychází průměrná cena za jednoho pacienta na 606 tisíc korun a při všech dosavadních jednáních se zástupci VZP na ní bratři Laštovkové striktně trvali. VZP by ráda dostala tuto informaci od protonového centra oficiálně. V opačném případě by mělo centrum přestat takto klamat veřejnost.
Ve skutečnosti totiž v případech, kdy VZP požádala pražské protonové centrum o kalkulaci léčby pro své klienty, byly požadované částky ještě mnohem vyšší, než je průměr vyplývající z údajné smlouvy o smlouvě budoucí. Konkrétně šlo o částky 724 tisíc, 860 tisíc, 934 tisíc, 986 tisíc a 996 tisíc korun. V konkurenčním mnichovském protonovém centru přitom poskytují klientům VZP péči za paušální částku cca 502 tisíc korun.
Je tedy logické, že VZP vedena snahou zajistit protonovou terapii co největšímu počtu klientů, kteří ji opravdu potřebují, využívá služby takového zařízení, které je při mnohonásobně větších zkušenostech zároveň výrazně levnější.

Foto: uzi


[TOP]     10.9.2013  
Akce Angelina zlákala zatím 140 žen z Mostecka  
Zdroj: 5plus2.cz/

MOSTECKO - Preventivní vyšetření prsou zdarma se setkalo s velkým ohlasem, i když na něj ženy často musí dojet desítky kilometrů daleko. Jako ty z okresu Most, které kvůli tomu jezdí do Chomutova nebo do Ústí nad Labem.

Zatím 140 žen z Mostecka si nechalo vyšetřit prsa. Foto: archiv AGEL

"Absolvovala jsem vyšetření před pár týdny. Naštěstí bylo všechno v pořádku," říká osmatřicetiletá Dana z Litvínova. Stala se jednou ze stovek žen z celé České republiky, které využily možnosti nechat si zdarma vyšetřit prsa.

S tímto nápadem přišla Všeobecná zdravotní pojišťovna poté, co si herečka Angelina Jolie nechala kvůli strachu z rakoviny prsu odstranit mléčné žlázy. Ženy si nyní mohou bez ohledu na svůj věk nechat vyšetřit prsa, přičemž pojišťovna následně vše proplatí. Běžně je totiž preventivní a bezplatné vyšetření prsou určené ženám od 45 let věku. "Na místě jsem musela zaplatit 250 korun, teď půjdu s dokladem o zaplacení na pojišťovnu a oni mi peníze vrátí," vysvětluje Dana. Protože jí ještě není čtyřicet, zkontrolovali jí za pomocí ultrazvuku. Mamograf je až pro ženy po čtyřicítce.

Vyšetření ale nepodstoupila ve svém okrese. "Byla jsem v Chomutově," potvrzuje. Mostecká nemocnice sice mamografem i dalším vybavením disponuje, nemá ovšem akreditaci pro preventivní účely. "Přístroje v Mostě jsou určené jen přímo pro nemocné pacientky, nikoli pro prevenci," říká Jiří Vondra, mluvčí Krajské zdravotní, která mosteckou nemocnici provozuje.

Akce Angelina odstartovala 20. května a zúčastnilo se jí již devět a půl tisíce žen. V Ústeckém kraji jich bylo na vyšetření zatím 954. Možnost zajít si na kontrolu zdarma potrvá až do 30. listopadu. "Do té doby se čísla určitě ještě podstatně zvednou," věří mluvčí VZP Oldřich Tichý. Kolik žen si nechalo vyšetřit prsa v okresech Ústeckého kraje?

Most - 140

Chomutov - 190

Litoměřice - 217

Děčín - 112

Louny - 62

Teplice - 168

Ústí nad Labem - 65 Příběh Mostečanky, kterou rakovina prsu nepřemohla

Stála před zrcadlem a dělala si samovyšetření prsou. Najednou si všimla něčeho, co nikdy předtím neviděla. "Jako kdyby se mi vtahovala bradavka," popisuje Eva Vrkoslavová z Mostu úplný začátek svého tehdy ještě netušeného boje o přežití.

V té době už chodila vždy po půl roce na prohlídky, protože jen pár let předtím diagnostikovali rakovinu prsu její mamince. Na nejbližší pravidelné prohlídce řekla svému lékaři, že má podezření na změnu vzhledu jednoho z ňader. "Jemu se ale vše zdálo v pořádku, a tak mě poslal zase domů," říká Eva. To bylo v prosinci. O šest měsíců později se jí změnil celý život. "Až na další kontrole uznal, že něco není v pořádku a začalo se jednat. Během pár dnů jsem se ocitla na operačním sále," vypráví dnes, jedenáct let po operaci.

Protože se ložisko nacházelo právě pod bradavkou, museli jí doktoři vzít celé prso. Přiznává, že to nesla těžko, ale dobře věděla, že jí nic jiného nezbývá. Následovalo kolečko chemoterapií. "Prodělala jsem jich šest během půl roku. Ale už po té druhé jsem musela znovu na operaci. Laparoskopicky museli zabránit vaječníkům v produkci hormonů, protože takzvaný spodek a prsa spolu velmi úzce souvisí," říká Eva Vrkoslavová.

K chemoterapiím se poté přidalo ještě ozařování. "Při poslední chemoterapii už jsem chodila do práce, vyprosila jsem si to, protože mě práce léčila," usmívá se. Po skončení léčby brala sedm let léky a jako jedna z prvních žen v republice prodělala rekonstrukci prsu.

Když Eva Vrkoslavová přemýšlí nad tím, proč nemoc potkala právě ji, pokaždé ji napadne souvislost s rodinnou tragédií. "Jen pár měsíců předtím, než jsem viděla první změnu, potkalo naši rodinu neštěstí. Myslím, že stres, který mě poté provázal, udělal své."

Odmítla si zakázat slovo rakovina vyslovit. Naopak. Založila sdružení AMA, společnost onkologických pacientů a jejich nejbližších. Absolvuje přednášky. Dnes nemá největší strach o sebe, ale o své dvě dcery, které musí kvůli možné dědičnosti také pravidelně chodit na kontroly. "Ta starší musí zanedlouho na doplňující vyšetření, protože se jim něco nezdálo. Modlím se, aby bylo všechno v pořádku."

URL| http://www.5plus2.cz/33518/akce-angelina-zlakala-zatim-140-zen-z-mostecka


[TOP]     10.9.2013  
Srdcerváči nenastavují dlaň, ale podávají ruku  
Zdroj: Medical Tribune/ (str. 6)

Moderní medicína v současnosti nabízí nemocným takové možnosti, o kterých si pacienti před několika málo desítkami let mohli nechat jen zdát. Z dnešního pohledu je téměř samozřejmé, že množství závažných akutních postižení, jež ve velkém procentu případů v minulosti končila fatálně nebo s významnými komplikacemi pro pacienta, lékaři dokáží vyléčit. Pomáhají jim v tom moderní přístroje, nové účinnější léky či další sofistikované terapeutické intervence. Moderní medicína přináší mnohé benefity jak pro pacienta, tak pro zdravotníky i celý systém, odvrácenou stranou této mince jsou zvýšené finanční náklady a kromě jiného i větší množství lidí, kteří dlouhodobě žijí s chronickou chorobou či nějakou formou handicapu. I když těmto lidem moderní medicína v mnoha případech dokázala zachránit život, předsudky společnosti jim často brání ho prožít nadále plnohodnotně.

"Zdravotně postižení a handicapovaní nemohou pracovat. Takoví lidé mohou být jen těžko samostatní a vždy budou jen natahovat ruku o pomoc těch zdravých." S podobnými argumenty se lidé z Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) setkávají často. Ze své vlastní praxe však vědí, že zdravotně postižení lidé pracovat mohou - mnohdy s větším nasazením a úspěchem než lidé "zdraví". Jednou z posledních aktivit NFOZP, která by měla přispět k větší podpoře zaměstnávání těchto osob, je projekt Srdcerváči. O vysvětlení, co je jeho podstatou, jak projekt funguje, kdo se do něj může zapojit, ale i o další podrobnosti týkající se zaměstnávání zdravotně postižených osob Medical Tribune požádala Hanu Potměšilovou, ředitelku Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

- Mohla byste stručně představit projekt Srdcerváči? Mělo by se jednat o netradiční veřejnou sbírku s prvky osvětové kampaně. Co si pod tím představit?

Umíte si představit, jakou radost umí udělat sportovnímu fanouškovi podepsaná hokejka Jaromíra Jágra nebo nadšenému studentovi ekonomie večer strávený družným rozhovorem u baru s hlavním makroekonomem ČSOB Tomášem Sedláčkem? Podobnou euforii zažívají také lidé se zdravotním postižením, když se jim podaří sehnat poctivou a dobrou práci. Z milionu lidí s postižením, kteří žijí v České republice, má takové štěstí ani ne polovina. A není to často proto, že by nechtěli nebo ze zdravotních důvodů nemohli pracovat. Cílem srdcerváčského projektu proto není jen získat finanční prostředky na zajištění odpovídající, férové a perspektivní práce pro co největší počet zdravotně postižených, ale především změnit pohled společnosti na zdravotně postižené a ukázat, že mohou a chtějí pracovat stejně kvalitně jako ti zdraví.

- V jaké fázi se projekt momentálně nachází? Koho by měl projekt oslovit a kdo by se do něj mohl zapojit?

V období od 9. září do 10. října 2013 se bude pět úspěšně pracujících zdravotně postižených lidí - Srdcerváčů, z nichž dva mimo jiné pracují ve zdravotnických oborech, snažit prostřednictvím netradiční fundraisingové kampaně veřejnosti ukázat, že zdravotní postižení nemusí být překážkou. Zároveň se budou snažit získávat od institucí, firem a významných osobností ojedinělé dárky nebo zážitky, které se stanou odměnou pro dárce, kteří se rozhodnou projekt podpořit finančním příspěvkem. Srdcerváčem se může stát každý z nás. Stačí si v období kampaně vybrat z katalogu unikátních dárků nebo zážitků, které není možné běžně koupit nebo získat. Kdo si pořídí originální dárek nebo zážitek pro sebe, pro své blízké, obchodní partnery, a to třeba už k nadcházejícím Vánocům, získá nejen běžně nedostupnou věc, ale zároveň pomůže odstranit část fyzických i mentálních bariér v zaměstnávání zdravotně postižených. Výtěžek projektu k 31. říjnu 2013 bude do konce roku rozdělen ve formě grantů na rozvoj podnikání a pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením.

- Jak by mohli projektu pomoci čtenáři Medical Tribune, tedy lékaři, farmaceuti a další zdravotníci či výrobci a dodavatelé zdravotnického materiálu?

Příklady táhnou! Pomohli by nejvíce tím, kdyby nad každou volnou pracovní pozicí uvažovali jako o potenciální nabídce práce pro člověka s postižením. Vždyť téměř čtyřicet procent lidí s postižením v produktivním věku má vyšší či vysokoškolské vzdělání a bez problémů může pracovat ve "zdravých" firmách. Tedy u běžných zaměstnavatelů. Dobrým příkladem ve vašem oboru je například společnost Medicover. Zaměstnává téměř 16 osob s postižením, a to nejen na pozicích administrativních, tedy na finančním a právním oddělení, ale handicapované zaměstnance má i mezi lékaři a zdravotními sestřičkami, například s onkologickou diagnózou či s Crohnovou nemocí. Chápu ale, že ne v každé ambulanci nebo kanceláři dát šanci pracovat lidem s postižením jde. Proto další možností je podpořit srdcerváčský projekt. Stačí se začíst do katalogu na stránkách www.srdcervaci.cz, vybrat si mezi stovkami zážitků či dárků a tak finančně přispět například na to, že člověk s epilepsií z Jeseníku, který je roky bez práce a baví ho počítače, bude mít šanci pořídit si legální software, lepší počítač a rozběhne svoji živnost. A náš sociální a zdravotní systém tak ušetří. Začne si vydělávat a platit si sociální a zdravotní pojištění. Anebo se zapojit do projektu aktivně, věnovat do katalogu nějaký zážitek či dárek. To, co nám může připadat jako nezajímavá rutina, může být pro jiné zážitek k nezaplacení. Možnost pozorovat přes sklo chirurga, jak operuje, strávit službu na operačním středisku záchranné služby, vidět, jak se vyrábějí tablety, míchají tinktury, vyrábí kardiostimulátor… Přesně o tom je princip Srdcerváčů.

- Jak se nápad na tento projekt zrodil? Čerpali jste inspiraci v zahraničí?

Náš nadační fond funguje sedm let. Za tu dobu začal být vnímán jako tým profesionálů, kteří jsou odborníky v tématu zaměstnávání lidí s postižením napříč různými obory - v personalistice, legislativě, marketingu, dotační politice, PR, účetnictví. Já i většina mých kolegů máme svoji civilní profesi a pro fond pracujeme v rámci pevného týdenního rozsahu hodin jako dobrovolníci. Bohužel jako nadační fond nedosáhneme na žádné granty, podpory, dotace. Nestojí za námi ani nějaký donor či firma. I díky tomu jsme si prvního zaměstnance mohli dovolit zaměstnat až od letošního roku… Ale, a to je podstatnější, neplníme funkci nadačního fondu, který rozdává peníze. Proto jsem před více než třemi lety dala kolegům ve fondu a mezinárodnímu týmu agentury OgilvyOne, se kterou úzce partnersky spolupracujeme, zadání vymyslet projekt, který nebude o utrpení a soucítění, ale ukáže to, co nadační fond dělá, v čem je dobrý, a zároveň osloví veřejnost netradičním způsobem k tomu, aby finančně podpořila projekty, které povedou ke zvýšení zaměstnanosti lidí s postižením. Po, přiznám otevřeně, hodně bouřlivých diskusích přišel britský kolega z týmu OgilvyOne s velmi originálním nápadem "něco za něco". Tak vznikli Srdcerváči. Zda našel nějakou inspiraci ve své domovině, nebo třeba u českého piva, nevím. Každopádně na jaře loňského roku začaly přípravy projektu, který přináší do české kotliny trochu jiné pojetí charity. A právě jeho originalita, novátorství a tedy i nejistý výsledek nese svá úskalí. Jedním z nich je i neochota potenciálních sponzorů podpořit projekt finančně, tedy pomoci uhradit režijní náklady s projektem spojené. Byla jsem ráda, když náš projekt oslovil ČSOB. Je to totiž subjekt, se kterým více než čtyři roky úzce spolupracujeme. Banka, která se problematice zaměstnávání lidí s postižením začala věnovat velmi poctivě, náhradní plnění začala čerpat jen u prověřených subjektů, nové zaměstnance z řad postižených hledá třeba i díky našim půlročním placeným stážím vysokoškoláků z řad postižených. A téma zaměstnanosti OZP ve svých týmech pro letošní rok mimo jiné zařadila mezi své priority.

- Na jak dlouho je projekt plánován a s jakým výsledkem byste byla spokojena?

Pokud se model Srdcerváčů osvědčí, ráda bych ho zachovala jako jedinou a pravidelně na podzim plánovanou fundraisingovou kampaň našeho nadačního fondu. Vždyť každý z nás je originál. Každý z nás má tedy co nabídnout do srdcerváčského katalogu zážitků nebo si splnit svůj sen v nějakém dárku či zážitku. A to třeba i v tom smyslu, že konečně s předstihem a bez stresu pořídím velmi originální vánoční dárek či zážitek svým blízkým, nebo třeba firemnímu týmu či obchodním partnerům.

- Jak těžce se u nás zdravotně postiženým lidem v současnosti hledá práce? Tušíte, jak velké je procento těch, kteří by pracovat chtěli, ale práci neseženou?

V České republice je více než milion lidí s postižením. Zhruba šest set tisíc jich je v produktivním věku a jen polovina z nich pracuje. Ne vždy je to ale vinou trhu práce. Dříve legislativa umožňovala lidem s postižením "papírově" pracovat. To znamená, že měli pracovní smlouvu, ale byli doma a dostávali na účet mzdu. Ano. Skutečnou mzdu. Neboť stát dával zaměstnavatelům dotace, které mohly krýt sto procent mzdových nákladů, a tito zaměstnavatelé své postižené zaměstnance využívali jen pro business s náhradním plněním. Respektive s přefakturacemi. Nenabízel lidem s postižením skutečnou práci. Od loňského roku platí v legislativě naštěstí již jiná pravidla, na jejichž nastavení jsme se nemalou měrou podíleli.
Zásadní změnu v přístupu k zaměstnávání postižených zaznamenávám hlavně v posledních čtyřech letech. Obrovský dopad na proměnu myšlení totiž měla hospodářská krize. Firmy a podniky prostě musely začít šetřit. Po dvou třech letech od vypuknutí krize, kdy byla řada lidí s postižením propuštěna, si spočítaly, že místo placení odvodů do státního rozpočtu za nezaměstnávání osob se zdravotním postižením je výhodnější je zaměstnat, pobírat na ně velmi zajímavé nárokové příspěvky nebo uplatnit různé daňové benefity. Najednou zjistily, že člověk s handicapem je pro ně finančně velmi výhodný. To vedlo k tomu, že kolegové zdravotně postižených museli také přehodnotit bariéry ve svých hlavách a začali přijímat handicapovaného zaměstnance jako sobě rovného.
Téma zaměstnávání lidí s handicapem se nejvíce daří dostávat mezi mladé. Čerstvý absolvent nemá problém se prodat v tom, v čem je dobrý, a s chutí ukáže, co během studií dokázal, nemá problém otevřeně mluvit o svém postižení. Tito mladí lidé nám ideálně mění náhled společnosti na zdravotně postiženého člověka. I proto jsme začali pořádat půlroční placené stáže zdravotně postižených vysokoškoláků, se kterými se můžete potkat nejen v ČSOB, ale třeba i na Ministerstvu vnitra. Třináct našich stážistů je v současnosti také ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, která díky naší spolupráci již delší dobu několik lidí s postižením trvale zaměstnává. Pro tyto mladé nejenže je stáž důležitá v rámci praxe a tedy i v životopisu, ale, a to hlavně, učí firmy a instituce vnímat postiženého člověka jako někoho normálního.

- Co zaměstnávání zdravotně postižených nejvíce brání? A jaké hlavní změny by pomohly situaci zlepšit?

Největší společná překážka tkví v postoji většinové populace. Když slyší termín "zdravotně postižený člověk", tak si představuje chudáka, který potřebuje spíše podat pomocnou ruku. Má pocit, že osoba s handicapem může působit na pomocných pozicích, ale nedokáže vykonávat kvalitní konkurenceschopnou práci. Tyto předsudky majoritní společnosti pak bohužel postihují komunitu zdravotně postižených tím, že kvalitní a konkurenceschopnou práci ani nedostávají. Všichni se identifikujeme podle místa, odkud jsme, a podle toho, co děláme. Je to naše vizitka. Člověk se zdravotním postižením se cítí trapně, když přijde do společnosti a nezbývá mu než se představit: "Jmenuji se Jan Novák a pobírám invalidní důchod." Tím jako by nepřímo říkal, že ostatní zatěžuje různými sociálními dávkami a daněmi, neboli že na něj musíme vydělávat. Namísto toho ale chce říct: "Jmenuji se Jan Novák, mám vozík a pracuji jako…" V souvislosti s tím je zajímavé sledovat, kam se za poslední roky posunula právě medicína. S mnoha diagnózami, které byly před patnácti lety skoro neléčitelné, teď mohou lidé pracovat. Mají možnost společnosti ukázat, že díky drahé léčbě jí dokážou přispívat, a to třeba i na vlastní léčbu. Je to důkaz, že nejsou méněcenní a že nechtějí být separováni. O to víc mne mrzí, že právě od manažerů, kteří mají nějakou diagnózu a pracují v top oborech, jako je automobilový průmysl, bankovnictví a farmacie, často slyším, že veřejné přiznání jejich nemoci by pro ně mohlo znamenat potenciální ztrátu zaměstnání. A ač vždy oponuji, většinou mne díky reálným zkušenostem přesvědčí o tom, že se nevymlouvají…

Foto: Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Foto archiv NFOZP


[TOP]     9.9.2013  
Infekční průjem: V nemocnici kvůli němu skončí čtyři tisíce dětí ročně  
Zdroj: Pražský deník/ (str. 14)

Praha – Malý David byl poprvé hospitalizován kvůli průjmu, když mu bylo čtvrt roku. Z problémů se dostal, ale za dva měsíce byl průjem zpátky a David musel znovu do ostravské nemocnice.
"Vyšetření ukázala na rotavirovou infekci. Zdravotní stav malého Davida se ale po pár dnech v nemocnici dramaticky zhoršil. Kvůli těžkému šoku, dehydrataci a úbytku na váze byl dokonce převezen na jednotku intenzivní péče. Díky zásahu lékařů se chlapcův stav po osmi hodinách mírně zlepšil a další den byl už mimo ohrožení života," uvádí na webových stránkách Porodnice.cz dětská lékařka Marcela Biolková z Ostravska. Případ Davida, kterého rotaviry málem připravily o život, není ojedinělý. Podle údajů VZP skončí ročně v nemocnici čtyři tisíce dětí s infekčním průjmem. Hospitalizováno je každé čtrnácté dítě, které rotaviry chytí.
Klasický scénář přitom bývá, že se starší sourozenec nakazí ve školce, dostane průjem, ale během pár dní se z něj doma dostane. Jeho malý bratříček či sestřička se ale nakazí také a skončí v nemocnici, protože u nich dehydratace způsobená průjmem probíhá mnohem rychleji.

Nemyté ruce a ocucané hračky

"Nejohroženější skupinou jsou děti do pěti let, téměř 80 procent z nich se však nakazí už před druhými narozeninami. Rotaviry jsou přitom vysoce nakažlivé a chytit je lze prakticky kdekoliv – nejčastěji v dětských kolektivech včetně školek nebo i na hřišti. Malé děti se mohou nakazit například tím, že si starší sourozenec neumyje ruce po použití toalety a pak sáhne na společné hračky, čímž dojde k přenosu virů," vysvětluje Simona Arientová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí v Nemocnici Na Bulovce.

Nejmenším pomůže očkování

Pokud má dítě průjem, jsou až ze 40 procent případů na vině rotaviry. A ačkoliv existuje přes 42 různých typů těchto virů, za více než 90 procenty infekcí stojí jen pět jejich typů. Pokud tedy máte doma miminko, je nejlepší ochranou před rotavirovým průjmem očkování. To ale lze provést pouze od šesti týdnů do osmi měsíců věku. Vakcína se přitom podává formou roztoku, takže se dítě nemusí bát injekce. Protože očkování není hrazeno ze zdravotního pojištění, musí ho rodiče svým dětem zaplatit. Některé pojišťovny jim na něj ale přidají.
"VZP nabízí rodičům dětí od šestého do 24.týdne vakcínu za zvýhodněnou cenu. K tomu mohou dostat příspěvek 500 korun při nákupu obou dávek očkovací látky. Doporučená maximální cena je 2600 korun, takže pokud rodiče využijí příspěvek, neměli by platit více než 2100 korun. Důležité je, aby si na kterékoliv pobočce VZP vyzvedli voucher, kam jim pak lékař potvrdí aplikaci očkovací látky," říká Oldřich Tichý, mluvčí největší české zdravotní pojišťovny.
Pokud máte doma dítě, které už očkování podstoupit nemůže, buďte ve střehu hlavně od listopadu do května, kdy se rotavirové infekce vyskytují nejčastěji. Bohužel proti nim často nepomůžou ani přísná hygienická pravidla – rotaviry jsou totiž vysoce odolné vůči dezinfekčním prostředkům a vyskytují se i v nemocnicích. "Až dvacet procent dětí do pěti let hospitalizovaných se závažnou rotavirovou infekcí se nakazilo při pobytu v nemocnici," doplňuje Simona Arientová. Infikované dítě si pak obvykle prodlouží svůj pobyt o dva až sedm dní.

Foto:


[TOP]     11.9.2013  
Se zářijovými dětmi se (znovu) narodila i celá roudnická nemocnice  
Zdroj: CT24.cz/

Roudnice nad Labem (Litoměřicko) – První děti se narodily v obnovené porodnici v Roudnici nad Labem. Její zánik měl předznamenat konec místní Podřipské nemocnice v dnešní podobě, měla zůstat jen ambulance a zařízení následné péče. Ve městě však proběhly mohutné demonstrace, přišlo na ně ještě více lidí než v roce 1989. Porodnice a s ní i zbytek roudnické nemocnice tak dostala novou šanci.

Již první zářijový den zazněl v roudnické porodnici dětský křik. S prvním chlapcem – snad symbolicky pojmenovaným Adam – se (znovu) narodila i celá Podřipská nemocnice. Loni usilovaly zdravotní pojišťovny o její uzavření a převedení akutní péče jinam. V Roudnici měla zůstat jen interna a chirurgická ambulance. To místní viděli jako naprostý konec. "Když by zůstala pouhá dvě oddělení, zůstane z nemocnice mrzáček," řekl jednatel zdravotnického zařízení Josef Krajník.

Na podporu vyšli Roudničtí do ulic, loni 17. listopadu demonstrovalo proti konci nemocnice dokonce ještě více lidí než o 23 let dříve za konec komunistického režimu – bylo jich na pět tisíc, tedy skoro každý druhý obyvatel Roudnice. Podřipská nemocnice nakonec zůstala v provozu.

Jak bude její příběh pokračovat, ale není jasné. "Je na nich, jak budou ekonomicky zdatní," podotkl ředitel ústecké pobočky VZP Petr Veselský. Podle roudnického místostarosty Pavla Šrytra však má nemocnice dobrou pozici, nabízí kvalitní péči. Že nemocnice v Roudnici zůstane ještě dlouho, věří i místní lékaři. "Máme nemocnici s kupou problémů, ale máme to ve svých rukou," dodal primář Ondřej Krajník. Roudnická nemocnice je soukromá, snaží se profilovat jako rodinné zařízení, jakých je v Česku zhruba sto.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/241673-se-zarijovymi-detmi-se-znovu-narodila-i-cela-roudnicka-nemocnice/


[TOP]     11.9.2013  
STALO SE PŘED DESETI LETY  
Zdroj: Mostecký deník/ (str. 8)

Veřejnou obrazovku za třicet tisíc korun zničil v Mostě výtržník. Na dotek citlivý monitor byl součástí informačního systému, který město postavilo z peněz Evropské unie. Dva z šesti informačních kiosků nefungují. Jeden infostánek poškodil vandal, druhý vyřadil z provozu patrně blesk. Varující je případ vandalství, kdy neznámý pachatel poškodil infokiosek u budovy Všeobecné zdravotní pojišťovny na sídlišti Liščí Vrch.
(Deník Mostecka 11. září 2003

Foto:


[TOP]     10.9.2013  
Školka nebude, nemocnice na ni nemá  
Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 1)

BLANSKO

Nemocnice v Blansku nezřídí firemní školku pro děti svých zaměstnanců, jak to měla v plánu. O tuto službu je sice zájem, zdravotnické zařízení si ji ale už nemůže dovolit. "Letos se podstatně snížil objem úhrad od Všeobecné zdravotní pojišťovny," řekla ředitelka nemocnice Vladimíra Danihelková.

Mutace - Mladá fronta DNES - jižní Morava


[TOP]     10.9.2013  
Téma: Stomatologie  
Zdroj: ČRo - Plzeň/

Stanislav JURÍK, moderátor:
Pravidelná úterní lékařská poradna, dnes po půl 9 se stomatologem nebo, chcete-li, zubařem, pan doktor Pavel Vlnař ve studiu. Dobrý den.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Dobrý den.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Můžete se ho ptát na telefonu 377488222, anebo můžete poslat SMSku 605558888. Pane doktore, já bych začal psychologicky, nikoliv zubařsky nebo stomatologicky, mají pacienti ze zubařů stále pořád stejnou hrůzu a děs, jako tomu bývalo v minulosti, anebo sledujete nějaký posun?

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Tak část pacientů určitě obavu má, mělo a mít bude, ale myslím si, že ten všeobecný trend se začíná měnit k lepšímu a je to díky úrovně péče, je to díky, je to díky přístupu stomatologů v privátních praxích, která je cílena opravdu na kvalitní péči, a to souvisí také s tím, jak s pacientem jednají a je to, jak říkáte, správně o psychologii a spoustu těchto negativních projevů, kdy se pacient bojí lékařského ošetření, se nám daří eliminovat.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Už máme první dotaz, ani to moc dlouho netrvalo, vemte si sluchátka a budeme poslouchat otázku. Dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den. Pane Juríku a pane doktore, zajímá mě, když jde pacient k novému zubnímu lékaři, tak se nedělá RTG chrupu a lékaře nezajímá, jaké pacient bere léky. A za další, zda se nechá něco udělat s porcelánovou korunku za 3500, když je hodně vidět, že je o hodně větší, než moje jednička vpravo. Mně se stalo, že se mi ulomila malá špička na jedničce vlevo a pan doktor pravil, že to nerad spravuje, že za chvíli je to zase pryč. Tak rovnou porcelánovou korunku.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Zkusíme odpovědět na oba dva ty dotazy. Děkujeme, na shledanou.

posluchačka:
Na shledanou. Děkuji.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Tak nejdřív ten rentgen té vstupní prohlídky?

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Tak ze všeho nejdřív při každé vstupní prohlídce by samozřejmě mělo být rentgenové vyšetření standardem, nicméně lze rentgenové vyšetření, pokud není staršího data, si vyžádat od ošetřujícího lékaře, u kterého jste byla registrovaná před tím, včetně zdravotní, nebo kopie zdravotní dokumentace, kterou jste měla u toho ošetřujícího lékaře, nicméně běžnou praxí je, že pokud pacient mění lékaře, tak se zhotovuje nový ortopantomogram, tedy přehledný snímek zubů a dělá se samozřejmě nové vstupní komplexní vyšetření, kde se stanovuje i nový léčebný plán.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře. Druhá část dotazu se týkala té porcelánové korunky. Můžeme na to odpovědět takhle přes rádio?

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Samozřejmě těžko lze odhadnout přesně, co se tam odehrálo, nicméně ta situace je plně v indikaci toho stomatologa, pokud jsem vycítil z vašich slov, že jste nespokojena, tak je možné to samozřejmě vyřešit přes regulátorní orgány, ale vždycky by to mělo jít prvně přes toho ošetřujícího stomatologa, který tu korunku s vámi dělal a domluvit se s ním, zda se s tím tedy nedá něco dělat. Vyměnit jí, předělat, cokoliv.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Ten orgán, který by měl to řešit, to je nějaká stomatologická ...

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Je to samozřejmě stomatologická komora, ale říkám rovnou, že je mnohem jednodušší se mezi čtyřma očima domluvit s tím vlastním zubařem na řešení, předchází to spoustu zbytečnostem a protahováním a konfliktům, takže to mi přijde rozumný řešit víceméně jakoukoliv takovou situaci. A ještě potom tam zazněla oprava předního zubu té jedničky tím kompozitem, to samozřejmě je oblast, která se velmi obtížně spravuje a pokud dochází k častému selhávání té práce, tak je samozřejmě na zvážení, je na zvážení zhotovení práce protetické.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Děkuji, na co se chcete zeptat vy, dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den, jestli jsem to já.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Ano, jste to vy.

posluchačka:
Chtěla bych mluvit s panem doktorem, chtěla bych se ho zeptat na to, co mám dělat, loňského roku v listopadu jsem si nechala udělat protézu, jsou to pouze tři zuby, snímal si, tady píše pan doktor, snímací nějaká ta náhrada a ubrousil mi moje dva zuby, stálo to 9 tisíc, a ani by mě o ty peníze se nejednalo, ale nemohu na to vůbec kousat, strašně mě to bolí, nemohu ani lázeňskou oplatkou na tom rozkousat vůbec nic, když jsem se na pana doktora obrátila, tak mi řekl, že je mu to líto, že si s tím neví rady, takže to budu muset nosit pro parádu.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Tak dokážeme zareagovat takhle.

posluchačka:
Mohu to položit?

Stanislav JURÍK, moderátor:
Ano, můžete.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Můžete, můžete položit samozřejmě jakoukoliv otázku, nicméně zase je to hodně specifický případ, který nevím, jestli lze v éteru úplně dořešit, protože neznám všechna vstupní data, nicméně opět bych začal u ošetřujícího stomatologa, ten by měl vyčerpat všechny svoje technické možnosti k vyřešení prostě toho problému. Pokud se mu to nepodaří, a on ví, že je se svými silami u konce, tak pak ještě existuje jedna možnost, poslat pacient na konzultaci ke kolegovi nebo k odborníkovi, kterou se danou problematikou zabývá. Tam dojde k nějaké všeobecné dohodě nebo shodě, jak se bude daná situace řešit a může tedy nějakým způsobem dojít k nápravě, samozřejmě může se jednat o takovou situaci, kdy už to řešení je u konce, má své technické limity, a pak samozřejmě pacient je bohužel nucen se někdy s daným, s daným výsledkem smířit.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře, děkuji za odpověď. A máme další telefonát, dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den, posluchačka Marie, mám takový dotaz, u mladé ženy byla zjištěna kratší uzdička v puse, může mít ta uzdička vliv na nějaké rozšíření paradentózy a má se to chirurgicky nějak upravovat, děkuji vám za odpověď. Na shledanou.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Taky děkujeme, na shledanou.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Dobrý den. Já jsem pochopil, že mladá žena znamená dívka nebo většinou je to dítě, kdy se to řeší, potom, pochopil jsem to, že to je podjazyková uzdička, podjazyková uzdička, pokud by se jednalo o dítě, víceméně vadí v případě mluvení, tedy ve fonaci, často pro zkrácení té podjazykové uzdičky doporučují pacienty foniatři nebo logopedové a my potom velice jednoduchým chirurgickým zákrokem toto dokážeme řešit, jinak ta uzdička může být také retní a u té retní uzdičky je to samozřejmě vhodné v případě, že to je indikované zkracovat právě z důvodu nezhoršování parodontologických problémů.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Před písničkou stačíme odpovědět ještě na jednu SMSku, která přišla. "Pane doktore, mám syna 31 let a kazí se mu zuby v krčcích a nyní i na zkusných plochách. Během půl roku má 2 až 3 kazy. Kam má jít na eventuální vyšetření, proč se zuby kazí? Děkuje posluchačka Eva."

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Tak proč se zubí kazy. Zuby se kazí, bych řekl, víceméně úplně z prostého prozaického důvodu, protože jsou špatně vyčištěny. To je jeden, dá se říci, z těch majoritních problémů. A další z nich, a ten může hrát velkou roli a zvláště, když jste uvedla, že se jedná o krčkové kazy, tak mě to navádí k dietním chybám, to znamená, často je to kombinace dietní, dietní chyby, to znamená, častý příjem sacharidové potravy, že jo, slazených nápojů a tak dále, plus kombinace nevhodného čištění chrupu, v každém případě by řešení měl navrhnout stávající zubní lékař a měl by taky s vámi probrat opatření, která by vedla ke správným dietním návykům a vhodné techniky čištění zubů.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře. Děkuji za odpověď. Můžete se ptát i dál 605558888, to je kontakt na SMS zprávy. Co se týče telefonu do studia, stále stejné číslo 377488222. Naším hostem je pan doktor Pavel Vlnař a ještě bude i po písničce.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Posloucháte Český rozhlas Plzeň, naším hostem je stomatolog, zubař, pan doktor Vlnař, můžete se ho ptát 377488222. Pojďme na prevenci, pane doktore, připomeňme, kolikrát ročně třeba takovou běžnou zubní prohlídku hradí pojišťovna a kolikrát ročně bychom se u vás ordinaci měli objevit?

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Tak tady se to poměrně shoduje na preventivní prohlídku nebo obecně na prohlídku k zubaři by měl pacient dorazit dvakrát do roka, kdyby ta první z té prohlídky a je to i koncipovaná věc od zdravotních pojišťoven, měla být jakýmsi vstupním komplexním vyšetřením, a ta druhá je vlastně prohlídkou preventivní, která je tedy potom za ten třicetikorunový poplatek. Nicméně teda mělo by se, ať již v dětském věku, tedy u dětí i u dospělých docházet k zubaři dvakrát za rok.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře, děkuji za odpověď. Už máme další telefonát, dobrý den.

posluchačka:
Ano, dobrý den, prosím vás pěkně, já bych se chtěla, pane doktore, zeptat, já jsem před 5 lety si nechala dát implantát napravo a vlastně před půl rokem mně byl sundaný, přišla jsem vlastně ..., tím pádem obrousila se trojka, čtyřka, teďka jsem bez toho implantátu, a bude tam snímatelná náhrada, chtěla jsem se zeptat, zaplatila jsem za ten implantát 18 tisíc. Existuje možnost třeba, že určitá část peněz je pacientovi vrácena nebo už tím pádem jako ty peníze, 18 tisíc je docela velká částka, tak jsem se chtěla zeptat, jak se v tom případě postupuje.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Zkusíme odpovědět.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Jestli jsem dobře pochopil, tak implantát tady sloužil 3 roky, nevím, jestli jsem to dobře ...

posluchačka:
Necelý, ne, ne, ne, necelý 4,5 - 5 let.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
4,5 - 5 let. Tak samozřejmě tady se dostáváme poměrně do rozporu s legislativou a morálkou. To znamená, z hlediska legislativy a toho, za co je doktor odpovědný, z hlediska práva a záruční doby, tak samozřejmě tam by to asi bohužel neproběhlo, nějaký nárok na finanční vyrovnání, nicméně každý lékař má, si myslím, nějaký, nějaký morální statut a nějaký kodex, podle kterého se pohybuje a já osobně bych tuto situaci řešil navržením řešení, kde bude částka nějakým způsobem kompenzována. Je to, je to samozřejmě případ od případu a bylo by vhodný, kdybyste to s lékařem, který to prováděl, se opět dohodla, tedy mezi čtyřma očima.

posluchačka:
Ano. Děkuji vám moc za odpověď. Na shledanou.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Nemáte zač.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Rádo se stalo, na shledanou. SMSka přišla: "Mám velmi citlivý zub, bolí na studené, je vyvrtaný, zbroušený a stále bolí. Rentgen nebyl proveden. Co mám dělat?" Ptá se pacient.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Pokud je zub zbroušený a jestli jsem teda pochopil i zkažená, tak stoprocentně by zasloužil nějakou formu ošetření, ať už tedy korunky nebo zhotovení výplně a pak by se situace tedy měla vyřešit. Nevím, nepochopil jsem z toho, zdali teda byla práce rozdělena v půlce, nebo co se tedy odehrálo, nicméně opět tedy doporučuji návštěvu vašeho zubaře a tento stav deklarovat, že teda máte s tímto zubem takovéto potíže a on určitě bude vědět, co s tím má dělat.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Na co pak se chcete zeptat vy, dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den. Jsem to já.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Ano, jste to vy?

posluchačka:
Děkuju moc. Dobrý den, tady Hana z Prahy, prosím vás, mám takovou, takový jeden hlavolam, měla jsem manžela a tomu se stávalo to, že najednou se mu ulámaly zuby, kořeny zůstaly, zuby se ulámaly, a bohužel můj syn žijící třicetiletý má stejný, stejný problém, už se mu ve 30 letech ulomila, myslím, že trojka nebo čtyřka, trojka se mu ulomila, no, a prostě zub není, kořen zůstal, o co se jedná, co se s tím dá dělat, aby takhle se mu neulamovaly zuby.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Zkusíme odpovědět, tak zdravíme do Prahy. Děkujeme.

posluchačka:
Děkuji, na shledanou.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Tak já jsem z toho pochopil, že pokud dojde k fraktuře, tedy k zlomení zubu, tak je to samozřejmě z několika příčin, pokud vyloučíme to, že šlo primárně o úraz, tak zub musel být nějakým způsobem poškozen a to nejčastěji tedy kazem, to znamená, pokud je zub zkažen a potom se velmi snadno zlomí, tak je nasnadě vůbec začít celou fází tím, že bude pravidelně chodit na prohlídky, kde kaz v raných stadiích diagnostikován a následně ošetřen a tomuhle, tomu případu by se potom dalo účinně předcházet.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Děkuji za odpověď. Přišla další SMSka, tentokrát z Mariánských Lázní. "Vnučce vyrostly první zoubky nahoře, tak se chci zeptat, jestli je něco špatně nebo se to stává."

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Toto je naprosto, naprosto běžné. Z učebnic se dozvídáme, že jako první u dětí by měly eruptovat první dolní řezáky, zhruba v 6 měsících, ale to není vůbec není pravidlem, konkrétně u mého syna zuby začaly růst po jeho 9. měsíci, takže určitě bych se ničeho nebál, ta příroda je mocná čarodějka a určitě to zařídí dobře, v každém případě nemějte vůbec z ničeho strach, to, že první začnou růst v horní části, se vůbec nic neděje.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Ještě se vrátím k těm prohlídkám, jak jsme o nich mluvili v závěru toho předešlého vstupu, vy jste říkal, že by měly být dvě ročně, jedna z nich je hrazena pojišťovnou, ta prohlídka někdy ale musí být častější u některých pacientů, nebo se pletu?

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Takhle, ze zákona, respektive ani ne tak ze zákona, jakože spíš ze systému zdravotního pojištění, to, co nám umožňuje pojišťovna, tak prohlídky jsou stanoveny jako dvě do roka, nicméně v určitých případech může dojít k tomu, že zubař diagnostikuje složitější stomatologické onemocnění, například nějaký paradontologický problém nebo paradontologické onemocnění, a tam je určitě vhodné pacienta zařadit do sledovací péče, kde nám i pojišťovna umožňuje pacienta pozvat vícekrát za rok, tedy konkrétně o další 3 návštěvy v roce více.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře. Děkuji za odpověď. Úplně nakonec, máme poslední minutku, ještě jeden telefonát, dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Můžete povídat.

posluchačka:
Prosím vás, já jsem se chtěla zeptat pana doktora, mám keramický zuby a vepředu se urazil zub. A paní doktorka řekla, že to opravit nejde, ty keramický zuby, že nejdou prostě nějak vyplnit nebo něco. A proč teda neupozorní pacienta, než mu je dělají, stály dost peněz, vždyť to šlo do tisíců, že to opravit nepůjde. Vážně to opravit nejde? Neexistuje někde nějaký doktor tady v Plzni, který by to opravil.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Zcela s vámi souhlasím v tom případě, že vás to opravdu kosmeticky znevýhodňuje, zvlášť pokud je to v oblasti těch horních frontálních, tedy předních zubů.

posluchačka:
Špičák.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
To je víceméně, to je víceméně ta viditelná oblast, což je samozřejmě nepříjemné. Nicméně paní doktorka má skutečně pravdu, že oprava této práce je velmi složitá, protože v ambulantních podmínkách nemáte možnost opravit keramiku, která je vlastně zhotovená na, v tom můstku. Ta keramika je vytvořena speciálním postupem v laboratoři, takzvaným pálením, a my nemáme v podmínkách ordinace možnost tuto hmotu ničím nahradit a spojit. Jsou možnosti a jsou systémy, které se pokouší a snaží to opravit, ale mnohdy to nevychází a stane se, že jsme nuceni to udělat několikrát za sebou, než to třeba skutečně drží a není na to opravdu, není na to opravdu spolehnutí. A ještě poslední věc, paní doktorka vám toto asi nemohla říct dopředu, protože se to většinou nestává.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře, děkuji za odpovědi. Teď sem naskákaly další SMSky, ale dostane se na až v našem večerním pokračování v pořadu Co vás zajímá, kde pan doktor Pavel Vlnař bude odpovídat znovu na vaše dotazy ohledně stomatologie. Pro tuhle chvíli mockrát děkuji, telefony se netrhly, SMSky stále chodí, takže i večer bude o čem povídat. Budeme se těšit, na shledanou.

Pavel VLNAŘ, stomatolog:
Prozatím na shledanou.


[TOP]     11.9.2013  
TOP 09 chce bonusy pro nekuřáky  
Zdroj: Právo/ (str. 3)

Zdravý způsob života a dodržování prevence se podle informací Práva mají stát jedním z taháků volebního programu TOP 09 ve zdravotnictví. Lidé by mohli za odpovědný přístup dostávat bonusy.
Důraz na předcházení velkých zdravotních rizik, jako jsou kouření, konzumace alkoholu či přejídání vedoucí k obezitě, by podle plánů TOP 09 mohl být impulsem pro zdravotní pojišťovny, které by mohly poskytovat bonusy nekuřákům, abstinentům či lidem, kteří jedí zdravě.
TOP 09 při tom vychází z toho, že zdravotnictví není jen poskytování kvalitní zdravotní péče, ale také výchova ke zdraví, zdravý životní styl, různá preventivní a bezpečnostní opatření, zajišťování kvalitního životního a pracovního prostředí či třeba boj proti úrazům.

Pro vyšší spoluúčast

O zrušení poplatků ve zdravotnictví TOP 09 nikdy neuvažovala. Naopak, podle informací Práva zvažuje zvyšování finanční spoluúčasti na zdravotních službách s tím, aby bylo sociálně citlivé. Cílem ale je, aby se nemuselo zvyšovat povinné zdravotního pojištění.
Dá se také očekávat, že v duchu dřívějších prohlášení politiků TOP 09 bude strana ve zdravotnictví usilovat o definování nadstandardů či umožnění dobrovolného připojištění.
Již před dvěma lety přišel tehdejší ministr zdravotnictví z TOP 09 Leoš Heger s odstátněním ministerstvem přímo řízených nemocnic a léčeben a jejich transformací do neziskových organizací a také s přeměnou fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní.
Tento trend, který narazil na odmítavý postoj soc. dem., bude přesto TOP 09 prosazovat i nadále. Diskuse se zřejmě otevře i nad dalším záměrem TOP 09 omezit povinné členství v České lékařské komoře, kdy někteří doktoři by se pouze registrovali a nemuseli by platit poplatky.

Zdvojení dávek nutno odstranit

Jak uvedl minulý týden předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, jeho strana chce sociální stát. Upozorňoval ale na to, že "problémy dneška není možné řešit na úkor budoucnosti".
V sociální oblasti proto podle dostupných informací půjde TOP 09 o to, aby nepřibývalo lidí, kteří budou odkázáni na záchrannou sociální síť. Ta by ale měla být důsledně cílená na sociálně potřebné s tím, že prostředky by se daly uspořit odstraněním zdvojených dávek a zefektivněním systému jejich vyplácení.
Takovým opatřením by podle dřívějších prohlášení představitelů strany mohla být i změna peněžité pomoci v mateřství, která by neměla být zastropována a měla by se odvíjet od výdělku matky před nástupem na mateřskou dovolenou.
Podpora rodiny, o které hovořila TOP 09 v minulosti často, by se mohla soustředit mj. na zakládání firemních školek či dětských skupin či na podporu práce rodičů na částečný úvazek. Některé tyto plány padly letos pod stůl kvůli rozpuštění Sněmovny.
Další výhodou pro rodiny by podle TOP 09 mohlo být zavedení tzv. společného sociálního pojištění obou manželů, při kterém by oba manželé měli stejné nároky na finanční plnění ze sociálních systémů.

O školném ať si rozhodnou VŠ

Již v minulém volebním období TOP 09 chystala další omezení dávek pro nezaměstnané. Proto je logické, že nyní v tom bude nejspíš pokračovat mj. tím, že by se tyto dávky provázaly s povinností pracovat či vzdělávat se, čímž by se ztlumil dopad nálezu Ústavního soudu, který umožňuje dlouhodobě pobírat dávky v nezaměstnanosti bez vlastní aktivity či souběžně s prací načerno.
Již dříve TOP 09 zvažovala změny v zákoníku práce, které by vedly ke zjednodušení ukončení pracovního poměru, např. tím, že by si zaměstnanec mohl zvolit, zda chce využít výpovědní dobu, nebo čerpat odstupné. Ve školství se TOP 09 podle informací Práva chce zaměřit na budování předškolních zařízení. Připouští také vznik společných tříd v malých obcích, které by mohly spojit své síly, aby z těchto sídel školy nemizely. Zatímco minulá vláda plánovala zavedení školného na vysokých školách, TOP 09 prý chce připravit zákon o finanční podpoře vysokoškoláků, ve kterém by o finanční spoluúčasti studentů plně rozhodovaly samotné vysoké školy.

---

Problémy dneška není možné řešit na úkor budoucnosti Karel Schwarzenberg

Foto: Podle Karla Schwarzenberga chce jeho strana sociální stát.
Foto ČTK - Michal Doležal


[TOP]     10.9.2013  
V Plzni funguje nové dialyzační centrum. Testovat tu budou i nové léky  
Zdroj: plzen.iDNES.cz/

Nové dialyzační centrum a nefrologickou ambulanci pro pacienty s chorobami ledvin otevřela plzeňská nemocnice Privamed. Pracoviště bude moci pečovat také o akutní pacienty z jednotky intenzivní péče a budou se zde testovat nové léky.

"Přišel jsem se podívat, jak to tu vypadá, jestli je případně dobré sem posílat pacienty," svěřil se plzeňský lékař Miloš Kopřiva, který si chtěl nové centrum prohlédnout.

Zároveň zavzpomínal na dobu, kdy jako mladý medik po promoci začínal v roce 1973 na interní klinice v Plzni na Borech. "Dnešní dialýza se nedá s tou tehdejší vůbec srovnat. Nejde jen o modernější přístroje, které fungují bez poruch, ale o to, že tehdy směli lékaři posílat na dialýzu jen pacienty ve věku od 18 do 50 let, ostatní měli smůlu."

Kopřiva si myslí, že dnes si musíme vážit toho, že je zdravotní péče dostupná. Protože lidé, kteří dříve dialýzu potřebovali a byli v padesáti letech z programu vyřazeni, zemřeli zhruba do půl roku na urémii, což je závažný stav vznikající v důsledku těžké poruchy funkce ledvin.

Nové centrum dialýzy v Privamedu bude podle lékařů určitě využité, protože pacientů neustále přibývá. "To je důvod, proč jsme uzavřeli s Privamedem smlouvu," vysvětlil ředitel regionální pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Pivrnec. Nové léky se musí zkoušet i u lidí se špatnou funkcí ledvin

A co navíc může centrum v Privamedu nabídnout? "Nejde o soukromé izolované středisko, ale o pracoviště napojené na nemocnici, což je výhoda," míní spoluzakladatel Privamedu Václav Čepelák. Naráží tak na dvě samostatná soukromá plzeňská dialyzační centra.

Nemocnice podle něj může dodávat pacienty a když je třeba, tak je může také hospitalizovat. Důležitá je podle Čepeláka i možnost spojení s jednotkou intenzivní péče, takže se mohou dialýzou léčit i akutní pacienti.

V novém dialyzačním centru se budou podle jeho slov testovat také nové léky. "Mluvil jsem s ředitelem Cephy, která se zabývá klinickou farmakologií a studiemi nových léků. Dnes je u nových léků předepsáno, aby se vyzkoušely i u nemocných se špatnou funkcí ledvin," uvedl Čepelák, podle kterého na tom vydělá nejen Cepha, ale i lékaři, sestry a pacienti v nemocnici, kteří za testování dostanou zaplaceno.

URL| http://plzen.idnes.cz/dialyzacni-centrum-v-nemocnici-privamed-fd4-/plzen-zpravy.aspx?c=A130910_203716_plzen-zpravy_pp


[TOP]     9.9.2013  
Aktuální stav v tvorbě zdravotnické legislativy  
Zdroj: Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)/ (str. 7)  [ plíšek ]

Legislativní náměstek ministra zdravotnictví v demisi Mgr. Martin Plíšek definoval situaci v tvorbě legislativy zdravotnictví, která nastala po pádu vlády a rozpuštění poslanecké sněmovny. Zastavily se práce na řadě zdravotnických zákonů. Mnohé měly platit od ledna 2014, musejí se ale vrátit k novému projednání, takže se jejich platnost asi o rok opozdí.
Skončil legislativní proces u zákona o ochraně před návykovými látkami, tzv. protikuřáckého. Ten, jak známo, měl zavést zákaz kouření v restauracích či prodej cigaret a alkoholu v automatech a po internetu. Pokud tento zákon převezme nová vláda a bude pro něj nalezena politická shoda, mohl by podle M. Plíška platit od ledna 2015. Problémem u této normy podle něho ale je, že ekonomičtí ministři omezení nechtějí, protože by klesly příjmy státní pokladny. Ve "staré" poslanecké sněmovně zůstal nedořešen zákon o zdravotnických prostředcích, který měl nově kategorizovat tyto prostředky, stanovit transparentnější pravidla pro jejich úhradu z pojištění a také vytvořit registr zdravotnických prostředků na internetu. Podle slov Mgr. Plíška je to norma odborná a nejsou o ní politické spory, takže pokud ji nová vláda převezme, mohla by začít platit ještě v průběhu roku 2014.
Skončil také legislativní proces u novely zákona o regulaci reklamy, která měla přesněji a v některých ohledech i přísněji upravit marketingové a obchodní vztahy mezi farmaceutickými firmami, lékaři a lékárníky.
Minulé ministerstvo zdravotnictví do vlády už ani neposlalo připravený zákon o univerzitních nemocnicích, který měl transformovat státní fakultní nemocnice na univerzitní, s právní formou neziskové organizace. S normou souhlasily vysoké školy, opozice ji kritizovala.
Ve stadiu připomínkového řízení skončily také novely pojišťovenských zákonů. Ty měly nově upravit některé kompetence zdravotních pojišťoven, zpřísnit dozor nad jejich fungováním, snížit například velký počet členů správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, anebo bonifikovat finančně z fondu prevence pojištěnce podle jejich přístupu k vlastnímu zdraví.
Martin Plíšek pro ČTK vyjádřil názor, že nedokončené legislativní položky by se mohly stát tématem volebních programů. Potvrdil, že TOP 09, jejíž ministr doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., tyto normy připravil, je začlení do svého zdravotnického programu. K tomu přidá úpravu nadstandardů, jež zrušil Ústavní soud.

Foto: M. Plíšek


[TOP]     9.9.2013  
Centra duševního zdraví v systému psychiatrické péče  
Zdroj: Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)/ (str. 1)

Ředitel odboru evropských fondů ministerstva zdravotnictví PhDr. Mgr. Jan Bodnár stojí v čele týmu, který připravuje podklady pro čerpání dotací z evropských strukturálních fondů v programovacím období 2014–2020 na oblast psychiatrické péče. Evropské peníze by měly pomoci s nastartováním reformy psychiatrické péče v ČR. Novým prvkem systému a klíčovým pilířem reformy se mají stát mimo jiné centra duševního zdraví. J. Bodnár poskytl Zdravotnickým novinám na toto téma exkluzivní rozhovor.

- Co se za pojmem centrum pro duševní zdraví skrývá?

Centrum duševního zdraví je jen jeden z pilířů definovaných strategií reformy psychiatrické péče. Dalšími pilíři jsou ambulantní péče, komunitní péče a psychiatrická oddělení nemocnic. Já osobně vnímám jako další pilíř rovněž destigmatizaci duševních poruch a duševně nemocných. Z hlediska psychiatrických nemocnic (dříve léčeben) představuje centrum kvalitativní posun ve vztahu k podpoře péče v přirozeném prostředí, a to zvláště pro pacienty, kteří trpící závažnou duševní poruchou a vyžadují dlouhodobou a soustavnou léčbu. Základní filozofie tohoto typu péče je vedena snahou nastavit udržitelný model péče, který bude zohledňovat jak regionální potřeby, tak zvláště požadavky na humanizaci péče. V současnosti se o centrech hodně diskutuje, na konferenci v Národní technické knihovně tuším před čtyřmi měsíci probíhala debata v deseti pracovních skupinách nad tím, co by měl tento pilíř nové reformované péče znamenat.

- Jaká definice byla po diskusích přijata?

Strategie definuje centrum duševního zdraví jako soubor vzájemně propojených služeb poskytovaných jednou nebo více organizacemi zajišťujícími v daném regionu služby osobám s vážným psychickým onemocněním. Jeho primárním posláním bude poskytování psychiatrických zdravotnických a přímo navazujících sociálních služeb s cílem maximální podpory začlenění klientů do jejich vlastního sociálního prostředí.

- To zní hodně obecně, co by mělo centrum konkrétně dělat?

Činnost centra musí být odvozena od toho, jaká je úroveň služeb psychiatrické péče v daném regionu. Kolegové ze strategické projektové kanceláře v současnosti pracují na analýzách situace v jednotlivých krajích. Výsledkem bude představa, o kolik se dejme tomu v kraji Vysočina sníží počet lůžek v psychiatrické léčebně, jakou péči zajistí psychiatrická oddělení nemocnic, kolik je potřeba ambulantních psychiatrů a jaké služby by měly být saturovány centrem. Součástí centra by jistě měl být denní stacionář, kde pracují komunitní sestry, kde je poskytována sociální a zdravotní rehabilitace, ambulantní péče a psychoterapie. V centru by měla být poskytována rovněž asertivní péče, tudíž komunitní výjezdní týmy. Obecně by mělo centrum duševního zdraví představovat určitý přechod mezi institucionální péčí a relativně nákladnou péčí zajišťovanou výhradně uvnitř komunity, základním principem je přitom zajištění podpory pacientům v nepřetržitém režimu sedm dní v týdnu.
dokončení na str. 6

Centra duševního zdraví v systému...
dokončení ze str. 1
- Pro kterou skupinu klientů nebo psychiatrických pacientů by mělo centrum především sloužit?

V daném regionu by mělo zajišťovat základní služby pro těžké pacienty, kteří jsou nyní hospitalizováni v psychiatrických léčebnách, zároveň by mělo zajišťovat pomoc i u méně závažných diagnóz tam, kde není dostupná péče ambulantních psychiatrů, případně jiná, například krizová péče. Ale to závisí na situační analýze v daném kraji. V zásadě by centra měla akumulovat tu péči, která je nyní poskytována v psychiatrických nemocnicích, v tuto chvíli se však nejedná o celé spektrum pacientů v těchto nemocnicích. Postupem času by mělo docházet k výraznějšímu rozvolňování kapacit psychiatrických nemocnic, deinstitucionalizace péče je tedy zcela základním stavebním kamenem reformy.

- Lze si centrum představit jako jednu budovu, ze které budou poskytovány různé služby?

Představa, že centrum musí být v každém případě jednoduše řečeno něco jako poliklinika, je mylná. Tady nejde o budovy, ale o systém. Velmi důležité je, že podle definice centra jde o soubor vzájemně propojených zdravotnických a přímo navazujících sociálních služeb poskytovaných jedním nebo více poskytovateli. Služby sice mohou být poskytovány z jedné budovy, proč ne, ale očekáváme, že tak rozhodně nebude ve všech případech. Základní složkou centra může být denní stacionář, ale ambulantní psychiatr může sídlit v sousedství. Ani sociální pracovník nemusí mít židli přímo v domě, může s centrem spolupracovat na základě smlouvy. A je v podstatě jedno, kdo získá akreditaci na poskytování služeb v rámci centra duševního zdraví, jestli to bude ambulantní psychiatr nebo nemocnice, společnost s ručením omezeným nebo neziskovka. Z mého pohledu je v podstatě jedno, jakým způsobem budou ty služby zajištěny, kým budou provozovány, ale jde o to, aby byly zajištěny a byly provozovány. To je samozřejmě úzce spojeno s úhradovými mechanismy.

- Jak bude zajištěno financování zdravotních, ale také sociálních služeb?

V rámci reformy psychiatrické péče v tuto chvíli existují dvě významné podskupiny, jedna pro jednání se zdravotními pojišťovnami nad úhradovými mechanismy a jedna pro koordinaci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Prostředky ze strukturálních fondů chceme rovněž zčásti použít na podporu pilotních provozů jednotlivých systémů péče, zvláště centra duševního zdraví, ale nemělo by docházet k podpoře nákladů na rutinní provoz, ty musejí být řešeny pomocí běžných zdrojů financování, z úhrad zdravotních pojišťoven nebo finančními transfery ze sociální oblasti. O tom se vedou velmi intenzivní a velmi tvrdá jednání, protože žádný z těchto hráčů nechce do systému dávat více, než dává nyní.

- Co podle vás komplikuje spolupráci resortů zdravotnictví a sociálních věcí?

Propojení systémů zdravotní a sociální péče je extrémně složitá věc, která je zvláště v oblasti dlouhodobé péče dlouho diskutována, z těchto debat se však specifika psychiatrická péče trochu vytratila. V návaznosti na transformaci potřebujeme definovat toto propojení nově, protože u nás jsou tyto systémy oddělené a nespolupracují tak, jak by měly. V jiných evropských zemí jsou systémy sociální a zdravotní péče více spojené. Problém je v tom, že tu jsou dva zdroje financování, dva typy služeb a koordinace těchto dvou typů není jednoznačně definovaná. Minimálně na úrovni psychiatrické péče se s tím musí něco dělat a na to reaguje reforma, takže v rámci evropských dotací určitě očekáváme rovněž podporu služeb sociálního, resp. zdravotně-sociálního charakteru. Primárně ale, a to je třeba zdůraznit, reformu psychiatrické péče vnímáme jako medicínskou nebo zdravotní záležitost.

- Kvalitní medicínskou péči zajišťují i psychiatrické léčebny, ale co vázne, jsou právě sociální služby. Aby se pacient mohl navrátit do života, potřebuje komplexní rehabilitaci, tedy nejen zdravotní, ale i sociální.

Tyto dvě složky rehabilitace musejí být určitě propojené a regionální systém péče by měl jako nedílnou součást agregovat i sociální rehabilitaci. Tu můžeme rovněž vnímat jako sekundární nebo terciární prevenci dalšího rozvoje duševní nemoci. Je nesmírně důležité, aby došlo k propojení a k úpravě zvláště financování této oblasti. Vytvořit rámec financování je obzvláště důležitá věc, aby totiž nedocházelo k tomu, že poskytovatelé péče, dejme tomu neziskové organizace, které poskytují například sociální rehabilitaci, byly závislé na nepravidelných evropských zdrojích.

- Jak bude možné zajistit financování komplexnější zdravotně sociální péče pro lidi s duševním onemocněním?

Pro zjednodušení celé problematiky vycházíme ze dvou základních předpokladů. Prvním je, že je třeba něco udělat s péčí v psychiatrických léčebnách, kde můžeme nalézt pokoje po patnácti pacientech. Tento stav neodpovídá požadovaným evropským a světovým standardům, takže je potřeba danou situaci změnit. Druhým základním předpokladem je to, že psychiatrické léčebny v daném nastavení jsou relativně levným systémem péče o duševně nemocné. Netvrdím, že jsou vhodným systémem z hlediska důstojnosti péče, ale jsou jistě z hlediska organizace péče systémem maximálně středně nákladovým. Jsou velmi bohaté země, třeba Norsko, které mají zcela deinstitucionalizovaný systém péče, takže nemají ani jedinou psychiatrickou léčebnu a veškerá péče je řešena na komunitní bázi. V našich podmínkách nemáme a pravděpodobně nikdy mít nebudeme v systému zdravotní péče tolik peněz jako má Norsko, takže potřebujeme takový model, který bude zohledňovat nutnost rozvoje komunitní péče a zároveň bude doplněn fungujícími a účelně podporovanými zařízeními institucionální péče. Jedná se rovněž o model péče, který se rozvíjí v zahraničí pod pojmem "balanced care", tedy vyvážená péče. Právě na tento koncept plně respektující principy komunitní péče navazuje rovněž idea center duševního zdraví. Důležité je, aby tento nový model byl udržitelný z hlediska veřejných financí, zvláště z úhrad ze zdravotního pojištění. Proto jsme se rozhodli agregovat péči do něčeho, co by bylo přechodným modelem mezi institucionální a čistě komunitní péčí, která je relativně drahá.

- Oponenti ale říkají, že komunitní péče je naopak levnější než péče ústavní, kde jsou velké investiční náklady, náklady na hotelové služby...

Dovolil bych si s tímto názorem polemizovat, podle mě čistá komunitní péče je v součtu dražší než institucionální, i když existují výjimky a je pravda, že léčba některých diagnóz může vykazovat větší nákladovou efektivitu při péči na komunitní bázi. Čistě teoreticky, pokud však například každému pacientovi, který trpí závažnou psychózou a vyžaduje permanentní péči, přidělím jeho osobního kouče nebo osobního asistenta, bude to velmi drahé, asistenti se budou muset střídat atd.

- V praxi je běžnější, že jeden case manager má na starosti dejme tomu deset schizofreniků...

To je model, který bychom rádi uplatnili v centru duševního zdraví. Nicméně pokud by to měl dělat opravdu důkladně, rozhodně nestačí, když klienta uvidí třeba jednou za týden.

Ilustrační foto: Profimedia


[TOP]     9.9.2013  
Ještě k potvrzení o odmítnutí převzít pacienta do péče  
Zdroj: Tempus Medicorum/ (str. 25)

Přečetl jsem si v posledním čísle časopisu Tempus medicorum příspěvek pana MUDr. Jiřího Prokeše, všeobecného praktického lékaře z Nového Jičína, "Jak je to s odmítnutím převzít pacienta" a musím uznat, že jeho argumenty vychází z praxe a jsou naprosto logické a správné. Zákonodárce požaduje, že v případě, pokud poskytovatel zdravotních služeb odmítne převzít pacienta do péče z kapacitních důvodů (nechávám stranou ukončení péče z důvodu chování pacienta nebo odmítnutí provést určité výkony z důvodu výhrady svědomí), je povinen vydat o tom pacientovi písemnou zprávu. Zákonodárce již nepředpokládá situaci, kdy pacient je telefonicky informován o tom, že kapacita poskytovatele je naplněna a nemůže přebírat další pojištěnce do péče, ani situaci, kdy se sice pojištěnec dostaví do ordinace, ale po získání informace, že poskytovatel nové pojištěnce nepřijímá, nakvašeně odchází a rozhodně nehodlá čekat na vypsání nějakého potvrzení či sdělovat poskytovateli své osobní údaje, aby mohl toto potvrzení sepsat. V ustanovení § 48 odst. 5 zákona o zdravotních službách, kde se uvádí, že poskytovatel po odmítnutí přijetí do péče vydá pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden důvod odmítnutí, bohužel není uvedeno to, co by bylo logické a žádoucí, sice slova "na jeho žádost". Smysl této zákonné úpravy, která je mimochodem převzata z bývalého znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kde byla tato povinnost rovněž zakotvena, ale bez citelné sankce, měl patrně spočívat v ochraně pacienta před svévolným odmítnutím převzít jej do péče a současně v právu pacienta mít doklad o tom, že o převzetí do péče žádal a byl odmítnut. Tento doklad by mohl pacient například použít pro svou zdravotní pojišťovnu, kterou má právo žádat, aby mu příslušného lékaře a příslušné zdravotní služby zajistila, a zdravotní pojišťovna je povinna tak učinit.
Podle konstantní judikatury Ústavního soudu musíme každý právní předpis při jeho výkladu vykládat především tzv. logickým výkladem, tedy v souvislosti s účelem, který je jeho vydáním sledován, nikoli podle doslovného jazykového znění. Budeme-li předmětné ustanovení vykládat v souladu s jeho účelem, tedy logickým výkladem, dospějeme k závěru, že poskytovatel nemůže pacientovi, kterého odmítl převzít do péče, potvrzení nijak vnucovat, pokud si jej pacient nepřeje. Je povinen mu jej nabídnout, a pokud pojištěnec sdělí, že žádné potvrzení nechce, není ani oprávněn, ani povinen mu jej vnucovat. Předpokládám, že tento logický výklad by přijal i příslušný správní orgán, případně soud.
S jistou právnickou opatrností bych mohl proto radit, aby, pokud pacient telefonuje poskytovateli zdravotních služeb a žádá o převzetí do péče a poskytovatel ho nemůže z důvodu naplněné kapacity přijmout, byl pacient vždy upozorněn, že má právo na písemnou zprávu o odmítnutí převzetí do péče, a přeje-li si takovou zprávu obdržet, může se k poskytovateli dostavit a tato zpráva mu bude vydána. Stejnou informaci by měl pacient obdržet, pokud se do ordinace dostaví a zde je informován o tom, že z důvodu naplněné kapacity nemůže být do péče přijat. Mělo by mu být nabídnuto, že má právo na písemnou zprávu o nepřijetí do péče, včetně uvedení důvodů, a měl by být dotázán, zda si tuto zprávu přeje. Pokud uvede, že žádnou zprávu nechce, případně že žádné osobní údaje lékaři, který ho odmítl, uvádět nebude, je splnění "zákonné povinnosti" vydat potvrzení o odmítnutí převzetí do péče prakticky nereálné a nikdo nemůže ukládat poskytovateli sankci, že tuto povinnost nesplnil.
Samozřejmě se v některých ojedinělých případech může stát, že pacient rozzlobeně potvrzení o odmítnutí převzetí odmítne a posléze bude tvrdit, že jej chtěl a poskytovatel mu jej odmítl vydat. Jak se bránit tomuto nařčení? Podle mého názoru nejlépe tak, že poskytovatel uvede do vnitřního řádu svého zdravotnického zařízení větu o tom, že v případě odmítnutí pacienta z důvodu kapacitních možností poskytovatele má pacient právo obdržet potvrzení o tomto odmítnutí a jeho důvodech, které mu vždy poskytovatel vydá, leda by jeho vydání pacient odmítal. Tuto část vnitřního řádu zdravotnického zařízení lze doporučit vyvěsit na viditelném místě v čekárně či jinde tak, aby každý měl možnost seznámit se se skutečností, že bude-li odmítnut, má právo, aby mu to bylo písemně potvrzeno, včetně důvodů. Pak nemůže obstát tvrzení pacienta, že písemnou zprávu o odmítnutí a jeho důvodech žádal a poskytovatel mu ji odmítl vydat. Důležitým svědkem ve prospěch poskytovatele bude rovněž zdravotní sestra, která by jistě potvrdila, že poskytovatel odmítnutým pojištěncům nabízí písemné potvrzení o odmítnutí, a pokud si jej pojištěnec přeje, je mu vždy vydáno. Pokud jej odmítá a odmítá sdělit i své osobní údaje, pak nelze zákonnou povinnost – vydat potvrzení – splnit. Je to možná administrativa navíc, ale chrání lékaře před nařčením, že odmítl splnit svou zákonnou povinnost. Naprosto chápu, že většina odmítnutých pojištěnců žádnou zprávu nechce, protože ji prostě nepotřebuje. Pokud byla nabídnuta a její nabídnutí je vyvěšeno i jako součást vnitřního řádu na viditelném místě v čekárně či jinde, nemůže posléze být proti poskytovateli vyvozena sankce, že zákonnou povinnost neplní.
Plně chápu logické výhrady pana MUDr. Jiřího Prokeše proti doslovnému respektování textu zákona za situace, kdy by lékař měl pacientovi nutit papír, který od něho pacient nechce.
V praxi jsem se však nesetkal s případem, kdy by si pacient stěžoval na to, že byl odmítnut poskytovatelem zdravotních služeb a nebylo mu vydáno potvrzení o důvodech tohoto odmítnutí, zvláště jde-li o registrující všeobecné praktické lékaře. Pacienti však často poukazují na to, že zejména zdravotní sestry ambulantních specialistů nezákonně již při telefonickém kontaktu vyžadují potvrzení, resp. doporučení všeobecného praktického lékaře k přijetí do péče u ambulantního specialisty, ač pacient žádné takové doporučení nepotřebuje. Právě v této situaci vzniká správní delikt, kdy pojištěnec je z jiných než zákonných důvodů odmítnut k přijetí do péče, a poskytovatel, jehož zaměstnanec takto postupuje, je pak ohrožen sankcí až do výše 300 000 Kč pokuty.
Může se však stát, že rozzlobený pacient, který je třeba i osobně dotčen nepřijetím do péče lékaře, kterého si zvolil, se rozhodne "lékaře potrestat", a pokud zná právní předpisy, může si stěžovat, že byl odmítnut a nebylo mu to potvrzeno, včetně uvedení důvodu. Tomu může poskytovatel zabránit právě tím, že veřejně, např. ve výňatku ze svého vnitřního řádu, upozorní všechny potenciální pacienty na právo získat potvrzení o odmítnutí převzetí do péče a jeho důvodech. Je-li pacient poučen o právu získat potvrzení o odmítnutí převzetí do péče a jeho důvodech a toto potvrzení odmítne, ať již telefonicky, či osobně, rozhodně, podle mého názoru, nelze poskytovateli uložit sankci za to, že mu jej "nevnutil".

O autorovi: JUDr. Jan Mach, ředitel právní kanceláře ČLK

..__________..__________..
TITA: Ještě k potvrzení o odmítnutí převzít pacienta do péče
TTSB:
DATI: 2013-09-09
CREA: JUDr. Jan Mach
MODE:
GSTS:


[TOP]     9.9.2013  
Lázně na sešupu  
Zdroj: Euro/ (str. 10)

ZDRAVOTNICTVÍ

Opakované stesky představitelů tuzemských lázní o úbytku pacientů už potvrzují i zdravotní pojišťovny. Podle informací VZP loni na hrazený pobyt vyjelo v prvním pololetí 21 560 jejích klientů. Letos jich ale bylo už o třetinu méně, jen necelých 15 tisíc. "V oblasti lázeňské péče se řídíme příslušnou vyhláškou. Nicméně jsme si vědomi poklesu, a proto se ho snažíme lázním částečně kompenzovat v oblasti rehabilitační a dlouhodobé péče," uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Trend je jasně klesající. Za letošní první čtvrtletí se snížil počet všech pacientů s komplexní i příspěvkovou léčbou v lázních o pětinu. V nákladech byl ale sešup dramatičtější: o 31 procent, na 222 milionů. Pacienti na pojišťovnu přitom lázeňským zařízením ubývají již od roku 2010.
"Naše celkové příjmy od pojišťoven letos klesnou na polovinu roku 2011, kdy dosáhly tří miliard korun," odhaduje viceprezident Svazu léčebných lázní Martin Plachý. Příčinou je hlavně nový indikační seznam, který vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví od října 2012. Ten zkracuje délku pobytů a pro některé diagnózy omezuje počet opakování léčení.
O situaci představitelé svazu jednali i s ministrem zdravotnictví Martinem Holcátem.
Bez valného výsledku. "Řekl nám, že tuto otázku má řešit až po volbách nové vedení resortu," posteskl si Plachý.


[TOP]     10.9.2013  
Prevence: prohlídky, očkování i screening  
Zdroj: Metro/ (str. 16)

Každý rok k zubaři a na gynekologii? K praktickému lékaři každé dva roky?

Pravidelné návštěvy lékaře jsou nutné, říkáme jim preventivní. Protože i když se nyní cítíte dobře, může u vás začínat některé závažné onemocnění, které je zatím zcela bez příznaků. Ale lékař má možnost ho objevit ve fázi, kdy je ještě zcela vyléčitelné. A to se týká i zhoubného nádorového bujení. Tomu se věnují především screeningové programy nádorových onemocnění (jejichž cílem je včasný záchyt zhoubných nádorů). Patří sem: nádory tlustého střeva a konečníku, nádory prsu a nádory děložního hrdla. Dále existuje screening novorozenecký, kdy se po porodu, ještě za hospitalizace novorozence v porodnici, provádí vyšetření třinácti onemocnění, jako je například cystická fibróza nebo fenylketonurie.
Dospělý člověk by měl docházet na preventivní prohlídky ke svému všeobecnému praktickému lékaři jedenkrát za dva roky. K praktickému zubnímu lékaři jedenkrát za rok a žena ke gynekologovi také jedenkrát za rok. Tato preventivní vyšetření jsou plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Všeobecný lékař provede celkovou prohlídku: zkontroluje očkování, změří tlak, zváží vás a změří, vyšetří zrak, sluch i moč a provede další vyšetření podle vaší anamnézy, věku a zdravotního stavu. Součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence včetně zhodnocení onkologických rizik. Také provede základní krevní testy, například na kontrolu cholesterolu a glykemie. "Většinou nalézáme vyšší hodnoty krevního tlaku, vyšší hladinu cukru nebo cholesterolu v krvi, a to i u poměrně mladých lidí. U starších pacientů nebývá výjimkou záchyt skrytého krvácení do stolice," říká doktor Tomáš Novotný ze zdravotnického zařízení Monse v Praze 8. Praktický lékař Ladislav Bechník z kliniky Zámeček Malvazinky tomu dodává: "Nejčastěji jsou při preventivních prohlídkách zjištěny poruchy pohybového systému, nemoci kardiovaskulárního systému a poruchy lipidového metabolismu. Často se setkáváme s pacienty, kteří z důvodu opomíjení preventivních prohlídek mají v případě očkování proti tetanu neúměrně prodloužený časový odstup pro přeočkování stanovený vyhláškou o očkování proti infekčním nemocem, na 10 až 15 let. Upozorňuji i na doporučení Národní imunizační komise podstoupit přeočkování proti černému kašli minimálně jednou v dospělosti," říká Bechník.
Spousta lidí ale prevenci podceňuje. "Přestože se povědomí lidí o nutnosti aktivního přístupu k péči o své zdraví postupně zvyšuje, stále se setkáváme s názorem: Jsem zdravý, tak lékaře ani preventivní prohlídku nepotřebuji. V této souvislosti je na místě zopakovat staré pravidlo, že nemoci je lepší předcházet než ji léčit," radí Ladislav Bechník.

---

Citát "Je třeba zopakovat staré pravidlo, že nemoci je lepší předcházet než ji léčit." LADISLAV BECHNÍK LÉKAŘ

Na gynekologii v 15 letech

Gynekologickou ambulanci by měla dívka poprvé navštívit ve svých 15 letech. Poté jedenkrát ročně. * Při každé této prohlídce odebere gynekolog stěr z děložního čípku a posílá ho k cytologickému vyšetření. * Právě toto vyšetření patří do screeningového programu, který pomáhá včas odhalovat změny na děložním čípku, které mohou vést ke vzniku rakoviny. Další prevencí tohoto druhu rakoviny je očkování. * Od roku 2012 je plně hrazeno ze zdravotního pojištění, a to ve třech dávkách. Platí pro dívky od třinácti do čtrnácti let, tedy v době, než začne být dívka sexuálně aktivní.

- Za plnou úhradu (přibližně 10 000 korun) se ovšem může nechat naočkovat jakákoliv žena i tehdy, pokud již začala vést aktivní sexuální život a nesplňuje uvedenou věkovou hranici.

Preventivní prohlídka Co obnáší preventivní prohlídka u praktického lékaře: * kompletní vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění indexu tělesné hmotnosti a vyšetření zraku a sluchu * laboratorní vyšetření: moči, cholesterolu a tuků v krvi * vyšetření EKG * vyšetření stolice na skryté krvácení u osob od 50 let věku, onkologickou prevenci, zhodnocení rizik, kontrolu očkování Zdroj: GSK

Screeningové programy Screening nádorů prsu – mamografické vyšetření hradí plně zdravotní pojišťovna u žen od 45. roku věku (některé pojišťovny hradí vyšetření už od 40. roku). * Poté jedenkrát za dva roky, bez omezení horní věkovou hranicí. Pravidelné kontroly pacientek sleduje všeobecný praktický lékař i gynekolog, kteří se vzájemně informují. * Screening karcinomu děložního hrdla – cytologický stěr z čípku se provádí jednou ročně od 25 do 60 let věku ženy.

Zároveň je ale náplní každé preventivní gynekologické prohlídky, na kterou mají ženy nárok od 15 let. * Screening nádorů kolorekta a konečníku – test okultního (skrytého) krvácení do stolice se provádí ve věku od 50 do 54 let jedenkrát ročně. * Od 55 let se provádí buď opakovaný test jedenkrát za dva roky nebo primární screeningová kolonoskopie (endoskopické vyšetření střev) jedenkrát za deset let. Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví Č R

Foto: Preventivní prohlídka: jednou za dva roky
PROFIMEDIA.CZ

Mutace - Metro - Praha


[TOP]     9.9.2013  
Záchranný kruh pro zdravotnictví musí hodit ministr Holcát  
Zdroj: Zdravotnické noviny/ (str. 2)

Potápějící se zdravotnictví, jak jej vidí zástupci nemocnic a největší favorit nadcházejících voleb ČSSD, musí zachraňovat ještě současná vláda. ČSSD vyzvala ministra zdravotnictví v demisi Martina Holcáta, aby pro resort neprodleně zajistil miliardy nutné k přežití do konce roku.

Celková ztráta nemocnic překročila v 1. pololetí tohoto roku 2 miliardy korun, ve 2. pololetí prý situace může být ještě horší. Stínový ministr zdravotnictví za ČSSD Svatopluk Němeček spatřuje řešení finanční krize českých nemocnic ve třech krocích, které si již ve svém programu vytkl i ministr v demisi Martin Holcát.

3 nejisté kroky do bezpečí

Nejsnazší variantou, kterou lze podle Svatopluka Němečka realizovat v řádech několika týdnů, je návratná překlenovací půjčka zdravotním pojišťovnám (zejména VZP), další fáze by měla spočívat v odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven. Posledním a z hlediska financování zdravotnictví dlouhodobějším řešením je navýšení plateb za státní pojištěnce – s tím lze ovšem kalkulovat až pro rok 2014.
Obě posledně jmenovaná řešení přitom navrhoval už bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), ale nepochodil u svého stranického kolegy a někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Současný strážce státní kasy Jan Fischer má podle Martina Holcáta pro situaci ve zdravotnictví větší pochopení, a šance k nalezení potřebných prostředků jsou tedy výrazně vyšší.

AČMN: Dno na dohled

Řada nemocnic je podle Svatopluka Němečka nucena kvůli krizovému nedostatku financí omezovat dražší a složitější zdravotní péči. "Někteří pacienti tím mohou být poškozeni kvůli pozdějšímu ošetření nebo prodlevě v dodání léku. Za první pololetí letošního roku dosáhl hospodářský výsledek nemocnic ztráty 2 miliard korun a jejich platební schopnost se dále výrazně zhoršuje. ČSSD je kritickou situací českých a moravských nemocnic znepokojena, naší prioritou je zajistit kvalitní a dostupnou zdravotní péči pro všechny," uvedl na tiskové konferenci stínový ministr. Jeho slova potvrzují i zástupci nemocnic. Podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Eduarda Sohlicha jsou téměř na samém dně. "V našich nemocnicích rostou vnitřní dluhy, nemáme prostředky na investice a nejsme už ani schopni dostát slibům vyplývajícím z memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví. Mezi zaměstnanci panuje oprávněná nespokojenost," vylíčil pro náš list atmosféru v nemocnicích předseda AČMN. Nespokojení však nejsou pouze zaměstnanci. Podle předsedkyně Asociace nemocnic ČR (ANČR) Jaroslavy Kunové jsou touto situací negativně dotčeni i někteří dodavatelé. "Závazky po lhůtě splatnosti mezi prvním pololetím roku 2012 a 2013 stouply o 252 procent. Začíná docházet k odkupu pohledávek neznámými subjekty. Situace může být velmi brzy zcela nepřehledná," varuje předsedkyně ANČR.

ČSSD: Vinen je Heger

Z pohledu ČSSD je viníkem "kritického stavu" jednoznačně bývalá Nečasova vláda a zejména pak vedení ministerstva zdravotnictví v čele s Leošem Hegerem. "Jeho základní povinností bylo zajistit alespoň minimální objem financí pro systém veřejného zdravotnictví tak, aby pacientům byla zajištěna dostupná kvalitní zdravotní péče. Ministr nebyl schopen prosadit navýšení platby za takzvané státní pojištěnce alespoň o inflaci, která se naposledy valorizovala v roce 2009. Kromě toho zdravotnictví přišlo o více než 6,6 miliardy korun v důsledku zvýšení DPH. Ani v této záležitosti bývalý ministr nedokázal hájit oprávněné potřeby pacientů a alespoň zčásti tento vliv kompenzovat. Důsledkem je narůstající 8–10miliardový deficit v systému veřejného zdravotnictví. Drastická úhradová vyhláška ministra Hegera pro rok 2013 způsobila meziroční propad příjmů mnohých nemocnic o více než 10 procent, což je v kombinaci s růstem DPH ve zdravotnictví takřka smrtící koktejl," udeřil na bývalého šéfa resortu Svatopluk Němeček.

Jen vábení voličů?

Leoš Heger si ovšem tuto kritiku nepřipouští a vnímá ji především jako součást předvolební kampaně sociálních demokratů. "Strašení, jehož jsme byli svědky na dnešní tiskové konferenci, je součástí volební strategie sociální demokracie – zveličováním problémů probudit v národu pocit, že situace je krizová, po volbách udělat marginální opatření, změnit rétoriku a mluvit o skvěle fungujícím systému, který vznikl díky krokům nové vlády. Tento přístup má v lidech vyvolat strach a levici přinést hlasy. Není však korektní," má jasno Leoš Heger. Tato slova bývalého ministra zdravotnictví však vyprovokovala reakci AČMN, která se v této věci postavila na stranu ČSSD. "Leoš Heger zde zamlčel, jaký odpor proti jeho úhradové vyhlášce se zdvihl již v závěru roku 2012 ze všech skupin poskytovatelů zdravotní péče. AČMN 6. prosince 2012 odmítla touto vyhláškou připravené snížení úhrad péče poskytované nemocnicemi a odhadla pokles reálných úhrad péče poskytované v nemocnicích v roce 2013 u lůžkové péče o 8 %, u ambulantní o 12 % a u následné o 11 %. Asociace upozorňovala na hrozící propad v závěru roku 2013 a nebezpečí omezení nemocniční péče a vyzvala ministra Hegera k jednání o této vyhlášce. Stejně tak krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů," připomněla AČMN na svých webových stránkách situaci z konce minulého roku s tím, že bývalý šéf ministerstva zdravotnictví tehdy jednání odmítal. Leoš Heger se ale katastrofickým scénářům brání. Situace ve zdravotnictví podle něj ve srovnání s jinými resorty zdaleka není tak kritická, jak nyní tvrdí ČSSD a zástupci nemocnic. "To, že je české zdravotnictví kvůli ekonomické krizi ve finanční tenzi, je pochopitelně pravda. Ve srovnání s ostatními obory, kde dochází k masivnímu propouštění, zavírání továren a snižování platů, však tuto krizi zvládá velmi dobře. Zdravotnická zařízení nekrachují a dále poskytují špičkovou péči na úrovni vyspělé Evropy. Za to patří velký dík všem zdravotníkům. Jaké řešení nabízí sociální demokracie? Dolití peněz, aniž by bylo zřejmé, na čí úkor," uzavírá bývalý ministr.
(Rozhovor s výkonným ředitelem AČMN Stanislavem Fialou čtěte na straně 4.)


[TOP]     9.9.2013  
Zlý sen  
Zdroj: Zdravotnické noviny/ (str. 36)

Do ordinace vešla sestra Renata. Držela v rukou slušný svazek nějakých papírů.
"Máme spoustu pošty, pane doktore. Jsou to nějaké ministerské vyhlášky a návrhy zákonů. Asi vás to nepotěší." "Proč myslíte?" odvětil ortoped Karel, když zvedl hlavu od Lékařských listů.
"Paní Zamrzlíková nepřijde, před chvilkou volala, že jejího syna právě pustili z vězení. Tak na něj čeká doma. Přeobjednala jsem ji na zítřek v deset." "Je to ta paní s kyčelními klouby? Co chodí jako kachna?" "Ano, tady jsem vzala její složku," řekla Renata a podala lékaři obálku. "Slečna Stará přijde na jedenáctou. Tenisový loket, ta vysoká blondýna." "Dobře, děkuji vám," řekl Karel a otevřel obálku s rentgenovými snímky kyčlí paní Zamrzlíkové. Pak vstal, dal snímky na prosvětlovák a prohlásil: "Za pár měsíců ta paní nebude chodit vůbec. Bortí se to až do pánevních kostí. Akutní totálka je nutná, jinak to nevidím." "Ale paní Zamrzlíková prý na operaci nemá peníze a dneska řekla, že bude ještě živit syna, než sežene práci. Chtěla by nějaké růstové hormony nebo steroidy, aby jí ty klouby samy dorostly. Nevím, jak na to přišla."

- - -

Sestra Renata odešla do místnosti příjmu a ortoped Karel se probíral novými vyhláškami ministerstva zdravotnictví a návrhy zákonů o zdravotních pojišťovnách. Začetl se do právnické řeči vyhlášek a začal zívat. Když zjistil, že to, co právě čte, vlastně ani nevnímá a myslí ve skutečnosti na něco jiného, vstal a šel ke dveřím.
"Renatko, prosím vás, udělejte mi kafe. Trochu silnější. Ty vyhlášky jsou úplně uspávající." "Nedivte se, pane doktore. Máme nového ministra se spoustou náměstků. Musejí tvořit, aby ukázali, že jsou lepší než ti předchozí. A taky aby vykazovali nějakou činnost za ty prachy, co berou. Pořád dokola to samé, já to jinak nevidím." "No jo. Tak to kafe, prosím vás." Karel se vrátil ke stolu a znovu se začetl do vyhlášek. Renata přinesla šálek kávy a položila jej na stůl.
"Tady je také něco pro vás," řekl Karel, "nějaké nové výkazy pro statistiku nám vymysleli páni politici. Ty já nikdy vyplnit nedokážu, to svěřím vám." "Budeme ještě víc úřadovat než léčit?" "Ještě jsem to nedočetl, možná se nějaké jiné výkazy současně ruší. Třeba to nebude až taková hrůza. Děkuju za kafe."

- - -

Renata odešla, Karel usrkával kávu a současně listoval vyhláškami. Nezáživné čtení ho nebavilo a musel se k němu nutit. Úřednická literatura ve formě paragrafů, odstavců a pododstavců mu vždycky připadala zbytečná a zatěžující myšlení jinými věcmi, než jsou nové poznatky ve farmakoterapii a operativních postupech. Ty vždycky považoval za přínosné, zatímco vyhláškový balast za zdržující a odvádějící pozornost od skutečných problémů.
Ještě než kávu dopil, začala se mu zavírat víčka a musel si podepřít bradu, aby mu neklesla až do šálku. Posunul jej stranou a složil si hlavu na předloktí ohnutá na štůsku listin. Lokty se mu sesmekly po papírech a uhodil se do nosu. To ho probralo a dopil šálek s kávou v bláhové naději, že usínání zažene. Znovu vzal jednu z vyhlášek a pokusil se číst, ale vzápětí zjistil, že to nedokáže.
No co, přečtu si to jindy, řekl si a složil hlavu nejprve do dlaní a pak znovu na lokty přes měkké papíry. Začal myslet na to, jaké by to bylo, kdyby šéfové nevymýšleli pořád dokola nová nařízení a ptali se lékařů. Postupně si začal představovat, že by ministerští úředníci mohli chodit po jednotlivých ordinacích a zjišťovat, jak to kde, okres od okresu a město po městě, ve skutečnosti funguje a s jakými problémy pacienti přicházejí.
Najednou se mu to v představách začalo konkretizovat, až v duchu viděl, jak do ordinace vstoupila sestra Renata v doprovodu nějaké cizí paní. Sestra řekla: "Paní magistra Šimáčková je z ministerstva zdravotnictví a přišla na kontrolu z pověření pana ministra."

- - -

Karel se viděl, jak ordinuje ve své ordinaci. Měl v tu chvíli na vyšetřovacím lůžku pacienta s vykloubeným ramenem, v montérkách, stalo se mu to před chvílí na stavbě, když spadl z lešení. Nevolal sanitku, protože pán tu práci dělal na černo a nechtěl, aby ho odvezli do nemocnice, kde by se všechno provalilo. Měl kartu zdravotní pojišťovny, ale říkal, že všechno zaplatí, aby to zůstalo mezi nimi.
První povinností lékaře je pomáhat těm, kteří to potřebují, a Karel se o to vždycky snažil. Proto akceptoval jeho podmínky s tím, že mu rameno vrátí do kloubu a zafixuje a že za to nic chtít nebude. Právě kloub dostal do správné polohy, když paní z ministerstva řekla: "Doktore Kloučku, jak to, že máte na lůžku pacienta ve špinavých montérkách. Co hygiena?" "Vykloubil si rameno, když upadl, je to jen první pomoc. Klouby se vracejí do pouzdra, jak jen je to možné." "Ráda bych viděla jeho kartu." "Ještě jsem ji nevypsala, pan doktor řekl, že to počká," řekla Renata.
"Postupy vyhlášek musíte dodržovat. Na prvním místě je totožnost a zdravotní pojištění. Platba za vyšetření nebo za ošetření a za zdravotnický materiál. Předpokládám, že jste alespoň poplatek vybrali předem." "Ještě ne, ale vybereme ho po ošetření," řekla sestra.
Karel vzal ze skříňky pár pružných obinadel a dlahu a začal rameno fixovat. Sestra Renata mu přitom pomáhala a paní Šimáčková na to koukala.
"Až ho ošetříte, budeme si muset pohovořit, pane doktore," řekla.
Chlápek v montérkách se do toho vložil: "Jestli je to kvůli mně, tak se doktora musím zastat. Je machr, to rameno už skoro nebolí. A nebudu v neschopnosti užírat pojištění." "Vy zaplatíte poplatky a už vás nebudeme potřebovat. Vůbec se vás to netýká," podotkla magistra. Lékař se sestrou dokončili fixaci a muž vstal.
"Renato, zapište to jako obvykle a bude kontrola. Příští týden," mrkl levým okem, také jako obvykle, a pak oba odešli do místnosti příjmu.
Paní magistra z ministerstva si vzala doktorův ručník, utřela vyšetřovací lůžko a sedla si. Vyndala z tašky složku papírů a řekla: "Předám vám rozhodnutí ministerstva po dohodě s pojišťovnami vaší ordinace. Jste nadbytečný. V našem okrese je ortopedií víc, než pojišťovny pokryjí. Jednatřicátého prosince končíte a další smlouvy už nebudou. Můžete to řešit soudně, ale vaše šance nejsou valné, jen vás to bude stát nějaké peníze. Tady mi podepište převzetí." "Do konce roku ještě zbývají čtyři měsíce. Nebude se náhodou zase měnit ministr nebo celá vláda?" zeptal se doktor Karel.
"Tohle rozhodnutí je současné a platí. Co bude dál, nevím. Nebudu nic věštit," řekla.
"Ale třeba se to přehodnotí a pak tu zůstaneme." "Možná ano, možná ne. To je všechno." Zvedla se a odcházela. "Aspoň pro dnešek vám přeji dobrý den."

- - -

Při slovech "dobrý den" se Karel probral a zvedl hlavu. Vedle něho stála vysoká blondýna a ještě jednou pozdravila: "Dobrý den." "Dobrý den, promiňte, nějak jsem se zamyslel tady nad těmi vyhláškami. Zase po nás chtějí další výkazy práce a já z toho mám trauma. Ještě jednou se omlouvám. Sestra nebyla vedle na příjmu?" "Je tam a řekla mi, abych šla dál, že mě čekáte. Měla tam nějakou paní z ministerstva a vyřizovala s ní vaše výkazy." Karel si promnul obličej a podíval se do hrnku na kafe, ale už nebylo. Jo, já to zvládnu, řekl si. "Jak je to s vaším lokýtkem? Podíváme se na to, posaďte se a vyhrňte si rukáv." Prohmatal loket ve statické poloze a v pohybu. Tak tohle se mi nezdá, je to doopravdy, říkal si. A jak to bylo s tou ženskou z ministerstva, to teda fakt nevím. Je to trapné, ale budu se muset zeptat Renaty, co se tu dělo doopravdy.

Ilustrační foto: Shutterstock


[TOP]     10.9.2013  
ZP souhlasí s časnou nutriční podporou v onkologii  
Zdroj: Medical Tribune/ (str. 4)

Podle průzkumů tři ze čtyř českých onkologických pacientů ohrožuje během protinádorové léčby podvýživa. Od začátku července mají onkologové v praxi novou možnost, jak jí účinněji čelit. Zdravotní pojišťovny totiž vyhověly požadavkům Pracovní skupiny nutriční péče v onkologii, která usilovala o prosazení možnosti preskripce sippingu. Výsledkem těchto snah je alespoň částečné uvolnění preskripce sippingu pro onkologa.

Nutriční podpora je integrální součástí komplexní onkologické léčby a jako taková by neměla být opomíjena. Přípravky tekuté enterální výživy v mnoha studiích prokázaly klinický, funkční i ekonomický přínos a jejich indikace je v onkologii často nezbytná. Od roku 2010 existuje v rámci České onkologické společnosti Pracovní skupina nutriční péče v onkologii (PSNPO) a jedním z cílů skupiny bylo prosazení možnosti předpisu přípravků tekuté výživy (sipping) přímo onkologem. Snahy o prosazení preskripce sippingu onkologem vznikly na základě dat získaných v průběhu dlouhodobého sledování nutričního stavu pacientů v onkologických ambulancích. Výsledky provedeného průzkumu Nutriaction potvrdily, že až tři ze čtyř českých onkologických pacientů ohrožuje během protinádorové léčby podvýživa, téměř 30 % z nich se nachází ve středním až extrémním riziku podvýživy. Specializované nutriční péče se přitom dostane pouze necelým 13 % z nich. Vzhledem k tomu, že onkologická léčba je často velmi agresivní a hubnutí nebo nedostatečná výživa má zcela zásadní význam pro délku a úspěšnost léčby, ukázaly se výsledky průzkumu jako velmi znepokojivé.
Již relativně malé zhubnutí o několik kilogramů zhoršuje prognózu onemocnění, zvyšuje nežádoucí účinky radioterapie a chemoterapie, prodlužuje pobyt v nemocnici a úbytek váhy nad 10 % je dokonce rizikovým faktorem úmrtnosti. U podvyživených pacientů dochází k přerušení protinádorové léčby, klesá účinnost léků, roste úmrtnost a také náklady na léčbu.
V současné době je ročně diagnostikováno téměř 80 000 nových pacientů se zhoubným nádorem, z nichž minimálně třetina potřebuje nutriční podporu. V České republice působí v současné době pouze zhruba 76 nutričních ambulancí (viz www.skvimp.cz). Nutriční terapeutky, dříve dietní sestry, jsou ale dostupné převážně pouze v rámci hospitalizace v nemocnicích.
Počet odborníků na výživu tedy není v současné době dostatečný. Než se pacient dostane do specializované ambulance, hrozí riziko z prodlení. Problém českého zdravotnictví byl doposud ten, že onkolog nemohl pacientovi předepsat speciální tekutou výživu, jako je tomu v sousedních zemích. Například na Slovensku je tato výživa plně hrazena ze zdravotního pojištění. Přitom náklady nutriční péče jsou ve srovnání s farmakoterapií řádově nižší a zcela jistě se vyplatí.

Nutriční intervence může předcházet i protinádorovou léčbu Je relativně snadné udržet stávající nutriční stav, ale řešit rozvinutou malnutrici je velmi komplikované a zlepšení stavu výživy je mnohdy i nemožné. Proto vnímáme uvolnění preskripce jako významný krok dopředu. Onkolog má nyní možnost již při prvním kontaktu s pacientem neprodleně zahájit specifickou nutriční intervenci, a to ještě před zahájením protinádorové léčby, tedy v době, než se pacient dočká termínu v nutriční ambulanci. Investice do adekvátní nutriční podpory v rámci příprav na protinádorovou léčbu je velmi žádoucí. Doba čtyř týdnů by pak měla být dostatečná na to, aby se pacient k specializovanému vyšetření přímo v nutriční ambulanci dostal.
Optimálním postupem v ambulantní onkologické praxi je tedy stanovení stavu výživy při vstupním vyšetření, při zjištění rizika rozvoje podvýživy anebo již vyjádřené malnutrice poskytnutí "dietních rad" (nutriční doporučení na www.linkos.cz), případně objednání pacienta do nutriční ambulance. V případě časové a místní nedostupnosti nutriční ambulance může nově předepsat sipping i onkolog. Podmínkou je provedení nutričního screeningu PSNPO s výsledným skóre 2, 3 nebo 4, řádně zaznamenaného ve zdravotní dokumentaci.
Dotazník nutričního rizika pro preskripci sippingu je ke stažení na: http://Dotazník nutričního rizika pro preskripci sippingu je ke stažení na: http:// www.linkos.cz/files/Dotaznik_nutricniho_rizika.pdf
Aktuálně se možnost preskripce vztahuje pouze na tzv. imunosipping (přípravky Forticare, Supportan), probíhají však jednání, která povedou k širšímu uvolnění preskripce na ostatní druhy nutričních přípravků. Doufejme, že ještě v tomto roce. Věřím, že uvolnění preskripce sippingu povede k významnému zlepšení péče o pacienty s nádorovým onemocněním.

---

měli byste vědět…

Podmínky pro částečné uvolnění preskripce sippingu v onkologii

Od 1. července 2013 má onkolog možnost předepsat na recept specifické přípravky tekuté výživy (sipping) s částečnou úhradou zdravotních pojišťoven za stanovených podmínek. Podmínky úhrady sippingu ** Uvolnění preskripce sippingu se vztahuje na lékaře specializace klinická onkologie, dětská onkologie a hematologie, radiační onkologie a onkogynekologie. Preskripční omezení se prozatím týká skupiny 108/9 - PZLÚ se zvýšeným obsahem omega-3 polynenasycených mastných kyselin. ** Cílem PSNPO je dále rozšiřovat spektrum přípravků pro preskripci onkologem. Preskripční omezení ** Úhrada je max. do limitu 600 kcal/den jako doplněk stavy u anatomické či funkční poruchy vedoucí k nedostatečnému příjmu potravy, pokud trvá déle než 10 dní či neumožňuje příjem větší, než je 75 % potřeb nemocného. ** Současně musí jít o nemocného s jasným rizikem rozvoje komplikací souvisejících s nedostatečnou výživou. To se týká nemocných, kteří mají již rozvinutou podvýživu, kdy BMI je pod 18,8 nebo nechtěný váhový úbytek představuje více než 5 % za poslední měsíc či více než 10 % za poslední tři měsíce. ** Potraviny pro zvláštní lékařské účely pro částečnou enterální výživu (sipping), vždy při platnosti výše uvedených kritérií podvýživy, předepisuje k úhradě lékař - nositel licence F016 nebo v případě časové a místní nedostupnosti nutriční ambulance i onkolog, a to maximálně po dobu 4 týdnů na základě provedení nutričního screeningu PSNPO s výsledným skóre 2, 3 nebo 4, řádně zaznamenaného ve zdravotní dokumentaci.

O autorovi: MUDr. Viktor Maňásek, předseda Pracovní skupiny nutriční péče v onkologii při ČOS ČLS JEP Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr. h. c., předseda České onkologické společnosti ČLS JEP


[TOP]     11.9.2013  
4 nemocnice zřizované Zlínským krajem v průběhu 1. pololetí vytvořily dluh 160 milionů korun  
Zdroj: ČRo - Brno/

Zdeněk TRUHLÁŘ, moderátor:
160 milionů korun, takový dluh vytvořily 4 nemocnice zřizované Zlínským krajem během prvního pololetí letošního roku. S nejvyšší ztrátou zhruba 100 milionů se potýká zlínská Krajská nemocnice Tomáše Bati. Hospodaření kroměřížské nemocnice pak výrazně zhorší aktuální požadavek ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny, prozradil náměstek hejtmana Lubomír Nečas z SPOZ.

Lubomír NEČAS, náměstek hejtmana Zlínského kraje /SPOZ/:
Tato nemocnice v nedávných dnech dostala informaci od Všeobecné zdravotní pojišťovny, že bude muset vracet této pojišťovně zálohy, které dostala v loňském roce, a to ve výši až 30 milionů korun. Budou muset vracet proto, protože v loňském roce nebylo dostatek výkonů, tak aby naplnily tyto zálohy, čili tak, aby splnili předpoklad pro to, aby dostali ty zálohy zaplacené.


[TOP]     9.9.2013  
Axitinib hrazen z veřejného pojištění  
Zdroj: Zdravotnické noviny/ (str. 17)

Od 1. září letošního roku byl lék axitinib určený k terapii renálního karcinomu zařazen do seznamu přípravků hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Axitinib (Inlyta) je určen k léčbě dospělých pacientů s pokročilým renálním karcinomem (RCC) po selhání předchozí terapie sunitinibem nebo cytokiny. V České republice bude hrazen z veřejného zdravotního pojištění ve druhé linii léčby pacientů s RCC, u nichž při předchozí terapii sunitinibem došlo k progresi onemocnění. Nemocní musejí být ve výkonnostním stavu ECOG 0–1, bez CNS metastáz. Axitinib bude podáván do progrese onemocnění dle kritérií RECIST. Léčivý přípravek bude moci předepsat lékař komplexního onkologického centra (KOC) se zvláštní smlouvou se zdravotní pojišťovnou ve výše uvedené indikaci.

O autorovi: (Zdroj: Pfizer) (red)


[TOP]     9.9.2013  
Oceňujeme trpělivost a zdrženlivost zdravotníků  
Zdroj: Zdravotnické noviny/ (str. 4)

S blížícím se posledním kvartálem roku je prý finanční situace nemocnic neudržitelná. Jestliže resortu zdravotnictví nebude neprodleně aplikován finanční bolus z již tak napjatého státního rozpočtu, může řada nemocnic zkolabovat. Alespoň si to myslí výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Dr. Stanislav Fiala.

- "Je rozdíl, zda ochoříte v únoru, nebo v listopadu," říká známý bonmot související s hospodařením nemocnic. Jak jsou na tom nemocnice dnes, necelé 4 měsíce před koncem roku?

Drastické snížení úhrad nemocnicím o 10 až 15 procent je vedlo k maximálnímu omezení nákladů od počátku letošního roku. Přesto již nyní v září nejméně třetina nemocnic AČMN vyčerpala limity zdravotních pojišťoven a je nucena omezovat péči. Pokud nebudou zvýšeny úhrady zdravotních pojišťoven, do konce roku bude omezena péče ve většině nemocnic a některé svou činnost budou nuceny zastavit.

- Jaké úsporné kroky už vámi sdružované nemocnice musely podniknout, aby současnou "krizi" ustály?

Stavy provozního a technického personálu snížily na minimum již v minulém období. Nyní musely snížit na minimum i počty lékařů a sester s možnými dopady nejen na komfort pacientů. Omezení plánovaných operací nestačí. Regionální nemocnice z 80 procent poskytují akutní péči a nedostatek zdrojů dopadá již i na ni. Redukují se vyšetření, která jsou sice potřebná, ale lze je provést později nebo jinde. Ambulance omezují svou činnost a předepisují se co nejlevnější léky. I tak už většina nemocnic překročila limity pro objem ambulantní péče a předepsané léky. Podle úhradové vyhlášky jim za to hrozí další snížení již snížených úhrad.

- Zbývá ještě nemocnicím nějaký manévrovací prostor, nebo se bez pomoci státu neobejdou?

Žádný manévrovací prostor již nezbývá. Nemocnice jsou zadluženy, kontokorenty zcela vyčerpány. Nemocnice přestávají být schopny platit svým dodavatelům. Pokud tito zastaví dodávky energií, léků, potravin, nemocnice zastaví svou činnost. O pomoc státu v pravém slova smyslu nejde. Stát by měl napravit své chyby, kdy zvýšením DPH odčerpal miliardy z nemocnic a restriktivní úhradovou vyhláškou zkázu téměř dokonal.

- Jak se tato krize financování dotýká vašich zaměstnanců?

Je na místě vysoce ocenit jejich trpělivost a zdrženlivost. Propouštění, zhoršování pracovních podmínek a snižování platů, dokonce i těch, kde si zaměstnanci nedávno vymohli jejich zvýšení, by v každém jiném odvětví znamenalo masové protesty. Děkujeme za solidaritu lékařů a sester s jejich pacienty.

- Bývalý ministr zdravotnictví Heger, jehož společně s někdejším ministrem financí Kalouskem označujete za hlavního viníka současných problémů, situaci nevidí až tak černě…

Bývalý pan ministr spolu se zdravotními pojišťovnami chystal zrušení značné části regionálních nemocnic a omezení péče ve většině zbývajících. Z hlediska takového záměru skutečně situace zatím není tak černá. Když se jim to pro odpor nemocnic a posléze i většiny veřejnosti nepodařilo, pokusili se o to samé drastickou úhradovou vyhláškou.

- Ke krizi financování jste se vyjádřili na společné tiskové konferenci se stínovým ministrem zdravotnictví za ČSSD Svatoplukem Němečkem. Můžeme si to vykládat tak, že se AČMN zapojuje do předvolební kampaně na straně ČSSD?

Vůbec ne. Odpor nemocnic proti zvýšení DPH a úhradové vyhlášce nevznikl nyní. AČMN již v prosinci 2012 odmítla touto vyhláškou připravené snížení úhrad. Upozorňovala na hrozící propad v závěru roku 2013 a nebezpečí omezení nemocniční péče. Vyzvala ministra Hegera k jednání o této vyhlášce. Stejně tak krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů. Rádi bychom bývali už v té době našli dohodu a již s Leošem Hegerem společně vystoupili na tiskové konferenci. Ale ministr Heger jednat odmítal. Tím sám způsobil, že krize nemocniční péče se musí řešit až před volbami.

- Podle ex-ministra jde o předvolební strategii ČSSD, jejíž recept prý spočívá pouze v "zalévání záhonku", a zapomíná se přitom na zvyšování efektivity zdravotnického systému…

Na to se musíte zeptat ČSSD. My se nezabýváme strategiemi té či oné politické strany.

- Z opakovaných vyjádření současného šéfa MZ Martina Holcáta lze usuzovat, že se zdravotnictví přeci jen ještě tento rok dočká určité finanční injekce. K čemu ale podle vás musí dojít, aby se podobná krize neopakovala i v dalších letech?

Zatím se jedná o navýšení finančních zdrojů zdravotních pojišťoven. Druhou věcí je dostat tyto zdroje do nemocnic ještě v letošním roce. To nelze provést beze změny současné úhradové vyhlášky. Jinak hrozí krize nejen v závěru letošního roku, ale další opět v polovině příštího roku, kdy současná úhradová vyhláška povede k tomu, že většina nemocnic z již tak bídných záloh letošního roku bude muset při vyúčtování pojišťovnám peníze ještě vracet. Bez zmírnění tvrdých regulací při vyúčtování péče tedy dojde k další krizi. Na takovou úpravu současné vyhlášky je zatím čas. Její změna ještě před vyúčtováním nebude znamenat retroaktivitu. Teprve za této podmínky může mít zvýšení úhrad nemocnicím v roce 2014 nějaký smysl. Zvýšené úhrady novou úhradovou vyhláškou nebudou odčerpány starou vyhláškou. Až po odstranění příčin dvou bezprostředně za sebou hrozících krizí můžeme uvažovat o jejich zamezení i v dalších letech. K tomu určitě pomůže dnes vládou projednávané zvýšení plateb za státní pojištěnce nebo také uvažovaný odkup pohledávek zdravotních pojišťoven státem. Za zcela systémové opatření, které by odstranilo kritické opakování krizí ve zdravotnictví, bychom považovali osvobození léků a zdravotnických prostředků od DPH. Stát by pak nemusel do zdravotnictví nalévat, co z něj předtím odčerpal. Ale pomůže i navrhované snížení DPH u léků a ostatních zdravotnických materiálů, což vrátí zdravotnictví alespoň do stavu, který tu byl před vypuknutím této krize.

- Jak by podle vás tedy měla vypadat klíčová úhradová vyhláška na příští rok?

Jsme si vědomi omezených možností naší současné ekonomiky. Nechceme nic víc než jen odstranění zbytečných restrikcí z roku 2013, zvýšené daňové zátěže kvůli DPH a zohlednění celkového růstu cen. V dohodovacím řízení se zdravotními pojišťovnami jsme to vyčíslili na nárůst úhrad na 105 procent ve srovnání s rokem 2012. To je v reálných úhradách nulové navýšení, s nímž nemocnice mohou přežít a péči o pacienty nebude nutné omezovat. Nová úhradová vyhláška by měla přinést srovnatelné úhrady za srovnatelnou péči jak pro všechny zdravotní pojišťovny, tak i pro nemocnice. Výše úhrad by měla být měřitelná, aby bylo zajištěno jak srovnání těchto úhrad mezi sebou, tak i oproti předchozím obdobím. Tudíž by měla být jednoduchá, aby na první pohled bylo zřejmé, zda a komu se úhrady zvyšují nebo snižují. I proto vítáme požadavek ministra Martina Holcáta, aby vyhláška byla bez "einsteinovských vzorců". Ty spolu se složitou konstrukcí samotných úhrad a jejich složek výši úhrad spíše zastírají, než určují.

Foto: archiv


[TOP]     10.9.2013  
Podrobný průvodce změnami, které přineslo zvýšení minimální mzdy  
Zdroj: probyznysinfo.ihned.cz/

Ode 1. srpna 2013 je nejnižší oficiální mzda v Česku o 500 korun vyšší - činí osm a půl tisíce korun. Zvýšení minimální mzdy mj. třeba prodraží zdravotní pojištění, ale projeví se i na růstu tzv. zaručené mzdy. Přinášíme přehledný výčet důsledků, které zvýšení minimální mzdy znamená.

Minimální mzda

nejnižší možná mzda (stanovená státem), kterou je povinen zaměstnavatel v podnikatelské sféře poskytovat zaměstnanci za práci.

Zaručená mzda

Není totožná s minimální mzdou. Zaručená mzda je odstupňovaná podle náročnosti vykonávané práce (tzv. skupin prací). Minimální mzda přitom představuje její dolní hranici, pod kterou by neměl klesnout příjem v žádném povolání.

Po šesti letech se změnila výše minimální mzdy. tato novinka má však více dopadů, než by si leckdo mohl myslet. Minimální mzda totiž neslouží pouze pro účely práva zaměstnanců na mzdu, plat či odměnu z dohod. (viz dále)

V základním pohledu novela nařízení vlády o minimální mzdě tak od 1. srpna 2013 zvýšila výši minimální měsíční mzdy (a nejnižší úrovně zaručené mzdy) na 8 500 Kč (z předchozích 8000 Kč) a minimální hodinové mzdy na 50,60 Kč (z 48,10 Kč).

Tyto sazby minimální mzdy platí pro všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce (DPP) i dohody o provedení pracovní činnosti (DPČ).

Výjimkou jsou však zaměstnanci pobírající invalidní důchod - na ty se i nadále vztahuje měsíční minimální mzda 8 000 Kč a hodinová 48,10 Kč. (a u této skupiny se nemění ani zaručená mzda)

Příklady výše minimální mzdy

Stanovená týdenní
pracovní doba
Výše minimální mzdy

hodinová
měsíční

40 hodin
50,60 Kč
8500 Kč

38,75 hodiny
52,30 Kč
8500 Kč

37,5 hodiny
54,00 Kč
8500 Kč

35 hodin
57,90 Kč
8500 Kč

Sjednaná kratší týdenní
pracovní doba
(při stanovené 40hodinové)
Výše minimální mzdy

hodinová
měsíční

32 hodin
50,60 Kč
6800 Kč

24 hodiny
50,60 Kč
5100 Kč

20 hodiny
50,60 Kč
4250 Kč

16 hodin
50,60 Kč
3400 Kč

Minimální mzda versus pracovní doba

Výše uvedená měsíční sazba minimální mzdy se vztahuje ke 40hodinové stanovené týdenní pracovní době.

Pro zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu (např. ve dvousměnném / třísměnném / nepřetržitém pracovním režimu, popřípadě sjednanou v kolektivní smlouvě nebo stanovenou ve vnitřním předpisu) je třeba i nadále úměrně zvýšit sazbu hodinové minimální mzdy.

Naopak pokud zaměstnanec má sjednánu v pracovní smlouvě (či dodatku k ní) kratší pracovní dobu nebo neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu, snižuje se měsíční minimální mzda (a nejnižší úroveň zaručené mzdy) úměrně odpracované době. Typické případy uvádíme v tabulkách vpravo.
Hrazení minimální mzdy

Dle zákoníku práce nesmí být mzda zaměstnance nižší než minimální mzda, resp. zaručená mzda. Pokud by při zúčtování mzdy bylo zjištěno, že tomu tak není, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek do výše minimální (zaručené) mzdy.

Do mzdy se pro tyto účely nezapočítávají: mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, příplatek za práci v sobotu a v neděli, odměna za pracovní pohotovost, náhrada mzdy, odstupné.

Naopak se započítávají: odměny, bonusy, osobní ohodnocení a další variabilní složky mzdy.

Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance stanovuje § 4 nařízení vláda o minimální mzdě. "Všichni zaměstnanci, bez ohledu na to, zda pobírají invalidní důchody nebo ne, mají nárok na stejný příplatek, tj. nejméně na 10 % ze základní hodinové částky 50,60 Kč."
Průměrný výdělek

Minimální mzda se dále uplatňuje i při výpočtu průměrného výdělku pro účely náhrady mzdy poskytované při překážkách v práci či dovolené. Průměrný výdělek zaměstnance (včetně pravděpodobného výdělku) nesmí být nikdy nižší než minimální mzda.

Zaručená mzda

Skupina prací
Nejnižší úroveň zaručené mzdy

hodinová
měsíční

1.
50,60 Kč
8 500 Kč

2.
55,90 Kč
9 400 Kč

3.
61,70 Kč
10 400 Kč

4.
68,10 Kč
11 400 Kč

5.
75,20 Kč
12 600 Kč

6.
83,00 Kč
13 900 Kč

7.
91,70 Kč
15 400 Kč

8.
101,20 Kč
17 000 Kč

Zaručená mzda

Spolu se zvýšením minimální mzdy došlo také k valorizaci nejnižších úrovní zaručené mzdy ve všech 8 skupinách
prací odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce (výjimka se opět vztahuje pouze na osoby pobírající invalidní důchod, kde zůstávají dřívější sazby).

Nové úrovně zaručené mzdy od 1. srpna 2013 zobrazuje tabulka vpravo.
Širší dopady zvýšení minimální mzdy

Minimální mzda je používána celou řadou právních předpisů (od exekučního řádu až po zákon o ochraně zemědělského půdního fondu) jako výchozí hodnota pro nejrůznější výpočty, které tak bylo od 1. srpna 2013 nutné upravit.

Změna minimální mzdy se dotkla všech zaměstnavatelů, kteří jsou povinni upravit odvody na pojistné u svých zaměstnanců. U zaměstnanců je minimální mzda minimálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného. Došlo tak ke zvýšení doplatků do minimálního vyměřovacího základu či ke zvýšení platby za každý den neplaceného volna.

Podpora a příspěvky podle zákona o zaměstnanosti

Například dle zákona o zaměstnanosti nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti, z níž měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nově 4 250 Kč.

Stejnou částkou je limitována i výše příspěvku na zapracování a příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program.

Odvody na zdravotní pojištění a neplacené volno

Zvýšení minimální mzdy se rovněž projeví ve výši odvodů na zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů - tzv. samoplátcům (tj. osoby bez příjmů ze zaměstnání či podnikání, za které pojistné neplatí ani stát; např. studenti nad 26 let nebo nezaměstnaní neevidovaní na Úřadu práce ČR).

Pro tyto osoby je vyměřovacím základem pro pojistné minimální mzda a nová výše měsíčního odvodu tak bude již za srpen 2013 činit 1 148 Kč (= 13,5% z 8500,-; přičemž dříve to bylo1 080 Kč). Pojistné si tyto osoby budou muset samy zvýšit a v nové částce poprvé uhradit nejpozději do 9. září 2013.

MPSV o minimální mzdě

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo ke zvýšení minimální mzdy vysvětlující letáík, který rozebírá další dopady zvýšení minimální mzdy - podívat se na něj můžete ZDE

Vyšší pojistné na zdravotní pojištění jsou rovněž od srpna 2013 povinni hradit zaměstnavatelé v případě neplaceného volna (s výjimkou např. zaměstnanců pojištěných v cizině) či neomluvených absencí zaměstnanců. Zaměstnavatelé musí vyšší zdravotní pojištění uhradit nejpozději do 20. září 2013 (odvod za srpen).

Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci trvají celý měsíc, je výše pojistného na zdravotní pojištění vycházející z nové hodnoty minimální mzdy 1 148 Kč.

Pokud trvají po dobu kratší, připočte se do vyměřovacího základu za každý jejich kalendářní den poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci.

autorský zákon

U autorského zákona je na minimální mzdu vázána odměna zprostředkovatelům hromadných a kolektoivních smluv. "Zprostředkovatel má nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní strany, a na náhradu nutně vynaložených nákladů. Jestliže se smluvní strany se zprostředkovatelem na odměně za jeho činnost při sjednávání kolektivní či hromadné smlouvy nedohodnou, činí odměna zprostředkovatele dvojnásobek minimální mzdy platné pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou," stojí v autorském zákoně.

úřad práce a příspěvky zaměstnavatelům

V souvislosti se zvýšením minimální mzdy souvisí i příspěvky ze strany úřadů práce (ÚP) zaměstnavatelům, kteří pobírají od ÚP příspěvky na vytváření společensky účelných pracovních míst nebo veřejně prospěšné práce na případné zvýšení takto poskytované podpory. Tyto příspěvky jsou poskytovány i nadále - viz vyjádření Generálního ředitelství Úřadu práce ČR

/v článku byl využit materiál newsletteru měsíčníku HR Management/

URL| http://probyznysinfo.ihned.cz/finance-ucetnictvi-a-controlling/c1-60611590-podrobny-pruvodce-zmenami-ktere-prineslo-zvyseni-minimalni-mzdy


[TOP]     11.9.2013  
Biologická léčba pomáhá, ale je drahá. Vývoj léku stojí 30 miliard  
Zdroj: ona.iDNES.cz/

Zhoubné nádory nebo nemoci oběhového ústrojí. To jsou některé z oblastí, kde se uplatňuje biologická léčba. Přináší naději pacientům, u kterých klasická léčba neuspěla. Jejím principem je cílená terapie pomocí živých organismů.

Biologická léčba, jeden z moderních způsobů léčby, je známa už 35 let. Prvním biologikem zavedeným v praxi byl lidský inzulin určený k léčbě pacientů s cukrovkou, který byl poprvé použit v roce 1978.

V současné době je biologická terapie často využívána například v onkologii, kardiologii či hematologii. Její možnosti ale nejsou zdaleka vyčerpány.

"Farmaceutické společnosti aktuálně vyvíjejí více než 900 přípravků. V budoucnu se tak budeme moci setkat s biologiky, která budou léčit vysoký tlak, osteoporózu, nemoci dýchacího ústrojí a řadu dalších zdravotních obtíží," říká Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Biologické léky často představují naději pro pacienty s těmi nejzávažnějšími chorobami, u kterých standardní léčba selhala. V mnoha lékařských oborech zároveň platí, že jsou tím nejlepším, co může lékař pacientovi nabídnout. Vývoj biologika trvá až 15 let

Biologika jsou velké, složité bílkovinné molekuly, jejichž struktura je velmi podobná nebo shodná s molekulami lidského těla. Z naprosté většiny jde o protilátky.

Na rozdíl od klasických léčiv vyráběných chemickou syntézou jsou biologické léky připravovány pomocí živých organismů (buněk), do nichž byla řízeně vložena konkrétní genetická informace uložená v DNA.

Celý tento složitý proces musí být přesně kontrolován a řízen. Deset až patnáct let uplyne od okamžiku, kdy látka poprvé v laboratoři ukázala slibný účinek, až do doby, kdy ji lékař poprvé předepíše pacientovi. Vývoj biologik je dlouhý a náročný, i proto je cena vysoká. Celý tento proces vyjde zhruba na 30 miliard korun. Cílená léčba je účinnější

Hlavní předností biologických přípravků je schopnost vázat se na konkrétní místo v těle (např. nádorovou buňku). To umožňuje přesné zacílení léčby, lepší účinek terapie a menší pravděpodobnost vedlejších účinků.

"Biologika dokáží například ´označit´ rakovinotvorné buňky, které pak zničí imunitní systém pacienta," vysvětluje lékař Jan Strojil z Ústavu farmakologie Univerzity Palackého v Olomouci.

A dodává, že jiné přípravky umí zase zabránit růstu a množení buněk, které onemocnění způsobují, blokovat růst cév nebo tlumit imunitní systém. V neposlední řadě se mohou stát nosičem jiných léků (např. chemoterapie). To může zásadním způsobem zvýšit účinnost léčby.

Biologická léčba je každému pacientovi ušita na míru. Před zahájením léčby musí nemocný absolvovat celou řadu molekulárně biologických a genetických vyšetření, která stanoví, zda je pro danou léčbu vhodný.

Samotná léčba následně probíhá pod dohledem lékařů ve specializovaných centrech, která monitorují její úspěšnost.

"Biologické přípravky se podávají takřka výhradně injekčně, a to buď zdravotníky v daném specializovaném centru, nebo si je pacienti aplikují sami, podobně jako si miliony pacientů s cukrovkou aplikují již zmiňovaný inzulin," doplňuje lékař Jan Strojil.

Biologická léčba se od té klasické liší i finanční nákladností. Zatímco měsíc léčby kyselinou acetylsalicylovou, běžným lékem snižujícím srážlivost krevních destiček, stojí několik desítek korun, léčba revmatoidní artritidy pomocí biologika může stát až několik desítek tisíc korun.

"Důvodem je nákladný vývoj těchto přípravků. Důležitou roli hrají také následné výrobní, transportní a skladovací náklady, které jsou vzhledem ke specifické povaze biologik výrazně vyšší než u klasických léčiv," uvádí Jakub Dvořáček.

To, že je biologická léčba drahá, dokládají i data, která nedávno zveřejnila zdravotní pojišťovna VZP. Za léčbu některých pacientů pojišťovna platí i desítky milionů korun ročně ( více čtěte zde ). Budoucnost biologik: vakcíny na léčbu rakoviny

Na výzkum v oblasti biotechnologií soustředí pozornost stále větší počet výzkumných ústavů, inovativních farmaceutických společností a dalších institucí.

"Nejvíce biologických přípravků je vyvíjeno na nádorová onemocnění, a to 338 přípravků včetně 89 vakcín. Významně jsou zastoupeny také léky na infekční a autoimunitní onemocnění. Nejvíce těchto léčiv je v první a druhé fázi klinického hodnocení. Očekáváme, že se na trh a k pacientům dostanou již za 6 až 7 let," vysvětluje Jakub Dvořáček.

URL| http://ona.idnes.cz/biologicka-lecba-02o-/zdravi.aspx?c=A130910_140707_zdravi_pet


[TOP]     9.9.2013  
Čas mezi psem a vlkem  
Zdroj: Zdravotnické noviny/ (str. 26)  [ rusnok ]

Motto: Šetřete pesimismem. Nevíte, kolik ho ještě budete potřebovat. (Roman Kozel)

Tak jsem o zkušenost bohatší. Zúčastnil jsem se konference k norským fondům. V zásadě jde o paralelní záležitost k fondům evropským, akorát že Norové nejsou v Unii, a tak s tím všichni mají dvojí agendu. Stejně všechno dělají podle EU, jen na ni nemají žádný vliv, čímž jejich suverenita není dotčena. Úžasné! To jen poznámka na okraj pro Klause a Bobošíkovou. A aby to nebylo tak jednoduché, jsou dvojí fondy. Jedny čistě norské a druhé norské jen z 97 %. Zbylá 3 % rozvojové pomoci nám dává Lichtenštejnsko (i když jsme knížeti nevrátili jižní Moravu) a zkrachovalý Island. To jsou paradoxy, pane sládek.

Za hradbou slov Také jsem zjistil, že jsem trpěl přehnaným sebevědomím ohledně své vlastní funkční gramotnosti. Jazyk je tu stejně nesrozumitelný jako eurožargon a proniknout hradbou slov není nic snadného. Pořád čekáte, že se dozvíte něco konkrétního, ale proklouzává vám to mezi prsty jako řídká kaše. Banální samozřejmosti jsou opentleny s takovou jazykovou kreativitou, že i leckterý básník by zhnuseně pověsil řemeslo na hřebík. Angličtina má pro tento cizí jazyk výstižný termín: officialese. Hodiny tekutých slov linoucích se přes ohrady zubní do mikrofonů lze smrsknout do prostinké informace: Zkuste si podat žádost a uvidíte. Formulář je na webu. Plus seznam kontaktů, kde se můžete poradit. Mám pocit, že takto by se ušetřilo za catering. A taky za propisku s nápisem made in China, což byl docela surrealistický, ale svým způsobem příznačný zážitek. Během přívalu poetiky typu "implementace realizace" (nebo opačně?), popustiv uzdu volné asociaci myšlenek, jsem na okamžik vystoupil z tohoto světa i hříšného těla. A tu mě z této externí pozice napadlo, že se to celé dá interpretovat i následovně: České komunistické a postkomunistické zdravotnictví to dopracovalo až k tomu, že potřebuje zahraniční rozvojovou pomoc. I to je legitimní aspekt celé věci. Smutné.

Málo reelních podniků

Pozoruhodné jsou akcenty, které ti nesrozumitelní cizinci přinášejí. Úplně jiné, než nám zde, na okraji civilizace, ideově lila tzv. pravice do hlavy v dojemné shodě s praxí tzv. levice. Samé věci, které buď údajně neexistují, nebo to jsou smrtelní nepřátelé, pokud někdy neplatí obojí současně (neantagonistický rozpor dle Marxe?). Václav Klaus by určitě dostal psotník. Samé životní prostředí, neziskové nevládní organizace, občanská společnost. Náš primitivní svět je přeci jiný – vybetonovat krajinu, řeky i průplavy, přes hory natáhnout dráty vysokého napětí na vývoz nepotřebné elektřiny z nepotřebného Temelína, plány na brutální těžbu surovin, Šumavu vykácet, kášňu zbúrať. Obrátíme tok sibiřských řek, poručíme větru dešti, hlavně ať do toho "odborníkům" nikdo nekecá. Značka: Cena nerozhoduje.
Naše aktuální téma finanční pomoci se jmenuje "Veřejné zdraví", pod čímž se u nás rozumí spíš hygiena a epidemiologie. Vždyť nám tady roky vykládali, že zdraví je vlastně privátní zájem, ovšem špatně zvolili představu modelového pacienta. Tím vypadli handicapovaní všeho druhu a s nimi podlehly jakémusi sociálnímu vyloučení i celé obory. Například psychiatrie. Proto je na tom finančně relativně mnohem hůře než jiní. Norové si z téhle oblasti vybrali právě psychiatrii, dětské úrazy, dětské zdravotní handicapy a vzácné choroby. Problém je, že si za jejich peníze můžeme pořídit hlavně semináře, konference, vzdělávání, zavedení různých systémů, programů a schémat. Čili tzv. měkké projekty, leč bohužel málo reelních podniků ve smyslu budování a provozu. Tedy to podstatné. Šém bychom měli, ale kam ho strčit? Dobrá zpráva je, že kdo nic nedostane, nebude aspoň muset být nikomu vděčný. Může to pro nás dopadnout i tak, jak praví velký norský básník Hans Borli: Vše propadá se v ohlušující ticho.

Kacířské poznámky k císařovým šatům

Lidé ze Západu trpí v tomto ohledu představou, že jsme v první řadě neznalí a nutno nás proškolit. To někdy jistě taky, ale podle mé zkušenosti převažuje opačná potíž: Víme, známe či aspoň zhruba tušíme, ale nemáme prostory, síly, prostředky. Jenže oni se nás neptají, co potřebujeme. Myslí si, že to vědí. Týmž neduhem mimochodem trpí v nesrovnatelně vyostřenější podobě většina zahraniční pomoci v Africe. Je hezké učit chytat ryby, ale co když to jakžtakž umíte, jenže nemáte prut? Kdyby ovšem dali na nás, jsou zase v riziku, že jejich daňoví poplatníci u nás zaplatí stavbu komerčních golfových hřišť. Což se i stalo a ne jednou. Co s tím? Asi z toho není úniku.
Výsledkem je, že například v psychiatrii budeme zavádět "ucelenou rehabilitaci". Ptáte se, co to je? No to je všechno to normální, co dávno děláme, jen jsme nevěděli, že tomu máme dávat epiteton constans "ucelená". Jinak to běží: všechny druhy léčby prací, tvorbou, animoterapie, hiporehabilitace, biblioterapie, pohyb a sport, psychoterapeutické a resocializační aktivity, edukace atd. Jenom to možná někteří bastlujeme v nouzových prostorách, kapacitně omezeně, organizačně roztříštěně, nesoustavně. Improvizujeme, jak to jde. Zkrátka kde bylo místo, co se povedlo sehnat a kdo co zasponzoroval. Dozvídáme se i kus teorie. Podstatný je holistický přístup k pacientovi aneb bio-psycho-sociální jednota. Zní to skvěle, ale co jiného, bez ohledu na obor, krucinál činíme od dob Hippokratových? Respektive kdo tak nepostupuje, dělá své medicínské řemeslo špatně. Nejde tudíž ani o nový systém, ani o objev, ani o změnu přístupu. Nic nového pod sluncem. Jen připomínka původního stavu a filozofie medicíny pro ty entuziasty, kteří se – uchváceni a zaslepeni technologiemi – příliš instrumentalizovali až na/za hranu fachidiocie. Tak to jsou kacířské poznámky dítěte svého věku k císařovým novým šatům, jinak zajisté nepochybně úctyhodným a užitečným aktivitám. Norům za ně patří samozřejmě velký dík. Myslí to upřímně.

Vzhůru do Orientu

Ministr Holcát i v demisi tlačí do systému miliardy, píše Aktuálně.cz. (Podvratná poznámka: Kde vidíte nějaký systém?) Na druhé straně chce stínový ministr zdravotnictví jít proti všeobecnému trendu a snížit spoluúčast pacientů na péči. Vítězná levice by pak poplatky úplně zlikvidovala. Otočit kormidlo dějin, zněla příslušná fráze za starého režimu. K tomu snížit DPH na léky, což sice pomůže nemocnicím, ale nesystémově. Čisté by bylo uplatnit DPH v ceně našich služeb. Protože obchvatné řešení přinese nezamýšlené nežádoucí efekty. Nastane totiž velký problém pro pacienty. Léky ještě více zlevní, takže v lékárně už nesežene nikdo nic. Všechno se vyveze. Lidé budou díky straně a vládě chodit od lékárny k lékárně jako slepička kvůli kohoutkovi. Leží tam v oboře, nožky má nahoře… Snad zbude aspoň Imodium, abychom se z toho… Jedině že by jim známý lékárník něco občas schoval pod pultem. No prostě stejně jako v oněch šakalích létech, na něž tolik lidí stále s láskou vzpomíná. Kterážto nostalgie je i mocným volebním faktorem, jehož význam s uplynulou dobou paradoxně roste. V médiích mě zaujaly též jiné titulky: V Česku vznikne první klinika tradiční čínské medicíny. V Indii sílí obliba pouštění žilou jako metody léčby chudých. Čili není co řešit, vzhůru do Orientu, soudruzi a přátelé. Vyjde to ohromně levně. A v rezervě pořád zůstávají afričtí šamani. Cena rozhoduje. Jako u vodnatého masa z hypermarketu či při složitých výběrových řízeních na kancelářské sponky. Veselá mysl – půl zdraví. Čistota – taky půl zdraví. To bychom už měli 100 %. Nestačí? Tak jako bonus vás ještě opícháme a pustíme vám žilou. No, nevolili byste to?

Labutí píseň pojišťovenského systému

Každá třetí nemocnice je v propadu. Jistě, jsou různé výchozí podmínky, různé managementy, ale že by takové procento ředitelů bylo špatných? Dobře, 5 procent beru. Ještě tak deset, ať nežeru. Ale třicet? Nehrají tu také roli různé platby za stejné výkony? Astronomické supervzorce pro výpočet černých děr v úhradové vyhlášce? Co DRG, který v rámci spravedlivého ohodnocení a sjednocení plateb vnesl pomocí libovolných koeficientů ještě větší diference, jakousi vyšší formu spravedlnosti, jak by to orwellovsky nazvali komunističtí teoretici? Hotová perestrojka, jen co je pravda. O co vlastně ve zdravotnictví půjde v těchto po všech stránkách mimořádných volbách? Rozhodně o další snížení již nyní nízké míry liberalismu. Můžeme očekávat krátkodeché nadšení z přílivu státních peněz, pravděpodobně však jen vybraným subjektům. Privilegia jsou páteří socialismu. Pak nám ztuhnou rysy. Začne se nařizovat nemožné. Pojišťovny budou muset vydávat více peněz, než mohou, a lze tak dříve či později očekávat nucené správy, některé i účelové. To je mimochodem šikovný režim, v němž lze například nasmlouvat (pravděpodobně protiprávně) další protonová centra a jiné zdravotnické Temelíny. Může se to dokonce stát labutí písní systému zdravotního pojištění a plurality pojišťoven. Třeba to našim borcům půjde snáze, než se zatím daří Ficovi na Slovensku. No nic, každý začátek je těžký.

Teorie a praxe svobodné volby

Obecně očekávejme příkaznický, vrchnostenský přístup, pokusy o přímé úřednické dirigování úplně všeho. K tomu nějaké neprůhledné olověné komory benátské, složené z centrálních odborníků, pověřené ministerstvem mimo právní pořádek. Ty budou ad hoc vynášet soudy o tom, co se má, smí a nesmí dělat, co hradit a co nehradit, kdo v důsledku toho bude žít a kdo bude balit fidlátka. Zbytky smluvní volnosti budou minimalizovány. Největší strach bych měl na místě privátních specialistů. Nevylučuji, že se dočkáme povinných spádových oblastí, s nimiž řada nemocnic i dnes běžně pracuje nevědouc, že je to protiprávní. Nebo navzdory tomu. A nejde jen o pražské fakultní nemocnice, kde pod svícnem… zkrátka teorie a praxe svobodné volby v kostce. Jediné, co se nezmění, bude heslo: Vše pro kamarády.
A taky se budou sepisovat detailní koncepce, zastarávající ještě před schválením, namísto pružného sledování potřeb a trendů. Svět je dnes příliš proměnlivý a koncepce jsou démodé. Kdo chce jít s dobou, nesmolí koncepce, ale projekty. Libo-li příklad aneb veselou historku z natáčení? Zde jest: Kdysi jsem spolu s dalšími okresními odborníky dostal od soudruhů pokyn předložit do týdne koncept dalšího rozvoje a potřeb svého oboru v okrese na příštích 15 (patnáct!) let. Protože mi bylo zřejmé, co se už v krátké době musí stát, nehnul jsem ani prstem, pouze bránicí. Psala se polovina roku 1989…

Vlnová délka, na které se již nevysílá

Kolem Václava Klause, tvářícího se jako tajemná sfinga, se začaly kupit profláklé a bizarní postavy, skutečná sedlina české politiky. Jurodiví lidé, kteří by se u jednoho stolu nesnesli ani minutu. Uhranutost některých závislých malých dušiček důchodcem z Hanspaulky, který už dávno nemá národu co sdělit, je kritické mysli stěží pochopitelná. Jako vykulená mláďata zcepenělé slonice, hladově tahající za její povadlé struky. Praménky "autentické pravice" se stékaly různými kanály, ale výsledek byl očekávatelně žalostný. Žádná lavina se nenabalila, místo velkého třesku jen plácnutí prknem do vody. Klaus svůj nenávrat zamluvil tím, že není dost času vytvořit stranu přesně podle jeho představ. Opona dolů. Radši tu frašku sám odpískal, aby se neblamoval. Liška a kyselé hrozny. Chyba byla, jako vždy, v těch druhých. Unikla mu podstata věci: Fosilizace Václava Klause příliš pokročila na to, aby mohl být politicky oživen. Zhroutil se do nicoty vlastní gravitací. Pamatujme, že film "Jurský park" je fikce. V reálném světě to nejde. Na Klausově vlnové délce se již dnes nevysílá, jeho politická DNA se už nereplikuje. Což zní jako epitaf. Úlevný.

Fungování na idiotských zvyklostech

Jen v nedonošených zemích nesmělého experimentování s demokracií a tápavé celonárodní výuky toho, co je a co není v civilizované zemi normální, může nastat tak pitomá debata o základních axiomech. Co mám na mysli? Ony prožluklé ústavní zvyklosti. Jsme totiž všichni idioti. Nevěříte? Řekl to sám pan prezident o nás, kteří věříme, že nejprve vznikly staleté, někdy i tisícileté zvyklosti a teprve pak byla jejich špička kodifikována ústavami, u nichž je výklad stejně důležitý jako text sám. Je to třešnička na dortu, nikoli samospasitelný dokument vykládaný mechanicky po písmenkách. Stejně jako není většina morálky a společenských konvencí napsána ani v trestním, ani v civilním právu. Stejně jako je parlamentní demokracie výsledkem, vrcholkem a štítem vyrostlým na občanské společnosti, která je podle jiného českého politického génia havlovským výmyslem. Jenže svobodný svět na těchto fundamentech stojí a kromě pánů Zemana a Klause zná tuhle abecedu každý. Taková Británie funguje na idiotismus zvyklostí po staletí, aniž bylo vůbec nutné přikročit k sepisování vlastního textu. Jenže v tamní politice by Zeman nemohl ani prodávat párky před parlamentem. To je ta věc, již Britové píšou s velkým písmenem. Tolik úvod do politického školení mužstva. Musím prohlásit, že je mi ctí být Zemanovým idiotem. To slovo mi z úst toho pána zní jako vyznamenání, na něž jsem patřičně hrd. Zdá se, že žijeme v dosti úpadkovém období. Extrapolujemeli totiž strmě sestupnou řadu prezidentů Havel – Klaus – Zeman, musíme se již nyní budit v noci hrůzou z výsledku příštích prezidentských voleb. Kdo se domnívá, že toto je dno, je bláhovým optimistou. S tímto his master’s voice dobře souzní páně Mynářovo vyjádření o tom, proč by jako hradní kancléř nemohl kandidovat za politickou stranu, když to není žádným zákonem zakázáno. To ovšem není ani smrkání do rukávu či hlasité prdění ve společnosti. I tak se to prostě nedělá. Jenže když se moc chce, nic není dost trapné, aby se to neudělalo. Nezapomeňme, že tu vzniká nová síť. Přihlašovací heslo: SPOZ. Neboť politika je v našem pojetí pouhý servis mocným ekonomickým elitám tak, aby se s pomocí veřejných prostředků vyhnuly rizikům trhu. Cesta k pseudokapitalismu čínského typu.

Miliony světelných let jiným směrem

A co nového ve světě? Poslechl jsem si řeč Baracka Obamy k 50. výročí slavného projevu reverenda Kinga ("I have a dream"), což bylo osvěžující a přineslo mi to nový pohled i odstup od naší zatuchlé politické senkrovny. Žádné šroubované fráze. Žádné "v tuto chvíli si umím představit" a jiné uši rvoucí hrůzy. Plain English. Jako sprcha živé vody, jako zprudka otevřené okno ve zkysle zahulené IV. cenové skupině nad ránem. Naši cyničtí suveréni, kteří ještě ani nevychodili mateřskou školu politiky, by ovšem s pohrdavým mávnutím ruky řekli, že je naivní pravdoláskovec. Mimochodem, neslyšet ten americký akcent, myslel bych, že hovoří Tony Blair. Napadlo mě, že naše sociální demokracie má k něčemu alespoň vzdáleně podobnému ještě milion světelných let. A navíc úplně jiným směrem. Nicméně většina toho, co Obama vyslovil, nebyla levá ani pravá. Žádná panensky čistá ideologie, již nábožně vzývají blouznivci našich hor jako trapné dědictví bolševického způsobu myšlení. Nejdůležitější výrok byl následující: Nejsme oběťmi omylů historie. Máme na vybranou. We have a choice. Jsme pány svého osudu. We are the masters of our fate. U nás by se lidé potměšile uchechtávali, tam nadšeně tleskali. A to ve zkratce dobře vystihuje rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými. Vysoká hra patriotů, nikoli idiotů. Je to v hlavách, přátelé. Pamatujme si to k volbám. Na závěr omluva. V minulém komentáři k členství v orgánech VZP se mi podařilo ztotožnit dvě různé osoby jménem Jiří Rusnok. Obzvláště pikantní je kontext: Nabádal jsem tu k pečlivějšímu ověřování faktů dřív, než je někdo odvolán z postu, na němž nesedí. Podstata věci ovšem zůstává. A jelikož ani jeden ze jmenovaných pánů tím nedoznal újmy, moje omluva směřuje jen ke čtenářům, které jsem mystifikoval podobně jako jednoroční dobrovolník Marek se svým ptákem ořešníkem.

Foto: Kolem Václava Klause, tvářícího se jako tajemná sfinga, se začaly kupit profláklé a bizarní postavy, skutečná sedlina české politiky. Na jeho vlnové délce se však dnes již nevysílá.
Foto: archiv

O autorovi: MUDr. Milan Novák neurolog@centrum.cz


[TOP]     9.9.2013  
České lázně jsou v krizi, varují odbory. Ministerstvo zdravotnictví změny neplánuje  
Zdroj: zpravy.rozhlas.cz/  [ polák ]

České lázně se potýkají s velkými problémy a zdravotnické odbory volají o pomoc. Lázním klesly příjmy, ubývá pacientů i zaměstnanců, kterým se navíc tenčí platy. Podle odborářů za to může nový indikační seznam nemocí, na které se vztahuje lázeňská péče proplácená zdravotními pojišťovnami. Ministerstvo zdravotnictví ale žádné výrazné změny neplánuje.

Zástupci zaměstnanců se kvůli tomu plánují schůzku s ministrem zdravotnictví v demisi Martinem Holcátem. V tuto chvíli chtějí především to, aby vůbec uznal existenci problému."Čekáme to, že si vzájemně na schůzce potvrdíme situaci, že skutečně taková je. To znamená, že se snížil počet pojištěnců, kteří čerpají lázeňskou péči oproti roku 2010 skoro na polovinu, že poklesl objem finančních prostředků ze zdravotního pojištění téměř o polovinu na 1,5 miliardy," říká předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.Do potíží se podle jejích slov dostaly především lázně zaměřené na českou klientelu a může za to především indikační seznam, na jehož základě se předepisuje lázeňská péče."V indikačním seznamu jsou chyby, které jsou vysoce obdorné, kdy třeba říkají, že určité typy diagnóz se mohou opakovat jen jedenkrát za život, některé dvakrát za život. Zkrátila se doba indikací a není možné ji prodloužit," vysvětluje Žitníková.Ministerstvo si stojí za svýmNáměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák ale tvrdí, že indikační seznam nepředstavuje zdaleka takový problém, jak to vykreslují odbory."Jsem přesvědčen o tom, že indikační seznam z 99 procent je napsaný správně, ostatně souhlas s ním vyslovila i Česká lékařská komora. Nevylučuji, že najdeme nějaké věci, které budou nyní k opravě, ale spíše se domnívám, že je to věc opět za nějakou dobu, kdy se medicína posune dopředu, třeba za pět, sedm let. V tuto chvíli nepředpokládám nějaké zásadní úpravy," říká Polák.Ministerstvo podle něj nedělá provozovatelům lázní naschvály, resortu jde pouze o to, aby se peníze používaly efektivně: "My si musíme odvyknout, že do lázní jsme jezdili na polorekreaci, na to skutečně prostředky nemáme."Indikační seznam byl podle jeho slov upraven na základě lékařských podkladů a primárním cílem nebylo ušetřit. "Nebudeme dneska rozpouštět žlučníkové kameny popíjením lázenské vody po dobu osmi týdnů, když můžeme jít na laparoskopickou operaci a za týden člověk může jít do práce. Takových příkladů je spousta, je potřeba se na to dívat odborně a nikoli ideologicky," dodává náměstek ministra.Lázně bojují o pacienty. Chtějí jednat s ministrem zdravotnictví o změně pravidelLázně dostanou v příštím roce za den léčení stejně peněz jako letos Lázně Velichovky kvůli velkým dluhům končí, své klienty přesouvají do Janských LázníTřeboňským lázním ubyli pacienti, jsou obsazené ze dvou třetin České lázně mají problémy, kvůli omezení úhrad přišly až o polovinu pacientůPriessnitzovy lázně v Jeseníku už cizince tolik nelákají. Společnost to chce změnit Lázně Velichovky poprvé za více než 100 let nepřijímají pacienty, areál je liduprázdný

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1255296


[TOP]     10.9.2013  
Dny fitness s Česko se hýbe vám zdarma otevřou dveře ke sportu  
Zdroj: protext.cz/

Praha 10. září (PROTEXT) - Zbyla vám po dovolené nějaká kila navíc? Nechce se vám naskočit do pracovního tempa? Přichází čas pro výběr toho správného fitness přesně podle vašich představ.

Možností je mnoho, seznamte se s kluby, ve kterých to ještě neznáte. Právě pro vás připravila iniciativa Česko se hýbe ve dnech 20. - 22. září již potřetí dny otevřených dveří ve více než 200 fitness centrech po celé republice.

Do celorepublikového projektu jsou zapojeny nejen samotná fitness centra, ale i odborné organizace, jako je Česká komora fitness nebo například Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Přijďte si zdarma zacvičit a vyzkoušet si nová sportovní prostředí. Vyškolený personál vám poradí a zodpoví veškeré vaše dotazy. Seznámíte se s novinkami mezi cvičebními trendy jak ve fitness tak v aerobních aktivitách, a to vše pod vedením zkušených lektorů. Vyberete si to pravé fitness přesně pro vás a vaše známé.

Takové, které bude splňovat veškeré vaše představy. Pohyb se stane nedílnou součástí vašeho běžného života.

Kontakt:

Seznam zapojených fitness center naleznete na <a href="http://www.ceskosehybe.cz">www.ceskosehybe.cz</a>. Seznam zapojených fitness center naleznete na <a href="http://www.ceskosehybe.cz">www.ceskosehybe.cz</a>. Stačí si jen vybrat.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese <a href="http://www.protext.cz">http://www.protext.cz</a> ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese <a href="http://www.protext.cz">http://www.protext.cz</a>

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT
Cas| 14:15

..__________..__________..
TITA: Dny fitness s Česko se hýbe vám zdarma otevřou dveře ke sportu
TTSB:
DATI: 2013-09-10
CREA: sih
MODE:
GSTS:


[TOP]     9.9.2013  
Firemní školka nebude  
Zdroj: Rádio Čas/

moderátor:
Nemocnice v Blansku nakonec nezřídí firemní školku pro děti svých zaměstnanců, jak to měla ještě loni v plánu. O tuto službu je sice mezi nimi zájem, nemocnice si ji ale už nemůže dovolit. Podstatně se jí totiž snížil objem úhrad od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Projekt se tak odkládá na neurčito.


[TOP]     9.9.2013  
Jak se nestat rektorem Univerzity Karlovy  
Zdroj: Ceskapozice.cz/

O volbu nového rektora by se mělo zajímat mnohem víc lidí než jen členové akademického senátu největší české univerzity, píše Daniel Münich.

Akademický senát Univerzity Karlovy vyhlásil 26. dubna rektorské volby. Lhůta pro podávání návrhů na kandidáty je do 25. září, dosud své kandidatury potvrdili tři adepti: Michal Stehlík, Stanislav Štech a Tomáš Zima (ČESKÁ POZICE se všemi chystá obsáhlejší rozhovory). Daniel Münich se nyní zamýšlí nad tím, jak si největší česká univerzita stojí v mezinárodním srovnání a co by měly obsahovat záměry kandidátů, aby renomé školy zvýšili.

Univerzita Karlova (UK) v Česku vzdělává nejvíce studentů, má zřejmě největší podíl absolventů v populaci, zaměstnává největší podíl akademiků a od státu dostává nejvíce peněz. Význam úspěšnosti či neúspěšnosti této obří univerzity pro všestranný dlouhodobý rozvoj České republiky je nepochybný. A navíc dále poroste s tím, jak roste význam vysokoškolského vzdělání a výzkumu ve vyspělém světě obecně.

Význam úspěšnosti UK pro republiku je v tomto ohledu srovnatelný s významem dobrého fungování nesoukromých institucí, jako je třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna, České dráhy nebo Česká pošta (vzato namátkou), byť působí ve zcela jiných oblastech. I proto by se nadcházející volba rektora UK měla stát celonárodním tématem, o které se zajímá mnohem větší okruh lidí než 70 senátorů univerzity (34 zástupců studentů a 36 zástupců pedagogů), kteří budou kandidáty na rektora s jejich vizemi koncem října posuzovat a volit.Zatracované žebříčky

O mezinárodní pozici Univerzity Karlovy se lze něco dozvědět pouze z různých mezinárodních univerzitních žebříčků. Na nich UK poslední roky buď stagnovala, nebo se propadala, byť peloton českých univerzit stále ještě vede.Na nejnovějším žebříčku QS se Univerzita Karlova nachází až na konci třetí stovky světových univerzit, konkrétně na 286. místě. To představuje další meziroční propad v řadě. Vždyť ještě v roce 2009 byla na pěkném 229. místě. Tento žebříček, na rozdíl od ostatních, mimo jiné postihuje mezinárodní charakter školy. Mnohé nám napoví srovnání UK s dalšími evropskými kontinentálními univerzitami z druhé padesátky žebříčku QS. Celkové pořadí školy je v něm dáno úspěšností školy v šesti dimenzích: první dvě jsou reputační a reputace se do velké míry odvíjí od výkonu školy v dalších čtyřech kritériích, která jsou tedy pro pořadí školy zásadní.
Ztrátu Univerzity Karlovy na evropskou kontinentální špičku má zřejmě a mimo jiné na svědomí nízký podíl zahraničních akademiků a nízký ohlas, tedy citovanost, jejího výzkumu. Na základě znalostí situace odhaduji, že k relativně nízké reputaci mezi světovými zaměstnavateli výrazně přispívá nízký počet studentů ze západního světa, přílišná lokální zaměřenost, nízká míra institucionální spolupráce se soukromým podnikatelským sektorem a laxní udržování kontaktů s vlastními absolventy.

Konstrukce hodnot skóre je popsána v QS 2012/2013.Alternativně se můžeme podívat na žebříček Times Higher Education, který postihuje další akademické dimenze. Na tomto žebříčku Univerzita Karlova již roky stagnuje na hromadném 301-350 místě. Opět zde najdeme slabé hodnocení výzkumu, a navíc také nízkou míru spolupráce se soukromým sektorem. Ta je vyjádřena penězi, které je škola díky spolupráci ve výzkumu a vývoji schopna získávat navíc k tomu, co dostává od státu.

Na asi nejznámějším Šanghajském žebříčku (ARWU) je Univerzita Karlova dlouhodobě zavěšena v kolektivní třetí stovce univerzit. Tento žebříček je ale téměř výhradně zaměřen na excelenci a rozsah výzkumu a s kvalitou výuky souvisí jen nepřímo potenciálním vztahem mezi kvalitou výzkumu a výuky.

A konečně tu máme Leidenský žebříček CWTS. Ten univerzity hodnotí opět velmi jednostranně podle jejich časopisecké publikační produktivity ve výzkumu, citačního ohlasu, případně podle spoluautorství vědeckých publikací. Posuzováno podle publikační produktivity a vědeckého ohlasu tam Univerzitu Karlovu jako celek najdeme až na konci páté stovky univerzit.

Na to, že je Univerzita Karlova stále hodnocena jako nejlepší česká univerzita, to není velká sláva. Nemusíme ji hned srovnávat s americkou nebo britskou špičkou světa, stačí srovnání s kontinentální Evropou. Zároveň je třeba připomenout, že v těchto paušálních srovnáních celých univerzit zaniká skutečnost, že některá pracoviště UK si vedou diametrálně lépe než univerzita v průměru.Jak dohnat ztrátu na evropskou špičku

Je alibistické shazovat informační hodnotu většinou pečlivě konstruovaných žebříčků a vymlouvat se nepodloženým argumentem, že kvalita je na UK schovaná jindePřipomeňme zde vizi nyní dosluhujícího rektora Václava Hampla z roku 2010, která dnes Univerzitu Karlovu viděla v druhé stovce světových univerzit (konkrétně na Šanghajském žebříčku, který je dominantně o rozsahu a špičkové kvalitě výzkumu). Ne že by se UK každým rokem neposunovala kvalitativně kupředu, ale ostatní školy ve světě také nelení. Aby byl její posun kupředu výraznější, bude prostě třeba začít dělat řadu věcí výrazně jinak než doposud. Budoucí rektor z řad navržených kandidátů, ale i senátoři, kteří ho budou 25. října volit, by si tedy již teď měli klást seriózní otázky, jak toho dosáhnout. A navíc by se měli snažit hledat na tyto otázky odpovědi.

Jistě, mezinárodní žebříčky nejsou ideálním měřítkem kvality a úspěšnosti univerzit. Je však alibistické a pohodlné shazovat informační hodnotu většinou pečlivě konstruovaných žebříčků a vymlouvat se ničím nepodloženým argumentem, že kvalita je na UK schovaná někde jinde. To platí hned dvakrát v situaci, kdy toho o kvalitě našich vlastních vysokých škol z národních zdrojů víme opravdu hodně málo. Rád si nechám připomenout, která česká univerzita nebo jen fakulta se v posledních letech nechala nezávisle a přísně zhodnotit nějakou renomovanou zahraniční hodnotící autoritou? Za současného informačního vakua o kvalitě našich vysokých škol prostě mezinárodní žebříčky vodítkem při hledání cest jejich rozvoje jsou a ještě dlouho zřejmě budou.

Když vezmeme v potaz informace z žebříčků a přidáme zkušenosti z terénu, záměry kandidátů na rektora Univerzity Karlovy by měly obsahovat mimo jiné i následující:Ve většině magisterských a všech doktorských programů je třeba svižně přejít na výuku v angličtině (či v dalších světových jazycích) a angličtina se na fakultách stane rovnocenným komunikačně-úředním jazykem.Rázně se skoncuje s najímáním vlastních absolventů do akademického stavu. Mladí akademici budou vybíráni na mezinárodním akademickém trhu absolventů PhD.Pracoviště začnou procházet přísným nezávislým zahraničním zhodnocením formou peer-review. Bude věnována mnohem větší systematická pozornost tomu, co a jak kvalitně jednotliví akademici učí a jak na sebe věci navazují a jak se doplňují.Pracoviště, která neprokážou mezinárodně solidní kvalitu výuky a výzkumu, změní způsob řízení, nebo projdou restrukturalizací, a nebo budou zrušena.Profesury se začnou udělovat podle mezinárodních oborových standardů a postupů, podle kterých se udělují definitivy na solidních světových univerzitách. Skoncuje se s bazírováním na primitivních a často zavádějících počtech publikací a citací bez ohledu na jejich kvalitu.Budou výrazně posíleny pravomoci univerzitního vedení ve strategickém řízení a hodnocení a v tomto směru bude oslabena rozvolněné konfederace fakult.Ve správní radě a vědeckých radách univerzity a fakult bude výrazně zvýšen podíl renomovaných zahraničních osobností a akademiků, včetně v zahraničí úspěšných absolventů UK. I v těchto orgánech se proto stane angličtina rovnocenným jednacím jazykem.UK bude konstruktivními návrhy podporovat reformní úsilí směřující k takovému systému vnějšího řízení a financování vysokých škol a vědy, který bude mnohem více než dosud zohledňovat skutečnou kvalitu výuky a výzkumu a přestane podporovat obyčejnou kvantitu.Reálnými změnami fungování bude propojen dnes velmi izolovaný akademický život jednotlivých fakult.Z univerzity bude vytlačen vědecký individualismus - tedy obcházení univerzity silně individualistickou až ryze soukromou spoluprací jednotlivých akademiků se soukromým sektorem.

Otázkou je, zda se s tak revolučními body programu dá ve volbě rektora Univerzity Karlovy uspět. Mnoho akademiků i určitě studentů by takové změny určitě uvítalo. Ale jistě se najde i mnoho těch, kteří se právě takových změn obávají. Odhaduji proto, že kandidáti na rektora s ambicí ve volbě uspět budou při odpovědích na tyto otázky spíše mlžit jako vodník Rákosníček...Co slibují kandidáti

Teze volebních programů tří dosud oficiálně navržených kandidátů na rektora UK si již lze přečíst. Z výše uvedených bodů tam najdeme jen některé a povětšinou jen velmi decentně a nekonkrétně naznačené. Udělal jsem si z nich stručné výpisky, ale není nad vlastní přečtení:Michal StehlíkPodpořit aktivity směrem k absolventům. Zapojit absolventy do realizace priorit a cílů.Otevřít diskusi o přerozdělování prostředků a o Prvouku.Vytvářet podmínky pro otevřenost zahraničním odborníkům.Dát důraz na zavedení systému hodnocení kvality.Posilovat mezinárodní aspekt studia.Rozvíjet servis pro zahraniční studenty.Vymezit svou roli na mezinárodním poli.Rozšířit výuku v cizích jazycích na univerzitě.Stanislav ŠtechAtrahovat zahraniční vyučující.Pěstovat vztahy s absolventy.Vytvořit systém vnitřního zjišťování kvality, který eliminuje výkaznictví na samé minimum.Cílem Univerzity Karlovy není být v nějakém jednodimenzionálním rankingu.Tomáš ZimaBýt nadále protagonistou kritické reflexe vývoje kvality vysokoškolského vzdělání.Zvýšit prostupnost mezi fakultami.Vypracovat metody hodnocení vědecké práce. Provádět evaluaci vědecké činnosti v rámci oborů. Na základě evaluace a prokazatelných výsledků (...) rozdělovat prostředky. Každý obor je třeba hodnotit podle skutečných objektivních výsledků. Podílet se na utváření metodiky hodnocení vědy v České republice včetně projektu Ipn Metodika. Pravidelná evaluace fakult (vzdělávání a výzkum), v rámci ČR i mezinárodně. Vnitřní evaluace na základě kritérií z mezinárodních hodnocení.Podpora dalšího rozvoje výuky na Univerzitě Karlově v angličtině pro další obory (přírodovědné a humanitní).Vyhodnotit systém Prvouk.Rozvíjet "triple i" PhD degree: international - interdisciplinar - intersectoral.Podporujme brain-gain, nikoliv brain-drain.Pracovat s úspěšnými absolventy.Přijímání a postup v akademické kariéře nesmí být náhodným procesem přijímání toho, kdo má zrovna zájem.Podmínky pro zaměstnávání zahraničních kolegů ve výuce a ve vědě. Podpořit příchod kvalitních a perspektivních zahraničních pracovníků.Věnovat se problematice univerzitní školky (tohle považuji za velký společenský dluh nejen Univerzity Karlovy - pozn. DM).

URL| http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/jak-se-nestat-rektorem-univerzity-karlovy


[TOP]     9.9.2013  
Kraj je v očkování proti rotavirovým infekcím na posledním místě  
Zdroj: Chebský deník/ (str. 2)

Karlovarský kraj – Více než 2 600 rodičů za poslední čtyři měsíce projevilo v Česku zájem nechat své malé děti očkovat proti nebezpečným rotavirovým infekcím a vyzvedli si na některé z poboček Všeobecné zdravotní pojišťovny poukaz, který jim umožní ušetřit na očkování 500 korun. Karlovarský kraj je ale zatím v žebříčku regionů na posledním, 14. místě. Příspěvek na očkování si nechalo proplatit jen 29 rodičů.


[TOP]     9.9.2013  
Na rotaviry se na Berounsku připravily jen čtyři děti  
Zdroj: 5plus2.cz/

BEROUN – Minimální zájem projevili v regionu rodiče o očkování dětí proti rotavirům, které způsobují infekční průjmy. Prevenci, kterou pětisetkorunovou slevou podpořila Všeobecná zdravotní pojišťovna, využili jen ve čtyřech případech. Menší zájem vyvolala akce už jen na Rakovnicku a Praze-východ. Nejvíce dětí naopak lékaři naočkovali na Kladensku a Mělnicku. Běžná cena vakcíny proti rotavirům je 2 600 korun.

URL| http://www.5plus2.cz/33356/na-rotaviry-se-na-berounsku-pripravily-jen-ctyri-deti


[TOP]     12.9.2013  
Nemocnici chci oddlužit, plánuje nový šéf v Kroměříži  
Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 2)

KROMĚŘÍŽ Za dva týdny se oficiálně změní vedení Kroměřížské nemocnice. A její představenstvo v čele s ředitelem Romanem Dostalíkem zrovna jednoduchou situaci mít nebude.
Podobně jako zlínská nemocnice se i ta v Kroměříži potýká s milionovými dluhy.
"Aktuální ztráta za první pololetí je patnáct milionů korun," vypočítal Dostalík.
Upřesnil tak informace, které zazněly na tiskové konferenci Zlínského kraje. Tam náměstek za zdravotnictví Lubomír Nečas konstatoval, že ztráta kroměřížské nemocnice se v letošním půlroce pohybuje zhruba kolem 40 milionů korun.
Do částky totiž započítal i 30 milionů korun, které chce po nemocnici zpět Všeobecná zdravotní pojišťovna. "Předpokládáme, že některé částky je možné rozporovat. Ale většinu peněz bude nemocnice muset vrátit," vysvětlil Nečas.
Nemocnice se však proti oznámení pojišťovny odvolala. Podle Dostalíka není 40 milionů ztráta, ale částka, která špitálu chybí na provozní výdaje do konce roku.
Po převzetí funkcí začne nové vedení pracovat na takzvaném stabilizačním plánu. Ten má zařízení vyvést z dluhů.
"V první řadě musíme zpracovat konkrétní návrh opatření, díky nimž bude nemocnice finančně stabilní," vysvětlil Dostalík.
Nejhůře je na tom v pololetí Baťova nemocnice, která podle Nečase hospodaří se ztrátou kolem sto milionů korun. Vsetínská nemocnice měla v polovině roku ztrátu přes deset milionů a nemocnice v Uherském Hradišti asi tři miliony korun.

"Aktuální ztráta nemocnice za první pololetí je patnáct milionů korun." Roman Dostalík ředitel v Kroměříži

Mutace - Mladá fronta DNES - Zlínský kraj


[TOP]     11.9.2013  
Po padesátce bývala dialýza tabu. Nové přístroje to změnily  
Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 3)

Debatu o dostupnosti zdravotní péče dříve a nyní vyvolalo včerejší otevření
nového dialyzačního centra v plzeňské nemocnici Privamed. Zatímco třeba v 70. letech minulého století mohli lidé na dialýzu od 18 do 50 let, dnes je tato služba dostupná každému, komu ji lékař doporučí.

PLZEŇ Miloš Kopřiva je plzeňský praktický lékař. Během své dovolené se včera přišel podívat do nemocnice Privamed na otevření moderního dialyzačního centra a nefrologické ambulance pro pacienty s chorobami ledvin. "Přišel jsem se podívat, jak to tu vypadá, jestli je případně dobré sem posílat pacienty," svěřil se lékař, který zároveň zavzpomínal na dobu, kdy jako mladý medik po promoci začínal v roce 1973 na interní klinice v Plzni na Borech.
"Dnešní dialýza se nedá s tou tehdejší vůbec srovnat. Nejde jen o modernější přístroje, které fungují bez poruch, ale o to, že tehdy směli lékaři posílat pacienty na dialýzu jen ve věku od 18 do 50 let, ostatní měli smůlu," vzpomíná lékař, který si prý dodnes pamatuje jméno šestnáctiletého pacienta z Rokycan, jenž tehdy dialýzu potřeboval. "Problém byl ale v tom, že se do věkového rozmezí nevešel. Tehdy se kvůli tomu sešlo lékařské konzilium, které jediné mohlo rozhodnout o výjimce," vzpomíná Kopřiva, který u výběru také byl.

Lidé vyřazení z programu kdysi umírali do půl roku

"Padaly argumenty, že je mladý a že je třeba mít soucit, takže se nakonec na dialýzu dostal," dodává Kopřiva. Spoluzakladatel Privamedu Václav Čepelák připomněl, že navíc muselo jít o primární onemocnění ledvin. "Vyřazeni z možnosti využít dialýzy byli tedy i pacienti s diabetickou nefropatií, což je dnes nejčastější příčina chronického ledvinového selhání," vysvětlil Čepelák.
Kopřiva si myslí, že dnes si musíme vážit toho, že je zdravotní péče dostupná. Protože lidé, kteří dříve dialýzu potřebovali a byli v padesáti letech z programu vyřazeni, zemřeli zhruba do půl roku na urémii, což je závažný stav vznikající v důsledku těžké poruchy funkce ledvin.
Dnes má v některých oborech české zdravotnictví opačný problém. Má totiž zbytečně moc lůžek a přístrojů. Ministerstvo léta vymýšlí způsob, jak je omezit, což se moc nedaří. Všichni oslovení lékaři se ale včera při otevření dialýzy v Privamedu shodli na tom, že nové centrum bude využité, protože pacientů neustále přibývá. "To je důvod, proč jsme uzavřeli s Privamedem smlouvu," vysvětlil ředitel pražské regionální pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Pivrnec. Dá se podle něj očekávat, že pacientů bude přibývat i proto, že roste počet lidí s cukrovkou. Z nich velká část usedne v budoucnu k dialyzačním přístrojům.
"Nedostatek dialyzačních míst může brzy nastat, protože kapacita plzeňské fakultní nemocnice je poměrně naplněná," uvedl vedoucí lékař Privamedu Jan Wirth.
Takže zatímco v 70. letech minulého století bylo v kraji šest dialyzačních přístrojů, které jely neustále, dnes jsou jich desítky a lékaři v dialyzačních centrech už na tři směny dělat nemusejí.

Centrum se také chystá testovat nové léky

A co navíc může centrum v Privamedu nabídnout? "Nejde o soukromé izolované středisko, ale o pracoviště napojené na nemocnici, což je výhoda," míní Čepelák. Naráží tak na dvě samostatná soukromá plzeňská dialyzační centra. Nemocnice podle něj může dodávat pacienty, a když je třeba, tak je může také hospitalizovat. Důležitá je podle Čepeláka i možnost spojení s jednotkou intenzivní péče, takže se mohou dialýzou léčit i akutní pacienti.
Jeden takový případ už prý v Privamedu řešili. "Potřebovali jsme akutní hemodialýzu u pacienta, u kterého selhala funkce ledvin pro obrovské odvodnění. Bylo dobře, že dialýza byla po ruce, protože jsme ho nemuseli vozit do fakultní nemocnice," uvedl Čepelák.
V novém dialyzačním centru se budou podle jeho slov testovat také nové léky. "Mluvil jsem s ředitelem Cephy, která se zabývá klinickou farmakologií a studiemi nových léků. Dnes je u nových léků předepsáno, aby se vyzkoušely i u nemocných se špatnou funkcí ledvin," uvedl Čepelák, podle kterého na tom vydělá nejen Cepha, ale i lékaři, sestry a pacienti v nemocnici, kteří za testování dostanou zaplaceno.

---

FAKTA Co je to dialýza Proces, kdy jsou z těla odstraněny odpady metabolismu, které jsou u zdravého člověka odstraňovány pomocí ledvin. Tento proces není léčbou, neboť nemocné ledviny nijak neléčí, ale život zachraňující výkon, bez něhož by člověk s nefunkčními ledvinami zemřel. Dialyzační centra v kraji * Klatovská nemocnice, Pod Vrškem 499, Klatovy * Dialyzační středisko B. Braun Avitum, E. Beneše 9, Plzeň * Fakultní nemocnice Plzeň, alej Svobody 80, Plzeň * Dialyzační centrum JK-TREND STAV, alej Svobody 29, Plzeň

Foto: V novém Vedoucí lékař Jan Wirth představuje nové dialyzační centrum v plzeňské nemocnici Privamed
FOTO: Ladislav Němec, MAFRA

Mutace - Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


[TOP]     11.9.2013  
Podřípská nemocnice zůstane zachována  
Zdroj: ČT 1/

Jiří PETROVIČ, moderátor:
Podřipská nemocnice v Roudnici nad Labem zatím zrušena nebude. Proti snaze přeměnit ji na ambulantní zařízení s následnou péčí se loni postavily tisíce lidí. Teď už má opět původní čtyři oddělení včetně porodnice.

Jan STUCHLÍK, redaktor:
Adam Balko ještě netuší, jak je důležitý. Neví, že je prvním dítětem narozeným v obnovené roudnické porodnici.

Alice BALKOVÁ, :
Jsem ráda, že jsem to stihla tady v Roudnici.

Jan STUCHLÍK, redaktor:
Nemocnice bez fungující porodnice byla odsouzena k pomalému zániku. V Roudnici měla zůstat jen interna a chirurgická ambulance.

Josef KRAJNÍK, jednatel, Podřípská nemocnice Roudnice nad Labem:
Když by zůstala pouhá 2 oddělení, stane se z nemocnice mrzáček.

Jan STUCHLÍK, redaktor:
Pacienti z Roudnicka ale dali najevo, že do nemocnic v okolí se jezdit léčit nechtějí. Loni 17. listopadu vyšlo do ulic víc demonstrantů než v roce 1989.

Ondřej KRAJNÍK, primář, Podřípská nemocnice Roudnice nad Labem:
5 000 lidí před nemocnicí zcela obrátilo koloběh událostí.

Jan STUCHLÍK, redaktor:
V Roudnici si svou nemocnici vyvzdorovali.

Pavel ŠRYTR, místostarosta Roudnice nad Labem /ČSSD/:
Čtyři primariáty, to je základ všeho.

Ondřej KRAJNÍK, primář, Podřípská nemocnice Roudnice nad Labem:
Zaplaťpánbůh, že někteří lidé dostali rozum

Jan STUCHLÍK, redaktor:
Malá soukromá nemocnice ale ještě nemá vyhráno.

Petr VESELSKÝ, ředitel, Všeobecná zdravotní pojišťovna Ústí nad Labem:
Je to samozřejmě na nich, jakým způsobem budou ekonomicky zdatní.

Pavel ŠRYTR, místostarosta Roudnice nad Labem /ČSSD/:
Kvalita tam je určitě.

Ondřej KRAJNÍK, primář, Podřípská nemocnice Roudnice nad Labem:
Máme nemocnici s kupou problémů, ale máme to ve svých rukou.

Jan STUCHLÍK, redaktor:
V Roudnici tvrdí, že vědí, co je čeká. Podle nich je ale důležité, že teď už o budoucnosti nemocnice budou rozhodovat sami. Jan Stuchlík, Česká televize, Roudnice nad Labem.


[TOP]     9.9.2013  
Poláci vykořisťují slovenské ZP  
Zdroj: Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)/ (str. 6)  [ polák ]

Mezeru ve slovenských zákonech začali využívat někteří Poláci – od slovenských zdravotních pojišťoven (ZP) si nechávají proplácet náklady na léčbu, ačkoliv sami platí v SR na zdravotních odvodech jen symbolické částky. Podle slovenských médií ZP tak již přišly o více než milión eur. Spekulanti spoléhají na to, že na rozdíl od živnostníků nemají zaměstnanci v SR stanovenou minimální částku povinných odvodů. Poláci v zemi zakládají firmy, které zaměstnávají krajany na několik hodin měsíčně za symbolickou mzdu. Z ní odvádějí na Slovensku zdravotní odvody v nepatrné výši, nárok ale mají na plnohodnotnou zdravotní péči. Tu jim slovenské pojišťovny musejí zajistit i v cizině.
Slovenské Hospodárske noviny jako příklad uvedly pracovní smlouvu, podle které zaměstnankyně firmy s polským jednatelem loni v červenci odpracovala na Slovensku jednu hodinu roznášením letáků, za což dostala plat 1,88 eura. Z této částky zaměstnanec a zaměstnavatel odvedou na zdravotních odvodech dohromady 14 %, tedy 26 eurocentů.
Slovenské ZP evidují téměř 3700 Poláků, kteří se přihlásili ke zdravotnímu pojištění. Není známo, jakou část z toho tvoří spekulanti. "Typickým příkladem je společnost s 59 zaměstnanci, jejíž měsíční odvod je 17,11 eura," uvedla Všeobecná zdravotná poisťovňa SR. Například slovenští živnostníci musejí odvést na zdravotních odvodech bez ohledu na výši svých příjmů minimálně zhruba 55 eur měsíčně. V případě zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu pak zdravotní odvody činí přes 100 eur za měsíc.
Podle finančního ředitele ZP Dôvera Ing. Mgr. Radomíra Vereše bylo zrušení minimálních zdravotních odvodů zaměstnanců nedomyšlené. "Chtěli omezit bariéry v přístupu k zaměstnání, umožnili ale spekulantům, aby systém zneužili," řekl. Vyřešit tuto situaci má připravovaná změna zákona, podle které budou muset tyto osoby pod hrozbou pokut nahlašovat výdělky získané mimo SR. Povinné sociální a zdravotní odvody by pak platili ze všech svých příjmů a nikoliv jen z výdělku na Slovensku.

Foto:


[TOP]     9.9.2013  
Pravice "zachraňovaná" socialisty  
Zdroj: parlamentnilisty.cz/

Jméno Václav Klaus není program, ovšem to některým profláknutým politikům nevadí a snaží se po jeho zádech vyšplhat do Sněmovny. Říkají si pravice, ale ve skutečnosti jsou to jednou socialisti a jindy populisti.

Úplnou záplavu rozvodněných potůčků a říček tu máme po výzvě Václava Klause, že by se případně postavil do čela proudu, který zachrání to, čemu kdekdo říká autentická pravice.

Jenomže nikdo z těch snaživých šprtů, kteří mávají rukou a volají: "Sím, sím, pane profesore, já to vím, já vím, co je pravice…", žádným pravicovým politikem není. Výstižně je charakterizoval Tomáš Pajonk ve svém článku. " Heslo "s Klausem nebo doleva" se dost možná bude dát zkrátit na "S Klausem doleva". Je to smutné, ale lidi, kteří se k němu teď hlásí, mají k heslu "Nechte nás být!" zatím tak daleko jako ke státním funkcím, ve které doufají."

Na škodu nebude připomenout kroky oněch mogulů.

Jana Bobošíková

Kromě kandidatury na prezidentku za KSČM, což byl spíš politický trik, než věc ideologie, blouzní o státní bance na podporu rozvoje energetické a dopravní infrastruktury. Těžko najdeme lepší příklad socialistického vlhkého snu o všemocném státu, který mimo jiné zřizuje peněžní ústav.

Boris Šťastný

Muž, který chce lidem nařizovat, jak mají nakládat se svým majetkem a životem. Protikuřácké tažení je snadný terč, ale Lucky Boris toho má na srdci víc. Jeho návrh "pravicové" zdravotní reformy hovořil například o "zachování veřejného zdravotního pojištění", o zdravotních pojišťovnách jako o "veřejnoprávních institucích" a o daňovém zvýhodňování lidí, žijících zdravým životním stylem. Za to by se nemusel stydět žádný socialista.

Mirek Topolánek

Neustále všechny přesvědčoval o tom, že připravuje pravicovou reformu, až vznikly nové tzv. ekologické daně, zvýšil DPH a spotřební daň, aby po pár letech vyčetl své straně, že jde moc doleva.

Jiří Janeček

Aktivně podporoval a prosazoval projekt Prahy 11 na výstavbu aquaparku z peněz daňových poplatníků. Už ovšem nehovořil o tom, jakým způsobem a za co bude městská část bazén provozovat. Kdyby byl vodní svět tak potřeba a byl o něj takový zájem, možná už by se na Jižním Městě předháněli soukromí podnikatelé, aby jej postavili, ne?

Pavel Bém

Vysnil si projekt Bezdrátová Praha, v němž chtěl za peníze daňových poplatníků vytvořit Wi-Fi síť v hlavním městě, čímž by dokonale zabil podnikání soukromých poskytovatelů připojení. Opět tu měl stát (město) poskytovat službu, kterou zvládne soukromník, když je o ni zájem. A co teprve Praha olympijská, kterou platilo město opět z daní, včetně platu pro sportovního podnikatele Tomáše Peteru.

Ať se dívám, kam se dívám, z výše uvedeného čouhá socialistické myšlení, ať si tomu ti vykukové říkají autentické cokoliv.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=17195


[TOP]     9.9.2013  
Přichází čas na očkování proti chřipce  
Zdroj: Brněnský Metropolitan/ (str. 18)

Každý rok u nás zemřou na chřipku až dva tisíce lidí, což jsou dvě procenta z celkového počtu všech zemřelých. Chránit se proti ní lze očkováním. Češi mu však moc nevěří. Poradíme vám, zda do něj investovat.
Začátek podzimu je ideální dobou na očkování proti chřipce. Aby bylo účinné, musí ho člověk podstoupit ještě před vypuknutím epidemie.
"Ideální období pro očkování je od začátku září do poloviny října, kdy je organismus odpočatý po létě a pak má ještě dostatečný čas pro tvorbu protilátek, než samotná chřipková epidemie vypukne," potvrdila zdravotní sestra Anna Kyzlinková.

Každá polokoule má jinou vakcínu

Každý rok se na trhu objeví několik druhů vakcín. V Česku jsou k dispozici štěpené a subjednotkové, rozdíl mezi nimi je v technologii výroby. "Dostupné očkovací látky obsahují obvykle tři kmeny chřipkových virů – dva subtypy chřipky A a jeden subtyp chřipky B, které způsobily v předchozí chřipkové sezoně nejvyšší nemocnost. Výběr je prováděn Světovou zdravotnickou organizací pro jižní a severní polokouli zvlášť," řekla Libuše Borská z ministerstva zdravotnictví. Některé vakcíny jsou nízkoalergické, jiné jsou vhodné pro starší osoby a další zase pro děti. Všechny jsou ale na předpis nebo je má k dispozici lékař přímo v ordinaci, který také pacientovi doporučí tu nejvhodnější.

Češi se očkování obávají

Češi patří v Evropě mezi nejméně proočkované národy proti této nemoci. Souvisí to i s tím, že chřipkové viry neustále mutují a vakcíny se vyrábějí na základě odhadů Světové zdravotnické organizace, které typy budou aktivní v nadcházející sezoně.
"Hodně lidí se toho očkování bojí, nechtějí zbytečně zatěžovat organismus. Většinou na podzim očkujeme 200 až 250 lidí, což je asi deset procent z celkového počtu našich pacientů," řekla praktická lékařka Štěpánka Polcarová. "Počet očkovaných ale mírně stoupá. Ti, kteří s tím už mají zkušenost, pak chodívají pravidelně," dodala. O očkování se lidé začali více zajímat před čtyřmi lety, kdy celý svět zachvátila panika z takzvané prasečí chřipky.

Pravidla diktují pojišťovny

Očkování proti chřipce provádí každý praktický lékař nebo více než dvacet specializovaných center v České republice. Ceny vakcín se pohybují zhruba od 200 do 400 korun. Pokud patříte mezi ty, kteří sebe a své děti dají raději očkovat, dobře si prostudujte nabídku své zdravotní pojišťovny. Všechny nabízejí v rámci svých preventivních programů příspěvky v různé výši pro děti i dospělé. Některé jsou štědřejší, jiné méně, u všech však platí, že budete muset pečlivě dokazovat vynaložené prostředky. Samozřejmostí by proto mělo být uschovávání všech dokladů o zaplacení při nákupu očkovacích látek.
"Z veřejného zdravotního pojištění je vakcína hrazena osobám starším 65 let a dále osobám s vybranými zdravotními indikacemi. U některých vakcín však, s ohledem na nastavení jejich ceny, nelze vyloučit minimální doplatek," upřesnila Libuše Borská.
Očkuje se jednorázově do svalu ramene, vakcíny jsou vhodné i pro děti. "Očkovat lze děti od půl roku věku, ale obecně se očkuje až ve třech letech, kdy je ukončeno základní očkování," vysvětluje Anna Kyzlinková.

Účinnost očkování

Protilátky se tvoří dva až tři týdny po očkování, kdy hladina protilátek dosáhne 70 až 90 procent, za několik měsíců klesá. Lidé očkování většinou snášejí velmi dobře, někdy se mohou objevit bolesti v místě vpichu, otoky nebo zarudnutí, vzácněji zvýšená teplota a malátnost. Tyto nežádoucí příznaky přetrvávají většinou krátkou dobu. Očkování ale nelze provést při horečce.
Podle Státního zdravotního ústavu pokrývají dostupné vakcíny očekávanou chřipku z více než 75 procent. "Očkování proti chřipce chrání před touto infekcí, nicméně starší osoby a osoby s chronickým onemocněním mohou tvořit nižší hladiny protilátek než zdraví mladí dospělí. Přesto u těchto osob snižuje očkování výrazně riziko komplikací, hospitalizací a úmrtí," podotkla Libuše Borská.
Někteří lidé, kteří se naočkovat nechali, si však stěžují, že chřipku stejně dostali. Odborníci ale tvrdí, že si zřejmě toto onemocnění spletli s nachlazením nebo virózou, proti kterým očkování neexistuje.

Foto:


[TOP]     9.9.2013  
Velký přehled: Soukromé vysoké školy ještě přijímají! Víme, kde máte šanci!  
Zdroj: Blesk.cz/

Nedostali jste se na vysokou? Nebo jste kvůli učení na maturitu neměli čas řešit, kde studovat dál? Pak pro vás máme dobrou zprávu - soukromé vysoké školy přijímají přihlášky i během září. Musíte si ale pospíšit!

Veřejné a státní vysoké školy a univerzity už přijímací řízení uzavřely. Zajímavé obory na stejné úrovni ale nabízejí i soukromé vysoké školy. Blesk pro vás zjistil, na které z nich ještě můžete poslat přihlášku.

Tady máte ještě šanci

U uvedených škol jde o denní studium v bakalářském programu. Termín pro podání přihlášky znamená včetně zmíněného data .

- Akademie žurnalistiky a nových médií, Praha

Termín: do 30. 9.

- AKCENT College s.r.o., Praha

Termín: do 30. 9.

- Academia Rerum Civilium - VŠ politických a společenských věd, s.r.o., Kolín

Termín: do 15. 9.

- AKADEMIE STING, o.p.s., Brno

Termín: 30. 9.

- Anglo-americká vysoká škola, o.p.s., Praha

Termín: do 11. 9.

- Architectural Institute in Prague

Termín: do 15. 9.

- ART and DESIGN INSTITUT, s.r.o., Praha

Termín: do 15. 9.

- Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha 7

Termín: do 15. 9.

- BIBS, a.s. Brno International Business School

Termín: do 18. 9.

- CEVRO Institut, o.p.s., Praha

Termín: do 18. 9.

- Czech Managemnet Institute Praha

Termín: do

- Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Termín: do 30. 9.

- Metropolitní univerzita Praha

Termín: do 25. 9.

- Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o.

Termín: do 10. 9.

- Unicorn College s.r.o., Praha

Termín pro podání přihlášky: do 10. 9.

- Newton College, a.s. - VŠ managementu a podnikání, Brno

Termín: do 11. 9.

- Panevropská vysoká škola, Praha, Brno

Obor: právo

Termín: do 15.9.

- Prague College s.r.o.

Termín: do 13. 9.

- Soukromá VŠ ekonomická Znojmo s.r.o.

Termín: do individuální – informace podají na studijním oddělení

- Mezinárodní institut podnikatelství a práva, s. r.o., Praha

Termín: do 14. 9.

- Moravská vysoká škola Olomouc

Termín: do 15. 9.

- Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o., Praha

Termín: do 20. 9.

- VŠ manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s., Praha

Termín: do 30. 9.

- University of New York in Prague, s.r.o.

Termín: do 13. 9.

- Vysoká škola aplikované psychologie, Terezín

Termín: do 20. 9.

- Vysoká škola aplikovaného práva, Praha

Termín: do 30. 9.

- Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Praha

Termín: do 30. 9.

- Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.

Termín: do 30. 9.

- Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s., Praha

Termín: do 15. 9.

- Vysoká škola podnikání, a.s., Ostrava

Termín: do 30.9.

- Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Praha

Termín: do 15. 9.

- Vysoká škola Karlovy Vary o.p.s.

Termín: do 16. 9.

- Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, o.p.s., Praha

Termín: do 29. 9.

- Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA s.r.o., Praha

Termín: do 20. 9.

- Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a.s.

Termín: do 30. 9.

- Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov

Termín: do 30. 9.

- Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o., Brno

Termín: do 30.9.

- Vysoká škola sociálně-správní, Havířov, o.p.s.

Termín: do 10. 9.

- Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o.

Termín: do 15. 9.

- Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

Termín: do 20. 9.

Tip: Přihlásit se ke studiu můžete na všech školách elektronicky. Stačí jen kliknout na webové stránky, najít kolonku »přihláška ke studiu«, vyplnit ji a odeslat. Nezapomeňte ale bankovním převodem zaplatit poplatek za přijímací řízení, většinou je to 500 korun. Kopii dokladu si s sebou vezměte k pohovoru.
Jaké výhody má student

- zdravotní pojištění placené státem do 26 let věku

- zachování rodinných přídavků, daňových úlev a sociálních dávek při splnění příslušných podmínek do 26 let věku

- studentské slevy (v dopravě, kultuře, sportovních centrech apod.)

POZOR! Status studenta má pouze ten, kdo navštěvuje prezenční studium na střední, vysoké, vyšší odborné nebo jazykové škole. U jiných forem studia, např. kombinovaného, nebo pokud je student výdělečně činný, či má nárok na podporu v nezaměstnanosti, status studenta není.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/205915/velky-prehled-soukrome-vysoke-skoly-jeste-prijimaji-vime-kde-mate-sanci


[TOP]     12.9.2013  
VyGOOGLený svět  
Zdroj: Instinkt/ (str. 26)

Začalo to tiskárnou z lega

Je Google rodu ženského, nebo mužského?
Samozřejmě, že ženského, protože nás ani nenechá dokončit větu a nabízí tisíc vlastních myšlenek – tak zní jeden z bonmotů na adresu vyhledávače, který právě slaví patnáctiny a jemuž se během rekordně krátké doby podařilo změnit svět. Už v roce 2007 se slovo "googlovat" stalo součástí anglického slovníku. Sergej Brin, spoluzakladatel gigantické firmy ze Silicon Valley, před lety dostal otázku, kdy si poprvé uvědomil, že se Google stane jednou z nejrevolučnějších firem moderního věku. S odpovědí neváhal ani chvíli: "Když jsem zjistil, že někdo místo zavolání záchranky najde na Googlu návod, jak poskytnout první pomoc." Narážel tak na reálný příběh, kdy žena zachránila život manželovi právě díky manuálu, který si v rychlosti vygooglovala. Dotyčná dvojice neměla zdravotní pojištění. A protože za ošetření se v Americe platí ohromné peníze, zkusila to podomácku.

Další garážmistři

Hravé logo, které se přizpůsobuje roční době i významným svátkům, a zcela jednoduchý příkazový řádek, jenž každému nabízí exkluzivní letenku skrze mohutný internetový vesmír. Tak dnes vypadá společné dílo Larryho Page a Sergeje Brina, dvou šprtů z univerzity ve Stanfordu. A samozřejmě: tak jako Apple i Google vznikl v přítmí jedné kalifornské garáže.
Larry Page si hrál s počítači odmalička.
Jeho otec Carl Page, profesor informatiky, patřil vůbec k prvním Američanům, kteří prorokovali počítačům a umělé inteligenci velkou budoucnost. "Už v sedmdesátých letech jsme měli celý barák zavalený různými kompjútry a jejich komponenty. Nebylo tam k hnutí, některé ty stroje byly velké jako medvěd," nechal se Page slyšet v rozhovoru pro časopis Wired. Otce podporovala v jeho bádání i matka, profesorka počítačové vědy na Michiganské státní univerzitě. "Žili jsme prostě trochu jinak, ve světě počítačů a z nich plynoucích čísel," říká jejich syn.
Už na základní škole přinesl domácí úkol vypracovaný na počítači v textovém editoru a vytištěný. "Učitelé koukali s otevřenou pusou a spolužáci mě začali mít za podivína," vzpomíná šéf Googlu. Při studiu na střední škole sestrojil inkoustovou tiskárnu z kostek lega (fungovala!) a podílel se na projektu solárního automobilu. Jeho prioritou ale zůstávaly počítače: pro dizertační práci v rámci postgraduálního studia na Stanford University si zvolil téma "Objevování matematických vlastností World Wide Webu". Zjistil mimo jiné, že stavba internetových odkazů působí jako mohutný matematický graf.
"Bavilo mě to, ale nebyl jsem si jistý, že jdu správným směrem," vzpomínal později na dilema, které mu pomohl rozlousknout profesor počítačové vědy Terry Winograd: "Chlapče, ani nevíš, jaký máš talent. Vykašli se na všechno a drž se jen této myšlenky. A rozvíjej ji," řekl mu prý. "Byla to nejlepší rada, jakou jsem v životě dostal," pochvaluje si Page.

Potkali se idioti

Ve svém matematickém bádání se Page začal specializovat na jednoduchou podstatu internetu, který se uprostřed devadesátých let začal masivně rozšiřovat: jak nejlépe a nejrychleji najít informace. Vznikl projekt BackRub. Předchůdce Googlu.
V tu dobu začíná s Pagem spolupracovat Sergej Brin, ruský Američan z vyššího ročníku profesorského studia. Obcházel tehdy mladší studenty a dával jim rady, zapojoval se do jejich výzkumů. Page ho okamžitě zaujal, ovšem spíše negativně: "Dva dny v kuse jsme spolu mluvili o počítačích. A mysleli si přitom, že ten druhý je tak trochu idiot. Až později jsem zjistil, že to nebyl konflikt, ale skvělé doplňování myšlenek," vypráví Brin. Dětství strávil v Sovětském svazu, odkud jeho rodina utekla, když mu bylo osm. Oba Brinovi rodiče se hrdě hlásili k židovské víře, kterou komunistický režim perzekvoval. Otec i matka měli navíc technické vzdělání a právě tyto obory patřily mezi výkladní skříně Sovětského svazu. Nechat v nich uspět Žida bylo pro komunistický režim bolestné. A proto životní cesta Brinových směřovala do Států. Stali se úspěšnými vědci. A Sergej šel v jejich stopách.
"I když jsme se dost hádali, měli jsme se od začátku rádi," vzpomíná Page na počátky spolupráce s Brinem. Spojení to bylo klíčové. Pageův BackRub, který prozatím fungoval jen jako internetový vyhledávač na Stanfordu, měl v tu dobu spoustu chyb. Brin přinesl mnoho nových myšlenek, nové matematické pohledy. Společně s Pagem se zavřeli do garáže. A když z ní vyšli, byli tři: Larry, Sergej a… PageRank – finální algoritmus úspěšného vyhledávání na webu.

Prodáme to za milion!

V září 1997 si Page a Brin zaregistrovali doménu Google.com. Název vyhledávače pochází ze slova "googol", které označuje číslo složené z jedničky a sta nul. Následovalo turné po amerických IT firmách. "Měli jsme jasnou vizi: prodáme to za milion dolarů a budeme boháči. Jenže PageRank nikdo nechtěl," vzpomíná Page.
Stejně jako Steve Jobs nebo Bill Gates byli i Page a Brin především vizionáři. A jejich myšlenky se nemohly potkávat s myšlenkami manažerů velkých IT korporací, jejichž uvažování nemělo potřebné parametry, neboť nedisponovali "čtením hry". Jediné, co se dvěma studentům nakonec podařilo získat, bylo sto tisíc dolarů od Andyho Bechtolsheima, jednoho ze zakladatelů firmy Sun Microsystems. Tomu se jeho investice později zatraceně vyplatila. Page a Brin ji totiž použili na založení samostatné firmy. Stalo se tak 4. září 1998. Vznikl Google Inc.
Následný pohádkový příběh všichni známe. Firma rostla neskutečně rychle. Google našel všechno. Zatímco konkurenční vyhledávače jako Altavista nebo Yahoo! působily zmatečně a často "vyplivávaly" stránky, které nikdo nechtěl vidět, Google se rok od roku zdokonaloval. Revoluční byl například nápad vložit pod odkaz ukázku textu s hledaným slovem či slovním spojením, aby uživatel viděl, jestli má vůbec cenu na něj kliknout. Z garáže v kalifornském městečku Menlo Park se Page a Brin přestěhovali do Silicon Valley, kde vzniklo nové sídlo společnosti s názvem Googleplex.
První opravdu velké peníze vydělali Page a Brin díky myšlence, která se narodila v roce 2000. Konkurence už sice byla na kolenou, ale firma Google negenerovala nijak závratný zisk, stále žila z peněz investorů. A tak vznikl systém AdWords, který ke každému vyhledávanému slovu či slovnímu spojení přidává kromě relevantních výsledků i reklamní odkazy, za něž dotyčné firmy pochopitelně platí. A netřeba říkat, že těch firem je spousta. Peněz tím pádem také.
"Díky AdWords jsme roztáhli křídla," komentoval to Brin. Dnes tvoří reklama 99 procent zisků celé společnosti.

Hádání o postele

V roce 2004 vyvrcholila mohutná ofenziva firmy, informace prostřednictvím Googlu hledalo už 85 procent uživatelů celého internetu. Konkurence postupně přece jen trošku posílila a z debaklu se vzpamatovala, takže Google momentálně nemá tak ohromný monopol, i tak ale dál jasně vládne. V roce 2004 vzniká rovněž Gmail (neomezený email), Google také vstupuje na burzu (tento krok mu přináší další 1,5 miliardy dolarů). Tehdy byla firma ceněna na 23 miliard, dnes je to více než desetinásobek (kolem 270 miliard dolarů).
Do rodiny Google postupně přibývaly další akvizice: YouTube, Google Maps (díky uzavření strategického partnerství s NASA), operační systém Android, poslední velkou rybou byl mobilní gigant Motorola. Jmění Larryho Page a Sergeje Brina odhaduje Forbes shodně na 2 × 23 miliard dolarů. Oba patří do třicítky nejbohatších lidí světa, pro své tryskáče si pronajali část letiště v San Jose. Peníze vizionářům hlavu moc nezamotaly, i když jedna z historek hovoří o tom, že se pohádali o velikost svých postelí v novém Boeingu 737.

Kámen v moři? Mokrý

Google dnes patří mezi nejoblíbenější zaměstnavatele světa, šéfové v žabkách a tričku jsou modlami svých podřízených.
Page a Brin si zakládají na zdravém životním stylu, zaměstnancům nabízejí každý den zadarmo bio menu, stejně jako tělocvičnu, posilovnu a další sportovní a fitness programy. "Výzkum a vývoj bude vždy porážet nehybnou aroganci vyklíčenou z náhlého přísunu peněz," prohlašuje Brin, proslulý potřebou neustále něco objevovat a posunovat.
Už přijímací pohovor do Googlu je hodně svérázný. Podprahově sleduje hlavně schopnost invence a originálních řešení zdánlivě zapeklitých situací. Příklady: Kde byla podepsána Deklarace nezávislosti? Správná odpověď: Dole, na poslední stránce. Otázka: Hlavní příčina rozvodu? Správná odpověď: Svatba. Nebo: Hlavní příčina neúspěchu?
Zkouška. Co jste nikdy neměl ke snídani?
Oběd a večeři. Co vypadá jako půlka jablka? Druhá půlka jablka. Pokud hodíme červený kámen do modrého moře, jaký bude? Mokrý.

Odpouštíme ti. Potřebujeme tě

Dnes Google denně odpoví na více než miliardu dotazů. Šestnáct procent z nich je přitom zcela unikátních – nikdy předtím nebyly zadány. Odpověď je vyřízena průměrně za čtvrt sekundy, za uživatelem cestuje 2400 kilometrů. S navigacemi napojenými na Google Maps ujedou lidé ročně téměř 19 miliard kilometrů.
Současně s globálním kynutím se objevuje více a více kritiky, že Google o nás ví vlastně všechno. Co nejčastěji vyhledáváme (ohromná zbraň pro výzkumy trhu), naše osobní data (a že jich je). Brána do světa informací se tak může stát branou do pekla.
Když si španělský občan u Evropského soudu stěžoval, že pod jeho jménem lze na Googlu dodnes najít exekuci na jeho dům, i když už je záležitost dávno vyřízena, měl smůlu: "Poskytovatelé nejsou zodpovědni za osobní údaje, které se objeví na internetových stránkách, jež zpracovávají," zněl verdikt.
V Číně se Google chytil za ruce s cenzory a odmítá vyhledávat témata, která by mohla ohrozit rudou bezpečnost. "To není pravda. Naopak lidem umožňujeme hledat toho víc, než kdy v Číně bylo možné," obhajuje se Page. Zatím se ale zdá, že Googlu odpustíme všechno. Potřebujeme jej totiž k životu. *

---

Rod Googleových
- Google Android. Operační systém pro mobily. Podle Applu aplikace kopíruje jejich iOS (telefony iPhone).
- Google Earth. Svět jako na dlani. Umožňuje prohlížet si Zemi, oblohu, Mars a Měsíc jako ze satelitu.
- Google Chrome. Asi nejlépe hodnocený prohlížeč. Hlavní zbraň: rychlost. V porovnání s Explorerem gepard proti šnekovi.
- Google Maps. Aktualizovaná fotodokumentace snad všech ulic světa. Když se propojí s navigací, nemá konkurenci.
- Google News. Mediální sumář. Uživatelům šetří čas, sám najde informace na nejžádanějších zpravodajských serverech.
- Google Translator. Překladač. Do češtiny zatím tlumočí hodně nedokonale, vyzrát na tento jazyk nedokázal ani Google.
- YouTube. Nejrozsáhlejší server pro přehrávání videí. Google jej koupil v roce 2006 za 1,65 miliardy dolarů.
u Motorola. Zatím nejdražší akvizice (12,5 miliardy dolarů), útok na Apple a Microsoft (ten minulý týden koupil společnost Nokia).

foto: Profimedia.cz/Google.com

Foto: KULEČNÍK S PLANETOU. Zakladatelé Googlu Sergej Brin (vlevo) a Larry Page svým vynálezem změnili svět.
Foto: KOMPLEXNÍ SERVIS. Od hledání práce po plánování trasy.
Foto: GOOGLEPLEX. Jen málokterá firma se může pochlubit tím, že by její sídlo bylo turistickou atrakcí. Centrála společnosti, v kalifornském Silicon Valley alias Křemíkovém údolí.
Foto: ŠVEJK ČI BLOB. Vyhledávač reaguje na aktuální společenské události, výročí či svátky hrátkami se svým vlastním logem.


[TOP]     9.9.2013  
Vzácná onemocnění a centrová péče  
Zdroj: Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)/ (str. 2)

* BREVÍŘ VZÁCNÝCH ONEMOCNĚNÍ V

Pokud je prevalence onemocnění nižší než 5 : 10 000, říkáme, že onemocnění je vzácné. Takových je více než šest tisíc. U některých z nich se množství pacientů v ČR počítá na stovky, u jiných je možné je sčítat na prstech. Budeme-li však všechny pacienty s některým ze vzácných onemocnění brát dohromady, dostaneme se podle odhadů evropské pacientské organizace EURORDIS na úroveň 6–8 % populace. Nejde tedy o marginální problém. Vzácná onemocnění jsou velmi různorodá. Jsou to často chronická, progresivní, degenerativní a život ohrožující onemocnění. Mnohá způsobují velkou bolest a postupnou ztrátu soběstačnosti pacientů. Na naprostou většinu z nich není lék, pro většinu ani přesná diagnostika. Tři čtvrtiny z nich postihují děti a 30 procent pacientů se vzácným onemocněním umírá před pátým rokem věku.
Naprostá většina těchto onemocnění má genetický původ, ale mohou být způsobeny i infekcemi nebo vlivy prostředí. Problematice vzácných onemocnění se zacílením především do první linie se věnujeme po celý letošní rok – jak na stránkách ZN v nové rubrice, tak i ve formě kazuistik v pravidelné příloze Lékařské listy plus.

Rozvoj centrové péče je významný pro pacienty, lékaře i pojišťovny

Specializovaná centra mají v péči o pacienty se vzácným onemocněním významnou roli. Koncentrace léčby pomáhá překonat handicap těmto onemocněním vlastní: nedostatek poznatků o nemoci, nízký počet specializovaných lékařů a nedostatek zkušeností s léčbou. U těch vzácných onemocnění, jejichž terapie je nákladná, je léčba v centrech nezbytností i s ohledem na úhrady péče ze strany zdravotních pojišťoven. Pro pacienty by specializovaná centra měla přinášet také další výhody – multidisciplinární přístup a podporu i ze strany nemedicínských profesí.

Specializované centrum má pro různé aktéry v oblasti zdravotnictví různé významy. Pro pojišťovny je centrem se zvláštní smlouvou, tedy cestou, jak hradit nákladnou péči a neztratit ze zřetele racionální využívání zdrojů. Pro pacienty je místem, kde se jim díky specializaci a multidisciplinárnímu přístupu (včetně rehabilitační a paliativní péče) dostává kvalitní péče. Je pro ně také důležitým ukazatelem, kam se obrátit při hledání odborné péče. Pro lékaře je místem, kde získávají zkušenosti při léčbě většího počtu pacientů a zvyšují si kvalifikaci v rámci konkrétní specializace. Koncentrace péče také usnadňuje shromažďování informací o léčbě a jejich zprostředkování pro ostatní pracoviště.
Se zvyšující se specializací a s příchodem nových léčebných postupů nabývá centrová péče na významu nejen v oblasti vzácných onemocnění, ale i u závažných častých onemocnění, jako je například roztroušená skleróza. Další koncentrace péče a rozvoj center se zdá nevyhnutelný napříč zdravotnictvím a v souvislosti s tím se jako naléhavé ukazují otázky udržitelnosti současného modelu financování centrové léčby. Ať už bude otázka dalšího nastavení regulace, která povede k dlouhodobé stabilizaci financování centrové péče, vyřešena jakkoli, je zřejmé, že pro oblast vzácných onemocnění má další rozvoj centrové péče zásadní význam.
Kromě základních výhod centralizace péče zmíněných výše je ustavení sítě specializovaných center uvnitř jednotlivých států předpokladem pro mezinárodní spolupráci, při níž mohou jednotlivá specializovaná centra v členských zemích spolupracovat v rámci diagnostických skupin nebo jednotlivých vzácných onemocnění. Cílem této spolupráce je sdílení odborných informací (například porovnáváním doporučených postupů nebo statistických dat o onemocněních v jednotlivých státech), efektivní využití materiálních kapacit i schopností expertů, případně využití možností přeshraniční péče pro velmi vzácné diagnózy. U některých velmi vzácných onemocnění totiž ani koncentrace do jediného centra v České republice není dostačující a je praktické s ohledem na specializaci lékařů i náklady na péči posílat pacienty za léčbou do zahraničních zdravotnických zařízení.

Centrum se zvláštní smlouvou a vzácná onemocnění

Od roku 2006 jsou předepisování, resp. úhrada vybraných nákladných léčiv vázány na specializovaná pracoviště, takzvaná centra se zvláštní smlouvou. Jde o léky označované symbolem S. Vznik takového centra je vázán právě na smluvní vztah se zdravotní pojišťovnou. Nevzniká automaticky s nahromaděním patřičných odborných kapacit, případně splněním odborných kritérií. Centra se zvláštní smlouvou jsou primárně určena pro nákladnou léčbu. Část center se zvláštní smlouvou se věnuje léčbě vzácných onemocnění, ostatní se věnují nákladné péči často se vyskytujících nemocí.

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění (RD ERNs)

Centralizace péče o pacienty se vzácnými onemocněními se dlouhodobě ukazuje jako efektivní způsob, jak poskytovat kvalitní péči pro tyto pacienty. Napříč Evropou se postupně ustavovala specializovaná centra pro různá vzácná onemocnění nebo skupiny těchto onemocnění. Tento vývoj byl ovšem spontánní a velmi různorodý. Cílem ustavení referenčních sítí v oblasti vzácných onemocnění (RD ERNs – European reference networks for rare disease) je propojit tato jednotlivá centra tak, aby bylo možné sdílet znalosti i specializované kapacity a nadále zlepšovat úroveň péče o pacienty se vzácnými onemocněními. Evropské referenční sítě se netýkají jen vzácných onemocnění, nicméně právě v této oblasti je potřeba spolupráce velmi vysoká.
V oblasti vzácných onemocnění zatím vzniklo deset pilotních projektů financovaných z prostředků DG – Sanco (např. referenční síť pro cystickou fibrózu). Více o pilotních projektech na http://www.eucerd.V oblasti vzácných onemocnění zatím vzniklo deset pilotních projektů financovaných z prostředků DG – Sanco (např. referenční síť pro cystickou fibrózu). Více o pilotních projektech na http://www.eucerd. eu/?post_type=document&p=1357

Pro která onemocnění lze očekávat zřízení specializovaných center?

Adekvátní péče by měla být zajištěna pro všechny nemocné, bez ohledu na jejich diagnózu. Jaký bude konkrétní postup, to záleží na konkrétní situaci v jednotlivých členských státech. Evropská komise expertů na vzácná onemocnění (European Union Committee of Experts on Rare Diseases – EUCERD) provedla srovnání mezi jednotlivými členskými státy podle údajů poskytnutých referenčním portálem Orpha.net.
Výčet byl sestaven na základě porovnání fungujících center v rámci jednotlivých členských států. Vzácné onemocnění nebo jejich skupina byla na seznam zařazena, pokud existovala specializovaná centra nejméně ve třech členských státech.
- Juvenilní artritida/vzácné pediatrické revmatologické choroby * Vývojové anomálie a malformace/dysmorfie * Vzácné dermatologické choroby * Epidermolysis bullosa * Praderův-Williho syndrom * Hemofilie a další vrozená krvácivá onemocnění * Mastocytóza * Dědičné metabolické poruchy * Lysosomální onemocnění * Porfyrie * Vzácné epilepsie * Neuromuskulární onemocnění * Amyotrofická laterální skleróza * Vzácná plicní onemocnění * Závažná plicní hypertenze * Cystická fibróza * Vzácné genetické choroby ledvin * Vzácné kraniofaciální anomálie * Renduova-Oslerova nemoc Citováno podle: EUCERD Workshop Report: National centres of expertise for rare diseases & European collaboration between centres of expertise, 21-22 March 2011 http://www.eucerd.eu/?post_type=document- Juvenilní artritida/vzácné pediatrické revmatologické choroby * Vývojové anomálie a malformace/dysmorfie * Vzácné dermatologické choroby * Epidermolysis bullosa * Praderův-Williho syndrom * Hemofilie a další vrozená krvácivá onemocnění * Mastocytóza * Dědičné metabolické poruchy * Lysosomální onemocnění * Porfyrie * Vzácné epilepsie * Neuromuskulární onemocnění * Amyotrofická laterální skleróza * Vzácná plicní onemocnění * Závažná plicní hypertenze * Cystická fibróza * Vzácné genetické choroby ledvin * Vzácné kraniofaciální anomálie * Renduova-Oslerova nemoc Citováno podle: EUCERD Workshop Report: National centres of expertise for rare diseases & European collaboration between centres of expertise, 21-22 March 2011 http://www.eucerd.eu/?post_type=document &p=1231

Co mají splňovat centra z pohledu Evropy?

Po sérii jednání expertů reprezentujících jednotlivé členské státy formulovala EUCERD ve formě doporučení kvalitativní kritéria, která by měla splňovat jednotlivá centra léčby vzácných onemocnění v Evropské unii. Cílem tohoto doporučení je harmonizovat fungování center napříč Evropou a usnadnit tak mezinárodní spolupráci, tedy začleňování jednotlivých pracovišť do sítě ERN. Mají také pomoci členským státům vytvářet centra na vnitrostátní úrovni.
Doporučená kritéria EUCERD byla přijata Meziresortní a mezioborovou pracovní skupinou pro vzácná onemocnění jako základ pro vytváření center v rámci ČR. Kritéria pro určování odborných center pro vzácná onemocnění v členských státech: * Kapacita k tvorbě a dodržování osvědčených postupů v oblasti stanovení diagnózy a péče.
- Zavedení systému řízení kvality, aby byla zajištěna kvalita péče, včetně vnitrostátních a evropských právních předpisů, a případně účast na vnitřních i vnějších programech na podporu kvality.
- Schopnost navrhnout ukazatele kvality péče v jejich oblasti a provádět měření výsledků, včetně měření spokojenosti pacientů.
- Vysoká úroveň odborných znalostí a zkušeností, která je doložena například ročním objemem postoupení případů a druhých stanovisek a prostřednictvím recenzovaných odborných publikací, grantů, stanovisek a výukových a školicích aktivit.
- Dostatečná kapacita pro péči o pacienty se vzácnými onemocněními a poskytování odborného poradenství.
- Přispívání k nejnovějšímu výzkumu.
- Kapacita pro účast na shromažďování údajů pro klinický výzkum a pro účely veřejného zdraví.
- Kapacita pro účast na případných klinických * Případně poskytovat multidisciplinární přístup, který by zahrnoval lékařské, nelékařské, psychologické a sociální potřeby (například v rámci rady pro vzácná onemocnění).
- Organizace spolupráce za účelem zajištění kontinuity péče od dětství přes období dospívání, případně až do dospělosti.
- Organizace spolupráce za účelem zajištění kontinuity péče mezi všemi stadii onemocnění.
- Vazby a spolupráce s ostatními odbornými centry na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni. * Vazby a spolupráce s organizacemi pacientů, pokud existují.
- Vhodná opatření pro postoupení případů v rámci jednotlivých členských států a případně z/do ostatních zemí EU.
- Vhodná opatření pro zlepšení poskytování péče a zejména ke zkrácení času potřebného ke stanovení diagnózy.
- Zvážení zavedení elektronického zdravotnictví (jako jsou sdílené systémy řízení případů, expertní systémy pro odborné posouzení na dálku a sdílená evidence případů).
Citováno z EUCERD Doporučení o kritériích kvality pro odborná centra pro vzácná onemocnění v členských státech. 24/10/2011 http://www.eucerd.eu/?post_type=Citováno z EUCERD Doporučení o kritériích kvality pro odborná centra pro vzácná onemocnění v členských státech. 24/10/2011 http://www.eucerd.eu/?post_type= document&p=1922

Činnost EUCERD nahradí Expertní skupina pro vzácná onemocnění

EUCERD byla ustavena rozhodnutím Evropské komise (EK) v roce 2009. Tato komise navázala na činnost pracovní skupiny pro vzácná onemocnění (Rare Disease Task Force), která fungovala od roku 2004. Jejím úkolem bylo pomáhat Evropské komisi při přípravě a implementaci jednotlivých aktivit v oblasti vzácných onemocnění, jejich vyhodnocování a monitorování. EUCERD zajišťovala spolupráci a výměnu odborných informací mezi jednotlivými členskými státy, relevantními evropskými orgány a dalšími stakeholdery. Komise byla vytvořena z expertů na vzácná onemocnění z jednotlivých členských států. Za českou republiku v ní zasedali prof. MUDr. Milan Macek jr., Ph. D., a MUDr. Kateřina Kubáčková. Na činnost EUCERD naváže v letošním roce nově ustavená Expertní skupina pro vzácná onemocnění (Commission expert group on rare diseases).

Napříč resorty a odbornostmi

Problematika fungování center pro vzácná onemocnění je mimo jiné také součástí kompetence Meziresortní a mezioborové pracovní skupiny pro vzácná onemocnění. Tato pracovní skupina zřízená při MZ ČR sdružuje odborníky z resortu zdravotnictví i sociálních věcí, zástupce poskytovatelů zdravotní péče, zástupce pojišťoven, odborníky z klinické praxe i statistiky. Meziresortní skupina připravovala obsah národního plánu pro vzácná onemocnění a zabývá se také jeho naplňováním.

Specializovaná centra pro léčbu vzácných onemocnění

Níže uvedená centra byla zřízena rozhodnutím ministerstva zdravotnictví o udělení statutu centra zdravotnickým zařízením publikovaným ve Věstníku MZ 4/2012: Národní koordinační centrum pro pacienty se vzácným onemocněním: Fakultní nemocnice v Motole.
Centra vysoce specializované zdravotní péče o pacienty s cystickou fibrózou: Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Fakultní nemocnice v Motole, Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní nemocnice Plzeň.
Centrum vysoce specializované zdravotní péče o pacienty s dědičnými metabolickými poruchami: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.
Centrum vysoce specializované zdravotní péče o pacienty s epidermolysis bullosa congenita: Fakultní nemocnice Brno.
Další vzácná onemocnění se léčí v rámci hematoonkologických center (např. vzácné krevní malignity, lymfomy, leukemie) a komplexních onkologických center, kde se kromě častých malignit léčí také vzácné nádory.

---

- Pro pacienty se vzácným onemocněním je ustavení center nezbytné

Jednotlivá vzácná onemocnění postihují nízký počet pacientů. Pacienti, kteří s nimi žijí, se ve zdravotním systému připraveném především pro léčbu častých onemocnění setkávají se specifickými problémy. Vzácné diagnózy jsou málo probádány. Často chybějí odborné informace a zavedené diagnostické postupy. Účinná léčba existuje jen pro malou část z nich. Lékařů s hlubší zkušeností s jejich léčbou bývá málo. Navíc bývají vzácná onemocnění také komplexní a jejich léčba vyžaduje přítomnost týmu lékařů z různých oborů. Zavádění a rozvoj sítě specializovaných center je přirozenou cestou, jak problémy, které jsou vzácným onemocněním vlastní, překonávat. Pokud jsou specializovaní lékaři, odpovídající vybavení i pacienti soustředěni na jednom místě, je možné poskytovat kvalitnější péči, sdílet zkušenosti, podílet se na dalším poznávání a vývoji léčebných i diagnostických postupů. Fungující specializovaná centra také mohou snáze spolupracovat s obdobnými zahraničními institucemi, což je užitečné především pro léčbu velmi vzácných onemocnění.
Jako asociace sdružující organizace pacientů se vzácnými onemocněními vítáme záměr vytvářet a rozvíjet síť specializovaných center pro léčbu vzácných onemocnění, jak byl vyjádřen v Národním akčním plánu pro vzácná onemocnění, který schválila vláda ČR v roce 2012. Bc. Anna Arellanesová, předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění


[TOP]     9.9.2013  
Vzpoura tvrdohlavé ženy  
Zdroj: Respekt/ (str. 42)

Případ porodní asistentky Ivany Königsmarkové bývá vnímán hlavně jako spor o přípustnost domácích porodů. Dá se ale číst i jinak. V porevolučním českém prostředí najdeme jen málo podobných příběhů vytrvalého osobního zápasu za svobodu proti mnohem silnější přesile.

Je půl páté ráno a do odjezdu rychlíku z pražského Hlavního nádraží zbývají minuty. Ženu, která se objevuje na nástupišti doprovázena společností tří právníků, člověk ve vlaku často nepotká. Jezdí všude autem, což její ekologicky smýšlející dcery i přátele dráždí. Přesvědčit ji k jízdě tramvají třeba jen dvě zastávky po Praze dá prý pořádnou práci.
Dnes ale Ivana Königsmarková udělá výjimku. Nechce riskovat, že kvůli zdržení na dálnici D 1 propásne jednu z nejdůležitějších chvil svého života. Po dvou letech, během nichž ji postupně tři soudní instance shledaly vinnou za chyby při vedení domácího porodu, který skončil poškozením dítěte, rozhodne za pár hodin Ústavní soud o její stížnosti. Má poslední šanci dočkat se obratu své kauzy u české justice – a shodou okolností právě v den, kdy jí je šedesát let. "Včera jsem viděla ve zprávách, že osvobodili toho doktora, co nechal v břiše pacientky špachtli," říká Königsmarková s lehkou ironií, než nastoupí do vlaku. "Tak by mi taky mohli dát dárek k narozeninám."
Stížnost, kterou její právníci sepsali, je k práci předchozích soudů velmi kritická. Porodní asistentce podle ní bylo odepřeno právo na spravedlivý proces a byla odsouzena za jednání, jež není trestným činem. "Neexistuje žádný předpis, který by porušila," vysvětluje advokát Richard Hořejší, "soudy rozhodovaly zaujatě a ideologicky." Obhájci jsou přesto lehce nervózní. Téma domácích porodů vyvolává ve společnosti silné vášně a předchozí zkušenosti ukazují, že vůči nim nejsou imunní ani soudci.
Vlak se blíží k Brnu a Ivana Königsmarková vypadá před svou osudovou chvílí uvolněně. Klidem a věcností je proslulá. Během let, která prožila v českém porodnictví, jí tyhle vlastnosti vždycky zajišťovaly sympatie stejně jako odpůrce. Řada těhotných žen ji vyhledává právě proto, že jedná zpříma a bez velkých emocí. Jiné si naopak suchý styl a upřímnost vykládají jako nedostatek vřelosti.
Nevzrušeně působí Ivana Königsmarková i o hodinu později, kdy soudkyně Ivana Janů předstoupí před naplněný sál a začne číst nález Ústavního soudu. Na začátku vyjmenovává dlouhou řadu čísel rozsudků a paragrafů, z formulací zatím nelze poznat, jak to dopadne. Až ve chvíli, kdy Janů řekne, že předchozí rozsudky "se ruší", dojde pozorovateli, jaký stres musela odsouzená žena celé dva roky prožívat.
Z rozhodnutí soudu nesměla pracovat jako porodní asistentka a její příjmy klesly na méně než polovinu, takže musela sáhnout do úspor, aby vůbec zaplatila nájem. Rozsudek jí uložil uhradit skoro tři miliony korun jako náhradu škody, na niž neměla jak vydělat. V novinách se dočítala, že svou nezodpovědností zavinila smrt dítěte a jeho rodina v civilní žalobě žádala další tři čtvrtě milionu korun jako bolestné. Zemřel jí manžel a ona sama onemocněla rakovinou.
Ivana Königsmarková položí hlavu dodlaní a zdá se, že pláče. Pak zvedne hlavu vzhůru, jako by děkovala, a obejme svého advokáta. Ústavní soud jí dal takřka ve všem za pravdu a předchozí rozsudky označil za likvidační. Případ, k němuž se ještě později dostaneme, se vrací znovu na začátek k obvodnímu soudu. Nyní je porodní asistentka bezúhonná a bez dluhů. Je to pro ni jedno z nemnoha vítězství. Systém českého porodnictví, který se před 20 lety rozhodla změnit, se ukázal být mnohem odolnější, než si myslela. Ale navzdory tomu má za sebou inspirativní příběh osobní proměny, odvahy a vytrvalosti, jaký se u nás často nevidí.

Nejhorší ze všech

"První, co ženám v českých porodnicích nabídnou, je nesvoboda," prohlásil kdysi při návštěvě Prahy ředitel odboru Světové zdravotnické organizace pro ženu a dítě Marsden Wagner. Před listopadem 1989 tahle věta platila dvojnásob a pro dnešní ženy může být překvapením, že v pražské porodnici U Apolináře byla tehdy ztělesněním oné nesvobody právě Ivana Königsmarková. "Byla strašná, nejhorší ze všech," vzpomíná její současná kolegyně, porodní asistentka Marie Vnoučková, která k Apolináři přišla coby studentka na praxi. "Hrozně na lidi řvala. Když jsem přišla do práce a zjistila, že má službu Ivana, udělalo se mi špatně." Žena, která se později stane vůdčí osobností hnutí za přirozený porod, v polovině osmdesátých let ztělesňuje vše, proti čemu bude za pár let bojovat: z pozice porodní asistentky křičí a diriguje všechny okolo, napomíná rodičky, jež při porodu sténají, a spolu s lékaři věří, že budoucnost porodnictví leží v moderní technice a řízených zásazích. "Dodnes si pamatuju, jak jsme dostali první monitor srdeční činnosti plodu," vypráví Königsmarková. "Fascinovaně jsme pozorovali, jak z něj leze popsaný papír, a úplně jsme si přestali všímat ženy, která rodila."
Medicínský přístup k porodu, který tehdy dominuje nejen v Československu, ale i většině vyspělého světa, spočívá v umělém řízení narození dítěte pomocí lékařských zásahů – podávání léků, vyvolávání porodu, tlumení bolesti, vyholování, klystýru, nastřihávání hráze. Na Západě sice od sedmdesátých let sílí alternativní hnutí, jež klade důraz na přirozený průběh zrození v intimním prostředí, tyhle myšlenky ale přes železnou oponu moc nepronikají.
Ivana Königsmarková začne o zavedené praxi pochybovat, když sama zažije porod coby matka. Své děti rodí sice v důvěrně známém prostředí mezi kolegy, takže má oproti běžným rodičkám velkou výhodu. Se službami, které jinak sama poskytuje, přesto není spokojená. Vadí jí nedostatek soukromí, ruší ji hlasitě tikající hodiny, tlumicí léky, jež si nechá podat, ji otupí, takže její tělo nemá sílu pomáhat dítěti na svět. "Ne že bych si to uvědomila hned," říká dnes, "ale postupně mi začalo docházet, že v tomhle systému je něco špatně."

Jiný porod

Lépe to pochopí po revoluci, která umožní zdravotníkům cestovat. České porodní asistentky
na stážích v Dánsku, Německu nebo Británii rychle ochutnávají svět, který změní jejich představu o porodnictví. V podstatné části západních zemí funguje systém, v němž budoucí matku neprovází těhotenstvím gynekolog, ale porodní asistentky a ty ji také doprovázejí k porodu. Někde (především v protestantských státech) jde o většinový přístup, jinde o respektovanou alternativu, kterou si může zvolit rodička toužící po přirozeném porodu. Lékař pak zasahuje jen v situacích, kdy se proces zkomplikuje a hrozí potíže.
Někdejší železné lady od Apolináře se tenhle přístup zalíbí a vedle kolegyně Zuzany Štromerové se v devadesátých letech stává vůdčí postavou hnutí porodních asistentek. Chtějí větší kompetence a hledají také místo, kde by mohly matky rodit v příjemném prostředí a bez zásahů. Lékařigynekologové tehdy ještě nejsou vůči alternativě tak ostře vymezeni a Zuzaně Štromerové se nakonec podaří přesvědčit vedení pražské Nemocnice Na Bulovce, aby dalo tomuhle pokusu šanci. V roce 1998 vzniká Centrum aktivního porodu (CAP), v němž mají asistentky volnou ruku.
Je to trefa do černého. V porevoluční české metropoli dorůstá sebevědomá generace žen, kterým nevyhovuje nemocniční prostředí a dominance lékařů v tak zásadní životní chvíli, jako je narození dítěte. Prahou se šíří historky o nepříjemných sporech z porodních sálů a CAP slibující respekt k přáním matky má rychle dost klientek. "Já sám jsem se od Ivany a ostatních tehdy hodně naučil," vzpomíná na přelom století porodník Martin Dvořák, který centrum zaštiťoval jako lékař. "Ukázaly mi, že při porodu není potřeba kopat do dveří, že můžete počkat, až se otevřou samy."
Ne všichni jeho kolegové jsou ale tak trpěliví. Centrum formálně patří pod porodnici a stále častěji se stává, že lékaři fyziologickému procesu nedůvěřují a do porodů vstupují. Přibývá sporů s asistentkami, které cítí, že jejich pojetí je v ohrožení. "Ivana se neumí chovat diplomaticky, mluví přímo a dovede být velmi nepříjemná," vzpomíná Dvořák na houstnoucí atmosféru. "Někteří kolegové to neunesli a pak už jen čekali na záminku, aby proti CAP zasáhli."
Konfliktů přibývá nejen na Bulovce. Mění se vedení odborné gynekologické společnosti a to nové už není spolupráci s porodními asistentkami nakloněno. Jednou, když je CAP z technických důvodů zavřený, doprovází Königsmarková svou klientku k Apolináři, kde 20 let pracovala. Nechají je sice porodit bez lékařských zásahů, ale po narození miminka lékaři trvají na tom, že musí být dvě hodiny prohříváno v inkubátoru, protože jde o rutinní postup. "Matka dítě držela a nechtěla jim ho dát," vypráví Ivana Königsmarková. "Tak mě požádali, ať ji přesvědčím. Řekla jsem, že to neudělám."
Od té doby má asistentka do porodnice zakázaný vstup. Získává pověst konfliktní ženy, která je loajálnější vůči rodičkám než lékařům. A spory se vyostřují i na Bulovce. V létě roku 2000 dávají porodní asistentky
společnou výpověď a jediná oáza přirozeného porodu v Česku končí. Matek, jež tomuhle pojetí dávají přednost, jsou však už stovky, mnohé rodičky z CAP čekají další dítě. Na počátku nového tisíciletí existuje nemalá skupina žen rozhodnutých do klasické porodnice vkročit jen v nejnutnějším případě. Dá se čekat, že tahle poptávka si brzy najde svůj způsob naplnění.
Je 15. prosinec 2000 a Ivana Königsmarková kličkuje ve svém peugeotu sněhovými závějemi do malé dřevěné chaty na pražském předměstí. To, co se tu má odehrát, ve svých 47 letech nezažila ani ona, ani nikdo jiný z českých porodníků či asistentek. Nikdo netuší, jaké emoce a zákopovou válku tahle událost spustí. Königsmarková parkuje a v chladném dopoledni otevírá dveře chaty. Na lůžku leží žena a rodí své první dítě. Doma.

Občas křičeli

Během následujících let bude často nazývaná propagátorkou domácích porodů, faktem ale je, že Königsmarková rození doma nikdy nepropagovala, dokonce ho ženám ani nedoporučovala. Dělala jen to, co není v našem zdravotnictví příliš běžné – vyšla vstříc přání svých klientek. "Přemluvili jsme ji," vypráví Hana Řešátková, jež tehdy před 13 lety přivedla na svět Matěje, první porevoluční české "domácí" dítě. "Porod doma nám spíš rozmlouvala, dokonce mi půjčila knížku, která mě měla odradit. Ale nakonec byla ochotná přijet."
Porodní asistentka věděla, že v západních zemích se doma běžně rodí, znala manuály, jak postupovat, dobře si prostudovala českou právní situaci. Už při první zkušenosti niceméně nastala situace, která bude české lékaře následujících deset let přivádět k zuřivosti. Dítě Hana Řešátková porodila bez problémů, zůstala v ní však placenta. "Dneska bych počkala déle, protože mám víc zkušeností," vypráví Königsmarková. "Tehdy jsme sedli do auta a odjeli do nejbližší porodnice." Následoval nepříjemný střet s lékaři – křik, obviňování matky i asistentky z nezodpovědného hazardu, výhrůžky přivoláním policie, když si chtěl pan Řešátko syna odvézt domů.
Když pak Ivana Königsmarková nahlásila narození Matěje na úřadě, ministerstvo zdravotnictví na ni podalo trestní oznámení pro podezření z nedovoleného podnikání. Česko nebylo na domácí porody připraveno a úřady zareagovaly protiútokem. "Asi po roce byl u nás na návštěvě pán od kriminálky," popisuje se smíchem Hana Řešátková, "rozčiloval se, že nechápe, co to vlastně má vyšetřovat, když jsou všechny matky tak spokojené, a on je specialista na padělání peněz."
Úřady neuspěly, české právo porody doma zkrátka nezakazuje. Vyvolávají ale čím dál silnější odpor lékařů. Ivana Königsmarková se pro porodníky stává nepřítelem číslo jedna, má zakázán vstup do několika porodnic, v Podolí visí na sále dokonce její fotografie. Když jednou přijde k Apolináři na vzdělávací seminář, nechtějí ji vůbec pustit dovnitř. Je to nepříjemná situace, protože přesun do porodnice v případě komplikací k domácím porodům normálně patří, v zahraničí se nevnímá jako selhání asistentky, ale jedna z možných variant vývoje.
V Česku nezbývá než postupovat strategicky. Königsmarková v případě potíží obvolává své známé z porodnic a zjišťuje, kde jaký lékař právě slouží. Vyhýbá se těm, kdo ji nesnášejí, aby snížila riziko výčitek, které míří i na vystresovanou rodičku. Vždycky ale jede se svou klientkou, předává dokumentaci, často žádá, aby s ní mohla zůstat i na sále (většinou neúspěšně). "To víte, že na nás občas křičeli," připouští, "ale já když něco dělám, tak se k tomu prostě hlásím."

Profesionálka

Porodníci a gynekologové považují domácí porody za nebezpečné, což ovšem nelze statisticky prokázat. Často citovaná studie Josepha Waxe, která ukazuje na vyšší riziko smrti dítěte, má metodologické nedostatky a zahrnuje i velmi stará čísla nebo k domácím porodům počítá děti narkomanek narozené na ulici. Aktuálnější statistiky například z Německa vyšší úmrtnost nepotvrzují. Podle západních standardů smí asistentka k domácímu porodu pouze tehdy, když to umožňuje zdraví matky a plodu, nerodí tak například ženy po předchozím císařském řezu. Řídila se jimi i Ivana Königsmarková – asi pětinu žadatelek odmítla doma doprovodit. "Věděla jsem, že lékaři čekají na moji chybu a že musím pracovat na 120 procent," říká.
Život domácí asistentky nicméně není naplněný jen konflikty a obavami z průšvihu. Ze sedmi porodů během prvního roku se jich záhy stalo 60 ročně a Ivanu její nová mise zcela pohlcuje. Jezdí ve svém otřískaném autě od domu k domu, vyráží uprostřed noci nebo se po telefonátu klientky sebere a zmizí od rodinného vánočního oběda. Bez majáčku na střeše občas nestíhá a s handsfree na uchu řeší optimální postup s rozrušeným manželem sténající rodičky.
Rodiny jsou spokojené a často se do nich vrací k porodu druhého či třetího dítěte. Pomáhá při porodu dítěte hluchoněmých rodičů, stejně jako imigrantky z Nigérie, která nemá zdravotní pojištění a za porod v nemocnici by zaplatila 50 tisíc korun. Obracejí se na ni vědkyně toužící po intimitě i ezotericky orientované páry se zálibou v přírodním způsobu života. Lékaři sice rádi mluví o bláznivých nezodpovědných matkách, ale Königsmarkové osobní archiv svědčí o něčem jiném: více než polovina z jejích celkem 400 klientek má vysokoškolský diplom.
"Ona není jednoduchá, líbivá žena, kterou mají všichni rádi," přemýšlí kolegyně Marie Vnoučková, proč se právě Königsmarková stala nejžádanější asistentkou domácích porodů, ačkoli postupně začalo takhle pracovat asi 20 jejích kolegyň. "Je především profesionálka. U porodu umí být laskavá a upozadit se, ale dokáže rozeznat chvíli, kdy je třeba rázně řešit akutní stavy."
Vnoučková, která Königsmarkovou kdysi zažila jako obávanou sekernici u Apolináře, se prý musela nějakou dobu zbavovat vštípeného strachu z ní – a definitivně ji přešel, když s Ivanou sama porodila. "Byla skvělá a pochopila jsem, že se dokáže vyvíjet a měnit. Občas za mnou přijdou ženy, kterým připadá odměřená a raději by prý rodily se mnou, protože jsem taková hodná," směje se asistentka. "Tak jim říkám – a k čemu vám to bude, že jsem hodná, až přijde problém? Ivana bude vědět, co dělat."

Bolestná zkušenost

Zbývají tři dny do konce srpna a slunce ještě pálí. Na chatu Ivany Königsmarkové na Slapech se už od včerejška sjíždějí kamarádky a rodina oslavit její šedesátiny. Všichni jsou v dobré náladě, díky rozhodnutí Ústavního soudu bude oslava veselejší. Hlavní dárek ale začal vznikat ještě v čase pochmurné nejistoty. Její dcery tajně nakoukly do matčina archivu, obeslaly rodiny a vytvořily fotografické album "Ivaniných dětí". Podařilo se jim dát dohromady fotky celkem 180 ze 400 z těch, u jejichž porodu Königsmarková asistovala. Nejmladším dětem je přes dva roky – právě tak dlouho Ivana Königsmarková nesmí pracovat jako porodní asistentka.
"Vůbec mě tehdy nenapadlo, že to může skončit takovým rozsudkem," přemýšlí a k ranní kávě si zapaluje cigaretu (kromě závislosti na autu to je další neřest, kterou mnozí její přátelé nemají rádi). "Taková situace se občas stane, pro zdravotníka je to bolestná zkušenost. Ale jsem si jistá, že jsem postupovala správně."
Osudový případ její domácí kariéry byl dostatečně popsán v médiích, takže jen stručně: Chlapeček, který dostal později jméno Anatol, se narodil v červenci 2010 v činžovním bytě na Žižkově a po porodu nezačal dýchat. Ivana Königsmarková se jej snažila resuscitovat a okamžitě zavolala záchranku. Novorozenec porod přežil, měl však poškozený mozek, takže po 20 měsících života na přístrojích zemřel.
Obvodní soud shledal Königsmarkovou vinnou, přičemž vycházel především z posudků soudních znalců-porodníků, tedy letitých odpůrců její práce. Podle aktuálního nálezu ústavních soudců vůbec nevzal v úvahu důkazy Königsmarkové a rozhodl zaujatě. "Byla to rána, soudkyně ze mě v podstatě udělala bezdomovce," říká Königsmarková. Kromě podmíněného trestu a zákazu činnosti měla uhradit i 2,7 milionu korun, tedy kompletní náhradu za dvacetiměsíční péči – vůči zdravotníkovi nevídaná sankce. "Naúčtovali mi taky léčení infekcí i zápalu plic, které dítě během života mělo."
Živit se musela jen přednáškami a předporodními kurzy a přišla o víc než polovinu příjmů – splácela leasing na auto, a tak skončila první rok ve ztrátě 70 tisíc. Potom původní rozsudek potvrdily dva odvolací soudy. "Mnohokrát jsem se ptala, jestli bych vydržela to co Ivana, všechno to obviňování v novinách," přemýšlí o své kolegyni Marie Vnoučková. "Obávám se, že ne. Ona byla neuvěřitelně pevná, to já jsem si k ní občas chodila pro psychickou podporu. Dál se chovala jako profesionál, účastnila se seminářů, ačkoli sama nemohla k porodu."
Loni v srpnu zemřel Königsmarkové manžel a krátce nato začala mít zdravotní problémy. "Začala jsem se z toho stresu hroutit," vzpomíná. Vyšetření ukázalo na rakovinu prsu. Prošla operací a následná léčba se pro ni stala dalším dílem v jejím životním seriálu vyjednávání se zdravotnictvím o svoje práva. K nelibosti lékařů odmítla chemoterapii a ozařování doplnila čínskou medicínou. "Když se onkologů zeptáte, co si o nějakém bylinném preparátu myslí, dovedou se tomu jen vysmát a říct vám, že ze sebe necháte tahat peníze," povzdechne si Königsmarková. "Nikdo vám nevysvětlí, proč se někde máte zouvat nebo proč s vámi probírají oblečení lidé plán léčby, když jste svlečená do půl těla. Českému zdravotnictví nejvíc ze všeho chybí supervize. Takže se chystám svoje zkušenosti i sepsat, aby měli zpětnou vazbu."

Je to otevřené

V Česku dnes není porodní asistentka, která by otevřeně chodila k domácím porodům. Zhruba ve stejnou dobu, kdy soud vyřadil Ivanu Königsmarkovou, vstoupily v platnost zákon a vyhláška, z nichž vyplývá možnost až milionové pokuty. Paragrafy jsou sice nejasné a dají se interpretovat různě, ale mezi asistentkami převažují obavy, že v nepřátelském českém prostředí dopadnou podobně jako Königsmarková. Větší část z nich s porody doma přestala, jiné k nim chodí, ovšem nechtějí o tom veřejně mluvit.
Výsledek je předvídatelný a varovný. Některé matky, jimž porodnice nevyhovují, nyní rodí samy doma bez odborné pomoci. "U mého prvního porodu byla Ivana a byl to krásný zážitek. Nedovedla jsem si představit, že podruhé půjdu do cizího prostředí mezi lidi, které neznám," vysvětluje herečka Tereza Rumlová, proč se před rokem rozhodla porodit svou dceru Miu sama s manželem. Měli štěstí, porod proběhl hladce.
"Prohibice není řešení," myslí si porodník Martin Dvořák z Nemocnice Na Bulovce, jeden z mála českých lékařů, který je nakloněný debatě s asistentkami. "Pokud existují rodičky, které chtějí rodit doma, z hlediska jejich bezpečí je lepší tomu dát jasná pravidla, aby mohly mít asistenci."
A to je asi největší poznání z případu Ivany Königsmarkové. Nejde v něm ani tak o to, zda je lepší medicínský, nebo přirozený porod, ale o respekt k individuálnímu rozhodování, s nímž má zdejší zdravotnictví zatím problém. České republice to už tohle úterý nejspíš připomene Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Dvě matky se na něj obrátily se stížností, že jim český stát upírá právo na péči při porodu doma. Stejný případ v Maďarsku rozhodl Štrasburk ve prospěch rodičky.
"Je to mocenský boj, ve kterém jde i o peníze, protože porodnictví je lukrativní byznys," odpovídá Königsmarková na otázku, proč její spor s porodníky ani po letech neslábne. "Ale lékaři mají taky docela obyčejný strach. Ztratili jsme schopnost rozumět fyziologickým procesům těla, většina z nás přirozený porod nikdy neviděla a nevěří, že by si příroda poradila sama."
Na jejím stole leží přání k narozeninám s fotografiemi tříleté dívenky, jednoho z dětí, jež pomáhala rodit. Právě obrovská podpora rodičů a přátel ji držela na nohou v krizových chvílích posledních let. Na podpůrném webu Příběhy pro Ivanu je už přes 500 příspěvků, které ji přesvědčují, že má smysl pokračovat. Zazvoní telefon. "Zatím vám to neřeknu, ještě je to otevřené," vysvětluje Königsmarková do sluchátka. "Zavolejte za pár týdnů." Během posledních dní zodpovídá už několikátý dotaz od těhotné ženy, jež by s ní ráda rodila doma. "To víte, že mi to chybí, mám tu práci ráda," uvažuje o budoucnosti. "Ale musím si to rozmyslet. Situace je dnes hodně nepřející. A jestli do toho půjdu, tak otevřeně, jako jsem to dělala vždycky."

---

"Ivana byla kdysi strašná, nejhorší ze všech. Ale dokáže se měnit." (Kolegyně marie vnoučková)

406 porodů doma provázela 37 z nich skončilo převozem do porodnice 68 těhotných odmítla jako rizikové domácí porody nikdy nepropagovala. jen vyšla vstříc přání svých klientek. První rok po rozsudku skončila ve ztrátě sedmdesát tisíc korun.

Foto: "Mohli by mi dát dárek k narozeninám." (Hlavní nádraží, 28. srpna ráno)
Foto: Dvouleté trápení končí. (S advokátem ve chvíli, kdy Ústavní soud zrušil předchozí rozsudky)
foto karel cudlín

Foto: Mnoha ženám vyhovuje její upřímnost a otevřenost. (Ivana na předporodním kurzu)
Foto: Řešátkovi ji museli k porodu doma přemluvit. Dalších 400 rodin už ne. (Matěj uprostřed)
FOTO MILAN JAROŠ


[TOP]     9.9.2013  
Kvalifikační dohody lékařů – stále aktuální problém  
Zdroj: Tempus Medicorum/ (str. 22)

Ač jsme se v minulosti na stránkách Tempus medicorum problematice kvalifikačních dohod již věnovali, zaznamenáváme ze strany lékařů stále značné množství dotazů, které se právě těchto dohod týkají. Z tohoto důvodu považujeme za potřebné toto téma v naší právní poradně opět otevřít a upozornit čtenáře na úskalí, která mohou být s uzavíráním a nároky vyplývajícími z kvalifikačních dohod spojena.
Kvalifikační dohody (dříve dohody o zvyšování kvalifikace) jsou ve zdravotnictví hojně využívaným institutem. V jeho rámci se zaměstnavatel, zpravidla nemocnice, zavazuje umožnit svému zaměstnanci-lékaři prohloubení jeho kvalifikace, a to nejčastěji formou absolvování specializačního vzdělávání za účelem dosažení specializované způsobilosti. Tomuto závazku zaměstnavatele pak odpovídá povinnost zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu pěti let s tím, že nesplní-li zaměstnanec tuto svou smluvní povinnost a pracovní poměr ukončí předčasně, je zaměstnavatel oprávněn po něm požadovat náhradu nákladů, které na prohlubování kvalifikace lékaře vynaložil. Pokud se lékař rozhodne svůj pracovní poměr u zaměstnavatele ukončit a zaměstnavatel jej v této souvislosti vyzve k uhrazení nákladů specializačního vzdělávání (prohlubování jeho kvalifikace), měl by si před jejich případnou úhradou položit několik klíčových otázek: 1. Byla kvalifikační dohoda uzavřena platně? 2. Je požadované plnění z této dohody důvodné? 3. Není dán zákonný důvod zbavující lékaře
povinnosti plnit?

K platnosti uzavření kvalifikační dohody

Základním předpokladem platnosti (tj. i účinnosti) kvalifikační dohody je skutečnost, že v dohodě jsou řádně uvedeny všechny její obsahové náležitosti definované ustanovením § 234 odst. 3 zákoníku práce, v němž se doslova uvádí, že: "Kvalifikační dohoda musí obsahovat a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení
nebo prohloubení, b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání."
Všechny tyto zákonem stanovené údaje musí být v dohodě vymezeny zcela určitě. Podle našeho názoru nelze považovat za splnění zákonného požadavku na obsah kvalifikační dohody, pokud je v dohodě obecně uvedeno např. pouze to, že zaměstnanec se zavazuje uhradit zaměstnavateli všechny druhy nákladů prohlubování kvalifikace, které mu vznikly, aniž by tyto náklady byly jakkoli blíže specifikovány. Stejně tak zakládá neplatnost kvalifikační dohody, pokud je v ní obdobně neurčitě uvedeno, že v případě předčasného ukončení pracovního poměru bude zaměstnanec povinen uhradit částku odpovídající všem nákladům prohlubování kvalifikace apod.
Za neplatnou je kromě kvalifikační dohody, v níž absentují či jsou nedostatečně uvedeny zákonné obsahové náležitosti, považována i dohoda uzavřená jinak než písemnou formou.
V ustanovení § 234 odst. 2 zákoníku práce je vyloučeno uzavření kvalifikační dohody u prohlubování kvalifikace (jímž je od 1. 7. 2008 i specializační vzdělávání lékařů), jehož předpokládané náklady nedosahují alespoň 75 000 Kč. Má-li tudíž lékař uzavřenu kvalifikační dohodu po zmíněném datu a výše nákladů, které bylo reálně možné v době uzavření dohody předpokládat, byla nižší než zmíněných 75 000 korun, pak dohoda nebyla uzavřena platně.
Stejně tak bylo-li specializační vzdělávání lékaři uloženo, není možné kvalifikační dohodu platně uzavřít. K těmto případům patří i situace, kdy má lékař povinnost získání specializované způsobilosti uvedenu přímo v pracovní smlouvě či je mu dána pokynem zaměstnavatele.
O neplatnou kvalifikační dohodu, která zaměstnanci nezakládá žádné povinnosti, by se konečně mohlo jednat i tehdy, kdy by byla uzavřena selektivně pouze s vybraným lékařem či lékaři, zatímco ostatním lékařům by za stejných podmínek bylo prohlubování kvalifikace umožňováno (hrazeno) bez nutnosti podpisu kvalifikační dohody. Takto uzavřená kvalifikační dohoda by odporovala principu rovného přístupu k zaměstnancům a jako diskriminační by ji nebylo možno uplatňovat.

Důvodnost požadovaného plnění

Opakovaně se v praxi setkáváme s obavami lékařů, že v případě jejich předčasné výpovědi jim bude bez dalšího dána zaměstnavatelem k úhradě celá částka nákladů specializačního vzdělávání uvedená v kvalifikační dohodě. Tyto obavy ovšem zpravidla nejsou na místě. V dohodě se totiž uvádí pouze horní limit plnění, které by případně bylo možno na zaměstnanci žádat, přičemž skutečně vynaložené náklady bývají velmi často mnohem nižší. Částka, na jejíž úhradu by zaměstnavateli vzniklo právo, je dána prokazatelně vynaloženými náklady, které nemocnice na prohlubování kvalifikace lékaře vydala, nikoli částkou "pouze" přepokládanou v dohodě.
Zatímco u poplatku za kurzovné, cestovné, ubytování apod. nevznikají co do zahrnutí těchto položek do nákladů prohlubování kvalifikace obvykle žádné pochybnosti, zcela jiná je situace u nákladů spočívajících v náhradě mzdy (platu) vyplacené lékaři jeho zaměstnavatelem za dobu stáží vykonávaných v rámci specializačního vzdělávání na jiných pracovištích (tzv. "kolečko"), případně odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance po dobu stáže. Povaha těchto nákladů není z hlediska jejich vymahatelnosti na základě kvalifikační dohody obecně závaznými právními předpisy jednoznačně určena. Právně obhajitelný je názor, že pokud lékař absolvoval specializační přípravu spočívající ve výkonu činností lékaře bez specializace na jiných odděleních svého zaměstnavatele, nemůže po něm tento zaměstnavatel náhradu odměny vyplacené za takovou práci při jeho předčasném ukončení pracovního poměru požadovat, neboť fakticky by se nejednalo o náhradu mzdy, ale o odměnu za skutečně vykonanou práci lékaře s odbornou způsobilostí, kterou by zaměstnavatel i tak musel platit. Měl-li by lékař zaměstnavateli toto plnění po ukončení pracovního poměru vracet, šlo by o bezdůvodné obohacení na straně zaměstnavatele, což je nepřípustné. Z tohoto důvodu se také kvalifikační dohody příliš nevyskytují u fakultních nemocnic, kde se právě přidělování lékaře na jiná oddělení stejného zaměstnavatele v rámci specializačního vzdělávání lékaře pravidelně děje. Totéž by platilo i tehdy, pokud by byl lékař zaměstnavatelem prokazatelně vyslán k absolvování specializačního vzdělávání formou praxe na pracovištích jiných zaměstnavatelů, kteří by pak zaměstnavateli vyplacenou mzdu refundovali.
Poněkud komplikovanější situace by nastala tehdy, jestliže by specializační praxe byla vykonávána bez vědomí zaměstnavatele u jiných subjektů. Dle názoru právníků právní kanceláře ČLK by i za těchto okolností neměl být na vrácení náhrady mzdy ani odvodů zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění na základě kvalifikační dohody nárok. Ovšem nelze vyloučit ani opačný právní názor. Toho se aktuálně přidržel Krajský soud v Hradci Králové, který v odvolacím řízení lékaři uložil právě takovou náhradu mzdy zaměstnavateli vrátit. Zásadní pro interpretaci zákoníku práce v tomto ohledu nicméně bude až rozhodnutí Nejvyššího soudu, které ovšem dosud vydáno nebylo.
V souvislosti s výší hrazených nákladů je na místě zdůraznit, že zaměstnavatel má nárok pouze na poměrnou část nákladů prohlubování kvalifikace, tedy na náklady poměrně zkrácené o dobu, kdy lékař u zaměstnavatele v dohodnuté době setrvával v pracovním poměru. Celá částka vynaložených nákladů se hradí pouze tehdy, skončí-li pracovní poměr před absolvováním specializačního vzdělávání nebo současně s jeho ukončením.
V každém případě by podmínkou úhrady nákladů prohlubování kvalifikace mělo být předchozí předložení vyúčtování těchto nákladů zaměstnavatelem. Při vzniku pochybností by měl být zaměstnavatel lékaři vždy schopen vyúčtování i řádně zdokladovat.
Jestliže je částka odpovídající nákladům na prohlubování kvalifikace nad momentální finanční možnosti lékaře, bývá většinou možné domluvit se se zaměstnavatelem na splátkovém kalendáři (tuto možnost doporučujeme zahrnout i do textu samotné kvalifikační dohody). Před podpisem splátkového kalendáře by si ovšem měl být lékař jistý, že částka uvedená ve splátkovém kalendáři je důvodná, neboť tento kalendář je běžně koncipován jako uznání lékařova dluhu, proti němuž se dá následně jen dosti těžko brojit.
V praxi někdy dochází k postupu, kdy závazky z kvalifikační dohody převezme za lékaře jeho nový zaměstnavatel. V tomto ohledu je tedy jistě dobré před ukončením pracovního poměru právě z důvodu přechodu k novému zaměstnavateli s ním možnost úhrady nákladů prohlubování kvalifikace předjednat.

Zákonné průlomy do povinnosti lékaře plnit podle kvalifikační dohody

Poslední skupinou situací, na něž by si lékaři měli dát u hrazení nákladů specializačního vzdělávání, které vznikly za trvání kvalifikační dohody, pozor, jsou zákonem vyjmenované případy, kdy povinnost zaměstnance k úhradě těchto nákladů nevzniká. Tyto případy jsou uvedeny v ustanovení § 235 odst. 3 zákoníku práce takto: a) zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování plnění sjednaného v kvalifikační dohodě, protože zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, b) pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodů porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nebo jestliže pracovní poměr skončil dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e), c) zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovn-lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí anebo dosáhl-li na pracovišti určeném pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, d) zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě kvalifikační dohody dosáhl.
Závěrem tohoto stručného rozboru aplikace kvalifikačních dohod v systému specializačního vzdělávání lékařů nezbývá než doporučit, aby lékař před uzavřením kvalifikační dohody v případě jakýchkoli pochyb vždy kontaktoval právní kancelář ČLK, eventuálně svého právního zástupce tak, aby se takto vyhnul právním úskalím, která se s tímto poměrně komplikovaným právním institutem pojí.

---

Nesmyslný rozsudek v kauze brněnské záchranky zrušen Vrchní soud v Olomouci usnesením sp. zn. 1 Co 44/2013 zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, který byl pro celou naši zdravotnickou veřejnost alarmující. ZZS Jihomoravského kraje se měla omluvit ženě, která bez asistence porodila doma novorozence, nechala zavolat záchrannou službu, ale odmítla rozhodnutí lékaře ZZS převézt podchlazené dítě do nemocnice. Lékař proto zcela správně rozhodl o převozu dítěte i bez souhlasu matky. Za to měla záchranka zaplatit matce a dítěti každému 50 000 Kč, zaslat omluvu a nahradit náklady řízení. Vrchní soud vyhověl odvolání žalované záchranky, zrušil již v pořadí druhý rozsudek Krajského soudu v Brně a rozhodl, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný soudce než JUDr. Michal Ryška. Jedním z podkladů pro toto rozhodnutí bylo i stanovisko vědecké rady České lékařské komory.

(red)

Foto:

O autorovi: Mgr. Aleš Buriánek, zástupce ředitele právní kanceláře ČLK


[TOP]     10.9.2013  
Lázeňství je v krizi, upozorňují zdravotnické odbory  
Zdroj: aktualne.cz/

Lázním ubývá pacientů a potýkají se s nedostatkem financí

Praha - Lázeňství v České republice je v kritickém stavu. Lázním klesají příjmy, počty pacientů i zaměstnanců.

Vyplynulo to z pondělního jednání odborů zdravotnictví a sociální péče, zdravotních pojišťoven a zástupců lázní.

Řídící sekce lázní zdravotnických odborů Martin Vacek uvedl, že příčinou tíživé situace v lázních je nový indikační seznam, tedy vyhláška redukující lázeňskou péči, a také přístup lékařů, kteří lázně nechtějí předepisovat.

"Indikační seznam například zamezuje opakování lázeňské péče a zkrátil dobu péče zejména u dětské klientely. Další problém je, že samotní lékaři lázně nechtějí předepisovat. Odrazuje je od toho neznalost nové vyhlášky i byrokratický systém, který je na předepsání lázeňské péče navázán," řekl Vacek.

Podívejte se, jak chátrají České lázně:

V lázních tak ubývá pacientů a od roku 2009 v jejich zařízeních stoupla nezaměstnanost o více než devět procent. Zároveň se zaměstnaným snižují platy.

Finanční prostředky od zdravotních pojišťoven, které lázně dostávají, se také snižují. Zatímco letos dostanou 1,4 miliardy korun, v roce 2009 to bylo 3,4 miliardy. Pacientů, kterým lázeňskou péči hradí pojišťovny je asi 46 procent.

"Při jednání nás ale pojišťovny ujistily, že finanční prostředky k poskytování lázeňské péče mají a není proto důvod počty pacientů omezovat," řekl Vacek.

Podle odborářů nejde posuzovat nárok na lázeňskou péči podle tabulek, ale měl by se zohledňovat konkrétní zdravotní stav každého pacienta, což současný indikační seznam neumožňuje.

Vedoucí zdravotnických odborů Dagmar Žitníková uvedla, že na pondělním jednání ministerstvo zdravotnictví přiznalo chyby indikačního seznamu i nezájem lékařů o předepisování lázní.

"Zástupci ministerstva odbory ujistili, že posílí informovanost o lázeňství mezi lékaři a zaměří se na lepší využívání lázeňské péče," řekla Žitníková.

Odboráři především zdůrazňují, že lázně jsou efektivně vynaložené veřejné prostředky na péči o pacienty a prodlužují aktivní způsob života.

Podle nich je v důsledku i pro zdravotní pojišťovny lepší, kdyby se lázeňská péče využívala, protože je efektivnější než jiné způsoby následné péče o pacienta.

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=789883


[TOP]     9.9.2013  
Pneumokokové vakcíny u dětí  
Zdroj: Lékařské listy - ZDN/ (str. 15)

O pneumokokových vakcínách bylo na tomto místě psáno v únoru 2012. Od té doby přibyly poznatky především o účinnosti nových konjugovaných vakcín. Hlavní změnou za poslední rok je schválení 13valentní vakcíny Evropskou komisí pro děti starší 5 let.

Nebyla registrována žádná nová pneumokoková vakcína. Nové poznatky se týkají bezpečnosti a účinnosti vakcín a úspěchů se zavedením plošného očkování v České republice i jiných zemích.

Invazivní pneumokoková onemocnění
u dětí v České republice

V roce 2012 se potvrdil úspěch zavedení úhrady konjugovaných pneumokokových vakcín pro kojence zdravotními pojišťovnami. Podle údajů Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy Státního zdravotního ústavu v roce 2012 znovu významně klesla nemocnost ve věkových kategoriích cílených pro vakcinaci, tedy u dětí do 1 roku a dětí ve věku 1–4 roky, a to z 5,1/100 000 na 1,8/100 000, resp. z 3,7/100 000 na 2,7/100 000. Špatnou zprávou je stagnace nebo snad i mírný pokles proočkovanosti, která se stabilizovala někde na úrovni kolem 80 %. Lze předpokládat, že v režimu nepovinného očkování není možné optimálních hodnot proočkovanosti dosáhnout. Asi 1/5 nejmenších dětí tak zůstává vystavena riziku nákazy až život ohrožující invazivní pneumokokovou infekcí. Stejně tak zůstává bez protekce velká část dětí ročníků 2008 a 2009, které jsou indikovány k vakcinaci, ale jimž vakcínu nehradí zdravotní pojišťovny. V roce 2012 jedno čtyřleté dítě v souvislosti s IPO (invazivní pneumokokové onemocnění) zemřelo. Toto dítě nemělo žádné rizikové faktory a nebylo očkované. Vyvolavatelem onemocnění byl vakcinační sérotyp 19A. Jednalo se tedy o úmrtí, kterému bylo možné zabránit. Celkem došlo u dětí do 5 let k 7 případům IPO vyvolaným vakcinačními sérotypy a z nich jen 1 dítě bylo očkované. V tomto jediném případě se tedy jedná o selhání vakcinace. Ojedinělá selhání očkování lze očekávat, protože prakticky žádné vakcíny nejsou 100% účinné. Ostatních 6 případů lze považovat za onemocnění, kterým bylo možné předejít. Velkým problémem zůstává nedostatečné nebo spíše úplně chybějící očkování rizikových dětí, které jsou k invazivním pneumokokovým infekcím nejvíce vnímavé, tedy zejména nedonošených kojenců, dětí s maligními onemocněními a dětí imunosuprimovaných. Řádné očkování těchto dětí sice nemůže nijak ovlivnit epidemiologii IPO v České republice, může však poskytnout velmi důležitou individuální ochranu nejrizikovějším pacientům.

Účinnost nových pneumokokových vakcín

V posledních letech jednak narůstá počet zemí, kde se děti rutinně očkují pneumokokovými vakcínami, jednak se ve státech se zavedenými vakcinačními programy přešlo ze 7valentní vakcíny na vakcíny 10- a 13valentní. Tento přechod znovu nastartoval pokles incidence IPO u dětí, který se v letech před přechodem na nové vakcíny zastavil z důvodu dosažení kontroly vakcinačních typů 7valentní vakcíny i z důvodu replacementu (viz dále). Účinnost nových konjugovaných vakcín je prokazována observačnímu studiemi v řadě zemí a vede k poklesu IPO u dětí díky prevenci případů způsobených sérotypy obsaženými v nových vakcínách a neobsažených v 7valentní vakcíně. Ve Finsku byla provedena velká klinická randomizovaná studie FinIP, která prokázala prakticky 100% účinnost 10valentní vakcíny v prevenci IPO způsobených vakcinačními sérotypy. Na základě výsledků této studie zavedlo Finsko 10valentní vakcínu do svého národního imunizačního programu a v jeho důsledku došlo k dramatickému poklesu incidence IPO u dětí. Ohledně účinnosti pneumokokových vakcín zůstává stále řada otevřených otázek. Diskutuje se relativní účinnost nových vakcín vůči jednotlivým sérotypům, zejména 19A a 3. Dalším důležitým bodem je účinnost vakcinace vůči neinvazivním infekcím, především otitidám a pneumoniím, a též se diskutuje účinnost v prevenci nazofaryngeálního nosičství pneumokoků, které může mít rovněž vliv na nepřímou účinnost na neočkované skupiny populace.
Pro starší konjugované pneumokokové vakcíny (PCV7 či kandidátní) byla v minulosti prokázána částečná účinnost v prevenci pneumonií u dětí. Prokazování této účinnosti je poněkud komplikované, protože u převážné většiny pneumonií se vyvolávající patogen nedetekuje a vakcína pochopitelně nemůže být účinná v prevenci non-pneumokokové pneumonie. Účinnost vůči pneumonii je výrazně ovlivněna diagnostickými kritérii pneumonie, resp. jejich specifičností pro pneumokokovou pneumonii. Z tohoto důvodu je účinnost vakcín nízká při definici pneumonie pouze podle klinických manifestací, vyšší vůči rentgenologicky potvrzené pneumonii a vysoká proti pneumonii s pozitivní kultivací pneumokoka v plicním aspirátu. Na druhou stranu – při vysoké incidenci pouze klinicky diagnostikované pneumonie může mít i nízká účinnost vakcíny obrovský vliv na počet zabráněných případů, a tím i vliv na veřejné zdraví. V observačních studiích došlo po zavedení 7valentní vakcíny v USA a v Kanadě k výraznému poklesu řady ukazatelů pneumonií (počet ambulantních návštěv a hospitalizací sdružených s pneumokokovými pneumoniemi a všemi pneumoniemi). Naopak v souvislosti se zavedením 7valentní vakcíny došlo k nárůstu incidence jedné z nejvážnějších forem pneumonie, a to pneumonie s parapneumonickým výpotkem. Příčinou tohoto jevu může být skutečnost, že tyto formy bývají nejčastěji způsobeny sérotypy neobsaženými v 7valentní vakcíně (především 1, 7F, 19A). V Uruguayi došlo po zavedení 13valentní vakcíny k poklesu incidence pneumonie, včetně pneumonie s empyémem. Tento pozitivní vliv je možné připisovat zahrnutí sérotypů způsobujících pneumonie s empyémem v 13valentní vakcíně. Velká studie COMPAS s 10valentní vakcínou v jižní Americe prokázala určitý stupeň účinnosti vakcíny proti pneumoniím.

Prevence otitid u dětí

Nejčastějším onemocněním vyvolaným pneumokoky je akutní otitida. Většina otitid je vyvolána bakteriemi Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae. Většina dětí ve svém životě prodělá nejméně 1 epizodu otitidy. Otitidy patří k nejčastějším důvodům návštěvy dětí u lékaře a spotřeby antibiotik. I když převážná většina otitid není vážným onemocněním, mohou mít významný vliv na kvalitu života dítěte a méně často i vážné komplikace. Z těchto důvodů může mít vakcína účinná v jejich prevenci dramatický dopad na veřejné zdraví. V minulosti byl prokázán určitý stupeň účinnosti pneumokokových konjugovaných vakcín v prevenci otitid u dětí. Podobně jako v případě pneumonií je stanovování účinnosti vůči otitidám obtížné, protože u většiny epizod se etiologické agens neprokazuje a diagnostická kritéria nejsou jednotná. Randomizovaných účinnostních studií je málo a jsou obtížně srovnatelné. Nejvyšší účinnost konjugované vakcíny pochopitelně prokazují v prevenci otitid způsobných vakcinačním typem pneumokoka. Tato účinnost je ve všech studiích vyšší než 50 %. V Izraeli došlo k velkému poklesu otitid způsobených vakcinačním typem po zavedení 7valentní vakcíny a podobně i po přechodu na 13valentní vakcínu. Studie s 11valentní pneumokokovu vakcínou konjugovanou na protein D (předchůdce dnešní 10valentní vakcíny) prokázala účinnost vakcíny i proti hemofilovým otitidám. Výsledky této studie se ale bohužel nedaří reprodukovat. Lze tedy uzavřít, že konjugované pneumokokové vakcíny mají příznivý vliv na incidenci akutních otitid a jejich dopad může být, vzhledem k vysoké incidenci této nemoci, obrovský.
Podmínkou pro vznik pneumokokových infekcí je nosičství pneumokoků v nosohltanu hlavně v dětské věkové kategorii. Nosičství jednak vede k slizničním a invazivním infekcím, jednak k šíření pneumokoků na další věkové kategorie. Prevencí nosičství by bylo možné snížit zátěž pneumokokových infekcí v očkovaných i neočkovaných částech populace. Je prokázán pozitivní vliv konjugovaných pneumokokových vakcín v prevenci nosičství vakcinačních sérotypů. Uvolněný prostor je ale vyplněn nevakcinačními sérotypy (tzv. replacement). Účinnost na nosičství je přímo úměrná hladině protilátek a počtu podaných dávek vakcíny. Korelát protekce (protektivní hladina protilátek) ale, podobně jako v případě otitid a pneumonií, není definován.
Velká studie bezpečnosti 13valentní vakcíny v USA, ve které byly analyzovány nežádoucí účinky téměř 600 tisíc dávek, prokázala stejný bezpečnostní profil jako u jejího 7valentního předchůdce. Podobně pro 10valentní vakcínu byla prokázána bezpečnost ve studii FinIP.

Indikace pneumokokových vakcín u dětí

V posledním roce nedošlo k žádné změně indikace pneumokokových vakcín u zdravých dětí. Konjugovanou pneumokokovou vakcínou mají být očkované všechny děti mladší 5 let. Očkovací schéma je závislé na věku dítěte. Zdravotní pojišťovny hradí vakcinaci kojencům ve schématu 3+1, pokud je primovakcinace dokončena do 7 měsíců věku.
V letošním roce byla Evropskou komisí schválena 13valentní vakcína pro děti až do 17 let. U dětí starších 5 let je incidence IPO velmi nízká a plošná neselektivní vakcinace všech těchto dětí není indikována. Riziko IPO je ale obrovské pro děti s některými chronickými nemocemi a ty by měly být konjugovanou vakcínou očkované. Významnými rizikovými faktory pro získání IPO jsou anatomická a funkční asplenie, kochleární implantát, únik mozkomíšního moku (vrozené vady, traumata a operace CNS), HIV infekce, chronické renální selhání a nefrotický syndrom, kongenitální imunodeficity, imunosupresivní a radiační léčba včetně terapie maligních onemocnění (leukémie, lymfomy aj.) a transplantace kostní dřeně. Všechny děti s těmito rizikovými faktory by měly být očkované konjugovanou pneumokokovou vakcínou a ve věku nad 2 roky jednou dávkou 23valentní vakcíny nejméně 8 týdnů po konjugované vakcíně. Děti se závažnými poruchami imunity by měly dostat ještě druhou dávku polysacharidové vakcíny o 5 let později.
Indikace vakcíny pro starší děti s rizikovými faktory vychází z několika předpokladů: z vysokého rizika IPO a jeho komplikací, z průkazu účinnosti a imunogenity pro některé rizikové faktory a bezpečnosti vakcíny pro tyto rizikové skupiny. Účinnost v prevenci IPO byla prokázána ve studiích provedených v Africe u HIV pozitivních dětí. V USA byla observační studií prokázána účinnost 7valentní vakcíny v prevenci IPO u dětí se srpkovitou anémií a jinými hemoglobinpatiemi. Bezpečnost a imunogenita 13valentní vakcíny byla prokázána u dětí se srpkovitou anémií a u HIV pozitivních dětí i dospělých.

Závěr

V České republice bylo v posledních letech dosaženo významných úspěchů v prevenci invazivních pneumokokových onemocnění u dětí. Díky úhradě konjugovaných vakcín pro kojence se podařilo dosáhnout relativně vysoké proočkovanosti a v důsledku toho i významného poklesu IPO u malých dětí. Boj s těmito vážnými onemocněními ještě není dobojován. Zbývá zde ještě relativně vysoké procento neočkované dětské populace, které v ní může vakcinační sérotypy udržet. Dětí, které by měly být očkované a zůstávají bez ochrany, může být stále ještě kolem 200 000. Tento počet se bude v následujících letech ještě snižovat, ale při udržení současné proočkovanosti se stabilizuje kolem 100 000. Další zvýšení proočkovanosti je tedy stále žádoucí. Z individuálního ohledu protekce je kritické nedostatečné očkování ve skupinách dětí s rizikovými faktory, zejména dětí nedonošených a imunosuprimovaných. Zlepšení preventivní péče o tyto děti by mělo být cílem orgánů veřejného zdraví i lékařů samotných. *

Foto: Pneumonie, původce Streptococcus pneumoniae (CT hrudníku).
Foto: Profimedia

O autorovi: MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost, Jindřichův Hradec


[TOP]     9.9.2013  
POZOR ZMĚNA!  
Zdroj: Revue Sondy/ (str. 2)

V minulém čísle Sondy Revue vyšla na str. II odpověď na dotaz týkající se výše záloh na zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, kdy měla rubrika Právní servis uzávěrku, jsme již nestihli zareagovat na to, že nová vláda zvýšila minimální mzdu z 8000 na 8500 Kč. Všechny osoby bez zdanitelných příjmů si proto musí zvýšit odvody na zdravotní pojištění o 68 korun, neboť z minimální mzdy vypočítaná částka pojistného (13,5 %) se zvýšila z 1080 na 1148 korun. Jelikož zvýšení platí od srpna, musí být platba pojistného navýšena již za srpen. Ta je u osob bez zdanitelných příjmů splatná nejpozději 9. září 2013.


[TOP]     10.9.2013  
Status studenta  
Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 6)

Ušetří se v tramvaji i na daních

Studenti středních, vysokých a vyšších odborných škol mají takzvaný status studenta. U těch, kteří navštěvují jazykové školy, je to složitější – status studenta se na ně vztahuje, jen když do jazykovky nastoupí ve stejném roce, v němž maturovali. Studentská práva se týkají i těch, kteří při studiu pracují a mají tak vlastní příjem.
Kromě toho, že jako student máte nárok třeba na levnější jízdné v hromadné dopravě, můžete očekávat i daňové úlevy.
První z nich je, že vaši rodiče budou platit nižší daně. Podmínkou je, že jste nepřekročili hranici 26 let a že s nimi žijete v jedné domácnosti (i když jste přes týden třeba na koleji). Sleva na dítě je pro letošní rok 1 117 korun měsíčně. Rodiče musí svému zaměstnavateli doložit potvrzení o vašem studiu, takže si ho nezapomeňte vyzvednout ve studijním oddělení školy.
Jestliže si už sami vyděláváte, můžete k daňové slevě rodičů přidat i takzvanou slevu na studenta, která je 4 020 korun ročně. Opět je třeba doložit potvrzení o studiu. Jestli pracujete pravidelně, je celkem jedno, zda ji uplatníte vy, nebo váš zaměstnavatel. Pokud však pracujete třeba jen o letních prázdninách, vyplatí se domluva se zaměstnavatelem, že si podáte daňové přiznání sami: výhodou je, že do něho můžete uvést celou roční slevu, zatímco zaměstnavatel by uplatňoval jen poměrnou část za dva prázdninové měsíce. Jste-li studenti bez příjmů, nemusíte se starat o zdravotní pojištění – platí ho za vás stát. Pokud si vyděláváte, odvádí pojistné z vašeho příjmu zaměstnavatel, a jestliže podnikáte, zaplatíte ve výsledku pojistné podle toho, kolik jste si skutečně vydělali. A když získáte prospěchové či ubytovací stipendium (podmínky vyhlašují školy různě), nebudete z něho platit ani daně, ani sociální a zdravotní pojištění.


[TOP]     9.9.2013  
Svaz lázní bije na poplach. Hegerova vyhláška je může zlikvidovat  
Zdroj: parlamentnilisty.cz/

Vyhláška ministra Hegera údajně ohrožuje lázeňství a v některých oblastech může obor zničit docela. Už zkrachovaly lázně Velichovky. O důvodech hovořil Eduard Bláha ze Svazu léčebných lázní.

V pondělních Dvaceti minutách Radiožurnálu byl hostem moderátora Martina Veselovského MUDr. Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní, zastupující cca 30 až 34 léčebných lázní.

Podle jeho vyjádření české lázně neprosperují a jejich příjmy klesly během posledních tří let na polovinu. Stejně tak poklesl počet tuzemských návštěvníků, jimž byl pobyt hrazen ze zdravotního pojištění. Na této situaci se podle Bláhy nejvíce podílel bývalý ministr zdravotnictvé Heger, který inicioval revizi zastaralé vyhlášky o indikačním seznamu (t. j. seznamu onemocnění, po kterém je možné nasadit hrazenou lázeňskou léčbu); ta byla skutečně z medicínského hlediska zastaralá a lékaři její zastaralé části ignorovali. Ovšem, podle představitele Svazu léčebných lázní Ministerstvo zdravotnictví nepřistoupilo ke zmíněné revizi pouze z hlediska lékařského, ale rovněž (a to velmi razantně) i z hlediska hospodářského: Cílem bylo uspořit peníze ve zdravotnictví. Ty samozřejmě chybějí v lázeňství.

Většina léčebných lázní leží v krajích s vysokou nezaměstnaností a výpadek v léčebné sféře tuto ještě navýší. Zejména vnitrozemské lázně, které navštěvovali z 80 % pojištěnci, nemohou výpadek tuzemských pacientů vyvážit soukromými návštěvami, turistickým ruchem a zahraniční klientelou, a když, tak ne v tak krátkém časovém rozpětí.

Nová vyhláška původně podle ministerstva předpokládala pokles pacientů a tím i příjmů v lázeňství o 15 %, ovšem odhad svazu i jím vyčíslené skutečné ztráty představují celých 50 %. Statisticky byl zkrácen pobyt dospělého pacienta z 26 na 21 dní, (minus 18 %), byla zrušena každoroční návštěva pacientů s pohybovými potížemi velkých kloubů (kteří tvoří 50 % návštěvníků lázní a z nich je polovina pravidelných, čili tento výpadek představuje dalších až 25 % úbytku hostů).

Podle Eduarda Bláhy se lázně modernizují, řada zastaralých metod již není používána, protože jsou nahrazeny přímými lékařskými zákroky, ovšem pro řadu jiných (především pro léčbu pohybových poruch) představují plnohodnotnou alternativu, pro jejíž volbu je rozhodující především celkový zdravotní stav a věk pacienta. Svaz léčebných lázní se u Ministerstva zdravotnictví dovolává revize vyhlášky o indikačním seznamu, aby byla získána úleva v radikálním úbytku lázeňských hostů. Zejména by svaz uvítal odložení opatření zabraňující opakovanému pobytu hrazenému ze zdravotního pojištění o jeden až dva roky, aby se léčebné lázně mohly na tento odliv pacientů postupně, a tím i lépe, připravit.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=285004


[TOP]     9.9.2013  
Zdravotnictví by mělo dostat od státu víc peněz  
Zdroj: Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)/ (str. 7)

Podle návrhu státního rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí v demisi Ing. Jan Fischer a který by vláda v demisi měla projednat a schválit do konce září, by resort zdravotnictví měl dostat o 3,8 procenta více – téměř 6,7 miliardy korun, zatímco letos má necelé 6,5 miliardy korun. Zdravotnictví z peněz od státu hradí například výzkum a vývoj, přípravu na krizové stavy, jako vybavení záchranek, investice do státních nemocnic, či očkování a pandemický plán.
Výdaje ministerstva zdravotnictví by podle návrhu měly v příštím roce činit 6 699 243 968 korun. Z toho výdaje na státní správu, tedy na chod úřadu a organizačních složek státu, činí 1,761 miliardy a výdaje na výzkum a vývoj ve zdravotnictví 1,527 miliardy. Ústavní péče by měla mít ze státního rozpočtu 1,024 miliardy, zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví 1,05 miliardy. Na zdravotnické programy by mělo jít 693,6 miliónu a na ostatní činnosti ve zdravotnictví 641,7 miliónu Kč.
Na zahraniční rozvojovou spolupráci se v návrhu státního rozpočtu počítá v příštím roce se třemi milióny korun, na program protidrogové politiky by mělo jít téměř 16,2 miliónu, na zajištění přípravy na krizové situace 8,835 miliónu a na očkování pravidelné i mimořádné a na pandemický plán 20 miliónů korun.
Za rok spotřebuje resort kolem 290 miliard korun, z toho přes 220 miliard Kč činí výběr zdravotního pojištění. Zbytek představují finanční prostředky od krajů a měst a platby pacientů.
Součástí státního rozpočtu jsou odvody státu na zdravotní pojištění dětí, důchodců a nezaměstnaných, neuvádějí se však v kapitole ministerstva zdravotnictví, ale ministerstva financí.


[TOP]     10.9.2013  
Zvýšené platby za pojištěnce seberou pojišťovny  
Zdroj: prazskenovinky.cz/

Aktuálně se mluví o navýšení plateb za státní pojištěnce, tzn., že vláda má vůli řešit tuto otázku a bude vybírat částku, kterou bude ochotna nainvestovat do zdravotnictví. Bohužel se ale při výkladu tohoto počinu míchají jablka s hruškami, tvrdí Zuzana Bonhomme Hankeová.

Tvrdí se totiž, že tyto peníze půjdou do nemocnic, kterým se prý tak hospodářsky pomůže a to se promítne např. na zkrácení čekacích lhůt na některé operace. ..to ale přeci není pravda! Nechci hodnotit, zda úmyslný či neúmyslný, ale je to prostě prostě omyl!, píše ve svém komentáři Zuzana Bonhomme Hankeová, ředitelka Nemocnice Na Bulovce.

Němeček: Zvednout poplatky za státní pojištěnce je nutnost!

Peníze za státní pojištěnce totiž jdou do pokladen zdravotních pojišťoven, nikoliv nemocničních. Jenže pojišťovny se při platbách nemocnicím řídí úhradovou vyhláškou, tzn. že nemocnice vědí kolik bude jejich rozpočet na daný rok, tedy zjednodušeně kolik mohou v daném roce provést výkonů, aby jim byly uhrazeny, vysvětluje Zuzana Bonhomme Hankeová.

Vládním návrhem a následným přísunem peněz do zdravotnictví (rozuměj do zdravotních pojišťoven) se nijak nemění zmiňovaná úhradová vyhláška. Vliv této finanční injekce bude mít jen nepřímý vliv na zkracování čekací doby na zákrok či na lepší hospodářský výsledek samotných nemocnice. Příliv peněz tak zejména posílí finanční stabilitu zdravotních pojišťoven, potažmo celého systému zdravotnictví. Tolik na vysvětlenou dopadu navýšení plateb za státní pojištěnce, dodává ředitelka Nemocnice Na Bulovce.

Marková: Vedení TOP 09 chtěli ze zdravotní péče udělat luxus

(jv,nb,foto:nb)

Více z regionu na Prazskenovinky.cz

URL| http://www.prazskenovinky.cz/zpravy/regiony/zvysene-platby-za-pojistence-seberou-pojistovny/


[TOP]     9.9.2013  
SRN: Komora proti "jedné" pojišťovně  
Zdroj: Zdravotnické noviny/ (str. 12)

Před volbami do spolkového sněmu (22. září) německá lékařská komora zveřejnila své stanovisko, v němž politiky vybízí k řešení hlavních oblastí zdravotnického systému.

Lékaři se vyslovují za zachování duálního systému zdravotního pojištění, v němž spolu do jisté míry soutěží veřejnoprávní a soukromé pojišťovny, a za jeho další rozvíjení. Zatímco německá sociální demokracie hodlá prosazovat jednotné veřejné pojištění pro všechny skupiny občanů (včetně povinně začleněných nejbohatších vrstev), komora uvádí, že sjednocený pojišťovenský model by neměl dostatek motivace k zavádění novinek v medicíně do praxe a byl by výhodný spíše jen pro vedoucí pracovníky pojišťoven. Lékaři chtějí občanům zachovat možnost volby, zda se pojistí ve veřejném, nebo jen v soukromém systému. Zároveň však komora souhlasí s tím, že soukromé zdravotní pojištění je nezbytné dále kultivovat. Například je nutné učinit transparentnějším způsob stanovování sazeb pojistného u komerčních společností (v této oblasti se shoduje i se sociální demokracií, která poukazuje na "dramaticky vysoké" sazby pro soukromě pojištěné starší či nemocnější občany). Podle komory by se také měly stanovit závazné standardy, co vše komerční pojišťovny musejí zajistit pro své klienty. Lékaři dále usilují o valorizaci úhrad péče v rámci sazebníku soukromě poskytovaných lékařských výkonů.

Vodítko před volbami

V předvolebním stanovisku komora nabádá politiky, aby zlepšili i financování nemocnic. Úhrady za skupiny diagnóz je podle ní třeba méně vázat na kvantitu výkonů a více na kvalitu péče. Politici by také měli zajistit dostatek míst na fakultách pro mediky. Pokud jde o korupci ve zdravotnictví, komora navrhla, aby se iniciativa příštích zákonodárců inspirovala v amerických předpisech. Je například možné zajistit větší přehled o vztazích mezi lékaři a farmaceutickými firmami povinným registrováním jejich kontaktů či smluvních vztahů.
Profesní organizace ve svém stanovisku jmenovitě nepreferuje žádnou politickou stranu, avšak konkrétními příklady, jak by si přála řešit některé problémy ve zdravotnictví, poskytuje veřejnosti určité vodítko k vyhodnocení předvolebních programů.


[TOP]     9.9.2013  
Volební daňové menu: Vyšší odvody pro bohaté a úlevy pro důchodce  
Zdroj: CT24.cz/

Praha – Kolik budeme po volbách odvádět státu? Odpověď na stěžejní otázku každé předvolební kampaně pomalu dostává konkrétnější obrysy. Levicové strany chtějí, aby lidé v zájmu solidarity platili podle toho, kolik vydělají – ti s vyššími příjmy by tedy měli platit víc. ODS a TOP 09 ale změny odmítají, mimo jiné kvůli zachování daňové stability. Neshoda tradičně panuje i v otázce stropů u odvodů na zdravotní pojištění. Naopak daňové slevy pro pracující důchodce budou pravděpodobně obnoveny.

Hlavním tématem předvolebních kampaní jsou vždy peníze – strany se na billboardech předhánějí v tom, kdo nabídne lidem víc. Tahákem levice pro nadcházející volby má být spravedlivější zdanění platů. "Navrhujeme dvě pásma. Pokud jde o výši zdanění z hrubé mzdy, tak by to bylo 20 procent a 30 procent pro příjmy vyšší než 100 tisíc měsíčně," říká předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

Komunisté, kteří navrhují tři sazby, chtějí lidi s vysokými příjmy zdanit ještě víc. Podle jejich návrhu by ti, co si vydělají přes milion korun ročně, měli z platu odvádět 32 procent. Ti, co pobírají méně, by pak podle výše platu odváděli buď 19, nebo 25 procent.

Více daňových pásem prosazují i lidovci, kteří se inspirují Německem. K návrhu na zvýšení daně z příjmu se přidává i Strana práv občanů ZEMANOVCI, která zase vychází z příkladu severských zemí. Místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš považuje progresivní zdanění za solidární. "Jen tak můžeme dosáhnout toho, že daně budou spravedlivé," domnívá se Kruliš. Stejně zdůvodňuje vyšší počet daňových pásem i Hnutí ANO.

Zelení by rádi zlevnili práci

Bývalé vládní strany ODS a TOP 09 jdou do voleb s tím, že s daněmi by se hýbat nemělo. Právě časté změny v daňové oblasti kritizuje i řada ekonomů. Na stejné úrovni chce daně nechat i hnutí Úsvit přímé demokracie senátora Tomia Okamury.

Svůj plán představila také Strana zelených. Ta by ráda snížila zdanění práce. "Chceme to kompenzovat zvýšením majetkových a ekologických daní," navrhuje předseda strany Ondřej Liška.

Změny se zřejmě nevyhnou ani živnostníkům – zatímco pravicové strany a hnutí ANO jim slibují omezení byrokracie, ČSSD hodlá prosadit registrační pokladny. Jestli chystá i navýšení odvodů na pojistné a úpravu výdajových paušálů, však strana zatím neupřesnila.

Po volbách by si mohli polepšit důchodci, kteří si přivydělávají. Všechny sledované strany tvrdí, že jsou pro obnovení daňových slev.

Strop na pojištění: Obnovit, či zrušit?

Dalším tématem se může stát i maximální částka, kterou pracující odvádí na zdravotním pojištění – ještě vloni to bylo zhruba 245 tisíc korun ročně pro lidi s příjmy nad 150 tisíc měsíčně. Pro období 2013 až 2015 ale tento strop dočasně zrušila Nečasova vláda. A zatímco hnutí ANO i KDU-ČSL by stropy zavedly znovu, levice je odhodlána limit odstranit trvale.

Co se týče majetkových daní, pro jejich zvýšení se zatím vyslovili jen komunisté. ČSSD zatím o změně daně z nemovitosti nemluví. Většina dalších stran je přitom proti jejímu zvýšení.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/241385-volebni-danove-menu-vyssi-odvody-pro-bohate-a-ulevy-pro-duchodce/


[TOP]     9.9.2013  
Vyšší minimální mzda už těší brigádníky či nezaměstnané  
Zdroj: Pelhřimovský deník/ (str. 1)

Od začátku srpna si zároveň nezaměstnaní mohou přivydělat pár stovek navíc

Pelhřimovsko – Počínaje 1. srpnem je základní měsíční sazba minimální mzdy o pět set korun vyšší, celkem tedy 8 500 korun. Pocítit to mohli třeba někteří brigádníci. Zvýšení minimální mzdy se však projevilo i na povolené výši přivýdělku nezaměstnaných nebo na příplatku za práci ve ztíženém prostředí.
S minimální mzdou se zvýšila též základní hodinová sazba minimální mzdy – ze 48,10 na 50,60 koruny. To mělo dopad například na výdělek brigádníků Kulturních zařízení města Pelhřimova. V červenci si vydělali méně než v srpnu. Hodinová sazba se jim zvedla z 50 korun hned na 54, při měsíčním úvazku by tedy měli zaručenou mzdu 8 900 korun.
"S minimální mzdou se totiž měnily i minimální mzdové tarify pro určité stupně složitosti práce. Brigádníci v kulturních zařízeních prodávají vstupenky, a přicházejí tak do styku s hotovostí, proto již jejich práce spadá do druhého stupně a dostanou vyšší tarif," sdělil ekonom pelhřimovských kulturních zařízení Luděk Šauer.
Ačkoli se změna netýká kmenových pracovníků, ale jen brigád a pomocných prací, znamená také nárůst nákladů. "Navíc není zvýšení mezd kryté rozpočtem, ten byl totiž schválený již dříve," dodal.
Zvednutí minimální mzdy ovlivnilo mimo jiné maximální možnou částku, kterou si může nezaměstnaný vedený v evidenci úřadu práce měsíčně přivydělat. Její výše je totiž stanovena jako polovina minimální mzdy. Z rovných čtyř tisíc se proto nyní zvedla na 4 250 korun.

Zvýšení je vítáno

"Využívám při hledání práce možnosti přivydělat si a chodím na brigádu. Zvýšení částky proto vítám. I když to není moc, každá koruna je dobrá. Jinak si ale myslím, že se navýšení minimální mzdy o pětistovku obecně výrazněji neprojeví," podotkla Věra Rodová z Humpolce, která je nyní nezaměstnaná.
Za práci ve ztíženém prostředí má také od srpna zaměstnanec nárok na příplatek nejméně 5,06 koruny za hodinu. Ten se totiž počítá jako 10 procent základní hodinové sazby minimální mzdy. Na některých úsecích výroby dostávají příplatek například zaměstnanci Contegu.
"Zvýšení minimální mzdy a s ní i příplatku se nás ale nijak nedotklo, protože byl již předtím vyšší než stanovené minimum. Konkrétní výši příplatku projednáváme vždy se zaměstnancem," uvedl provozní ředitel Contegu Jiří Poláček.

dokončení na straně 2

Vyšší minimální mzda...

dokončení ze strany 1

Očekávané důsledky změny shrnula mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Štěpánka Filipová.
"Zvýšení minimální mzdy pocítí zejména zaměstnanci, kteří jsou odměňováni minimální mzdou, a zaměstnavatelé. Posílí se pracovní příjmy zaměstnanců, jejich koupěschopná poptávka a také motivace k práci. U zaměstnavatelů se sice zvýšení minimální mzdy logicky promítne ve vyšších nákladech, nicméně kompenzací pro ně budou vyšší požadavky například na výrobu a spotřebu jako takovou způsobené vyšší kupní silou obyvatel,"řekla mluvčí.
Zvýšení minimální mzdy se podle Filipové pozitivně projeví i ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění.
Podle odhadu MPSV by se příjmy z pojistného na sociální pojištění mohly zvýšit o zhruba 230 milionů korun za rok a příjmy zdravotního pojištění asi o 100 milionů za rok.


[TOP]     9.9.2013  
Platby za státní pojištěnce porostou  
Zdroj: Zdravotnické noviny/ (str. 1)  [ rusnok ]

Resortem netrpělivě očekávané rozhodnutí vlády o navýšení platby za státní pojištěnce ještě bude předmětem debaty. V návrhu státního rozpočtu na příští rok se ale s prostředky na navýšení odvodů za státní pojištěnce počítá, otázkou tak nadále zůstává už jen konečná částka.

Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Martina Holcáta částečně převzalo původní návrh bývalého šéfa resortu Leoše Hegera (TOP 09), kterým se stanoví vyměřovací základ u osob, za něž hradí pojistné na všeobecné zdravotní pojištění stát. Zatímco bývalý kabinet, respektive ministr financí Miroslav Kalousek tento návrh zablokoval, Rusnokova vláda už řeší pouze otázku, kterou variantu navýšení státní rozpočet ještě unese.

Nejnaléhavější potřeba

Odůvodnění pro navýšení této platby zůstává stejné jako v době, kdy ministerstvo vedl Leoš Heger. Je to zejména několikaletá stagnace výše odvodů při současném růstu průměrných mezd a především pak opakované navýšení DPH, ke kterému minulá vláda přistupovala v rámci snahy o snížení deficitu státního rozpočtu. To však podle ministerstva i dalších zainteresovaných stran ve zdravotnictví vedlo k deficitu veřejného zdravotního pojištění, který dopadá i na hospodaření nemocnic. "Systém není schopen absorbovat tento deficit dalším zvýšením vnitřní efektivity," uvádí se v odůvodnění návrhu, jež bylo opětovně předloženo vládě ministerstvem zdravotnictví.
Uvedenou skutečnost si podle všeho uvědomuje i premiér Jiří Rusnok, který tomuto opatření dává v rámci přípravy státního rozpočtu na příští rok vysokou prioritu a případné navýšení odvodů států za "státní" pojištěnce považuje rovněž za určitou kompenzaci ztrát, jež zdravotnictví utrpělo v důsledku fiskální politiky státu v posledních letech. "Budeme se snažit pokrýt nejnaléhavější potřeby, mezi které patří i navýšení plateb za státní pojištěnce. Debata o nich byla momentálně přerušena," řekl po jednání vlády její předseda s tím, že kabinet je jako celek zvýšení nakloněn.

Konec stagnace

Otazník se tak vznáší už jen nad konečnou částkou. "Kolik budeme schopni navrhnout, záleží na celkové rozpočtové debatě, protože to musíme zakalkulovat do výdajů státního rozpočtu na příští rok. Po dohodě s legislativci se rozhodneme, která legislativní
(pokračování na straně 2)

Platby za státní pojištěnce porostou
(pokračování ze str. 1)

cesta je nejbezpečnější a nejméně riziková pro dosažení výsledku," uzavřel Jiří Rusnok s poukazem na skutečnost, že cesta k navýšení plateb za státní pojištěnce formou vládního nařízení je již uzavřena, neboť ta je dle zákona schůdná jen do 30. června. V návrhu se tak stále počítá s několika variantami – od nulové až po zvýšení o 98 Kč. Zmíněná nulová varianta je však už mimo hru, neboť dle vyjádření ministra financí Jana Fischera nyní návrh státního rozpočtu počítá s výdaji ve výši minimálně 3,7 miliardy korun. To by odpovídalo Rusnokem preferované variantě navýšení o 50 Kč. Ministr financí se však nebrání ani vyšší částce. "Budeme samozřejmě muset zvažovat priority a konečná částka ještě bude předmětem rozpočtové debaty. S navýšením se ale už teď počítá, není to tedy v žádných nadnákladech, a za sebe říkám, že si dokážu představit částku i o něco vyšší než 3,7 miliardy korun," uvedl Jan Fischer. Střední cestou zůstává varianta navýšení o 77 Kč, jež by zdravotnictví přinesla 5,7 miliardy korun a kterou jako nejvyšší navrhoval už Leoš Heger. Holcátovým zvýšením o 98 Kč by do zdravotnictví přibylo zhruba 7,2 miliardy.

Spěchejte, radí ČSSD

Návrh Martina Holcáta má podporu favorita voleb – ČSSD. Podle sociálnědemokratického stínového ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka by však vláda neměla rozhodnutí o tomto navýšení příliš protahovat. "Vláda nerozhodla o navýšení plateb státu za takzvané státní pojištěnce, kterými jsou děti, důchodci a nezaměstnaní. To není dobrá zpráva, protože situaci ve zdravotnictví je nutné řešit neprodleně. ČSSD oceňuje postoj ministra zdravotnictví, který tak dává plně za pravdu našemu stanovisku, že vlivem politiky TOP 09 a pánů Hegera a Kalouska je české zdravotnictví v katastrofální finanční situaci a stojí před reálnou hrozbu zhroucení významné části nemocniční sítě a ohrožení dostupnosti péče pro české pacienty," varuje Svatopluk Němeček. Připomíná také, že naše zdravotnictví se potýká s finančním deficitem kolem 10 miliard a platba za státní pojištěnce již roky nebyla valorizována. "Státní pojištěnci představují zhruba 60 procent plátců do systému veřejného zdravotního pojištění. Stát navíc prostřednictvím nárůstu daně z přidané hodnoty vysává finance určené na léčbu nemocných ze systému veřejného zdravotního pojištění," uzavírá stínový ministr s poukazem na "kritickou situaci" českých nemocnic. (Více viz níže – "Záchranný kruh pro zdravotnictví musí hodit ministr Holcát".)

Foto: Jan Fischer: Za sebe říkám, že si dokážu představit částku i o něco vyšší než 3,7 miliardy korun.


[TOP]     9.9.2013  
Péče o zaměstnance a zákoník práce  
Zdroj: Revue Sondy/ (str. 11)

Účelem tohoto článku je blíže specifikovat Část desátou zákona č. 262/2006 Sb., tedy zákoníku práce, která upravuje problematiku péče o zaměstnance, a to v ustanoveních § 224 až § 247 citovaného zákona. Uvedená problematika je totiž nedílnou součástí úpravy pracovněprávních vztahů. Tato úprava je však minimální vzhledem k tomu, že liberální pojetí zákoníku práce (dále též ZP) umožňuje zaměstnavatelům, aby zaměstnancům přiznali péči ve větším rozsahu.

Úprava péče o zaměstnance obsahuje:
- pracovní podmínky zaměstnanců (§ 224 až § 226 ZP),
- odborný rozvoj zaměstnanců (§ 227 až § 235 ZP),
- stravování zaměstnanců (§ 236 ZP),
- zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců (§ 237 až § 247 ZP).

Pracovní podmínky zaměstnanců

Povinností zaměstnavatelů je vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, a v rámci péče o pracovní podmínky a v souladu se zvláštními právními předpisy musí zaměstnavatel dále zajišťovat pro zaměstnance pracovnělékařskou péči. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu, která nezakládá uplatnitelné právo. Jedná se zejména o poskytování odměny:
a) při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
b) za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.
Zaměstnavatel, který podle zvláštního právního předpisu vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, spolurozhoduje s odborovou organizací o přídělu do tohoto fondu a o jeho čerpání.
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli ještě jednu povinnost, a tou je zajištění bezpečné úschovy svršků a osobních předmětů, které nosí zaměstnanci obvykle do zaměstnání. Jedná se například o mobilní telefony, šperky, tašky apod. V praxi však nebývá obvyklé, že zaměstnavatelé vymezí v některém z vnitřních předpisů, která místa jsou pro tyto účely určená v době plnění pracovních úkolů zaměstnanců. Odborný rozvoj zaměstnanců

Zaměstnavatel má podle zákoníku práce pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců. Právní úprava této části zákoníku práce zahrnuje zejména:
a) zaškolení a zaučení,
b) odbornou praxi absolventů škol,
c) prohlubování kvalifikace,
d) zvyšování kvalifikace.

Zaškolení a zaučení zaměstnanců

V případě, že se zaměstnavatel rozhodne přijmout zaměstnance, který nemá pro dané pracovní místo příslušnou kvalifikaci, má ze zákona povinnost nového zaměstnance zaškolit nebo zaučit. Zaškolení nebo zaučení se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
Povinnost zaškolit či zaučit zaměstnance má zaměstnavatel také v případě, kdy zaměstnanec přechází na nové pracoviště nebo na nový druh práce z důvodů, které vznikly na straně zaměstnavatele a v případech nezbytně nutných.

Odborná praxe absolventů škol

Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatelé zabezpečují absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol i vysokých škol přiměřenou odbornou praxi. Ta má absolventům pomoci získat praktické zkušenosti a dovednosti potřebné k výkonu práce. Tuto povinnost je třeba považovat za povinnost pořádkovou. V žádném případě se nejedná o povinnost zaměstnavatele přijmout do pracovněprávního vztahu jakéhokoliv absolventa, který se o zaměstnání uchází. Právní úprava plní v daném případě svoji funkci v tom, že výslovně stanoví, že odborná praxe absolventa je výkonem práce, za který přísluší mzda nebo plat. Patří sem i odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Za absolventa se považuje nejen uchazeč o zaměstnání, který právě dokončil studium, ale i osoba, která již může mít nějaké praktické zkušenosti z předchozího zaměstnání. Celková doba případné odborné praxe nesmí přesáhnout 2 roky, přičemž se zde nezapočítává doba čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené.

Prohlubování kvalifikace

Pod pojmem prohlubování kvalifikace má zákonodárce na mysli její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace považuje zákoník práce také její udržování a obnovování.
Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce - to znamená, že je povinen podrobit se závaznému pokynu zaměstnavatele, aby se zúčastnil školení k prohloubení kvalifikace. Účast na školení a studiu za účelem prohloubení kvalifikace je považována za výkon práce a zaměstnanci proto přísluší mzda nebo plat. Pokud by zaměstnanec tento pokyn zaměstnavatele porušil, mohlo by takové chování zaměstnance být kvalifikováno jako porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru.
Náklady, které byly vynaloženy na prohlubování kvalifikace, hradí zásadně zaměstnavatel. Výjimka z tohoto pravidla může nastat v případě, že by zaměstnanec požadoval finančně náročnější formu prohlubování kvalifikace (například jazykový kurz v zahraničí místo v tuzemsku). V tomto případě by se zaměstnanec mohl na nákladech rovněž podílet.

Zvýšení kvalifikace

Zvyšováním kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace, její získání nebo rozšíření, které jsou potřebné pro výkon jiné, kvalifikovanější práce, než kterou zaměstnanec vykonává podle stávající pracovní smlouvy. S ohledem na skutečnost, že zvyšování kvalifikace se netýká sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě, nemůže zaměstnavatel zvyšování kvalifikace nařídit.
Zaměstnavatel by však měl mít na zvýšení kvalifikace zaměstnance zájem a následně vyslovit písemný souhlas s takovým vzděláváním z toho důvodu, aby zaměstnanec měl právo čerpat zákonem stanovené volno k účasti na studiu a pro přípravu na zkoušky. Za takové volno pak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Jiné náklady (např. školné, cestovní náhrady, náhrady na studijní pomůcky a materiál) není zaměstnavatel povinen hradit, pokud se k tomu nezaváže v kvalifikační dohodě (blíže o kvalifikační dohodě v samostatné části). Pod pojem zvyšování kvalifikace můžeme zahrnout studium, vzdělávání, školení nebo jinou formu přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.
Pokud dojde mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k vzájemné dohodě o zvyšování kvalifikace (např. studium na vysoké škole), přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v těchto případech:
- v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
- 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou (nebo vyšší odbornou školou),
- 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní zkoušky (závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky popř. absolutoria),
- 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu závěrečné písemné práce (absolventské, bakalářské, diplomové, rigorózní či disertační práce),
* 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky a státní doktorské zkoušky.
K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.
Za pracovní volno poskytnuté zaměstnanci k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobné akci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Poskytování výše uvedených pracovních úlev upravuje ustanovení § 232 zákoníku práce. Zaměstnavatel má právo být informován o průběhu a výsledcích studia zaměstnance. Poskytování pracovních úlev může zastavit: - pokud se stal zaměstnanec dlouhodobě nepřizpůsobivým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci, - pokud zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti zvyšování kvalifikace.

Kvalifikační dohoda

Kvalifikační dohoda upravuje právní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem při zvyšování, ale i při prohlubování kvalifikace. Jejím obsahem je především závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení, případně prohloubení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let od ukončení vzdělání. Pokud zaměstnanec svůj závazek nedodrží, musí zaměstnavateli uhradit náklady spojené se zvýšením kvalifikace. Splní-li pouze část stabilizačního závazku, to znamená, že zůstane v pracovním poměru pouze nějakou dobu po ukončení studia, jeho povinnost k úhradě nákladů se poměrně sníží. Uzavření kvalifikační dohody však není podmínkou pro zvyšování kvalifikace. Smyslem této dohody je stabilizace zaměstnance, v zájmu zaměstnavatele pochopitelně je návratnost prostředků, které vynaložil v souvislosti se zvyšováním nebo prohlubováním kvalifikace svých zaměstnanců. Náležitosti, které by měla kvalifikační dohoda obsahovat, jsou podrobně upraveny v ustanoveních § 234 a § 235 zákoníku práce.

Zaměstnanecké benefity

Do oblasti péče o zaměstnance, mimo výše uvedené, lze zařadit i poskytování tzv. zaměstnaneckých benefitů.
Prvním důvodem poskytování zaměstnaneckých benefitů je snaha udržet si kvalitní zaměstnance.
Druhým důvodem je pak spokojenost zaměstnanců, která vede k větší motivaci a také k lepšímu výkonu.

Výhody benefitů pro zaměstnavatele

Z poskytovaných benefitů se většinou neodvádí daň z příjmu ani odvody sociálního a zdravotního pojištění.
Z praktického hlediska je možné třeba zohlednit skutečnost, že pokud budou zaměstnanci například častěji navštěvovat různá rehabilitační a ozdravná zařízení (posilovny, bazény) a budou mít víc volného času na odpočinek, jsou zdravější a zaměstnavatel nedoplácí na jejich absenci. Není potřeba hledat náhradu za dočasně neschopného zaměstnance nebo v případě využití vlastních zdrojů nedochází k jejich přetěžování. Výhodné je také zajištění vlastního závodního stravování. Dojde ke zkrácení doby cesty na oběd a nedochází tak ke zbytečným prostojům, naopak může dojít k dosažení větší efektivity vykonávané práce bez zbytečného prodlužování pracovní doby.
Pojďme si nyní přiblížit jednotlivé typy zaměstnaneckých benefitů.

Peněžní benefity

Existují dva základní typy zaměstnaneckých benefitů, které zaměstnavatelé nabízejí svým zaměstnancům. Prvním typem jsou benefity poskytované peněžní formou, popřípadě prostřednictvím různých hodnotových poukázek. Tento typ je zaměstnavateli nejčastěji používán. Patří sem například:
- příspěvky na stravování,
- příspěvky na sportovní akce a zdraví,
- příspěvky na kulturu a rekreaci,
- příspěvky na dovolenou - ubytování a doprava,
- příplatek k nemocenskému,
- zaměstnanecké akcie,
- příspěvky na penzijní a životní připojištění,
- zvýhodněné bezúročné půjčky,
- vzdělávací kurzy, školení,
- používání automobilu či mobilního telefonu i pro soukromé účely,
- peněžité dary k životním i jiným výročím a při prvním odchodu do důchodu.

Nepeněžní benefity

Větší hodnotu pro zaměstnance však mohou mít benefity nepeněžního typu. Jejich finanční hodnota se nedá přesně určit, protože se většinou jedná o volnou pracovní dobu nebo určitý typ nadstandardní dovolené. Příkladem nepeněžních benefitů mohou být: * nadstandardní dovolená,
- volno pro zařizování osobních záležitostí nebo léčení,
- pružná pracovní doba,
- práce z domova,
- naturálie - produkty firmy a jiné.
Zaměstnanecké benefity jsou jedním z nástrojů jak motivovat zaměstnance. Motivace je nezbytná k dosahování dobrých pracovních výkonů a zlepšování kvality práce. Spokojenost v zaměstnání je klíčovým faktorem nejen pro pracovní pohodu, ale i pro podávání kvalitního pracovního výkonu. Na kvalitním výkonu se nepodílí pouze vědomosti a schopnosti zaměstnance, ale významnou roli hraje také jeho motivace a přístup k vykonávané práci. Pracovní motivace vyjadřuje postoj člověka k práci a jeho ochotu pracovat. Pro dobrou pracovní motivaci jsou na prvním místě důležité pocity uspokojení z práce a nekonfliktní interpersonální vztahy. Důležitou roli kromě motivace a postojů k práci hrají právě vztahy mezi zaměstnanci. Spokojenost v zaměstnání je velmi závislá na kvalitě pracovních vztahů.

Stravování zaměstnanců

I stravování bylo v zákoníku práce zařazeno do oblasti péče o zaměstnance a je upraveno v ustanovení § 236 citovaného zákona. Zaměstnavatel je povinen zabezpečovat stravování zaměstnanců ve všech pracovních směnách, a to na pracovišti zaměstnance nebo v jeho blízkosti. Není však povinen provozovat stravovací zařízení, případně jiným způsobem zajišťovat zaměstnancům jídlo.
Povinnost umožnit stravování nemá zaměstnavatel vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.
Zaměstnavatel může zabezpečit stravování zaměstnanců různými způsoby: - poskytováním stravy ve vlastním stravovacím zařízení, - umožněním stravování zaměstnanců ve stravovacím zařízení jiného zaměstnavatele v blízkosti pracoviště zaměstnance, - prostřednictvím jiné právnické osoby nebo fyzické osoby, která má oprávnění zprostředkovat stravovací služby (dovoz hotového jídla), - poskytováním stravovacích poukázek, jejichž hodnotu zcela nebo zčásti hradí.
Zaměstnavatel může na základě ujednání v kolektivní smlouvě nebo v ustanovení vnitřního předpisu přispívat zaměstnanci na stravování formou příspěvku na každé poskytnuté jídlo. Konkrétní podmínky budou vždy vycházet především z možností zaměstnavatele. V rámci stanovení podmínek pro poskytování cenově zvýhodněného stravování může zaměstnavatel vymezit okruh zaměstnanců, nebo i bývalých zaměstnanců (například důchodců), kterých se toto oprávnění týká.

Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců

Tato část zákoníku práce upravuje pracovní podmínky některých zaměstnanců, do které jsou zařazeny následující skupiny:
- fyzické osoby se zdravotním postižením,
- zaměstnankyně a jejich pracovní podmínky,
- zaměstnankyně - matky a zaměstnanci pečující o dítě a o jiné fyzické osoby,
- mladiství zaměstnanci a jejich pracovní podmínky.

Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením

Povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně stanoví zvláštní právní předpisy. V souladu s článkem 29 Listiny základních práv a svobod mají i tyto osoby právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. To, že je taková fyzická osoba skutečně osobou se zdravotním postižením, musí prokázat posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení.

Pracovní podmínky těhotných zaměstnankyň

Koná-li těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.
Těhotným ženám není zakázáno pracovat v noci, pokud samy chtějí a s noční prací vysloví souhlas. Pokud však těhotná žena pracující v noci požádá o zařazení na denní práci, musí jí zaměstnavatel vyhovět. V případě že na základě lékařského posudku není těhotná zaměstnankyně způsobilá k výkonu práce, který má sjednaný v pracovní smlouvě a zaměstnavatel pro ni jinou vhodnou práci nemá, vznikne překážka na straně zaměstnavatele a vztahuje se na ni ustanovení § 208 zákoníku práce.

Zaměstnankyně - matky a zaměstnanci pečující o dítě a o jiné fyzické osoby

To co platí pro těhotnou zaměstnankyni, platí i pro zaměstnankyni, která kojí, a pro zaměstnankyni - matku do konce devátého měsíce po porodu.
Dosahuje-li zaměstnankyně při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek, o který může požádat podle § 42 a následujících zákona o nemocenském pojištění a který jí přísluší za kalendářní dny, v nichž zaměstnankyně vykonávala práci. Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do věku 8 let smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.
Zaměstnavateli je dále uloženo přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. Požádáli zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Pokud se jedná o výkon práce přesčas, je taková práce zakázána pro těhotné zaměstnankyně a dále pro zaměstnankyně a zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok. Zákoník práce upravuje také přestávky ke kojení, které jsou zvláštním druhem přestávek, které je zaměstnavatel povinen poskytnout ženě, která své dítě kojí. Počet přestávek závisí jednak na věku dítěte a rovněž na rozsahu pracovní doby matky, která dítě kojí. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců

Ustanovení § 243 až § 247 zákoníku práce upravuje zákoník práce samostatně a vychází z práva mladistvých na zvláštní ochranu v pracovněprávních vztazích, která je zaručena Listinou základních práv a svobod. Mladistvým je zaměstnanec, který nedosáhl věku 18 let. S ohledem právě na věk mladistvých je nezbytné, aby tito zaměstnanci nebyli přetěžování fyzicky namáhavými pracemi, které by mohly ohrozit jejich zdravý vývoj. Přihlédnout je také třeba k tomu, že tito zaměstnanci ještě nenabyli dostatečné zkušenosti a bylo by pro ně těžké orientovat se i v otázkách souvisejících, což se projevuje především v zákazu některých prací a některých omezení týkajících se pracovní doby.
Obecně platí, že zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, která neohrožuje jejich zdraví, a v rámci toho odstraňovat rizikové a namáhavé práce. Měli by proto mladistvým zaměstnanců přidělovat "přiměřené práce", které nejsou blíže definovány, ale jedná se o práce, které odpovídají dosaženému věku mladistvého. Jako příklad nepřiměřených prací uveďme fyzicky namáhavé práce, práce jednostranně zatěžující organismus, práce vyžadující samostatné rozhodování s vysokou mírou odpovědnosti apod.
Ochrana mladých zaměstnanců se projevuje zejména v oblasti pracovní doby. Je pro ně stanoven maximální limit týdenní pracovní doby, která v souladu s obecnou úpravou pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně. Mladistvým je zakázána také práce přesčas, a to i v případech, že by s ní tito zaměstnanci vyslovili souhlas. Pokud se jedná o práci v noci, ta je rovněž zakázána; jde-li o mladistvého zaměstnance staršího než 16 let, může práci v noci konat jen výjimečně. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu. Jestliže je zakázáno zaměstnávat mladistvého zaměstnance prací, pro kterou se mu dostalo výchovy k povolání, protože je její výkon mladistvým zaměstnancům zakázán nebo protože podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče ohrožuje jeho zdraví, je do doby, než bude mladistvý zaměstnanec moci tuto práci konat, zaměstnavatel povinen mu poskytnout jinou přiměřenou práci odpovídající pokud možno jeho kvalifikaci.
Ochrana mladistvých zaměstnanců je dále prohloubena zákazem výkonu některých prací. Jedná se o práce s vysokou fyzickou zátěží a o rizikové faktory související s takovou prací (například hluk, vibrace, teplotní rozdíly, chemické látky, karcinogeny). Tyto práce jednak stanoví zákoník práce, jednak je blíže vymezují prováděcí předpisy (nařízení, vyhlášky). Povinností zaměstnavatele je vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni. To se týká nejen zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, ale i zaměstnanců pracujících na základě dohod konaných mimo pracovní poměr. Zvýšená ochrana mladistvých zaměstnanců spočívá i v tom, že jsou zaměstnavateli uloženy povinnosti, pokud jde o sledování jejich zdravotního stavu.
Zde je třeba zmínit zajištění odborného vyšetření poskytovatelem pracovnělékařských služeb s tím, že náklady nese vždy zaměstnavatel. Tato vyšetření musí být provedena před vznikem pracovního poměru a před změnou druhu práce. Povinnost zaměstnavatele je stanovena také pro pravidelné lékařské prohlídky, nejméně však jednou v roce, a mladistvému je uložena povinnost se tomuto lékařskému vyšetření podrobit.


[TOP]     11.9.2013  
PĚT RAD aneb Exekuce a její druhy  
Zdroj: Moravskoslezský deník/ (str. 4)

NOVÝ SERIÁL DENÍKU PRÁVNÍ PORADNA

Každý z nás čas od času řeší nějakou právní otázku, častokrát si však ani neuvědomujeme, že konkrétní záležitost v sobě skrývá mnohem více právních problémů a její řešení není tak jednoduché, jak se mohlo zpočátku zdát.
Počet osob postižených exekucí není rozhodně nízký a denně přibývá počet těch, co své závazky nejsou schopni splácet a strašák jménem exekuce se pro ně stává nevyhnutelným. V tomto článku si popíšeme, jaké druhy exekucí se nejčastěji nařizují a co všechno je exekutor oprávněn zabavit.

Rada první

Jestliže pobíráte pravidelnou mzdu nebo jiné opakující se příjmy, bude exekuce nařízena zpravidla na tyto peněžní prostředky.
Nejjistějším prostředkem k vymožení pohledávky věřitele exekutorem i soudním vykonavatelem jsou v případě pracujících dlužníků srážky ze mzdy. Srážky však mohou být prováděny i z jiných pravidelných příjmů dlužníka, jako jsou důchody, stipendia, nemocenské, podpory v nezaměstnanosti apod. Srážky ze mzdy se vypočtou tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky jako je výživné, nedoplatky na daních a poplatcích, zdravotním a nemocenském pojištění, atd. se však srážejí dvě třetiny.

Rada druhá

Exekutor Vám může postihnout i finanční prostředky uložené na Vašem bankovním účtu bez ohledu na to, z jakého zdroje pocházejí.
Exekuci lze nařídit i k peněžním prostředkům povinného na běžném, vkladovém nebo jiném účtu vedeném v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku.
Povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. Exekucí přikázáním pohledávky však nelze postihnout peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce a dále peněžní prostředky, které jsou povinným určeny pro výplatu mezd nebo platů, náhrad mezd nebo platů a dalších plnění, která nahrazují odměnu za práci jeho zaměstnancům, splatných v nejbližším výplatním termínu.

Rada třetí

Jestliže exekutor nemůže zajistit uspokojení pohledávky věřitele pomocí srážek z Vašímzdyči jiných příjmů, bude se zajímat o Váš další majetek.
Mezi další způsob exekuce patří prodej movitých věcí povinného. Usnesení o nařízení exekuce prodejem movitých věcí doručí exekutor povinnému až při provádění exekuce. Povinný musí umožnit tomu, kdo provádí exekuci, přístup na všechna místa, kdemásvé movité věci umístěny. Povinnému je pak zakázáno nakládat s věcmi, které exekutor sepíše. Sepsané věci se pak prodají ve dražbě. Exekuce se ale nemůže týkat těch věcí, které jsou ve vlastnictví povinného a které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.

Rada čtvrtá

V případě vysokých dluhů přistupují exekutoři k prodeji nemovitosti povinného. Nejtěžším zásahem pro dlužníka bývá nepochybně ztráta domu nebo bytu. K provedení exekuce prodejem nemovitosti povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře doloženo, že nemovitost je ve vlastnictví povinného. V usnesení o nařízení exekuce je povinnému zakázáno, aby nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil, a zároveň povinný musí oznámit, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou. Po právní moci usnesení o nařízení exekuce je ustanoven znalec, který ocení nemovitost, její příslušenství a jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. Poté je nařízeno dražební jednání se stanoveným nejnižším podáním ve výši dvou třetin odhadnuté ceny nemovitosti.
Exekutor namísto nařízení exekuce prodejem nemovitosti může nemovitost zatížit zřízením exekutorského práva na nemovitost.

Rada pátá

Exekuci lze nařídit i na výkon rozhodnutí na nepeněžitá plnění.
Výše uvedené druhy exekucí a výkonů rozhodnutí slouží k uspokojení pohledávek, jejichž obsahem je peněžité plnění. Předmětem závazkového vztahu však mohou být i jiná práva a povinnosti, které lze v případě jejich neplnění povinným vynutit prostřednictvím exekuce nebo výkonu rozhodnutí.
Konkrétně se jedná o vyklizení nemovitosti (např. v případě zániku nájemního vztahu), odebrání věci, rozdělení společné věci a provedení prací a výkonů.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů: Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád Rubrika 5 rad zdarma je společným projektem Deníku a internetové právní poradny Právní linka – www.pravnilinka.cz.

Nepřehlédněte

Deník každou středu zveřejňuje právní poradnu, ve které se dozvíte, jak postupovat v konkrétních situacích a čeho se naopak vyvarovat.
V tištěném Deníku přineseme zkrácenou verzi, delší pak naleznete tentýž den odpoledne na www.msdenik.cz.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Příští téma: Neplatnost a neexistence manželství

Foto:


[TOP]     9.9.2013  
Počet lázeňských pobytů se snižuje  
Zdroj: ČT 24/

Přemysl ČECH, moderátor:
Usínající lázeňská města a méně lidí i peněz, černé vyhlídky se podle odborářů naplňují. Proti loňsku se v lázních léčí jen polovina pojištěnců.

Veronika MARKOVÁ, redaktorka:
Jana Málka už tady ve Slatinných lázních Toušeň znají. S nemocnou páteří se tu rehabilituje už podvanácté. Jako každý rok mu i letos léčbu hradí pojišťovna. Celkem 21 tisíc korun.

Jan MÁLEK, pacient:
Byla délka léčby 4 neděle a od loňského podzimu je to, myslím 3 neděle.

Bohumil SVÁŠEK, primář, Slatinné lázně Toušeň, Nemocnice na Bulovce:
Pokud je léčba kratší, pak ten efekt není tak dobrý.

Veronika MARKOVÁ, redaktorka:
Jenže takových lidí je stále méně a naopak přibývá pacientů, kteří si za léčbu musí zaplatit.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně OSZ ČR:
Na začátku vlastně změny toho indikačního seznamu to vypadalo tak, že lékaři neindikovali ty lázně skoro vůbec.

Veronika MARKOVÁ, redaktorka:
My jsme již jednou vyzvali lékaři i revizní lékaře, aby více předepisovali lázně právě v těch případech, kdy ta lázeňská péče může pomoci.

Viktorie PLÍVOVÁ, mluvčí, ministerstvo zdravoatnictví:
Naďa Jiřinová je tu letos už podesáté. Na rozdíl od pana Málka jí pojišťovna na lázně přispívá a to jednou za dva roky.

Naďa JIŘINOVÁ, pacientka:
Jelikož mi léčba opravdu pomáhá, tak to opakuji dalším rokem už ve vlastní režii.

Veronika MARKOVÁ, redaktorka:
Například v lázních na Jesenicku vyjde dvoutýdenní pobyt pojišťovnu na 1600 korun s příspěvkem, tedy že pojišťovna platí léčbu, ubytování a jídlo pak klient o 7 tisíc víc a wellness pobyt s pěti procedurami necelých 10 tisíc korun. Do tuzemských lázní půjde letos od zdravotních pojišťoven zhruba 1 miliarda a půl, což je skoro o polovinu míň než loni. Tohle jsou sanatoria Klimkovice na Ostravsku. Od zdravotních pojišťoven dostávají v sezóně o třetinu méně, mimo ní až o polovinu.

Martina RAIZOVÁ, Sanatorium Klimkovice:
Tuto díru jsme se snažili vyplnit nově vytvořenými samopláteckými pobyty.

Veronika MARKOVÁ, redaktorka:
Jenže to se ne všude daří. Navíc kvůli zrušení stokorunových regulačních poplatků za den pobytu přijdou lázně o další peníze. Odbory budou příští týden jednat s ministerstvem zdravoatnictví. Chtějí, aby rozšířilo seznam diagnóz na lázeňskou péči. Veronika Marková a redakce, Česká televize.


[TOP]     9.9.2013  
Pomaturitní studium jazyků Můžete se zlepšit až o dvě úrovně  
Zdroj: Mladá fronta Dnes/ (str. 5)

Pomaturitní studium na jazykových školách zůstane nadále atraktivní, protože účastníci mohou stále využívat studentských výhod. Ale týká se to jen čerstvých maturantů.

Studentské výhody jsou nesporný bonus tohoto studia. Studenti mají slevy například na MHD, stát za ně platí zdravotní pojištění, rodiče mohou využívat daňových odpočtů... "Naštěstí po téměř dvou letech úsilí, kdy to vypadalo, že pomaturitní studium jazyků nebude mít žádnou podporu ze strany státu a zanikne, byly podepsány prezidentem republiky zákony, které navracejí podporu studentům těchto kurzů," říká předseda Sdružení pro zachování pomaturitního studia jazyků Martin Hejhal a zároveň akademický ředitel jazykové školy Spěváček.
Výhody se ale vztahují pouze na maturanty daného roku. Ostatní účastníci pomaturitních kurzů je nemají. Právě ale "čerství" maturanti jsou v jazykových kurzech zastoupeni nejvíce. Ročně jich chce své lingvistické znalosti rozšířit na pět tisíc.
"Nejvíce zájemců je mezi lidmi, kteří buď nechtějí na vysokou školu, nebo si zatím nejsou jisti oborem, který by chtěli studovat, nebo ti, kteří se na vysokou školu nedostali. Tito studenti si uvědomují, že mají poslední příležitost naplno se věnovat jazykům, protože na vysoké škole ani v zaměstnání nebudou mít tolik volného času," říká Hana Veleková, marketingová manažerka z Jazykového Institutu Praha.

Každý den čtyři hodiny

Jazyková výuka ročního studia probíhá čtyři hodiny denně, od pondělí do pátku. Studenty učí v kombinaci vždy čeští lektoři i rodilí mluvčí. "Výuka je zaměřena na praktická témata a využití jazyka v každodenních situacích. Důraz je kladen na rozvoj všech základních jazykových dovedností, tedy na poslech, čtení, psaní a mluvení. Školy standardní výuku rozšiřují o bohatý program exkurzí a výletů, v rámci kterých mají studenti možnost si vyzkoušet své znalosti v praxi," říká Vítězslav Bican, prezident Asociace jazykových škol a agentur.
"Jsem ráda, že jsem na jazykovou školu šla hned po maturitě. Nedostala jsem se na vysokou a do práce se mi ještě nechtělo. Přečkala jsem rok se všemi studentskými výhodami a ještě jsem se výrazně zdokonalila v jazyce," říká Julie Staňková.
Vybrala si kurz francouzštiny. Učila se ji na škole, ale moc dobře se nedomluvila. "Baví mě a chtěla jsem ji umět dobře. Skvělé bylo, že několik hodin nás měla i rodilá mluvčí, takže jsem ztratila ostych mluvit na veřejnosti," vypráví Julie. Ve třídě jich bylo dvanáct, ne všichni však studium dokončili. "Bylo to docela náročné, zvlášť pro ty, kteří nešli rovnou ze školy a nebyli zvyklí trávit tolik času studiem. Přece jenom dvacet hodin týdně je dost," dodává dívka, která za deset měsíců školy zaplatila 24 tisíc korun.
Některé jazykové školy nabízejí i lacinější výuku, záleží na výhodách, které nabízejí. Svou roli hraje i lokalita. Ceny začínají už na 16 tisících korunách a šplhají až k 29 tisícům korunám. Pokud se přepočítá školné na počet hodin, jde podle odborníků o nejvýhodnější jazykový kurz vůbec.

Roste zájem o francouzštinu, ale i japonštinu

Největší poptávka je po angličtině, v poslední době roste zájem i o další jazyky - francouzštinu, němčinu, španělštinu. Zájem je i o exotické jazyky, například o japonštinu, finštinu, švédštinu...
Soustavné studium je zároveň přípravou k mezinárodní zkoušce. Jazykové certifikáty jsou v zahraničí běžným osvědčením o způsobilosti komunikovat v daném jazyce. Především zvyšují hodnotu na trhu práce a usnadňují získání lepšího místa.
"Podle výzkumu společností ACERT/AJŠA složí nějakou mezinárodní zkoušku zhruba 50 procent všech studentů pomaturitních kurzů jazyků," říká Martin Hejhal a dodává: "Za rok studenti musí zvládnout 800 vyučovacích hodin. Podle našich zkušeností se zlepší zhruba o dvě jazykové úrovně. Tedy i falešní začátečníci, kterých je v září v kurzech více než jedna třetina ze všech přihlášených, se dokážou po roce studia domluvit na komunikativní úrovni," dodává Martin Hejhal.

Odjezd do zahraničí?

Zájem o pomaturitní jazykové kurzy se však snižuje. Důvodem je klesající demografická křivka, letos maturovalo o pět procent středoškoláků méně než v roce 2012 a o 10 procent méně než v roce 2011. Je to ale i proto, že se na trhu objevilo mnoho alternativních možností studia, například kurzy jazyků v zahraničí. Ačkoliv na takovém kurzu ztrácejí účastníci studentské výhody, často jej vyhledávají. Líbí se jim především to, že jsou v prostředí, kde komunikují s rodilými mluvčími a ještě poznají danou zemi. "Jedná se o nákladnější variantu, na druhou stranu zahraniční zkušenost je nenahraditelná a v podstatě penězi nevyčíslitelná. Student se musí postarat sám o sebe, v průběhu kurzu bydlí buď v rodině, nebo ve studentské rezidenci. Z naší zkušenosti doporučujeme vycestovat spíše na semestrální kurzy než na celý rok, protože díky obrovskému pokroku během studia by se po roce mohlo stát, že už pro studenta ve škole není vhodná úroveň," říká Eva Havránková, marketingová manažerka jazykové agentury Channel Crossings. Lze si vybrat určitou specializaci -začít všeobecným kurzem, pak se věnovat přípravě na libovolnou jazykovou zkoušku a v závěru třeba specializované angličtině (business, IT, HR, marketing, cestovní ruch, právo…). Cenově se tyto kurzy pohybují kolem 120 tisíc korun za půl roku.

---

24 tisíc korun zaplatila studentka Julie Staňková za roční pomaturitní kurz francouzštiny v Praze.

Foto: Jazyky po střední škole Nejvíce zájemců je mezi lidmi, kteří buď nechtějí na vysokou školu, nebo si zatím nejsou jisti oborem, který by chtěli studovat, nebo těmi, kteří se na vysokou školu nedostali.
Foto: Shutterstock

Mutace - Mladá fronta DNES - Praha


[TOP]     9.9.2013  
Pozvánka na Události  
Zdroj: ČT 1/

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka:
ČSSD chce po volbách prosadit majetková přiznání. Podávat by je musel každý, kdo si pořídí dům nebo jinou realitu za více než 10 milionů korun, anebo jakékoli movité věci v hodnotě přes 2 miliony.

Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
Jak se k přiznávání majetku staví další politické strany a jak plánují změnit daně z příjmu nebo odvody na sociálním a zdravotním pojištění? Nejenom na to odpoví dnešní Události.


[TOP]     10.9.2013  
Předčasné volby se blíží. A co dál?  
Zdroj: Medical Tribune/ (str. 2)

Za pár týdnů budou Češi opět u volebních uren - čekají je předčasné volby do parlamentu. I tentokrát budou do politiky kandidovat mnozí lékaři. Jihomoravskou kandidátku TOP 09 povede brněnský otorinolaryngolog prof. Rom Kostřica, trutnovský chirurg MUDr. Pavel Plzák je lídrem za Hnutí ANO v Královéhradeckém kraji, hlavním kandidátem za stranu TOP 09 bude v tomto regionu bývalý ministr zdravotnictví doc. Leoš Heger… Redakce Medical Tribune se v souvislosti s aktuálním děním ptá: Vítáte to, že půjdeme k volebním urnám už na podzim? A budete volit spíše levici, nebo pravici?

** MUDr. Jiří Selucký, primář ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice Přerov Předčasné volby nevítám, bez ohledu na tragicky se zhoršující zdravotnictví v posledních letech. V principu totiž nedojde k zásadní změně. Vymění se osoby, nezmění se principy fungování státu a tím méně zdravotnictví. Tato změna přivede nejenom nové ministry nejisté kvalifikace, znamená to také výměny výkonných náměstků a podobných funkcí na ministerstvech, ještě k tomu obsazovaných politicky, což zákonitě vezme půl roku až rok, než se zorientují. Část zdravotníků opět podlehne planým nadějím a budeme pokračovat dál s absolutně nefunkčně založeným systémem pojišťoven a zdravotního pojištění. Myslím si, že stávající zavedené strany dokonale vymazaly obsah pojmů, jako je pravice a levice. Nejde o principy, jde o pozice. Stačí chvilku sledovat pitoreskní hrátky ve sněmovně. Konkrétně ve zdravotnictví strany s pravicovou rétorikou dovedly dokonale utužit zavedený paušální dirigismus bez možnosti svobodné volby jak občanů, tak zdravotnických zařízení a privátních lékařů (což velmi protiřečí jejich verbálním projevům, programům i ideologii). Nekandiduje žádná strana nabízející konzistentní program ve zdravotnictví, podložený ekonomicky a organizačně alespoň špetkou normálních, přirozených vztahů ve zdravotnictví. Netuším, koho a zda budu volit. Možná budu nakonec volit nejmenší zlo. ** MUDr. Barbara Kubešová, specialista na kmenové buňky a lidské tkáně Jsem politikou zcela zhnusena a vůbec nevím, koho mám volit. Pravice u nás jako pravice nefunguje, levici volit nechci. ** MUDr. Kateřina Baziková,
dětská psychiatrie Mohou vůbec nějaké volby ve zdravotnictví něco změnit? Obávám se, že ještě dlouho ne, pokud vůbec někdy, bez ohledu na to, jak se ta která politická strana definuje a jaký postoj vůči zdravotnictví deklaruje. Máme tu strany, které tvrdí, že jsou pravicové, ačkoli s pravicí nemají nic společného, strany údajně středové a údajně levicové, ač ty levicové jsou extrémně levicové. Volit osobnosti? Ne. Osobnosti je možno volit v komunálních volbách, tam, kde si lidi vidí do talíře a dobře se znají nebo znají někoho, kdo dobře zná kandidáty. Jinak ne. Mnohokrát jsme byli svědky, jak se osobnosti po vstupu do vysoké politiky mění, a snad nikdy k lepšímu. A ve volbách do sněmovny volíte kandidátky stran, a ty strany si to vždycky nějak zakuliší, j